374/2004
Daňové řízení a výrok odvolacího orgánu o změně rozhodnutí
Ej 412/2004
Daňové řízení: výrok odvolacího orgánu o změně rozhodnutí
k § 76 odst. 1 písm. a) soudního řádu správního
k § 50 odst. 6 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (v textu též "daňový řád", "d. ř.")
Měnil-li žalovaný rozhodnutí, jímž správce daně jedním výrokem uložil pokutu, stanovil její výši, splatnost a místo plnění, musí z výroku žalovaného jasně a jednoznačně vyplývat, v čem je odvoláním napadené rozhodnutí touto změnou dotčeno. Není na úkor srozumitelnosti závěru žalovaného o změně napadeného rozhodnutí správního orgánu I. stupně, jestliže vedle konkretizované změny rozhodnutí (zde: změna výše pokuty) zároveň vyjádří, které části výroku nemění. Rozhodnutí žalovaného není rozhodnutím nesrozumitelným [§ 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.].
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 6. 2004, čj. 1 Afs 6/2003-62)
Věc:
Akciová společnost Č. v P. proti Finančnímu ředitelství pro hlavní město Prahu o pokutu za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy, o kasační stížnosti žalovaného.Finanční úřad pro Prahu 5 uložil žalobkyni svým rozhodnutím ze dne 9. 11. 2001 podle § 37 odst. 1 daňového řádu pokutu ve výši 50 000 Kč za opakované nesplnění povinnosti nepeněžité povahy. V rozhodnutí uvedl, že dne 25. 9. 2001 vydal výzvu k součinnosti třetích osob podle § 34 odst. 11 d. ř., jejímž předmětem bylo v ní uvedené číslo bankovního účtu a jíž požadoval po žalobkyni sdělení majitele účtu, stavu účtu a pohybu na účtu. Žalobkyně ve stanovené lhůtě uloženou povinnost nesplnila, neboť účet byl podle jejího názoru nedostatečně specifikován.
K odvolání žalobkyně změnil žalovaný rozhodnutím ze dne 9. 7. 2002 rozhodnutí finančního úřadu a ve výroku uvedl následující: "Odvoláním napadené rozhodnutí se mění. Výše uložené pokuty se snižuje z částky 50 000 Kč na částku 2000 Kč. Pokuta je splatná do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí na účet ČNB v Praze 1 č. 3754-7624-051/0710, variabilní symbol 45244782, konstantní symbol: 1148. Ostatní části odvoláním napadeného rozhodnutí zůstávají beze změn." Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že žalovaný shledal důvodným uložení pokuty, nikoliv však její výši.
Žalobkyně napadla rozhodnutí žalovaného žalobou, v níž (stejně jako v odvolání) namítala, že neodmítla splnit svou zákonnou povinnost: pouze správci daně sdělila, že je třeba výzvu doplnit o další údaj, neboť pouhé uvedení čísla účtu nelze považovat za dostatečnou identifikaci.
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 17. 4. 2003 žalobou napadené rozhodnutí žalovaného zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Nepřisvědčil sice námitkám žalobkyně, dospěl však k závěru, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost. Vycházel z toho, že správce daně rozhodl o uložení pokuty jedním výrokem ukládajícím pokutu samotnou, určujícím její výši, její splatnost a místo plnění. Pokud žalovaný takové rozhodnutí změnil pouze ve výši uložené pokuty a rozhodl o splatnosti pokuty a místu plnění (ve shodě se správcem daně), zatímco v ostatních částech ponechal rozhodnutí beze změn, není z jeho rozhodnutí zřejmé, jak rozhodl o samotném uložení pokuty - tedy zda bylo odvolání, pokud se dotýká samotného uložení pokuty, zamítnuto, nebo bylo napadené rozhodnutí zrušeno, popř. změněno. Pouze z odůvodnění rozhodnutí by bylo možné seznat, že odvolací orgán s napadeným rozhodnutím v ostatním vyslovil souhlas; takové vyjádření však neodpovídá stanoveným náležitostem rozhodnutí. Soud s poukazem na § 50 odst. 1 a 9 d. ř. dovodil, že výrok odvolacího orgánu musí obsahovat základní náležitosti správního rozhodnutí; jeho výrokem je rozhodnutí o tom, zda se výrok rozhodnutí I. stupně potvrzuje, nebo zda se mění a jak (rozhodnutí ve věci), nebo výrok, kterým se takové rozhodnutí zrušuje; jiným způsobem odvolací orgán rozhodnout nemůže. Napadené rozhodnutí žalovaného tak trpí vadou způsobující nepřezkoumatelnost rozhodnutí, která spočívá v nesrozumitelnosti, neboť dostatečně nevyjadřuje, jak bylo o odvolání - a tedy i o rozhodnutí I. stupně - v odvolacím řízení rozhodnuto.
