Vydání 11/2022

Číslo: 11/2022 · Ročník: XX

4398/2022

Daňové řízení: rozhodnutí o vyloučení majetku z daňové exekuce; Řízení před soudem: pravomoc soudu

Daňové řízení: rozhodnutí o vyloučení majetku z daňové exekuce
Řízení před soudem: pravomoc soudu
k § 4 odst. 1 písm. a) soudního řádu správního
k § 179 odst. 1 daňového řádu
Soudy ve správním soudnictví mají pravomoc podle § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. přezkoumávat rozhodnutí o nevyloučení majetku z daňové
exekuce
podle § 179 odst. 1 daňového řádu.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 9. 2022, čj. 8 Afs 41/2021-38)
Prejudikatura:
č. 448/2005 Sb. NSS a č. 4318/2022 Sb. NSS.
Věc:
IZOWEN, a.s. proti Odvolacímu finančnímu ředitelství o vyloučení majetku z daňové
exekuce
, o kasační stížnosti žalobkyně.
Žalobkyně podala návrh podle § 179 odst. 1 daňového řádu na vyloučení movité věci – osobního automobilu – z daňové
exekuce
společnosti North
Bohemia
Coal s.r.o. z důvodu, že je v jejím vlastnictví, a proto nepodléhá výkonu
exekuce
. Finanční úřad pro Ústecký kraj (dále jen „správce daně“) rozhodnutím ze dne 22. 2. 2017 návrhu nevyhověl a automobil z daňové
exekuce
nevyloučil. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 6. 10. 2017 zamítl a rozhodnutí správce daně potvrdil.
Následně podala žalobkyně u Krajského soudu v Ústí nad Labem žalobu, který ji rozsudkem ze dne 13. 1. 2021, čj. 15 Af 117/2017-25, jako nedůvodnou zamítl. Dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že jí svědčí vlastnické právo k automobilu, jehož vyloučení z daňové
exekuce
se domáhala.
Žalobkyně (stěžovatelka) proto podala proti rozhodnutí krajského soudu kasační stížnost, v níž namítala, že § 179 daňového řádu představuje obdobu vylučovací žaloby podle § 267 o. s. ř. Rozhoduje se zde o soukromých právech toho, kdo se vyloučení věci z
exekuce
domáhá. Rozhodování o vlastnickém právu je sporem o soukromém právu. Rozhodují-li proto o něm správní orgány, je předmětem řízení, které podléhá případnému soudnímu přezkumu podle části páté o. s. ř. Není důvod, aby tomu bylo v případě vylučovacího návrhu podle § 179 daňového řádu jinak. Rozhodnutí o návrhu na vyloučení věci z
exekuce
je totiž rozhodnutím o vlastnickém právu žadatele. Správce daně podle stěžovatelky rozhodl ve věci, která vyplývá ze vztahů soukromého práva, a proto o ní správní soud nemůže rozhodovat.
Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že správce daně ani žalovaný v řízení o návrhu na vyloučení majetku z daňové
exekuce
neurčují s konečnou platnosti, komu patří vlastnické právo. Posuzují toliko důvodnost návrhu. Otázka existence práva nepřipouštějícího provedení
exekuce
je řešena jako předběžná otázka ve smyslu § 99 odst. 1 daňového řádu. Správce daně si je proto oprávněn učinit úsudek o vlastnickém právu. Stěžovatelka svá práva může hájit i soukromoprávní cestou. Rozhodl-li by civilní soud odlišně od správce daně, mohl by to být důvod k obnově řízení. Protože o vlastnickém právu není rozhodováno s konečnou platností, není dán prostor pro to, aby bylo postupováno podle části páté o. s. ř.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.
Z odůvodnění:
(…) [13] Podle § 109 odst. 4 s. ř. s. platí, že
Nejvyšší správní soud je vázán důvody kasační stížnosti; to neplatí, bylo-li řízení před soudem zmatečné [§ 103 odst. 1 písm. c)] nebo bylo zatíženo vadou, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé, anebo je-li napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné [§ 103 odst. 1 písm. d)], jakož i v případech, kdy je rozhodnutí správního orgánu nicotné
