468/2005
Ceny a porušení závazného postupu při kalkulaci ceny
Ej 544/2004
Ceny: porušení závazného postupu při kalkulaci ceny
k § 15 odst. 1 písm. c) zákona č. 526/1990 Sb., o cenách
Prokázané porušení závazného postupu při kalkulaci ceny, které je dle § 15 odst. 1 písm. c) zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, porušením cenových předpisů, je bez dalšího důvodem pro uložení pokuty, aniž by muselo být prokázáno zvýšení cen nad úroveň, kterou připouští věcné usměrňování.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 10. 2004, čj. 5 A 74/2002-38)
Věc:
Akciová společnost E. v H. proti Ministerstvu financí o uložení pokuty.Žalovaný rozhodnutím ze dne 24. 5. 2002 změnil odvoláním napadené rozhodnutí Finančního ředitelství v Ostravě ze dne 15. 2. 2002 tak, že se žalobci za porušení cenových předpisů ukládá podle ustanovení § 17 odst. 1 písm. b) zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, pokuta ve výši 200 000 Kč.
Proti tomuto rozhodnutí brojil žalobce žalobou u Vrchního soudu v Praze; uznal sice, že při kalkulaci ceny uplatnil ekonomicky neoprávněné náklady ve výši 479 193,21 Kč, avšak toto pochybení má v rekalkulaci ceny naprosto
marginální
význam a v konečném důsledku ani nevedlo k uplatnění nesprávné výše ceny. V uložení pokuty za metodické pochybení při rekalkulaci ceny, které však ke stanovení ceny v neoprávněné výši nevedlo, spatřuje žalobce formalistický přístup žalovaného k výkladu zákona. Podle názoru žalobce žalovaný dále postupoval nezákonně, jestliže pokutu uložil rovněž za údajné uplatnění vyšších odpisů, než byly zjištěny v účetnictví, neboť takovému závěru chybí jakákoliv opora v dokazování. Nezákonnost napadeného rozhodnutí proto žalobce spatřuje v uložení pokuty za porušení metodického pokynu, které nevedlo k nesprávné kalkulaci ceny, a za další porušení cenového předpisu, které vůbec nebylo prokázáno.Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že se ztotožňuje se základní námitkou žalobce, že nebyl prokázán neoprávněný majetkový prospěch, jelikož nebyla prokázána výše přiměřeného zisku. Ve vydaném rozhodnutí o uložení pokuty totiž kontrolní orgán dostatečně nezdůvodnil zjištěnou výši přiměřeného zisku: v protokolu se kontrolou zjištěná výše přiměřeného zisku opírá pouze o konstatování, že se výrazně neodlišuje od dlouhodobého podílu zisku, avšak není uvedeno, zda jde o podíl v dané společnosti či na místním trhu nebo v rámci České republiky. Podle žalovaného však na druhé straně kontrolní orgán spolehlivě prokázal skutečnost, že tzv. rekalkulace sjednané ceny obsahovala vyšší odpisy, než byly zjištěny v účetnictví.
Z obsahu správních spisů předložených žalovaným vyplynulo, že Finanční ředitelství v Ostravě uskutečnilo v době od 9. 7. 2001 do 10. 10. 2001 u žalobce cenovou kontrolu zaměřenou na dodržování cenových předpisů při sběru, svozu, třídění a zneškodňování komunálního odpadu v roce 2000. Při této kontrole kontrolní orgán zjistil ze Zápisu z jednání skládkového výboru skládky Holasovice II ze dne 12. 4. 2001, kde byla schvalována rekalkulace cen za rok 2000, že žalobce pro výpočet konečné ceny použil kapitálové (odpisové) náklady ve výši 6 124 287 Kč, třebaže položka "odpisy" je v účetnictví žalobce ve výši 4 079 658,85 Kč, jak vyplývá z přílohy č. 3 a č. 6 k protokolu o kontrole dodržování zákona o cenách ze dne 10. 10. 2001. K tomuto protokolu se vyjádřil žalobce tak, že položka "kapitálové náklady" obsahuje jednak odpisy ve výši 4 079 658,85 Kč, jak jsou vedeny v účetnictví žalobce za rok 2000, jednak zisk z vlastního kapitálu ve výši 2 044 628,15 Kč. Současně žalobce uznal neoprávněné náklady. Dne 5. 11. 2001 vydalo Finanční ředitelství v Ostravě dodatek k protokolu, v němž uvedlo, že podané námitky nelze akceptovat. Dne 12. 11. 2001 podal žalobce další vyjádření, ve kterém podrobně vysvětlil postup kalkulace ceny, jakož i důvody vedoucí k této kalkulaci.