Žalovaný (dále též "stěžovatel") napadl rozhodnutí městského soudu kasační stížností, opírající se o důvod uvedený v § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Poukazuje na to, že výrok odvolacího orgánu zněl: "Odvoláním napadené rozhodnutí se mění." Následně bylo uvedeno, v jakém smyslu dochází k jeho změně, tedy že se uložená pokuta snižuje z částky 50 000 Kč na částku 2000 Kč. Jelikož se jednalo o peněžité plnění, uvedl odvolací orgán pouze s ohledem na § 32 odst. 2 písm. d) d. ř. rovněž lhůtu splatnosti a účet, na nějž má být předmětná částka uhrazena. Zároveň uvedl, že ostatní části odvoláním napadeného rozhodnutí zůstávají beze změn. Žalovaný tedy změnil odvoláním napadené rozhodnutí, tj. rozhodnutí o uložení pokuty, a následně doplnil, v jaké části rozhodnutí dochází ke změně, resp. že změna se týká pouze výše uložené pokuty, přičemž ostatní části napadeného rozhodnutí zůstávají beze změn. Ve výroku, jímž dochází ke změně odvoláním napadeného rozhodnutí, musí odvolací orgán konstatovat, k jakým změnám dochází, resp. v jakém rozsahu se rozhodnutí mění. Pokud tedy došlo ke změně výše pokuty a splatnost a lhůta plnění byla uvedena pouze s ohledem na § 32 odst. 2 písm. d), e) d. ř., následná část výroku - "Ostatní části odvoláním napadeného rozhodnutí zůstávají beze změn" - pouze dále konkretizuje, v jakém smyslu ke změně odvoláním napadeného rozhodnutí došlo. Tato věta byla uvedena ve výrokové části žalobou napadeného rozhodnutí s cílem co nejpřesnějšího vymezení změny napadeného rozhodnutí. Podle stěžovatele je z výroku rozhodnutí o odvolání patrné, že napadené rozhodnutí ve znění rozhodnutí o odvolání doznává změny pouze v části výše uložené pokuty, a je zcela zřejmé, že pokuta byla udělena oprávněně, pouze v nepřiměřené výši. Stěžovatel poukázal na to, že žalobkyně ani nesrozumitelnost rozhodnutí žalovaného nenamítala a zcela přesně věděla, jak bylo o podaném odvolání rozhodnuto.
Nejvyšší správní soud zrušil rozhodnutí Městského soudu v Praze a vrátil mu věc k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
V prvé řadě se Nejvyšší správní soud zabýval otázkou, zda městský soud tím, že přezkoumával žalobou napadené rozhodnutí z hlediska procesních vad a napadené rozhodnutí pro jeho nepřezkoumatelnost zrušil, ačkoliv tato vada nebyla žalobou namítána, nepřekročil meze soudního přezkumu stanovené v § 75 odst. 2 s. ř. s.
