Vydání 8/2006

Podle § 15 odst. 1 písm. a) zákona č. 526/1990 Sb. prodávající poruší cenové předpisy, jestliže prodává za cenu vyšší než maximální nebo pevnou úředně stanovenou cenu podle § 5, nejde-li o prodej ve lhůtě uvedené v § 7 odst. 1. Ukládání sankcí za zjištěné porušení cenových předpisů je upraveno v § 17 zákona č. 526/1990 Sb., kde je v odstavci 4 stanoveno, že pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se o porušení cenových předpisů cenové kontrolní orgány dozvěděly, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k porušení cenových předpisů došlo. Podle § 17 odst. 5 téhož zákona jestliže tento zákon nestanoví jinak, postupují cenové kontrolní orgány v řízení o porušení cenových předpisů podle zákona o správním řízení.

Zákon č. 526/1990 Sb., ve znění účinném do 28. 6. 1994, obsahoval ustanovení § 20, ve kterém bylo v odstavci 1 písm. a) stanoveno, že federální ministerstvo financí, ministerstvo financí České republiky a ministerstvo financí Slovenské republiky vydají společně obecně závazné právní předpisy k metodice sjednávání cen, k vymezení nepřiměřeného hospodářského prospěchu a neoprávněného majetkového prospěchu získaného porušením cenových předpisů, k postupu při regulaci cen, cenové evidenci, poskytování cenových informací a k cenové kontrole. Na základě tohoto zmocnění byla vydána s účinností od 1. 1. 1991 vyhláška č. 580/1990 Sb., ve které je v § 8 odst. 7 stanoveno, že za den, kdy se cenový kontrolní orgán dověděl o porušení cenových předpisů, se považuje den, kdy kontrolovaný subjekt obdržel protokol. Z tohoto ustanovení vycházel žalovaný při tvrzení, že v daném případě byla pokuta uložena do jednoho roku ode dne, kdy se o porušení cenových předpisů cenové kontrolní orgány dozvěděly, neboť protokol o cenové kontrole byl se žalobcem sepsán dne 24. 2. 2003.

Podle čl. 95 Ústavy ČR je soudce při rozhodování vázán zákonem; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem. Zákon č. 526/1990 Sb. zmocnil v § 20 zde uvedené správní orgány k vydání obecně závazného právního předpisu mimo jiné k cenové kontrole. Průběh cenové kontroly je třeba odlišovat od řízení o uložení sankce za zjištěné porušení cenových předpisů. Dle názoru soudu shora uvedené zmocnění v sobě nezahrnuje zmocnění k jinému stanovení počátku běhu lhůty, ve které lze pokutu za zjištěné porušení cenových předpisů uložit. Jestliže je zákonem stanoveno, že pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se o porušení cenových předpisů cenové kontrolní orgány dozvěděly, je třeba v každém jednotlivém případě zkoumat, kdy cenový kontrolní orgán získal takovou sumu informací, ze které je zřejmé, že k porušení došlo a kdo se takového jednání dopustil. Od tohoto dne počíná běžet subjektivní jednoroční lhůta. Úprava okamžiku tohoto dozvědění se provedená vyhláškou č. 580/1990 Sb. v ustanovení § 8 odst. 7 jde dle názoru soudu nad rámec zmocnění daného zákonem a je v rozporu se zákonem, neboť počátek lhůty spojuje až s okamžikem, kdy kontrolovaný subjekt obdržel protokol o cenové kontrole. Proto soud ke shora citovanému ustanovení § 8 odst. 7 vyhlášky č. 580/1990 Sb. při posuzování důvodnosti žalobní námitky nepřihlédl a dodržení subjektivní lhůty k uložení pokuty posuzoval z hlediska toho, kdy se žalovaný o porušení cenových předpisů ze strany žalobce dozvěděl. Dle názoru soudu zápis o kontrolní jízdě obsahuje takové informace, že lze mít za to, že jeho předáním žalovanému jako kontrolnímu cenovému orgánu počala běžet uvedená subjektivní jednoroční lhůta. Ze správního spisu sice přímo nevyplývá, kdy byl tento zápis externími pracovnicemi předán, ale vzhledem k tomu, že dne 10. 12. 2002 byl žalobce předvoláván k jednání v souvislosti s uskutečněnou kontrolní jízdou, nejpozději dne 9. 12. 2002 se správní orgán musel dozvědět o skutečnostech vztahujících se k předmětné jízdě. Jestliže napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 29. 1. 2004 a bylo doručeno žalobci dne 9. 2. 2004, stalo se tak po uplynutí jednoroční lhůty stanovené zákonem. Pro posouzení dodržení lhůty není rozhodné, kdy bylo vydáno prvostupňové rozhodnutí, je třeba vycházet z toho, že řízení bylo v daném případě ukončeno až rozhodnutím o odvolání.