Vydání 3/2008

Číslo: 3/2008 · Ročník: VI

1493/2008

Celní řízení: dokazování; posudky celně technických laboratoří

Ej 503/2007
Celní řízení: dokazování; posudky celně technických laboratoří
k § 3 odst. 4 písm. j) zákona č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky
k § 31 odst. 9 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (v textu též "daňový řád", "d. ř.")
I. Skutečnost, že celně technické laboratoře [§ 3 odst. 4 písm. j) zákona č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky] jsou součástí organizační struktury celní správy, sama o sobě nesnižuje důkazní hodnotu jimi vypracovaných posudků.
II. Posudky vypracované celně technickými laboratořemi však celní orgány nemohou považovat za důkazní prostředky vyšší důkazní síly než znalecké posudky, a to ani v případě, kdy znalecké posudky předloží v celním řízení dovozce k prokázání skutečností uvedených v celní deklaraci (složení dovezeného zboží a z toho vyplývající sazební zařazení) ve smyslu § 31 odst. 9 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Posudek vypracovaný celně technickou laboratoří je tedy jen jedním z možných důkazů a může být jinými důkazními prostředky - znaleckým posudkem - zpochybněn.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 10. 2007, čj. 1 Afs 42/2007-55)
Věc:
Společnost s ručením omezeným S. proti Celnímu ředitelství Ostrava o clo, o kasační stížnosti žalovaného.
Dne 29. 7. 2002 podal žalobce celní deklaraci s návrhem na propuštění potravinové směsi sacharózy a kakaa v tekutém stavu v množství 23 920 kg do režimu volného oběhu. Celní úřad deklaraci přijal a následně přistoupil k ověřování správnosti. Za tím účelem odebral z dovezeného zboží vzorek.
Celní úřad si po zahájení řízení ve věci dodatečného vyměření celního dluhu vyžádal stanovisko žalovaného k sazebnímu zařazení dovezeného zboží. Součástí stanoviska žalovaného ze dne 21. 8. 2002 byla také
"sumarizace výsledků analýz"
Celně technické laboratoře Ostrava. Dne 15. 1. 2003 vydal celní úřad dodatečný platební výměr, jímž žalobci předepsal dodatečné clo ve výši 388 728 Kč.
Proti tomuto rozhodnutí se žalobce dne 4. 2. 2003 odvolal. Namítal zejména, že Celně technická laboratoř Ostrava, která provedla analýzu vzorku dovezeného zboží před vydáním platebního výměru, měla požádat o posouzení jiné specializované pracoviště tak, aby byly využity všechny dostupné metody, jako tomu bylo v případě žalobcem osloveného znalce Ing. P., jehož znalecký posudek žalobce přiložil k odvolání.
Žalovaný nechal zpracovat novou analýzu dovezeného zboží Celně technickou laboratoří Praha, která ve svém posudku ze dne 7. 5. 2003 nepotvrdila přítomnost kakaa v dovezeném zboží. Žalovaný rozhodnutím ze dne 22. 5. 2003 odvolání zamítl.
Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce žalobu ke Krajskému soudu v Ostravě. Krajský soud rozsudkem ze dne 17. 9. 2004 uvedené rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Důvodem zrušení byla vada řízení dle § 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s. spočívající v tom, že žalovaný neseznámil žalobce s posudkem zpracovaným Celně technickou laboratoří Praha a neumožnil mu vyjádřit se k němu.
V řízení následujícím po zrušujícím rozsudku krajského soudu žalovaný k vyjádření znalce Ing. P. ze dne 8. 12. 2003 opatřil vyjádření Celně technické laboratoře Praha, kde laboratoř popisuje analytické metody použité celně technickými laboratořemi a konfrontuje je s metodami použitými znalcem Ing. P. Poté, co na základě přípisu žalovaného využil žalobce možnosti nahlédnout do správního spisu, předložil vyjádření znalce Ing. P., v němž znalec polemizuje s vyjádřením Celně technické laboratoře Praha, zejména pak ohledně použitých analytických metod a hodnocení výsledků provedených analýz. Žalovaný odvolání žalobce proti rozhodnutí ze dne 15. 1. 2003 opět zamítl.
