752/2006
Důchodové pojištění a soudní smír o výši vyměřovacího základu
Ej 401/2004
Důchodové pojištění: nemožnost uzavřít soudní smír o výši vyměřovacího základu
k § 5 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákonů č. 160/1993 Sb., č. 307/1993 Sb., č. 42/1994 Sb. a č. 241/1994 Sb. (v textu též „zákon o pojistném na sociální zabezpečení“)
Rozhodovat o určení výše vyměřovacího základu [§ 5 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti], od něhož se odvíjí výše pojistného, kterou je povinna organizace odvést za sebe i za zaměstnance, nenáleží do pravomoci soudů v občanském soudním řízení, a proto ani soud v řízení o žalobě na určení výše vyměřovacího základu pro účely sociálního pojištění nemůže schválit smír, jímž se účastníci dohodli na vyměřovacím základu pro určité období. Jestliže soud přesto svým usnesením takový smír schválil, nelze z něj vyvozovat zjištění o jiném vyměřovacím základu, z něhož by měla být žalobci stanovena výše plného invalidního důchodu, a tím i dány důvody pro zvýšení důchodu podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 6. 2004, čj. 1 Ads 4/2003-73)
Věc:
Roman T. proti České správě sociálního zabezpečení o plný invalidní důchod, o kasační stížnosti žalované.Česká správa sociálního zabezpečení zamítla rozhodnutím ze dne 26. 1. 2001 žalobcovu žádost o úpravu plného invalidního důchodu pro nesplnění podmínek § 56 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Rozhodnutí žalovaná odůvodnila tím, že plný invalidní důchod byl žalobci vypočten z průměrného měsíčního výdělku, jehož rozhodným obdobím byl rok 1994. Usnesením Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 9. 6. 1999 sice došlo ke změně vyměřovacího základu za říjen – prosinec 1994, avšak nárok na úpravu plného invalidního důchodu žalobci nevznikl, protože k zúčtování rozdílu mezi částkami uvedenými na evidenčním listu a novými částkami uvedenými v citovaném usnesení nedošlo v rozhodném období, ze kterého byla žalobci stanovena výše průměrného měsíčního výdělku pro výpočet důchodu.
Žalobce se včas podaným opravným prostředkem domáhal přezkoumání shora uvedeného rozhodnutí. Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 29. 3. 2001 napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. Krajský soud dospěl k závěru, že žalovaná při rozhodování nevzala v úvahu skutečnost, že vyměřovací základ byl žalobci stanoven v nesprávné výši a v roce 1995 ani v roce 1998, kdy mu byla dávka plného invalidního důchodu vyměřena a stanovena, nebyla výše vyměřovacího základu postavena najisto a tato otázka uzavřena. Z důkazů, které žalobce dodatečně předložil, naopak vyplynulo, že výše vyměřovacího základu byla opravena v roce 1999 v souvislosti s usnesením Okresního soudu v Českých Budějovicích, kterým byl schválen smír žalobce a jeho bývalého zaměstnavatele Mgr. Jiřího Ř. o výši vyměřovacího základu žalobce v měsících říjnu – prosinci 1994; vzhledem k tomu, že byl vystaven nový evidenční list, kde pro rok 1994 bylo za 89 dnů vykázáno 10 000 Kč vyměřovacího základu a při stanovení invalidního důchodu bylo zohledněno pouze 5100 Kč, dospěl krajský soud k závěru, že je nutné žalobci započítat v rozhodném období do vyměřovacího základu ještě zbývající částku 4900 Kč; rozhodnutí žalované, kterým nebylo vyhověno žalobcově žádosti o úpravu plného invalidního důchodu, tak nebylo vydáno v souladu se zákonem. Krajský soud uzavřel, že k tíži žalobce nemůže jít skutečnost, že v době stanovení plného invalidního důchodu nebyla známa správná výše vyměřovacího základu, ze kterého byl důchod stanoven; naopak v konkrétním případě musí být postupováno ve smyslu § 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon č. 155/1995 Sb.“), a důchod zvýšen.
Vrchní soud v Praze potvrdil rozsudkem ze dne 18. 4. 2002 k odvolání žalované rozsudek soudu I. stupně. Odvolací soud vzal za dostatečně zjištěné a prokázané, že žalobci byl invalidní důchod od 20. 12. 1995 (správně mělo být uvedeno od 30. 12. 1995) přiznán z výdělků, které nebyly v té době řádně zjištěny. Teprve v roce 1999 se po provedeném soudním řízení před Okresním soudem v Českých Budějovicích prokázalo, jaké byly žalobcovy skutečné výdělky v roce 1994, tzn. že byly vyšší. Tím byly podle odvolacího soudu plně splněny podmínky ustanovení § 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., neboť žalobci byl přiznán důchod v nižší částce, než mu náležel, a bylo tak povinností žalované důchod přiznat vyšší částkou podle výdělků, jak byly dodatečně zjištěny.
Proti tomuto rozsudku podala žalovaná dovolání s tím, že rozsudek spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Namítala, že nový vyměřovací základ za měsíce říjen až prosinec 1994 se stal vyměřovacím základem pro výši a odvod pojistného nejdříve v roce 1999.
