1261/2007
Daňoví poradci: povinnost mlčenlivosti; vztah k živnosti účetní poradenství
Ejk 378/2007
Daňoví poradci: povinnost mlčenlivosti; vztah k živnosti účetní poradenství
k § 6 odst. 8 zákona ČNR č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, ve znění zákona č. 284/2004 Sb. (v textu též „zákon o daňovém poradenství“)*)
Na daňového poradce, který je zároveň držitelem živnostenského oprávnění k provozování vázané živnosti „činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence“, se při provozování účetního poradenství, vedení účetnictví a vedení daňové evidence vztahuje § 6 odst. 8 zákona ČNR č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, který upravuje jeho povinnost zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s výkonem daňového poradenství.
(Podle rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. 4. 2007, čj. 15 Ca 62/2005-36)
Prejudikatura:
srov. č. 1262/2007 Sb. NSS.Věc:
Ing. Pavel Ř. proti Krajskému úřadu Ústeckého kraje o uložení pokuty.Dne 29. 10. 2004 uložil Městský úřad Chomutov žalobci pokutu dle § 19 odst. 1 zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole (dále též „zákon o státní kontrole“), ve výši 6000 Kč. Rozhodnutí odůvodnil zejména tím, že žalobce nesplnil povinnost vyplývající z § 14 odst. 1 téhož zákona, neboť ve stanovené lhůtě na žádost kontrolního pracovníka nepředložil originální doklady a další písemnosti a neposkytl požadované pravdivé a úplné informace o zjišťovaných a souvisejících skutečnostech.
Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, které žalovaný dne 14. 1. 2005 zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil.
Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce správní žalobu ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem. V žalobě zejména namítal, že doklady vztahující se k daňovému poradenství nemohl předložit, neboť mají vztah k údajům klienta, takže pokud by tak učinil, porušil by zákonný závazek mlčenlivosti, jenž vyplývá ze zákona o daňovém poradenství. Ani vázanost státního úředníka mlčenlivostí ho povinnosti mlčenlivosti uložené zákonem o daňovém poradenství nezbavuje.
Žalovaný ve svém vyjádření zejména uvedl, že podle § 60a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), se působnost živnostenské kontroly vztahuje na plnění povinností stanovených zákonem, případně na podmínky provozování živnosti uložené v koncesní listině. Na kontrolní postupy se pak vztahuje zákon o státní kontrole. Z toho vyplývá, že živnostenské úřady mohou u podnikatele provést kontrolu zaměřenou pouze na podnikání v činnosti účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence, neboť pouze ta se řídí živnostenských zákonem. Žalobce byl požádán o předložení peněžních deníků, smluv, na základě kterých je vedeno účetnictví, jakož i vydaných účetních dokladů za vedení účetnictví. Požadované originální doklady vztahující se k činnosti vedení účetnictví žalobce ve stanoveném termínu nepředložil. Dodal totiž toliko doklady se začerněnými údaji, což bylo hodnoceno pouze jako částečné poskytnutí součinnosti při kontrole. To byl také důvod pro uložení pokuty. Předmětem kontroly nebyla činnost daňového poradenství, neboť ta se řídí zákonem o daňovém poradenství. Žalobce nepopřel, že by prováděl účetní práce a ohlásil živnost s předmětem podnikání činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence. Oprávnění provozovat výše uvedenou činnost vzniklo žalobci ohlášením živnosti obecnímu živnostenskému úřadu. Z předložených smluv o daňovém poradenství vyplývá, že žalobce pro své klienty prováděl také vedení účetnictví, a proto obecní živnostenský úřad jako kontrolní orgán požadoval i předložení originálních dokladů a poskytnutí pravdivých a úplných informací v souladu se zákonem o státní kontrole.
Krajský soud v Ústí nad Labem napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
Živnostenskou kontrolu provádějí v rámci své působnosti živnostenské úřady, které sledují, zda a jak jsou plněny povinnosti stanovené živnostenským zákonem, ustanoveními zvláštních právních předpisů vztahujícími se na živnostenské podnikání, poskytování služeb podle § 69a a na podmínky provozování živnosti uložené v koncesní listině (§ 60a věta první živnostenského zákona). Výkon živnostenské kontroly se pak podle § 60b poslední věty živnostenského zákona řídí zvláštním zákonem.
Tím je zákon o státní kontrole, který v § 14 odst. 1 věta první ukládá kontrolovaným osobám povinnost vytvořit základní podmínky k provedení kontroly, zejména poskytnout součinnost odpovídající mezi jinými i oprávněním kontrolních pracovníků uvedených v § 11 písm. b) a d). Podle nich jsou kontrolní pracovníci při provádění kontroly oprávněni požadovat po kontrolovaných osobách, aby ve stanovených lhůtách předložily originální doklady a další písemnosti a poskytly pravdivé a úplné informace o zjišťovaných a souvisejících skutečnostech. Za nesplnění těchto povinností pak může kontrolní orgán uložit kontrolované osobě pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč, jak vyplývá z § 19 odst. 1 zákona o státní kontrole.
