728/2005
Daňové řízení a doplnění odvolání
Ej 264/2004
Daňové řízení: doplnění odvolání
k § 48 odst. 7 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (v textu též „daňový řád“)
Může-li odvolatel podle § 48 odst. 7 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, pozměňovat nebo doplňovat údaje svého odvolání do doby, než je o odvolání rozhodnuto, znamená to, že do této doby musí být doplnění odvolání doručeno odvolacímu orgánu, aby se o důvodech obsažených v doplnění odvolání reálně dozvěděl a mohl se s nimi vypořádat tak, jak mu ukládá § 50 odst. 7 věta druhá téhož zákona. V této souvislosti nelze aplikovat § 14 odst. 7 uvedeného zákona, protože se nejedná o lhůtu, ale pouze o stanovení doby, v níž může odvolatel údaje svého odvolání doplňovat a pozměňovat. Bylo-li doplnění odvolání podáno k poštovní přepravě až dne předcházejícího dni, ve kterém odvolací orgán o odvolání rozhodl, nelze odvolacímu orgánu vytýkat, že se nevypořádal s důvody uvedenými v doplnění odvolání, neboť se o nich nedozvěděl.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 4. 2004, čj. 7 Afs 13/2003-71)
Věc:
Společnost s ručením omezeným M. v B. proti Finančnímu ředitelství v Brně o spotřební daň, o kasační stížnosti žalovaného.Finanční úřad Brno-venkov vyměřil žalobci rozhodnutím ze dne 7. 3. 2000 za zdaňovací období měsíce října 1999 spotřební daň podle pomůcek ve výši 45 209 Kč.
Finanční ředitelství v Brně zamítlo žalobcovo odvolání dne 20. 9. 2000 žalobou napadeným rozhodnutím.
Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 11. 6. 2003 rozhodnutí odvolacího orgánu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Rozsudek krajského soudu napadl žalovaný správní orgán (stěžovatel) kasační stížností, v níž krom jiného polemizoval se závěrem krajského soudu, že bylo jeho povinností zabývat se doplněním odvolání, které žalobce ve věci podal, přestože v době, kdy stěžovatel o odvolání rozhodl, toto doplnění ještě neměl k dispozici. Navíc stěžovatel poukázal na to, že v doplnění odvolání byly namítány stejné skutečnosti jako v žalobě, a soud tedy mohl posoudit, zda tyto námitky měly vliv na výrok rozhodnutí ve věci samé.
Nejvyšší správní soud rozsudek Krajského soudu v Brně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
Podle názoru Nejvyššího správního soudu je opodstatněný důvod kasační stížnosti, v němž stěžovatel poukázal na nezákonnost spočívající v nesprávném posouzení otázky, zda se měl zabývat doplněním odvolání. Podle ustanovení § 48 odst. 7 daňového řádu může odvolatel do doby, než je o jeho odvolání rozhodnuto, údaje svého odvolání pozměňovat nebo doplňovat. Z obsahu správního spisu sice nelze zjistit, kdy bylo doplnění odvolání podáno k poštovní přepravě, doručeno správci daně a postoupeno odvolacímu orgánu, ale pokud může být podle citovaného ustanovení odvolání doplněno do doby, než je o něm rozhodnuto, znamená to, že do této doby musí být doplnění odvolání doručeno odvolacímu orgánu tak, aby se o důvodech obsažených v doplnění odvolání reálně dozvěděl a mohl se s nimi vypořádat, jak mu ukládá § 50 odst. 7 věta druhá daňového řádu. V této souvislosti nelze aplikovat § 14 odst. 7 daňového řádu, protože se nejedná o lhůtu, ale pouze o stanovení doby, v níž může odvolatel údaje svého odvolání doplňovat a pozměňovat. Bylo-li však doplnění odvolání podáno k poštovní přepravě dne předcházejícího dni, ve kterém odvolací orgán o odvolání rozhodl, nemůže mu být vytýkáno, že se nevypořádal s důvody v něm uvedenými, neboť se o nich nedozvěděl. Krajský soud označil za rozhodující to, že odvolatel splnil lhůtu pro podání doplnění odvolání, ale současně připustil, že se odvolací orgán doplněním odvolání v odvolacím řízení nemohl reálně zabývat. Jak měl tedy odvolací orgán v takovém případě postupovat, už ale z odůvodnění napadeného rozhodnutí není zřejmé.
Jelikož krajský soud nesprávně posoudil právní otázku, Nejvyšší správní soud jeho rozhodnutí zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
(ci)
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.