Poté Finanční ředitelství v Ostravě vydalo dne 15. 2. 2002 rozhodnutí, kterým uložilo žalobci pokutu za porušení cenových předpisů, jehož se žalobce dopustil tím, že v roce 2000 stanovil a uplatnil věcně usměrňované ceny sběru, svozu, třídění a zneškodňování komunálního odpadu, které obsahovaly ekonomicky neoprávněné náklady; prodejem za takto sjednané ceny získal neoprávněný majetkový prospěch ve výši 215 536 Kč. Pokuta byla uložena ve výši tohoto kontrolou zjištěného prospěchu. Své rozhodnutí finanční ředitelství odůvodnilo tím, že ve sjednané ceně byly zahrnuty vyšší odpisy, než byly zjištěny v účetnictví, a kromě toho byly kalkulovány některé další náklady, které nebyly technologicky nezbytné. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, v němž připustil, že sice došlo k jisté nesprávnosti v kalkulaci nákladů v položce "provozní náklady", zásadně však vyloučil zvýšení ceny nad cenu dovolenou pravidly věcného usměrňování cen. O odvolání žalobce proti rozhodnutí finančního ředitelství rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím ze dne 24. 5. 2002 tak, že změnil výši uložené pokuty na výši 200 000 Kč s tím, že tato pokuta je uložena podle ustanovení § 17 odst. 1 písm. b) zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, za porušení cenových předpisů podle ustanovení § 15 odst. 1 písm. c) citovaného zákona za nedodržení věcného usměrňování cen, konkrétně za to, že při kalkulaci cen byl porušen závazný postup zakalkulováním chybné výše odpisů a některých provozních nákladů.
Nejvyšší správní soud, který věc převzal k dokončení řízení (§ 132 s. ř. s.), žalobu zamítl.
Z odůvodnění:
Základní žalobní námitka spočívá v tom, že pokuta byla žalobci uložena za porušení metodického pokynu, které nevedlo k nesprávné kalkulaci ceny, a za další porušení cenového předpisu, které vůbec nebylo prokázáno. Nejvyšší správní soud se s touto námitkou, jakož i s tvrzeními, že finanční ředitelství se v dodatku k protokolu nevypořádalo s žalobcovými námitkami a ani neuznalo jeho námitky uvedené ve vyjádření k dodatku k protokolu, neztotožňuje z následujících důvodů:
Z obsahu napadeného rozhodnutí žalovaného vyplývá, že pokuta byla žalobci uložena podle ustanovení § 17 odst. 1 písm. b) zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění platném pro projednávanou věc. To stanoví, že pokud cenové kontrolní orgány zjistí porušení cenových předpisů podle § 15, uloží prodávajícímu nebo kupujícímu pokutu do výše 1 000 000 Kč, nelze-li neoprávněně získaný majetkový prospěch vyčíslit nebo jestliže neoprávněně získaný majetkový prospěch nevznikl. Pokuta byla uložena za porušení cenových předpisů, nikoliv metodického pokynu, jak tvrdí žalobce, a to podle ustanovení § 15 odst. 1 písm. c) uvedeného zákona, dle kterého prodávající poruší cenové předpisy, jestliže nerespektuje mimo jiné závazný postup při tvorbě ceny nebo při její kalkulaci podle § 6, nejde-li o prodej ve lhůtě uvedené v § 7 odst. 1, v dané věci za nedodržení věcného usměrňování cen, konkrétně za to, že při kalkulaci cen byl porušen závazný postup zakalkulováním chybné výše odpisů a některých provozních nákladů. Věcné usměrňování cen dle § 6 citovaného zákona spočívá ve stanovení podmínek cenovými orgány pro sjednání cen. Jednou z podmínek je dle písm. c) tohoto ustanovení závazný postup při tvorbě ceny nebo při její kalkulaci.
