3163/2015
Advokacie: kárné řízení; účastníci řízení
Advokacie: kárné řízení; účastníci řízení
k § 33 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb.
Účastníkem kárného řízení proti advokátovi není
klient
advokáta, který se cítí být projednávaným skutkem advokáta poškozen, a to ani v případě, že kárné řízení bylo zahájeno právě v důsledku jeho stížnosti na advokátovo jednání (§ 33 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii).(Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. 1. 2014, čj. 5 Ca 205/2009-69*))
Věc:
Alois H. proti České advokátní komoře o účast na řízení.Žalobce podal u žalované dne 2. 8. 2007 stížnost na advokáta Mgr. Petra Z.; žalovaná nato zahájila s advokátem kárné řízení, rozhodnutím ze dne 5. 9. 2008 jej uznala vinným kárným proviněním a uložila mu pokutu. O tomto rozhodnutí také informovala žalobce.
Žalobce podal proti rozhodnutí žalované odvolání, v němž namítl, že jako účastník řízení byl zkrácen na právech.
Odvolací senát žalované zamítl odvolání rozhodnutím ze dne 12. 5. 2009 a napadené rozhodnutí potvrdil. Uvedl, že podle § 1 vyhlášky č. 244/1996 Sb., kterou se podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, stanoví kárný řád (advokátní kárný řád), jsou účastníky kárného řízení kárný žalobce a advokát nebo advokátní
koncipient
, proti němuž bylo kárné řízení zahájeno. Jednání kárného senátu je neveřejné (§ 14 odst. 2 advokátního kárného řádu). Podle § 35 odst. 1 zákona o advokacii může proti rozhodnutí kárného senátu v kárném řízení podat odvolání účastník kárného řízení; žalobce je tedy osobou neoprávněnou k podání odvolání.V žalobě proti rozhodnutí o odvolání žalobce namítl, že v kárném řízení žádal žalovanou, aby mu umožnila účast na kárném řízení; to mu však nebylo umožněno. Tím bylo zasaženo do žalobcových práv podle Ústavy České republiky (čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 4), podle Listiny základních práv a svobod (čl. 1, čl. 2 odst. 3, čl. 3 odst. 3, čl. 4 odst. 1, čl. 10 odst. 1 a 2, čl. 17 odst. 1, 3 a 5, čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3, čl. 38 odst. 2) i podle správního řádu. Zákon o advokacii ani žádný jiný zákon nezakazuje účast žalobce v kárném řízení. Žalobce v tomto kárném řízení vystupoval současně jako oznamovatel, poškozený a veřejnost.
Žalovaná ve vyjádření k žalobě odkázala na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 18. 9. 2012, sp. zn. 6 Ca 226/2008, z nějž je dostatečně zřejmé, že žalobce není účastníkem kárného řízení. V kárném řízení nebylo rozhodováno o žalobcových právech, a žalobce tedy není k žalobě legitimován podle § 65 s. ř. s.
Městský soud v Praze žalobu zamítl.
Z odůvodnění:
Věcné námitky žaloby však neobstojí. Podle § 33 odst. 1 zákona o advokacii jsou účastníky kárného řízení „
kárný žalobce a advokát nebo advokátní
“. Totéž pak stejnými slovy opakuje advokátní kárný řád ve svém § 1. Dále advokátní kárný řád v § 14 odst. 2 stanoví, že jednání kárného senátu je neveřejné.koncipient
, proti němuž je kárné řízení zahájenoOkruhem účastníků kárného řízení se městský soud zabýval již ve svém výše citovaném usnesení čj. 6 Ca 226/2008-77, které se týkalo téhož žalobce; od závěrů šestého senátu nemá nyní rozhodující pátý senát důvod se odchylovat. Definice účastníků řízení v § 33 odst. 1 zákona o advokacii a v § 1 advokátního kárného řádu je uzavřená a neumožňuje stanovit okruh účastníků na základě jejich subjektivního vztahu k projednávané věci, jak je tomu například u definice účastenství podle § 27 odst. 2 správního řádu. Samotný správní řád se přitom v kárném řízení nepoužije, naopak se tu přiměřeně užije trestní řád (viz § 35e odst. 2 zákona o advokacii), ovšem jen tehdy, pokud zákon o advokacii nebo advokátní kárný řád nestanoví něco jiného. Mezi osoby na řízení zúčastněné patří podle § 43 trestního řádu i poškozený; i pokud se však žalobce cítí být poškozen jednáním advokáta, které bylo předmětem kárného řízení, nemůže se kárného řízení účastnit právě s ohledem na výše uvedenou speciální definici účastníků v advokátních předpisech. Na žalobcově postavení nic nemění ani skutečnost, že podnětem k zahájení kárného řízení byla právě jeho stížnost na jednání advokáta. Kárné řízení neslouží k tomu, aby se v něm řešily případné majetkové nároky osob poškozených jednáním advokáta, který porušil své povinnosti; takové osoby se mohou svých práv případně domáhat v občanském soudním řízení.
*)
Řízení o kasační stížnosti žalobce bylo dne 26. 3. 2014 zastaveno rozhodnutím čj. 9 As 72/2014-24.
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.