Vydání 12/2007

I. Důkazní břemeno ohledně zjištění existence rozdílu mezi cenou sjednanou mezi konkrétním poplatníkem a s ním ekonomicky nebo personálně spojenou osobou a cenou na trhu obvyklou nese podle § 31 odst. 8 písm. b) zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, správce daně. Existence takového rozdílu je totiž skutečností rozhodnou pro užití , při které je postupem podle § 23 odst. 7 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, upravován základ daně poplatníka o zjištěný rozdíl. Správce daně je proto v daňovém řízení povinen prokázat, že výše obvyklé (tržní) ceny se liší od ceny sjednané a vykázané daňovým subjektem.

II. Je nepřípustné, aby správce daně daňovému subjektu pouze sdělil, jaká je dle jeho názoru výše obvyklé ceny, aniž by tomuto zjištění rozhodnému pro další postup správce daně i daňového subjektu (dokládání zjištěného rozdílu daňovým subjektem a případná úprava základu daně správcem daně) předcházelo dokazování, z něhož by daňový subjekt mohl seznat, na základě jakých důkazních prostředků k uvedenému zjištění správce daně dospěl, a při kterém by se daňový subjekt mohl k provedeným důkazům vyjádřit, popřípadě navrhnout důkazy jiné, jež dle jeho přesvědčení prokazují odlišnou výši obvyklé ceny.