Nejvyšší správní soud, který v souladu s § 129 odst. 4 s. ř. s. věc dokončil podle ustanovení soudního řádu správního v řízení o kasační stížnosti, zrušil rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 4. 2002 i rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 29. 3. 2001 a věc vrátil tomuto krajskému soudu k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
Z hlediska skutkového je nesporné, že žalobce byl na základě rozhodnutí ze dne 13. 3. 1998 poživatelem plného invalidního důchodu ode dne 30. 12. 1995; výše důchodu byla vypočtena z měsíčního průměru hrubých výdělků zjištěných za rok 1994. Žalobce vedl u Okresního soudu v Českých Budějovicích se svým bývalým zaměstnavatelem Mgr. Jiřím Ř. spor o určení vyměřovacího základu pro účely svého sociálního pojištění; ten byl ukončen usnesením tohoto soudu ze dne 9. 6. 1999, jímž byl schválen smír uzavřený účastníky o konkrétních ve smíru uvedených částkách, které v měsících říjnu – prosinci 1994 činily vyměřovací základ pro účely žalobcova sociálního pojištění. Nový evidenční list důchodového zabezpečení na rok 1994, který žalobci vyhotovil bývalý zaměstnavatel dne 5. 12. 2000, byl doručen žalované 29. 12. 2000. Žalobcův vyměřovací základ za poslední čtvrtletí 1994 tak podle nového evidenčního listu činil 10 000 Kč, nikoliv částku 5100 Kč, jak bylo uvedeno v evidenčním listu původním. (...)
Žalobce svou žádost o úpravu plného invalidního důchodu opírá o usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 9. 6. 1999, kterým soud v řízení o určení výše vyměřovacího základu pro účely žalobcova sociálního pojištění schválil smír uzavřený mezi žalobcem a jeho tehdejším zaměstnavatelem; obsahem smíru bylo určení vyměřovacího základu pro účely navrhovatelova sociálního pojištění za měsíce říjen až prosinec 1994, a to v částkách vyšších, než činil vyměřovací základ uvedený na evidenčním listu důchodového zabezpečení, z něhož vycházel žalovaný při rozhodnutí o přiznání plného invalidního důchodu. Okresní soud však, jestliže schválil smír účastníků uzavřený o výši vyměřovacího základu pro účely sociálního pojištění, rozhodoval o věci, která nenáleží do pravomoci soudu.
Podle § 4 zákona o pojistném na sociální zabezpečení se výše pojistného stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období. Vyměřovacím základem zaměstnance je podle § 5 odst. 1 písm. a) úhrn příjmů zúčtovaných mu organizací nebo malou organizací v souvislosti s výkonem zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění, s výjimkou výslovně uvedených nezapočitatelných příjmů. Do vyměřovacího základu zaměstnance se dále zahrnují příjmy uvedené v odstavci 2 téhož ustanovení. Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ, je kalendářní měsíc, za který se pojistné platí, pokud není stanoveno jinak. V § 7 odst. 1 písm. a) a b) pak citovaný zákon stanoví procentním vyjádřením sazby pojistného z vyměřovacího základu u organizací a malých organizací a u zaměstnanců. Organizace a malá organizace je povinna pojistné sama vypočítat a odvádět pojistné sama za sebe i odvádět pojistné, které je povinen platit zaměstnanec (§ 8 zákona). Pokud pojistné nebylo zaplaceno ve stanovené lhůtě anebo bylo zaplaceno v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno, stíhá organizaci či malou organizaci povinnost zaplatit penále (§ 20 zákona). O pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně záloh, o penále a o přirážce k pojistnému na sociální zabezpečení rozhodují podle § 6 odst. 4 písm. a) bodu 7 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, okresní správy sociálního zabezpečení. Z výše uvedených ustanovení vyplývá, že určení výše vyměřovacího základu, od něhož se odvíjí výše pojistného, kterou je povinna organizace odvést za sebe i za zaměstnance, nenáleží do pravomoci soudů v občanském soudním řízení, a proto ani soud v řízení o žalobě na určení výše vyměřovacího základu pro účely sociálního pojištění nemůže schválit smír, jímž se účastníci dohodli na vyměřovacím základu pro určité období. Jestliže Okresní soud v Českých Budějovicích přesto svým usnesením takový smír schválil, nelze z něj vyvozovat zjištění o jiném (vyšším) vyměřovacím základu roku 1994, z něhož měla být žalobci stanovena výše plného invalidního důchodu, a tím i dány důvody pro zvýšení důchodu podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb.
Vrchní soud v Praze v dovoláním napadeném rozhodnutí, jímž potvrdil rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích, proto vycházel z nesprávného právního názoru, jestliže dovodil, že smírem schváleným Okresním soudem v Českých Budějovicích o výši vyměřovacího základu pro účely žalobcova sociálního pojištění za měsíce říjen až prosinec 1994 se tyto v něm uvedené částky staly vyměřovacími základy za uvedené měsíce roku 1994, a bylo proto povinností žalované postupovat v souladu s ustanovením § 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb. Z obdobného nesprávného právního názoru vychází i rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 29. 3. 2001, jímž bylo zrušeno rozhodnutí žalované ze dne 26. 1. 2000 a věc jí vrácena k dalšímu řízení.
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.