1598/2008
Daň z příjmů: úplatné zřízení práva věcného břemene při darování nemovitosti
Ejk 184/2008
Daň z příjmů: úplatné zřízení práva věcného břemene při darování nemovitosti
k § 9 odst. 1 písm. b) zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění účinném pro zdaňovací období roku 2003*)
k § 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném pro zdaňovací období roku 2003
Úplatné zřízení práva věcného břemene při darování nemovitosti nepodléhá dani z převodu nemovitosti ve smyslu § 9 odst. 1 písm. b) zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí. Příjem fyzické osoby z úplatně zřízeného věcného břemene spadá pod ostatní příjmy podle § 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
(Podle rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 16. 1. 2008, čj. 30 Ca 14/2006-24)
Prejudikatura
: srov. č. 1396/2007 Sb. NSS.Věc:
Pavel D. proti Finančnímu ředitelství v Brně o daň z příjmů fyzických osob.Žalobce uzavřel se svými rodiči darovací smlouvu a smlouvu o zřízení věcného břemene, podle níž žalobce získal darem od svých rodičů nemovitosti uvedené v této smlouvě. V bodě IV této smlouvy si darující pro sebe vyhradili a žalobce jako obdarovaný zřídil doživotní bezplatné právo bydlení a spoluužívání domu, které se stalo věcným břemenem. Podle tohoto bodu smlouvy se věcné břemeno zřídilo úplatně za částku 20 000 Kč, přičemž částka byla mezi účastníky smlouvy vyrovnána.
Rozhodnutím Finančního úřadu ve Valašských Kloboukách (dále jen "správce daně") ze dne 2. 3. 2005 byla žalobci podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu (dále jen "ZDP"), a podle 46 odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (dále jen "d. ř.") vyměřena daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2003 ve výši 49 470 Kč.
Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, které žalovaný dne 25. 11. 2005 zamítl. Žalovaný konstatoval, že je-li uzavřena smlouva o bezúplatném převodu nemovitostí (darovací smlouva) a současně je zřízeno úplatné věcné břemeno ve prospěch dárce nebo třetí osoby, toto úplatné zřízení věcného břemene nepodléhá dani darovací ani dani z převodu nemovitostí, neboť se nejedná o úplatný převod vlastnictví k nemovitosti, nýbrž o úplatné poskytnutí věcného břemene, které má povahu majetkového práva. Uvedená úplata je příjmem fyzické osoby, při které dochází ke zvýšení majetku příjemce a je předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 10 ZDP. Daň darovací je v tomto případě vyměřena z ceny, zjištěné podle oceňovacího předpisu platného ke dni nabytí majetku, snížené o hodnotu úplatně zřízeného věcného břemene, zdaněného daní z příjmů fyzických osob. Stanovení ceny za zřízení práva věcného břemene pak musí být v souladu s § 116 občanského zákoníku, vymezující osoby blízké, a s § 23 odst. 7 ZDP. Správce daně tedy postupoval v souladu s § 23 odst. 7 ZDP a upravil výši úplatně zřízeného věcného břemene podle znaleckého posudku.
Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce žalobu, ve které zejména namítal, že náhradu za zřízení věcného břemene nelze považovat za příjem ve smyslu § 10 ZDP. Svou argumentaci odůvodnil tak, že charakter příjmů zmiňovaných v § 10 ZDP je úplně jiný než náhrada za zřízení věcného břemene. Zřízením věcného břemeno, váznoucího na nemovitém majetku žalobce, také nedošlo ke zvýšení jeho majetku. Zřízením věcného břemene byl majetek naopak znehodnocen, a to jak ve vztahu k žalobci, tak ve vztahu k budoucím vlastníkům. Podle názoru žalobce pak extenzivním výkladem zákona nelze nahrazovat činnost zákonodárce, který bezúplatné zřízení věcného břemene zdanil a úplatně zřízené věcné břemeno nezdanil ani daní z převodu nemovitosti, ani daní darovací.
Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že není pravdou, že zřízením úplatného věcného břemene nedošlo ke zvýšení majetku žalobce, neboť k jeho zvýšení došlo právě z důvodu poskytnutí úplaty žalobci, a to až do výše obvyklé ceny za zřízení věcného břemene. Zde lze odkázat na to, že se jedná o podobnou situaci jako v případě příjmu z pronájmu. Případné vynaložení nákladů na existenci tohoto věcného břemene tak, jak tvrdí žalobce, je pak věcí jeho zájmu, a je tedy jeho právem tyto náklady daňově relevantním způsobem uplatňovat.
Krajský soud v Brně žalobu zamítl.
Z odůvodnění:
Soud k věci uvádí, že občanský zákoník upravuje problematiku věcných břemen v § 151n až 151p. Obsah věcného břemene spočívá v povinnosti vlastníka zatížené nemovitosti něco trpět, něčeho se zdržet nebo něco konat. Věcná břemena omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného. Osoba oprávněná je ta, v jejíž prospěch je věcné břemeno zřízeno. Osobou povinnou je vlastník nemovitosti (§ 151n odst. 1 občanského zákoníku). Bezúplatně zřízené právo věcného břemene podléhá podle zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a dani z převodu nemovitosti, zdanění daní z převodu nemovitosti. Poplatníkem této daně ze zřízení práva věcného břemene je podle § 8 odst. 1 písm. c) citovaného zákona oprávněná osoba z věcného břemene. Předmětem daně z převodu nemovitosti je podle § 9 odst. 1 písm. b) citovaného zákona bezúplatné zřízení věcného břemene nebo jiného plnění, obdobnému věcnému břemeni při nabytí nemovitosti darováním. V § 16 téhož zákona je stanoveno, že je-li předmětem daně nabytí práva, odpovídajícího věcnému břemeni nebo opětující se plnění zřízené jinak než věcným břemenem, je základem daně jeho cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu. Zde je odkaz na zák. č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku. Úplatné zřízení práva věcného břemene pak nepodléhá dani z převodu nemovitosti. Příjem fyzické osoby z úplatně zřízeného věcného břemene lze podřadit pod ostatní příjmy podle § 10 ZDP. Při posouzení takového příjmu je tedy nutné vycházet z toho, že § 10 obsahuje pouze demonstrativní výčet toho, co lze považovat za ostatní příjmy. Dále je nutné vycházet z toho, že peněžitou úplatou, sjednanou mezi žalobcem jako osobou povinnou a osobami oprávněnými z věcného břemene, dochází ke zvýšení majetku povinné fyzické osoby (žalobce) a současně nelze takový příjem podřadit pod příjmy uvedené v § 6 až 9 ZDP. (...)
*) Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, písmeno b) ustanovení § 9 odst. 1 (zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí) s účinností od 1. 1. 2008 zrušil.
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.