Žalobce posledně uvedené rozhodnutí žalovaného napadl žalobou u Krajského soudu v Ostravě. Namítal zejména, že přes příkré rozpory mezi odbornými stanovisky znalce Ing. P. a celně technické laboratoře nebyl vypracován nezávislý revizní posudek.
Krajský soud v Ostravě dne 1. 3. 2007 žalobou napadené rozhodnutí zrušil. Žalovaný nevyjasnil rozpory mezi jednotlivými posudky, jež byly v souvislosti s celním řízením vypracovány, a to pokud jde o metody použité při analýzách vzorků dovezeného zboží. V rozporu s § 31 odst. 2 d.. ř. tedy nezjistil (nezávisle na návrzích žalobce) v provedeném celním řízení rozhodné skutečnosti co nejúplněji. Přitom krajský soud odmítl, že by rozpory mezi těmito posudky mohly být odstraněny posudkem Celně technické laboratoře Praha, kterou nelze pro tyto účely považovat za nezávislou a nestrannou.
Žalovaný (stěžovatel) napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností, ve které zejména nesouhlasí se závěrem krajského soudu ohledně absence nezávislosti a nestrannosti Celně technické laboratoře Praha při provádění analýzy vzorku zboží. Za údajnou překážku nezávislosti nelze považovat samotnou skutečnost, že celně technická laboratoř je organizačním útvarem státní správy. Takové chápání by automaticky znamenalo pochybnosti o nepodjatosti v rámci odvolání u všech orgánů státní správy.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.
Z odůvodnění:
(...) Námitce žalovaného ohledně absence nezávislosti a nestrannosti Celně technické laboratoře Praha lze do jisté míry přisvědčit. Skutečnost, že celně technické laboratoře jsou součástí organizační struktury celní správy, sama o sobě nesnižuje důkazní hodnotu posudků jimi vypracovaných. Smyslem zřízení sítě celně technických laboratoří je právě zajišťování odborných analýz pro účely celního řízení. Podstatné tedy je, že celně technická laboratoř je odborným pracovištěm náležitě technicky a personálně vybaveným k provedení potřebných analýz, o čemž svědčí získání příslušné akreditace.
Pokud v celním řízení vznikne potřeba získání určitých odborných poznatků, je nezbytné, aby provedení potřebných analýz a vypracování znaleckého posudku zajistily celní orgány pomocí k tomu náležitě odborně způsobilých a vybavených pracovišť. Těmi mohou být organizační útvary celních orgánů, splňují-li uvedené požadavky, nebo i jiné subjekty, rovněž za podmínky splnění uvedených požadavků. Pro úplnost lze uvést, že ani § 3 odst. 4 písm. j) zákona č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, na něž žalovaný v kasační stížnosti poukazuje, celním orgánům nijak nebrání v tom, aby nechaly potřebné analýzy provést jiným subjektem, tedy nikoli celně technickou laboratoří. Toto ustanovení pouze stanoví okruh činností, jež jsou určité celní orgány povinny zajišťovat (v tomto případě jde o povinnost Generálního ředitelství cel zřídit celně technickou laboratoř); nejedná se tedy o úpravu postupu celních orgánů při dokazování v celním řízení.