V dané věci je kalkulace ceny, která byla předmětem posuzování kontroly, uvedena v příloze č. 3 k protokolu o kontrole dodržování zákona o cenách, který byl sepsán dne 10. 10. 2001, a je označena jako "rekalkulace poplatků za skládkování v H. II za rok 2000", ve které v položce "odpisy celkem" je uvedena částka 6 124 287 Kč. Zisk je v této kalkulaci uveden zvláštní položkou ve výši 3 998 647 Kč, zatímco položka "odpisy" je v účetnictví žalobce za rok 2000 ve výši 4 079 658,85 Kč. Z výše uvedených důvodů má soud žalobcovo tvrzení o tom, že kontrolní i odvolací orgán považuje za kalkulační položku "odpisy" v konečné kalkulaci ceny částku 6 124 287 Kč, přestože se jedná o tzv. "kapitálové (odpisové) náklady", které se skládají nejen z odpisů, ale také ze zisku, za ničím neprokázané, a proto nedůvodné. V průběhu správního řízení tak bylo nepochybně prokázáno, že tzv. rekalkulace sjednané ceny obsahovala vyšší odpisy než odpisy zjištěné v účetnictví. Zjištění značného rozdílu mezi skutečnými odpisy a odpisy kalkulovanými až po skončení roku má za následek zřejmou nesprávnost kalkulace sjednané ceny. Ve svém důsledku se tedy jedná o prokázané porušení závazného postupu při kalkulaci ceny, což je považováno dle § 15 odst. 1 citovaného zákona o cenách za porušení cenových předpisů. Již sama tato skutečnost je bez dalšího důvodem pro uložení pokuty, jejž shledaly oba správní orgány, aniž by muselo být prokázáno zvýšení ceny nad úroveň, kterou připouští věcné usměrňování. Neobstojí proto žalobcovo tvrzení, že nezákonnost napadeného rozhodnutí spočívá v uložení pokuty za porušení blíže nespecifikovaného metodického pokynu, které nevedlo k nesprávné kalkulaci ceny, a za další porušení cenového předpisu, které vůbec nebylo prokázáno: naopak právě žalobce v průběhu řízení neprokázal, že odpisy byly v kalkulaci ceny zahrnuty v oprávněné výši. Postup žalobce v rozporu se zákonem je nutno shledat i v nesprávném zaúčtování částky ve výši 479 193,21 Kč do provozních nákladů, tj. nákladů, které nejsou technologicky nezbytné, což žalobce také uznal ve svém vyjádření k protokolu o kontrole ze dne 10. 10. 2001.
Za nedůvodné považuje soud i žalobcovy námitky týkající se postupu Finančního ředitelství v Ostravě, neboť žalovaný v odvolacím řízení přehodnotil kontrolní zjištění správního orgánu prvého stupně a pokutu neuložil za získání neoprávněného majetkového prospěchu překročením ceny nad úroveň dovolenou věcným usměrňováním, ale z důvodu porušení závazného způsobu pro tvorbu kalkulace, v dané věci za kalkulování položky "odpisy" v nepřiměřené výši, což bylo nepochybně prokázáno.
Shora uvedené lze proto uzavřít tak, že uložil-li žalovaný žalobci pokutu za to, že při kalkulaci cen porušil závazný postup zakalkulováním chybné výše odpisů a některých provozních nákladů, soud neshledal v jeho postupu žádnou nezákonnost.
(lík)
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.