Vydání 7/2008

(...) Zákon neuvádí výslovně žádný okamžik, ve kterém musí správce daně daňovému dlužníkovi penále sdělit, pouze tuto volnost správce daně omezuje promlčecí lhůtou pro vybrání daně. K tomuto závěru dospěl soud s ohledem na skutečnost, že v § 63 odst. 4 d. ř., ve znění účinném ke dni 31. 12. 2006, je uvedeno výslovně, že o předpisu, kterým se sděluje penále, může být daňový dlužník vyrozuměn kdykoliv, pokud to vyžaduje stav jeho účtu. Nikde není výslovně v obecně závazném právním předpise definován stav účtu, při kterém by správce daně byl povinen sdělit daňovému dlužníkovi penále. V tomto směru se soud právě s přihlédnutím i k deklaratornímu charakteru daného platebního výměru ztotožňuje s názorem žalovaného, že spadá do sféry správního uvážení správce daně posouzení skutečnosti, zda stav účtu daňového dlužníka vyžaduje to, aby bylo daňovému dlužníkovi sděleno penále. O této skutečnosti svědčí právě slovo v uvedeném ustanovení. Dále soud dospěl k názoru, že zmínka o daňové exekuci v uvedeném ustanovení má pro správce daně význam pouze jako doporučení vycházející z hlediska procesní ekonomie. Daňová je tedy dle názoru soudu situace, ve které má správce daně zvlášť dobře uvážit, zda stav účtu daňového dlužníka nevyžaduje sdělení penále. Nelze tuto zmínku v žádném případě interpretovat tak, že správce daně musí vždy při daňové exekuci sdělit daňovému dlužníkovi penále. Z hlediska procesní ekonomie je sice vhodnější vést daňovou exekuci pro všechny dlužné částky včetně penále současně, ovšem je třeba také zdůraznit, že penále je v konečné výši možné stanovit až po uhrazení daňového nedoplatku v plné výši. V případě, kdy je předpokládáno delší trvání daňové , může správce daně dospět k závěru, že je vhodnější sdělit daňovému dlužníkovi penále až v okamžiku, kdy je známa jeho konečná výše; tedy po uhrazení daňového nedoplatku v plné výši. V takovém případě je nanejvýš vhodné učinit tak ve lhůtě třiceti dnů poté, kdy daňový nedoplatek byl zcela vyrovnán, jak je uvedeno v § 63 odst. 4 d. ř. Ovšem ale ani sdělení penále po uplynutí uvedené lhůty nelze vzhledem k dikci zákona považovat za nezákonný postup ze strany správce daně.

Jediné zákonné omezení správce daně vztahující se k okamžiku sdělení penále je stanovení nejpozdějšího okamžiku, kdy je možné penále sdělit. Tento okamžik je spojen s uplynutím promlčecí lhůty pro vybrání daně, s jejíž platbou je daňový subjekt v prodlení. Délka a běh této promlčecí lhůty je upraven v § 70 odst. 1 a 2 d. ř. Právo vybrat a vymáhat daňový nedoplatek se promlčuje po šesti letech po roce, ve kterém se stal tento nedoplatek splatným. Je-li proveden úkon směřující k vybrání, zajištění nebo vymožení nedoplatku, promlčecí lhůta se přerušuje a počíná běžet nová promlčecí lhůta po uplynutí kalendářního roku, ve kterém byl daňový dlužník o tomto úkonu zpraven, daňové nedoplatky lze však vymáhat nejpozději do dvaceti let počítaných od konce roku, ve kterém se stal nedoplatek splatným, s výjimkou daňových nedoplatků zajištěných zástavním právem. (...)