1198/2007
Dávky sociální péče: povinnost vrátit neprávem vyplacenou dávku
Ejk 77/2005
Dávky sociální péče: povinnost vrátit neprávem vyplacenou dávku
k § 107 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákonů č. 306/1991 Sb., č. 307/1993 Sb. a č. 151/2002 Sb.
Správní orgán rozhodující o povinnosti vrátit dávku sociální péče podle § 107 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, musí při určení období, za které opakovaná dávka nenáležela, postupovat tak, že počátek období stanoví událostí zakládající neoprávněnost poskytování dávky (zde: zakoupení motorového vozidla) a konec stanoví uvážením, po jakou dobu by příjemce i společně posuzovaní členové rodiny vzhledem k výši částky, jež by prodejem vozidla získali, měli dostatečný příjem bez nároku na dávku sociální péče.
(Podle rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 4. 2005, čj. 38 Cad 17/2004-55)
Věc:
Ingrid H. proti Magistrátu města Ostravy, odboru sociálních věcí a zdravotnictví, o přeplatek na dávce sociální péče.Statutární město Ostrava, Úřad městského obvodu Poruba, odbor péče o občany – oddělení ochrany dětí a mládeže, rozhodl dne 29. 1. 2004 podle § 107 odst. 1 a 2 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, a podle zákona ČNR č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, o vzniku přeplatku na opakované dávce sociální péče za období od 1. 8. 1999 do 30. 9. 2003 ve výši 155 638 Kč a povinnosti jeho úhrady do 30 dnů od právní moci rozhodnutí. Toto rozhodnutí odůvodnil tím, že se žalobkyně s manželem stali v době, kdy jim byla doplácena opakovaná dávka sociální péče do sociální potřebnosti rodiny, vlastníky motorového vozidla a tuto skutečnost nenahlásili.
Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, které žalovaný dne 1. 4. 2004 zamítl s odůvodněním, že se manžel žalobkyně stal v době poskytování dávky sociální péče majitelem motorového vozidla, což neohlásil. Žalovaný neuznal za důvodné tvrzení žalobkyně, že vlastníkem vozidla je její přítelkyně Jiřina N., žijící v Německu, a její manžel se pouze o toto vozidlo stará, zabezpečuje jeho údržbu, přičemž veškeré náklady s tím spojené hradí paní N. Vlastnictví motorového vozidla je rozhodné pro posouzení samotného nároku na dávku sociální péče, přičemž tuto skutečnost žalobkyně neoznámila, ačkoliv byla v průběhu jejího poskytování na tuto povinnost řádně a dostatečně upozorněna.
Žalobkyně proti výše uvedenému rozhodnutí žalovaného brojila žalobou, v níž uvedla, že zmiňovaný automobil není ve vlastnictví jejím ani jejího manžela, nýbrž je ve vlastnictví paní Jiřiny N. Vozidlo sice bylo nahlášeno na jejího manžela, který se tak stal držitelem vozidla, ale vlastníkem byla paní N. Žalovaný nesprávně zhodnotil důkazy ve správním řízení, neboť své rozhodnutí odůvodnil sdělením odboru dopravy Magistrátu města Ostravy ze dne 16. 9. 2003, přičemž nepřihlédl k tomu, že v té době byla v platnosti vyhláška Ministerstva vnitra ze dne 3. 7. 1956, č. 145/1956 Ú.l., o provozu na silnicích, podle které byl do evidence zapisován držitel, a nikoliv vlastník motorového vozidla. Protože vlastníkem vozidla nebyl manžel žalobkyně, neměla žalobkyně ani povinnost nahlásit změnu v sociálních a majetkových poměrech. Závěrem žalobkyně upozornila, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, neboť z něj nelze zjistit, jak žalovaný dospěl k vyčíslenému přeplatku.
Ve vyjádření k žalobě sice žalovaný přisvědčil tvrzení žalobkyně, že v roce 1999 byla v platnosti vyhláška Ministerstva vnitra č. 145/1956 Ú.l., avšak ta byla s účinností od 17. 7. 2001 zrušena vyhláškou Ministerstva dopravy a spojů č. 243/2001 Sb., o registraci vozidel, podle které se do registru motorových vozidel zapisují i údaje o vlastníkovi motorového vozidla, přičemž v registru nedošlo k žádné změně. Čestné prohlášení o vlastnictví vozidla paní N. je tak pouze podpůrný důkazní prostředek. Vzhledem k tomu, že manžel žalobkyně, jako osoba s žalobkyní společně posuzovaná, předmětné vozidlo nabyl v průběhu poskytování dávky sociální péče, byl naplněn zákonný předpoklad pro možnost vyčíslení přeplatku na dávce. Protože žalobkyně tuto skutečnost neohlásila po celé inkriminované období od 1. 8. 1999 do 30. 9. 2003, pobírala dávku po toto období neoprávněně, a to v plné výši.
