1182/2007
Daňové řízení: k přezkoumání rozhodnutí o sdělení penále
Ej 320/2005
Daňové řízení: k přezkoumání rozhodnutí o sdělení penále
k § 63 odst. 2 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákonů č. 255/1994 Sb. a č. 323/1996 Sb. (v textu též „daňový řád“)
Přezkoumává-li žalovaný rozhodnutí, kterým byl žalobci sdělen předpis penále, zjišťuje toliko, zda existuje rozhodnutí, kterým byla povinnost hradit celní dluh žalobci řádně sdělena, zda skutečně žalobce platební povinnost nesplnil ve lhůtě stanovené v tomto rozhodnutí a zda se penále počítá v souladu s § 63 odst. 2 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Tímto rozsahem přezkumu je pak při zachování zásady dispoziční vázán rovněž soud.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 5. 2005, čj. 1 Afs 137/2004-62)
Věc:
Společnost s ručením omezeným G. proti Celnímu ředitelství Brno o penále, o kasační stížnosti žalobce.Celní úřad Brno I rozhodnutím ze dne 22. 6. 2001 uložil žalobci uhradit penále za pozdní úhradu celního dluhu ve výši 47 896 Kč.
Celní ředitelství Brno rozhodnutím ze dne 20. 11. 2001 zamítlo odvolání žalobce podle § 50 odst. 6 daňového řádu.
Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 30. 3. 2004 zamítl žalobu napadající rozhodnutí žalovaného. V odůvodnění uvedl, že nepostačuje samotné tvrzení žalobce, že rozhodnutí o celním dluhu, z něhož rozhodnutí o stanovení penále vychází, je napadeno žalobou. Samotné rozhodnutí o uložení povinnosti zaplatit celní dluh již Krajský soud v Brně přezkoumal a rozsudkem ze dne 14. 10. 2003 zamítl žalobu směřující do tohoto rozhodnutí. Napadené rozhodnutí žalovaného obsahuje jak skutkové, tak právní důvody, které vedly k jeho vydání, a reaguje rovněž na všechny odvolací námitky, žalobcem v celním řízení vznesené.
Žalobce v důvodech kasační stížnosti brojil proti rozhodnutí, kterým mu byl celní dluh vyměřen, ač označil jako předmět kasační stížnosti rozsudek, kterým soud přezkoumával rozhodnutí žalovaného o stanovení penále. Správní orgány ani soud se dle jeho tvrzení nevypořádaly s okamžikem vzniku celního dluhu, přičemž rozhodnutí o vzniku celního dluhu je podstatné pro rozhodnutí o penále.
Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že kasační námitky žalobce směřují téměř výhradně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ve věci vyměření celního dluhu. Kasační důvody spočívají v nepochopení procesní situace. Celní úřad Brno I vydal dne 19. 10. 2000 platební výměr, kterým uložil žalobci povinnost uhradit celní dluh ve výši 211 929 Kč ve lhůtě do deseti dnů ode dne doručení výměru. Tato lhůta marně uplynula dne 6. 11. 2000. Žalobce byl poučen, že rozhodnutí nemá odkladný účinek. Celní dluh byl uhrazen až dne 20. 6. 2001, proto vydal celní úřad dne 22. 6. 2001 platební výměr na penále. Daňový dlužník je v prodlení, nezaplatí-li dlužnou částku daně nejpozději v poslední den její splatnosti. Protože byl žalobce v prodlení s úhradou daně, bylo mu z moci úřední vyměřeno penále, a to za dobu od 7. 11. 2000 do 20. 6. 2001.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.
Z odůvodnění:
V daném případě učinil žalobce předmětem soudního přezkoumání rozhodnutí žalovaného, kterým bylo rozhodnuto o výši stanoveného penále z nedoplatku na clu.
Podle § 63 odst. 1 daňového řádu je daňový dlužník v prodlení, nezaplatí-li splatnou částku daně nejpozději v den její splatnosti. Podle odst. 2 téhož ustanovení se penále počítá za každý den prodlení počínaje dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně, a to ode dne původního dne splatnosti. Daňový dlužník je povinen zaplatit za každý den prodlení penále ve výši 0,1 % z nedoplatku daně. Penále stanovené podle tohoto ustanovení se uplatní nejdéle za 500 dnů prodlení; za každý další den prodlení se uplatní penále ve výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné v první den kalendářního čtvrtletí.
Žalovaný, přezkoumává-li rozhodnutí, kterým bylo stanoveno penále, zjišťuje, zda existuje rozhodnutí, kterým byla povinnost hradit celní dluh subjektu řádně sdělena, zda skutečně nebyla platební povinnost splněna ve lhůtě stanovené v tomto rozhodnutí a zda je penále počítáno za každý den prodlení počínaje dnem splatnosti cla a konče jeho platbou. Pokud byly splněny tyto podmínky, pak již zkoumá jen to, zda bylo penále stanovené nejdéle za 500 dnů prodlení, neboť poté se již uplatní penále ve výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné v první den kalendářního čtvrtletí.
Tímto rozsahem přezkoumání je při zachování zásady dispoziční vázán rovněž soud. V žalobě žalobce namítal, že není jistý výsledek soudního řízení o výši celního dluhu, jež je vedeno pod jinou spisovou značkou; rozhodnutí v této věci vydané je rozhodnutím, z něhož se při stanovení penále vychází. K této žalobní námitce krajský soud uvedl, že rozsudek v této věci již nabyl právní moci a byla jím zamítnuta žalobcova žaloba. Jestliže takovým návrhem žalobce omezil rozsah přezkoumání soudem, ten nemohl vzhledem k dispoziční zásadě jinak, než rozhodnutí přezkoumat jen z tohoto pohledu. Ostatní námitky uvedené v žalobě, jakož i v kasační stížnosti, jsou nerelevantní, nevztahují se k rozhodnutí o sdělení penále (podle § 63 daňového řádu), a proto je krajský soud nemohl samostatně přezkoumávat a rovněž Nejvyšší správní soud k nim nemohl přihlédnout.
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.