Správní soudnictví je ovládáno zásadou dispoziční. Je na žalobci, zda proti rozhodnutí správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, bude brojit žalobou u soudu či nikoliv; je na něm, aby v případě, že se bude domáhat ochrany svých práv žalobou u soudu, jasně vymezil, které výroky správního rozhodnutí napadá, a v žalobních bodech pak specifikoval, z jakých skutkových a právních důvodů považuje napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné (§ 71 s. ř. s.). Soud je při přezkoumání správního rozhodnutí vázán rozsahem napadení, jak je žalobce ve své žalobě vymezí, a přezkoumá jen ty výroky rozhodnutí, které byly žalobou napadeny, a jen v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.). Soudní řád správní výslovně, nad rámec žalobní vázanosti, rozšiřuje soudní přezkum o zkoumání nicotnosti žalobou napadeného rozhodnutí; k nicotnosti musí soud přihlížet a musí ji též svým rozhodnutím deklarovat, i když ji žalobce nenamítá. I bez námitek však musí soud z úřední povinnosti přihlížet i k dalším těžkým procesním vadám, zejména k takovým, které - i když je žalobce sám v žalobě nenapadá - způsobují, že vadné rozhodnutí není možno přezkoumat z hlediska důvodnosti námitek v žalobě uplatněných. Takovou vadou je nepochybně vada spočívající v nesrozumitelnosti rozhodnutí, která jej činí přezkumu nezpůsobilým. K takové vadě musí soud přihlížet z úřední povinnosti i za účinnosti nové právní úpravy správního soudnictví; městský soud proto nepochybil, jestliže i bez žalobní námitky zkoumal, zda je žalobou napadené rozhodnutí přezkoumatelné, a poté, co dospěl k závěru, že tomu tak není, napadené rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost zrušil.
O kasační stížnosti Nejvyšší správní soud uvážil následovně:
Z § 50 odst. 6 daňového řádu vyplývá povinnost odvolacího orgánu přezkoumat odvoláním napadené rozhodnutí a v odůvodněných případech je změnit nebo zrušit, jinak odvolání zamítnout; jedná se o tři možné alternativy rozhodnutí, které se navzájem vylučují. Výrokem tedy musí odvolací orgán vyjádřit, zda odvoláním napadené rozhodnutí správního orgánu prvního stupně (popř. napadené výroky jeho rozhodnutí) ruší, nebo jej mění a jakým způsobem jej mění, anebo - neshledá-li odvolání důvodným - odvolání zamítnout; jiným způsobem odvolací orgán rozhodnout nemůže. Rozhoduje-li odvolací orgán o změně odvoláním napadeného výroku rozhodnutí, je pro určitost a srozumitelnost takového rozhodnutí nezbytné, aby z výroku rozhodnutí jednoznačně vyplývalo, v čem tato změna spočívá; jinak řečeno, z rozhodnutí správního orgánu prvního stupně a jej měnícího rozhodnutí odvolacího orgánu musí být jednoznačné, o čem a jak bylo rozhodnuto.
Městskému soudu je třeba přisvědčit v tom, že odvoláním napadeným rozhodnutím rozhodoval správce daně jedním výrokem, jímž uložil pokutu, stanovil její výši, její splatnost a místo plnění. Měnil-li proto žalovaný takové rozhodnutí, musí z výroku odvolacího orgánu jasně a jednoznačně vyplývat, v čem je odvoláním napadené rozhodnutí touto změnou dotčeno. Z výroku rozhodnutí správce daně a z rozhodnutí žalovaného zcela mimo pochybnost vyplývá, že žalovaný k podanému odvolání výrok napadeného rozhodnutí změnil, a to v té jeho části, jíž byla stanovena výše uložené pokuty. Není na úkor srozumitelnosti závěru žalovaného o změně napadeného rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, jestliže vedle konkretizované změny rozhodnutí (změna výše pokuty) zároveň vyjádřil, které části výroku nemění. Rozhodnutí žalovaného není rozhodnutím nesrozumitelným a kasační stížnost je důvodná. Nejvyšší správní soud proto podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil napadený rozsudek Městského soudu v Praze a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
(šk)
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.