Krajský soud zrušil rozhodnutí žalovaného i rozhodnutí správního orgánu I. stupně a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
V souzené věci žalobkyni byla uložena povinnost vrátit přeplatek na opakované sociální dávce za období od 1. 8. 1999 do 30. 9. 2003. Počátek tohoto období je stanoven měsícem, kdy se manžel žalobkyně stal držitelem motorového vozidla, a konec období je stanoven zjištěním této skutečnosti správním orgánem. Žalovaný i správní orgán I. stupně stanovil výši přeplatku v částce 155 638 Kč, tedy úhrn vyplacených dávek v tomto období, který je ve správním spise dle jednotlivých měsíců tohoto období rozepsán.
Opakovaná sociální dávka byla žalobkyni přiznána a vyplácena z toho důvodu, že správní orgán ji i osoby žijící s ní v domácnosti posoudil jako sociálně potřebné a dávka byla přiznána podle zákona o sociálním zabezpečení a zákona o sociální potřebnosti. Předmětná dávka je přiznávána v případě, že posuzovaný občan není zabezpečen příjmem alespoň ve výši životního minima a příjem si nemůže zvýšit vlastním přičiněním z důvodů stanovených zákonem, jako např. vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů. Pomoc státu formou dávky sociální péče následuje až po vyčerpání všech ostatních možností občanem, tedy nejen možností získání příjmů z výdělečné činnosti, ale i dávek ze systému důchodového a nemocenského pojištění a státní sociální podpory. Smyslem sociální péče není zajištění určitého standardu žití, ale zajištění osoby nebo rodiny tak, aby u nich nenastal stav hmotné nouze. Jestliže dojde v průběhu poskytování této dávky k příznivé změně majetkových poměrů, je příjemce této dávky povinen tuto skutečnost v zákonné lhůtě správnímu orgánu ohlásit (§ 106 odst. 1 zákona o sociálním zabezpečení). Je nepochybné, že zakoupení motorového vozidla v době pobírání sociální dávky je skutečností, která příjemcem dávky musí být správnímu orgánu ohlášena. Nesplnění takové povinnosti opravňuje správní orgán, resp. zavazuje správní orgán, uložit příjemci dávky povinnost vrátit dávku, jež byla neprávem vyplacena. V tomto směru se soud ztotožňuje s názorem žalovaného. Otázkou však je specifikace období, za které byla dávka neprávem vyplacena.
V dané věci žalovaný stanovil okamžik nabytí motorového vozidla jako počátek tohoto období a okamžik zjištění této skutečnosti správním orgánem jako konec období.
Povinnost vrátit dávku v té výši, v jaké byla neoprávněně poskytnuta, a to ode dne, kdy nenáležela (pokud nenastala
prekluze
), je sankcí za nesplnění povinnosti, a v důsledku toho neoprávněné, alespoň nedbalostně zaviněné přijetí dávky. Zásada, že se vrací jen dávka či část dávky, která byla neoprávněně vyplacena, je uplatňována obecně v celém sociálním zabezpečení, tedy i důchodovém a nemocenském pojištění i státní sociální podpoře. V souzené věci však tato zásada správním orgánem uplatněna nebyla, neboť správní orgán rozhodl o vrácení celé částky, jež byla žalobkyni v inkriminované době vyplacena, tedy za období, jehož počátek byl stanoven pořízením si motorového vozidla a konec byl stanoven datem zjištění této skutečnosti příslušným správním orgánem, tedy datem zcela nahodilým. Takový postup správního orgánu popírá účel poskytnutí dávky sociální péče.Správní orgán je povinen stanovit období, za které sociální dávka nenáležela, a to tak, že počátek stanoví jako dosud, tedy zakoupením motorového vozidla, avšak konec období stanoví uvážením, po jakou dobu by žalobkyně i společně posuzovaní členové rodiny vzhledem k výši částky, jež by prodejem vozidla, který by správní orgán byl zcela oprávněn požadovat a vázat na přiznání sociální dávky, získali, a tak měli dostatečný příjem bez nároku na sociální dávku.
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.