708/2005
Azyl a zastavení řízení soudem
Ej 326/2005
Azyl: zastavení řízení soudem
k § 33 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění zákonů č. 2/2002 Sb., č. 217/2002 Sb. a č. 519/2002 Sb.
Bylo-li nutné kasační stížnost ve věci azylu doplnit v osobní součinnosti se stěžovatelem, aby ji bylo možno projednat, avšak pobyt stěžovatele se po podání stížnosti stal neznámým, Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti zastaví podle § 33 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.
(Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2005, čj. 3 Azs 196/2005-50)
Prejudikatura:
č. 261/2004 Sb. NSS.Věc:
Besim A. (Makedonie) proti Ministerstvu vnitra o udělení azylu, o kasační stížnosti žalobce.Rozhodnutím Ministerstva vnitra ze dne 25. 10. 2001 nebyl žalobci udělen azyl na území ČR. Rozklad proti tomuto rozhodnutí zamítl ministr vnitra dne 1. 8. 2003. Žalobce napadl toto rozhodnutí žalobou u Krajského soudu v Praze; krajský soud usnesením ze dne 1. 3. 2004 žalobu odmítl. Toto usnesení napadl žalobce (stěžovatel) kasační stížností; současně požádal o ustanovení zástupce a o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Krajský soud zaslal na adresu uvedenou v kasační stížnosti – do Zařízení pro zajištění cizinců Velké Přílepy - formulář prohlášení o příjmech a majetkových poměrech; dne 26. 5. 2004 se však zásilka vrátila zpět. Krajský soud proto zjišťoval poslední známý pobyt stěžovatele a dne 30. 6. 2004 mu žalovaný sdělil, že podle jeho evidence je stěžovatel stále hlášen na adrese, na kterou mu soud doručoval, avšak nezdržuje se tam a jiná adresa není žalovanému známa. Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie krajskému soudu dne 22. 7. 2004 sdělilo, že žalobce byl dne 12. 4. 2004 propuštěn ze Zařízení pro zajištění cizinců Velké Přílepy na svobodu a bylo mu uděleno výjezdní vízum platné do 30. 4. 2004; jeho legální odjezd z České republiky však není evidován, a ani případný současný pobyt na území České republiky není znám.
Jelikož je stěžovatel neznámého pobytu, byl mu usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 7. 9. 2004 podle § 29 odst. 3 o. s. ř. použitého přiměřeně podle § 64 s. ř. s. ustanoven opatrovníkem vyšší soudní úředník Krajského soudu v Praze. Usnesení nabylo právní moci dne 22. 9. 2004. Usnesením ze dne 27. 9. 2004, čj. 47 Az 966/2003-40, byl stěžovateli ustanoven zástupcem pro řízení o kasační stížnosti advokát.
Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti zastavil.
Z odůvodnění:
Podle § 47 písm. c) s. ř. s. soud usnesením řízení zastaví, stanoví-li tak zvláštní zákon. Podle § 33 zákona o azylu soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení azylu a tato skutečnost brání nejméně po dobu devadesáti dnů rozhodnutí ve věci. Zákon o azylu tedy v citovaném ustanovení stanoví dvě podmínky, jejichž kumulativního naplnění je pro zastavení řízení zapotřebí. V souzené věci není sporu o tom, že místo pobytu stěžovatele na území České republiky není známé; tato skutečnost přetrvává již od května 2004 a Nejvyšší správní soud si ji před vydáním svého rozhodnutí znovu ověřil. Bylo tedy konstatováno, že stěžovatel je neznámého pobytu, a k ochraně jeho práv mu krajský soud ustanovil opatrovníka. První podmínka pro zastavení řízení podle § 33 zákona o azylu tedy byla naplněna.
Při posuzování toho, zda neznámý pobyt stěžovatele brání rozhodnutí ve věci, byl soud veden následujícími úvahami: Pokud by byla stěžovatelem podaná kasační stížnost bezvadná, pak by za stávající procesní situace, kdy je stěžovatel neznámého pobytu zastoupen opatrovníkem i advokátem, neexistovala skutečnost bránící rozhodnutí o kasační stížnosti. V souzené věci má však stěžovatelem podaná kasační stížnost vady, jež znemožňují přezkum rozhodnutí krajského soudu, neboť je v ní uvedena pouhá citace domněle porušených ustanovení správního řádu, což není možné považovat za řádně uplatněné stížní body. K odstranění těchto vad je vzhledem k povaze souzené věci nezbytná osobní součinnost žalobce s ustanoveným advokátem; nelze požadovat po ustanoveném advokátovi ani po opatrovníkovi stěžovatele, aby bez osobního kontaktu se stěžovatelem sami vyhledávali a domýšleli důvody kasační stížnosti ve věci týkající se osobního statusu stěžovatele. Nejvyšší správní soud proto konstatoval naplnění všech zákonných podmínek pro to, aby v souladu s § 33 zákona o azylu usnesením rozhodl o zastavení řízení o kasační stížnosti podle § 47 písm. c) s. ř. s. použitého přiměřeně podle § 120 s. ř. s.
(ouč)
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.