.
[14] Nejvyšší správní soud se proto dále zabýval tím, zda byla dána pravomoc krajského soudu rozhodnout o nyní projednávané věci. Stěžovatelka namítá, že správce daně rozhodl o věci, která vyplývá ze vztahů soukromého práva. Návrh proto měl být projednán podle části páté o. s. ř. civilními soudy. Přestože stěžovatelka vznesla tuto námitku poprvé až v kasační stížnosti, Nejvyšší správní soud se otázkou pravomoci krajského soudu musel zabývat z úřední povinnosti (§ 109 odst. 4 s. ř. s.). Rozhodl-li by totiž krajský soud věcně o žalobě stěžovatelky, aniž by byla dána jeho pravomoc, zatížil by napadený rozsudek vadou zmatečnosti podle § 103 odst. 1 písm. c) s. ř. s.
[15] Podle § 179 odst. 1 daňového řádu platí, že
po nařízení daňové
exekuce
správce daně na návrh osoby, které svědčí právo k majetku nepřipouštějící provedení
exekuce
nebo osoby, které je exekučním příkazem ukládána povinnost ohledně takového majetku, popřípadě z moci úřední, rozhodnutím vyloučí z daňové
exekuce
majetek, kterému svědčí právo nepřipouštějící provedení exekuce; příjemcem tohoto rozhodnutí je dlužník a další osoby, které podaly návrh na vyloučení majetku z daňové
exekuce
.
[16] Podle § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. platí, že
soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen „správní orgán“)
.
[17] Podle § 244 odst. 1 o. s. ř. platí, že
rozhodl-li orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, orgán zájmové nebo profesní samosprávy, popřípadě smírčí orgán zřízený podle zvláštního právního předpisu (dále jen "správní orgán") podle zvláštního zákona o sporu nebo o jiné právní věci, která vyplývá ze vztahů soukromého práva (§ 7 odst. 1), a nabylo-li rozhodnutí správního orgánu právní moci, může být tatáž věc projednána na návrh v občanském soudním řízení
.
[18] Povahou řízení o návrhu na vyloučení majetku z daňové
exekuce
se Nejvyšší správní soud zabýval již v rozsudku ze dne 14. 3. 2018, čj. 1 Afs 394/2017-32,
HP STEEL
, ve kterém v bodě 24 uvedl, že „[ú]
čelem § 179 je poskytnout ochranu třetím osobám, odlišným od dlužníka, jejichž majetek byl exekucí postižen, ačkoli k tomuto majetku mají právo, jež exekuci nepřipouští. Plnění, jež se exekucí vymáhá, je zavázán poskytnout dlužník, a proto také pouze postižením jeho majetkové sféry může být pohledávka nuceně uspokojena. Třetí osoby musí být chráněny
.“ Návrh na vyloučení majetku z daňové
exekuce
je obdobou vylučovací (
excindační
) žaloby ve smyslu § 267 o. s. ř. (rozsudek NSS ze dne 9. 2. 2022, čj. 5 Afs 259/2019-26,
PENTAS HOŘICE
, bod 21).
[19] Účelem řízení o návrhu na vyloučení majetku z daňové
exekuce
podle § 179 odst. 1 daňového řádu tak je, aby byl exekucí postižen toliko majetek dlužníka. Na rozdíl od vylučovací žaloby podle § 267 o. s. ř. může být toto řízení zahájeno i z moci úřední. Správce daně je povinen zahájit řízení o vyloučení majetku, zjistí-li existenci práva k tomuto majetku, které nepřipouští provedení
exekuce
. V rámci tohoto řízení správce daně proto autoritativně nerozhoduje o tom, zda třetí osobě náleží právo k majetku, které nepřipouští provedení
exekuce
, nýbrž rozhoduje pouze o vyloučení majetku z daňové
exekuce
z důvodu, aby byla daňová
exekuce
