1224/2007
Daňové řízení: součinnost třetích osob
Ej 243/2006
Daňové řízení: součinnost třetích osob
k § 34 odst. 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 444/2005 Sb.*) (v textu též „daňový řád“, „d. ř.“)
Výzva správce daně třetí osobě (§ 34 odst. 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků) k prokázání jiných skutečností než předložení listinných či jiných věcných důkazů, je v rozporu se zákonem. Důkazní prostředek takto získaný nelze v daňovém řízení použít.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 7. 2006, čj. 7 Afs 1/2006-48)
Věc:
Akciová společnost P. proti Finančnímu ředitelství v Hradci Králové o daň z přidané hodnoty, o kasační stížnosti žalobce.Finanční úřad v Trutnově dodatečným platebním výměrem ze dne 2. 10. 2003 žalobci dodatečně vyměřil daň z přidané hodnoty za zdaňovací období únor 2000. Odvolání žalobce zamítl žalovaný dne 6. 8. 2004. Žalobu proti tomu podanou zamítl Krajský soud v Hradci Králové.
Ze spisů vyplynulo mimo jiné, že správce daně vyzval 27. 5. 2002 žalovaného k předložení důkazních prostředků, kterými bude prokázán konkrétní průběh zprostředkování prodeje nemovitosti třetí osobě, neboť správci daně vznikly pochybnosti o uskutečněném zdanitelném plnění – zprostředkování prodeje nemovitosti, protože u dodavatele (H., s. r. o.) nebylo ani po provedeném šetření uvedené zdanitelné plnění prokázáno. Žalovaný zaslal správci daně přípis, ve kterém ho informoval o tom, že zmíněný dodavatel objevil poptávku po nemovitosti s odpovídajícími parametry a zajistil účast ve veřejné obchodní soutěži vypsané Ministerstvem financí; jako doklad o tom přiložil uzavřenou kupní smlouvu. Součástí správního spisu je i přípis vyhotovený na základě výzvy k součinnosti třetích osob Ministerstvem financí dne 3. 12. 2002, ze kterého vyplynulo, že se jednání v rámci veřejné obchodní soutěže účastnil vždy Petr J., že nikdy v průběhu řízení nebyla naznačena spolupráce se společností H. a dále že nikdy nebylo jednáno s Jiřím J. ani s Pavlem Ř.
Ve včas podané kasační stížnosti namítal žalobce (stěžovatel) mimo jiné, že správce daně v rozporu s daňovým řádem použil k důkazu vyjádření Ministerstva financí, což však v daňovém řízení nebylo možné, protože správce daně mohl ministerstvo vyzvat pouze k vydání nebo zapůjčení důkazních prostředků.
Nejvyšší správní soud kasační stížnosti vyhověl a rozsudek krajského soudu zrušil.
Z odůvodnění:
Důvodnou Nejvyšší správní soud shledává námitku daňového subjektu týkající se nemožnosti použití reakce Ministerstva financí na výzvu k součinnosti jako důkazního prostředku.
Podle § 34 odst. 4 d. ř. osoby, které mají listiny a jiné věci, jež mohou být důkazním prostředkem při správě daní, jsou povinny na výzvu správce daně listiny a jiné věci vydat nebo zapůjčit k ohledání, pokud zvláštní zákony nestanoví jinak. V § 34 d. ř. je jasně zakotvena povinnost třetích osob poskytovat správci daně údaje potřebné pro vyměření a vymáhání daně; proto bylo zcela v souladu se zákonem, když správce daně požadoval po Ministerstvu financí poskytnutí veškerých listinných podkladů týkajících se jednání, které bylo předmětem zprostředkování. Je však nutné zdůraznit, že dle § 34 odst. 4 d. ř. je možno vyzvat tam konkretizované osoby pouze k vydání listin či jiných věcí. V žádném případě nelze touto výzvou zavazovat třetí osoby k poskytnutí různých vyjádření, sdělení určitých skutečností, neboť to daňový řád neumožňuje. Jestliže tedy v souzené věci správce daně vyzval dle § 34 odst. 4 d. ř. Ministerstvo financí o sdělení,
„Jakým způsobem... byla podána nabídka do VOS, případně kdo konkrétně ji zaslal a osobně předával. Kdo se za společnost P., a.s., účastnil otevírání obálek s nabídkami... Byla Vám známa skutečnost, že prodej nemovitostí společnosti P., a.s., zprostředkovávala realitní kancelář H., s. r. o. ...tzn., zda s Vámi jednala jménem prodejce....“
, je zřejmé, že překročil možnosti dané mu touto výzvou, neboť Ministerstvo financí nebylo fakticky vyzváno jen k předložení listinných důkazů, nýbrž bylo i dotazováno na různé skutečnosti. Lze proto dospět k závěru, že správce daně touto výzvou fakticky „provedl výslech svědka“ s tím rozdílem, že daňovému subjektu nebylo umožněno klást ministerstvu otázky. Došlo tak ke zkrácení procesních práv daňového subjektu v daňovém řízení; proto byl tento důkazní prostředek získán v rozporu se zákonem a v daňovém řízení ho nebylo možno použít. Vzhledem k okolnosti, že se jednalo o jeden z důkazních prostředků popírajících tvrzení daňového subjektu, není při jeho absenci možné učinit si závěr o neunesení důkazního břemene daňovým subjektem. Nejvyšší správní soud proto konstatuje, že tato námitka daňového subjektu je důvodná, a proto byl nucen rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové zrušit.*) Ustanovení zrušeno zákonem č. 444/2005 Sb. s účinností od 11. 11. 2005.
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.