Výkon živnostenské kontroly podle zákona o státní kontrole je však živnostenský úřad oprávněn provádět pouze u činností, na které dopadá živnostenský zákon, neboť ten podle svého ustanovení § 1 upravuje pouze podmínky živnostenského podnikání (živnosti) a kontrolu nad jejich dodržováním.
Podle Přílohy č. 2 k živnostenskému zákonu je vázanou živností také „Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence“. Její obsahová náplň je pak vymezena v Příloze č. 2 k nařízení vlády č. 469/2000 Sb., kterým se stanoví obsahové náplně jednotlivých živností, jako poskytování rad v otázkách vedení účetnictví a daňové evidence v rámci právních předpisů, zejména v otázkách používání účetních metod, vyhotovování účetních dokladů, sestavování účtového rozvrhu, účtování o účetních případech v účetních knihách, sestavování účetní uzávěrky a konsolidované účetní uzávěrky, výroční zprávy a konsolidované výroční zprávy, provádění analýz finanční situace účetních jednotek, jakož i zpracování podkladů (návodu) pro systém vedení účetnictví. Provádění účetních operací dle zvláštního právního předpisu. Vedení daňové evidence.
Živností však podle § 3 odst. 2 písm. e) živnostenského zákona není v rozsahu zvláštních zákonů činnost daňových poradců.
Na ni dopadá zákon o daňovém poradenství, který podle svého § 1 písm. a) upravuje poskytování právní pomoci a finančně ekonomických rad ve věcech daní, odvodů, poplatků a jiných podobných plateb (daně), jakož i ve věcech, které s daněmi přímo souvisejí.
Pro zjištění základu daně z příjmů se vychází z účetnictví vedeného podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, pokud zákon nestanoví jinak anebo pokud nedochází ke krácení daňové povinnosti jiným způsobem (§ 23 odst. 10 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů). Ustanovení § 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, stanoví rozsah a způsob vedení účetnictví a jeho průkaznost u právnických osob, zahraničních osob, organizačních složek státu, jakož i u fyzických osob, které podnikají nebo provozují jinou samostatnou výdělečnou činnost, pokud prokazují své výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů pro účely zjištění základu daně z příjmů. V daňovém řízení prokazuje správce daně existenci skutečností vyvracejících věrohodnost, průkaznost, správnost či úplnost účetnictví a jiných povinných evidencí a záznamů vedených daňovým subjektem a za tímto účelem si pracovníci správce daně mohou od daňového subjektu při daňové kontrole uvedenou dokumentaci vyžadovat, jak vyplývá z § 31 odst. 8 písm. c) a § 16 odst. 2 písm. c) zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.
Z těchto skutečností vyplývá, že vedení daňové evidence představuje poskytování právní pomoci ve věcech daní ve smyslu § 1 písm. a) zákona o daňovém poradenství. Účetnictví je pak rozhodné pro stanovení daňové povinnosti, takže se jedná o institut, který je s daněmi bezprostředně a úzce spojen a bez nich by postrádal opodstatnění. Z toho tedy vyplývá, že účetní poradenství a vedení účetnictví jsou věcmi, které ve smyslu § 1 písm. a) zákona o daňovém poradenství s daněmi přímo souvisejí.
Proto účetní poradenství, vedení účetnictví a vedení daňové evidence představují činnosti, které je oprávněn vykonávat daňový poradce v režimu zákona o daňovém poradenství a nemusí je provádět v rámci vázané živnosti „Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence“. Jestliže tedy daňový poradce uvedené činnosti provádí, vztahuje se na něho § 6 odst. 8 zákona o daňovém poradenství, který upravuje jeho povinnost zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s výkonem daňového poradenství. Tato povinnost mlčenlivosti je pak u daňového poradce dána i v případě, že je současně vlastníkem oprávnění na zmíněnou vázanou živnost.
Lze tedy uzavřít, že živnostenský úřad nemůže provádět živnostenskou kontrolu, v jejím rámci požadovat poskytnutí součinnosti a ukládat pořádkovou pokutu za nesplnění povinností u těch držitelů živnostenského oprávnění na vázanou živnost „Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence“, kteří jsou současně daňovými poradci podle zákona o daňovém poradenství.
Z obsahu správního spisu vyplývá, že žalobce takové živnostenské oprávnění obdržel, ale současně byl zapsán do komory daňových poradců. Proto živnostenský úřad překročil rámec své působnosti, když u žalobce prováděl živnostenskou kontrolu a v jejím průběhu žalobci uložil pořádkovou pokutu za nepředložení písemností a neposkytnutí informací, na které se vztahovala povinnost mlčenlivosti podle zákona o daňovém poradenství. Vydáním napadeného rozhodnutí i rozhodnutí živnostenského úřadu tedy došlo k porušení hmotněprávních ustanovení § 60a živnostenského zákona a § 6 odst. 8 zákona o daňovém poradenství.
*) Nyní též ve znění zákona č. 70/2006 Sb.
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.