vedena v souladu s daňovým řádem. Předmětem řízení tak je přípustnost vedení
exekuce
na určitý majetek, nikoliv vztah vyplývající ze soukromého práva, jak mylně namítá stěžovatelka. Nařídil-li by totiž správce daně exekuci na majetek, ke kterému má třetí osoba právo nepřipouštějící provedení
exekuce
, porušil by § 179 odst. 1 daňového řádu, který tento postup vylučuje. Otázku existence práva nepřipouštějícího provedení
exekuce
si proto správce daně posuzuje toliko jako předběžnou otázku podle § 99 odst. 1 daňového řádu, jejíž řešení je nezbytné pro vyjasnění, zda je možné na daný majetek vést exekuci. Rozhodnutím o vyloučení či nevyloučení majetku z daňové
exekuce
však není zakládán, měněn nebo rušen soukromoprávní vztah. Správce daně proto nerozhodoval o vlastnickém právu k automobilu, jak stěžovatelka chybně namítá, nýbrž o tom, zda je možné na automobil vést daňovou exekuci.
[20] Třetí osoba, které svědčí právo k majetku, jež exekuci nepřipouští, má veřejné subjektivní právo na to, aby majetek nebyl exekucí postižen. Může proto podat podle § 179 odst. 1 daňového řádu návrh na vyloučení majetku z daňové
exekuce
. Správce daně v tomto řízení vystupuje v nadřízeném postavení a autoritativně určuje, zda je možné na tento majetek vést exekuci. Byť se rozhodnutí správce daně může fakticky dotknout soukromého subjektivního práva třetí osoby k danému majetku, neznamená to, že takový zásah má soukromoprávní charakter. Jak totiž uvedl rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení ze dne 12. 10. 2004, čj. 4 As 47/2003-125, č. 448/2005 Sb. NSS, „[d]
ovedena k absurdním důsledkům by totiž uvedená teze znamenala, že jakýkoliv zásah do vlastnického práva – byť by k němu došlo správním aktem – nelze přezkoumávat ve správním soudnictví, ale pouze v rámci obecné justice. Do subjektivního vlastnického práva, tj. vůči všem působícího oprávnění vlastníka věc držet, užívat a požívat a disponovat s ní, lze zasáhnout nejrůznějšími způsoby, a přesto pouhá skutečnost, že došlo k zásahu do soukromého práva sama o sobě, evidentně neznamená, že i takový zásah má soukromoprávní charakter
.“
[21] Protože správce daně rozhoduje v případě návrhu podle § 179 odst. 1 daňového řádu o veřejném subjektivním právu, je dána pravomoc soudů ve správním soudnictví podle § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. k projednání žaloby proti rozhodnutí o nevyloučení majetku z daňové
exekuce
a k rozhodnutí o ní. Správní soud pak nerozhoduje o tom, zda žalobce má nebo nemá právo nepřipouštějící provedení
exekuce
, nýbrž rozhoduje o zákonnosti rozhodnutí o nevyloučení majetku z daňové
exekuce
. V rámci posouzení důvodnosti žaloby si pak soud může pouze učinit úsudek podle § 52 odst. 2 s. ř. s. o tom, zda žalobci takové právo svědčí, respektive, zda existenci práva žalobce náležitě prokázal (viz bod 25 rozsudku NSS ve věci
HP STEEL
).
[22] Rozhodnutím správce daně mohlo být zasaženo veřejné subjektivní právo stěžovatelky na to, aby automobil, ke kterému tvrdí, že má vlastnické právo, nebyl exekucí postižen. Je proto dána pravomoc soudů ve správním soudnictví podle § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. rozhodnout o žalobě proti rozhodnutí žalovaného. Krajský soud proto nezatížil napadený rozsudek vadou zmatečnosti, jestliže žalobu věcně přezkoumal a rozhodl o ní. (…)

Zasílání aktuálního vydání na e-mail


Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.