Vydání 1/2016

Žalobce se tedy předmětnou žalobou domáhal zrušení správního rozhodnutí žalovaného ve smyslu § 65 a násl. s. ř. s. Před vlastním projednáním věci byl soud nejprve povinen zabývat se povahou napadeného rozhodnutí v tom směru, zda se nejedná o rozhodnutí, které je z přezkumné činnosti soudu vyloučeno.

V § 68 písm. a) s. ř. s. je zakotveno, že „[ž][...] , “.

Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. platí, že soud návrh (žalobu) usnesením odmítne, jestliže je podle tohoto zákona nepřípustný.

Jak ale plyne z § 46 odst. 5 s. ř. s., pokud navrhovatel podal „ .“

V daném případě žalobce brojil proti platebnímu výměru, který byl žalovaným vydán poté, co žalovaný jako příslušný správce daně vedl ve smyslu § 89 a násl. daňového řádu postup k odstranění pochybností, které mu vznikly v souvislosti se žalobcem podaným přiznáním k dani z příjmů fyzických osob za rok 2011. Jak plyne z odůvodnění platebního výměru, pochybnosti žalovaného byly odstraněny a žalobci byla stanovena daňová povinnost ve výši 0 Kč ve shodě s podaným daňovým přiznáním. V poučení napadeného platebního výměru žalovaný výslovně uvedl, že proti tomuto platebnímu výměru nelze podat odvolání s odkazem na § 140 odst. 4 daňového řádu.

S výkladem § 140 odst. 4 daňového řádu tak, jak jej zaujal žalovaný, se soud ovšem neztotožnil. Citovaný § 140 odst. 4 daňového řádu upravuje výjimku z obecného pravidla, podle kterého je proti platebnímu výměru správce daně přípustné odvolání (§ 109 odst. 1 daňového řádu), a stanoví, že „[n] [...] “. Právě citovaný odstavec 4 však nelze vykládat a aplikovat izolovaně, ale naopak nepřípustnost odvolání je třeba vnímat z hlediska systematiky celého ustanovení upravujícího postup správce daně při vyměření daně v souladu s tvrzením daňového subjektu, tj. jen pro případ, nevzniknou-li správci daně o jeho správnosti, průkaznosti nebo úplnosti pochybnosti, jak je nutno dovodit z odstavce 1 tohoto ustanovení. Z § 140 odst. 1 daňového řádu vyplývá, že „[n] [...] “. Pro takový případ § 140 odst. 2 daňového řádu stanoví fikci doručení platebního výměru s tím, že proti takovému výměru se nelze dle § 140 odst. 4 daňového řádu odvolat (s výjimkou zde stanovenou). Jak ovšem vyplývá z odstavce 1 věty za středníkem citovaného ustanovení, takto správce daně nemůže postupovat, pokud byl zahájen postup k odstranění pochybností ve smyslu § 89 a násl. daňového řádu. Jakmile správce zahájí vůči daňovému subjektu postup k odstranění pochybností, musí buď následně „“ na daňovou kontrolu (§ 90 odst. 3 daňového řádu), nebo je povinen ve stanovené lhůtě vydat platební výměr a ten daňovému subjektu oznámit (§ 90 odst. 3 ve spojení s § 140 odst. 1 větou za středníkem daňového řádu). Neuplatní-li se postup správce dle § 140 odst. 1 daňového řádu, tedy nezakládá-li se platební výměr pouze do spisu, nelze aplikovat ani odstavec 4 daného ustanovení. Platební výměr vydaný na základě výsledku postupu správce daně k odstranění pochybností musí být vždy daňovému subjektu doručen a je proti němu v souladu s § 109 odst. 1 daňového řádu přípustné odvolání, byť se daň vyměřovaná neodchyluje od tvrzené. Pro úplnost argumentace soud uvádí, že ačkoli správce daně na základě výsledku postupu k odstranění pochybností platebním výměrem stanovil daň ve stejné výši, jako daňový subjekt tvrdil, mohly nastat v průběhu postupu správce daně určité skutečnosti, jejichž posouzení, případně odmítnutí správcem daně se bude chtít daňový subjekt bránit, neboť tyto skutečnosti mohly mít vliv na správnost vyměření daňové povinnosti.

Poučil-li žalovaný žalobce v platebním výměru, který vydal na základě výsledku svého postupu dle § 89 a násl. daňového řádu, tak, že proti němu nelze podat odvolání, poučil ho nesprávně. Žalobce se v důsledku nesprávného poučení obrátil na správní soud se žalobou proti vydanému platebnímu výměru, ačkoliv jej bylo možné napadnout řádným opravným prostředkem, kterým je odvolání, v souladu s § 109 odst. 1 daňového řádu. Soud se tedy nemohl zabývat námitkami žalobce proti platebnímu výměru, neboť závěry žalovaného ve vztahu ke správnému stanovení daňové povinnosti budou nejprve přezkoumány v rámci odvolacího řízení příslušným odvolacím orgánem žalovaného, kterým je Odvolací finanční ředitelství se sídlem v Brně. (...)