Na druhou stranu je však třeba zdůraznit, že posudky vypracované celně technickými laboratořemi nemohou celní orgány považovat za důkazní prostředky vyšší důkazní síly než posudky jiných znalců v daném oboru, a to ani v případě, kdy posudky těchto jiných znalců předloží v celním řízení dovozce k prokázání skutečností uvedených v celní deklaraci (složení dovezeného zboží a z toho vyplývající sazební zařazení) ve smyslu § 31 odst. 9 d. ř. Posudek vypracovaný celně technickou laboratoří je tedy jen jedním z možných důkazů, přičemž i výsledky takové analýzy mohou být jinými důkazními prostředky - posudky jiných znalců - zpochybněny.
(...) Již v řízení před celním orgánem I. stupně byla zpracována analýza vzorku dovezeného zboží Celně technickou laboratoří Ostrava. Součástí spisu však není znalecký posudek této laboratoře, ale pouze stanovisko žalovaného k sazebnímu zařazení, v němž jsou závěry Celně technické laboratoře Ostrava pouze stručně konstatovány. Takovýto podklad však nemůže sloužit jako důkaz v celním řízení, neboť nemá náležitosti znaleckého posudku. Dovozce, ba ani celní orgán, z něj nemůže seznat, jakým způsobem Celně technická laboratoř Ostrava k danému výsledku dospěla, resp. jaké metody ke svým analýzám použila a proč, a jak hodnotila výsledky těmito metodami dosažené. Takto zachycené závěry celně technické laboratoře nelze v případě pochybností podrobit kontrole jiným znalcem.
Naopak součástí správního spisu je posudek vypracovaný Celně technickou laboratoří Praha. Byť byl zřejmě v pořadí již třetím v dané věci vypracovaným posudkem, nelze jej, právě s ohledem na
de facto
absenci posudku Celně technické laboratoře Ostrava, považovat za posudek revizní. Vzhledem k tomu, že právě posudek Celně technické laboratoře Praha byl žalobci jako součást správního spisu dostupný, zpochybnil žalobce opakovaným vyjádřením znalce Ing. P. výsledky tohoto posudku, jakož i metody, jimiž Celně technická laboratoř Praha k těmto výsledkům dospěla. Žalovaný pak k jednomu z těchto vyjádření Ing. P. opatřil i vyjádření Celně technické laboratoře Praha, v němž konstatuje spolehlivost a průkaznost laboratoří použitých metod.
V celním řízení tak proti sobě stály dva odporující si, avšak rovnocenné důkazní prostředky - znalecké posudky. Mezi zpracovateli posudků, Ing. P. a Celně technickou laboratoří Praha, vznikl zásadní rozpor v otázce složení dovezeného zboží a metod použitých ke zkoumání vzorků. Vyřešení sporných otázek pak mohlo mít v celním řízení vliv na sazební zařazení zboží a v důsledku i na výši cla.
V takovém případě bylo na žalovaném, aby dle § 31 odst. 2 d. ř. rozpory odstranil a odůvodnil, který důkazní prostředek obstojí, a který nikoliv. Přitom bylo třeba zhodnotit, zda provedené dokazování je dostatečné, a to bez ohledu na důkazní návrhy žalobce.
(...) K tomu je vhodné doplnit, že způsob odstranění těchto rozporů, který popsal v rozsudku krajský soud, totiž vypracování "nezávislého" znaleckého posudku ohledně metod použitých při laboratorních analýzách, není jediným možným. I s ohledem na to, co bylo shora uvedeno ohledně analýz prováděných celně technickými laboratořemi jako důkazními prostředky, přichází v úvahu také takový postup, v rámci něhož žalovaný odstraní rozpory mezi odbornými stanovisky vzájemnou konfrontací znalce Ing. P. a příslušného pracovníka Celně technické laboratoře Praha, bude-li takový postup dostatečný.
Skutečnost, že se doplnění dokazování neujal krajský soud, ač takový postup umožňuje § 77 odst. 2 s. ř. s., na věci nic nemění. Protože vady v dokazování byly rozsáhlého charakteru, krajský soud přikázal žalovanému, aby je odstranil. Rozhodnutí žalovaného, založené na zmíněných procesních nedostatcích, nemohlo obstát.

Zasílání aktuálního vydání na e-mail


Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.