Vydání 11/2010

Číslo: 11/2010 · Ročník: VIII

2139/2010

Daňové řízení: penále z dodatečně doměřené daně; příslušenství daně

Daňové řízení: penále z dodatečně doměřené daně; příslušenství daně
Zrušením rozhodnutí o dodatečném doměření daně zaniká i povinnost daňového subjektu hradit penále za neuhrazení doměřené částky s ohledem na § 58 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, podle něhož příslušenství daně, kterým je i penále, sleduje osud daně.
(Podle rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 8. 7. 2008, čj. 15 Ca 69/2008-17)
Věc: Příspěvková organizace Městské služby Ústí nad Labem proti Finančnímu ředitelství v Ústí nad Labem o daň z přidané hodnoty.
Správce daně dne 2. 10. 2007 platebním výměrem uložil žalobci povinnost zaplatit penále na dani z přidané hodnoty za zdaňovací období únor 2005 ve výši 26 690 Kč. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, jež žalovaný dne 16. 1. 2008 zamítl.
Rozhodnutí žalovaného napadl žalobce žalobou, v níž se domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného a platebního výměru. Namítal, že zaplatil daň z přidané hodnoty za měsíc únor 2005 v částce 166 434 Kč včas, a proto nebyly splněny podmínky pro vyměření penále uvedené v § 63 odst. 1 daňového řádu ve znění platném do 31. 12. 2006. Dále poukázal na skutečnost, že v době rozhodování žalovaného o odvolání probíhalo soudní řízení o platebním výměru, jímž správce daně doměřil daň z přidané hodnoty ve výši 166 434 Kč, z níž bylo penále vypočteno. Krajský soud v Ústí nad Labem dne 28. 11. 2007 zrušil předmětný dodatečný platební výměr a rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 4. 2006 o zamítnutí odvolání proti tomuto platebnímu výměru, a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Žalovaný o odvolání žalobce proti platebnímu výměru na penále rozhodl dne 17. 1. 2008, tedy v době, kdy již byla rozhodnutí o samotné dani soudem zrušena. Žalobce považoval za nesprávnou argumentaci žalovaného, že žaloba ve správním soudnictví nemá odkladný účinek, a proto i v průběhu soudního řízení týkajícího se rozhodnutí o dani je správce daně oprávněn a povinen postupovat při penalizaci daňových nedoplatků v souladu s § 63 daňového řádu. Žalovaný pominul, že obě rozhodnutí týkající se doměření daně z přidané hodnoty za únor 2005, byla zrušena a že neměl ke svému rozhodnutí o zamítnutí odvolání zákonný podklad.
Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že žaloba napadá rozhodnutí, které je nezákonné, neboť zrušením rozhodnutí o vyměření daňové povinnosti, k níž se penále váže, odpadl důvod pro jeho zákonnou existenci. Správce daně v den odeslání vyjádření žalovaného k podané žalobě daňové penále neeviduje a příslušnou finanční částku vrátil žalobci. Žalobci poskytne správce daně úrok ze zaviněného přeplatku. Ačkoliv žalovaný souhlasí s argumenty žalobce, rozhodnutí o odvolání nemůže sám zrušit, neboť mu to procesní právní úprava neumožňuje. Rozhodnutí, kterým bylo sděleno penále, nelze zrušit cestou mimořádného opravného prostředku podle § 55b daňového řádu (přezkoumávání daňových rozhodnutí), neboť není rozhodnutím, kterým byla stanovena daňová povinnost. Nemá zákonnou možnost zrušit právní titul na penále sledující osud neexistující daňové povinnosti.
Krajský soud v Ústí nad Labem napadené rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
V daném případě v době rozhodování o penále správcem daně skutečně existoval splatný daňový nedoplatek, neboť existovalo pravomocné rozhodnutí o doměření daně z přidané hodnoty za zdaňovací období únor 2005. Skutečnost, že u příslušného soudu se vedlo řízení v rámci správního soudnictví, kde žalobce navrhoval zrušení rozhodnutí o doměření uvedené daně, nebránila správci daně ve sdělení předpisu penále žalobci, neboť i přes zmíněné řízení u soudu bylo rozhodnutí o doměření daně stále vykonatelné, protože podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu nemá automaticky odkladný účinek a v dané věci soudem nebylo o odkladném účinku na návrh žalobce rozhodováno, neboť o to nepožádal. Ovšem zcela jiná situace byla v době rozhodování žalovaného o odvolání proti platebnímu výměru, kterým správce daně sdělil žalobci předpis penále. V té době již byla rozhodnutí o doměření daně z přidané hodnoty za zdaňovací období únor 2005 (platební výměr i rozhodnutí o zamítnutí odvolání proti tomuto platebnímu výměru) výše uvedeným rozhodnutím krajského soudu zrušena. V důsledku zrušení rozhodnutí o dodatečném doměření daně z přidané hodnoty se řízení vráti- lo do fáze vyměřovacího řízení, jako by v dané věci nikdy pravomocně rozhodnuto nebylo. S ohledem na § 58 daňového řádu, kde je uvedeno, že příslušenství daně, kterým je i penále, sleduje osud daně, zanikla zrušením rozhodnutí o dodatečném doměření daně z přidané hodnoty i povinnost hradit žalobcem penále za neuhrazení doměřené částky, které ze zákona počalo narůstat ode dne splatnosti daně. V době od vydání platebního výměru na penále do rozhodování žalobce o odvolání proti tomuto platebnímu výměru tedy došlo ke změně skutečností podstatných pro rozhodování žalovaného a žalovaný měl uvedené skutečnosti ve svém rozhodnutí zohlednit. K tomu ovšem nedošlo. Žalovaný při svém rozhodování nepřihlédl ke skutečnosti, že rozhodnutí o doměření daně z přidané hodnoty bylo pravomocně rozhodnutím soudu zrušeno, a proto je žalobou napadené rozhodnutí nezákonné, neboť při svém rozhodování nerespektoval § 58 odst. 1 daňového řádu, ve kterém je uvedeno, že penále sleduje osud daně.

Zasílání aktuálního vydání na e-mail


Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.