Vydání 7/2006

Číslo: 7/2006 · Ročník: IV

902/2006

Advokacie a uveřejňování informací o nabídce právních služeb

Ej 578/2004
Advokacie: uveřejňování informací o nabídce právních služeb
k čl. 25 a čl. 31 usnesení představenstva České advokátní komory ze dne 31. října 1996, kterým se stanoví pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže advokátů České republiky, uveřejněného pod č. 1/1997 Věstníku České advokátní komory (v textu též "Pravidla")
k § 17 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii
I pro uveřejňování informací o nabídce právních služeb advokátem platí zásada, podle níž je vše dovoleno, co není zakázáno. Informování veřejnosti advokátem o jeho podnikání při splnění závazně stanovených obsahových a formálních podmínek publicity proto není nedovolenou nabídkou právních služeb.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 10. 2004, čj. 7 As 60/2003-75)
Věc:
JUDr. Aleš U. proti České advokátní komoře o kárné provinění, o kasační stížnosti žalobce.
Kárná komise České advokátní komory rozhodnutím ze dne 6. 10. 2000 uznala žalobce vinným, že nabízel své právní služby v obchodním, občanském a trestním právu akciové společnosti T., čímž se dopustil kárného provinění, porušil § 17 zákona o advokacii a čl. 31 odst. 1 Pravidel, přičemž podle § 32 odst. 5 citovaného zákona kárná komise upustila od uložení kárného opatření.
Odvolací senát České advokátní komory žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 22. 5. 2001 rozhodnutí kárné komise potvrdil a odvolání žalobce zamítl.
Městský soud v Praze kasační stížností napadeným rozsudkem ze dne 22. 10. 2003 žalobu zamítl. V odůvodnění uvedl, že má za prokázané, že žalobce zaslal mimo jiné akciové společnosti T. oznámení o poskytování právních služeb (dále jen "oznámení"), které bylo učiněno v souvislosti se zápisem do seznamu advokátů a obsahovalo údaje, které je oprávněn v souvislosti se svým obchodním jménem zveřejňovat podle čl. 22 Pravidel. Protože však uvedené údaje obsahovala listina zaslaná konkrétnímu subjektu a nešlo o informaci uveřejněnou v periodickém tisku, v neperiodických publikacích, rozhlasu, televizi ani audiovizuálních prostředcích, nepovažoval městský soud za důvodnou námitku žalobce, že postupoval v souladu s čl. 25 odst. 1 Pravidel. Naopak tímto postupem porušil čl. 31 Pravidel upravující nabídku právních služeb, neboť oslovení konkrétního subjektu způsobem, který zvolil, tj. doručením písemnosti obsahující údaje o tom, jaké služby stěžovatel poskytuje, je třeba vnímat jako nabídku těchto služeb.
V kasační stížnosti žalobce (stěžovatel) namítal, že akciové společnosti T. a dalším subjektům nenabízel právní služby, a neporušil tak ustanovení § 17 zákona o advokacii a čl. 31 odst. 1 Pravidel, ale postupoval podle čl. 25 odst. 1 Pravidel v platném znění, které mu dávalo právo informovat veřejnost, např. neperiodickými publikacemi, o svém podnikání v advokacii po dobu 60 dnů ode dne 1. 1. 2000, kdy byl zapsán do seznamu advokátů. Nenabízel poskytnutí právní služby, nýbrž pouze obecně informoval o podnikání v advokacii s uvedením obecných oblastí. V napadeném rozsudku se oznámení vydává za nabídku. Přitom jak v obecném pojetí, tak v právní terminologii se nabídkou rozumí návrh na uzavření smlouvy. Oznámení stěžovatele není takového charakteru, aby se adresát mohl oprávněně domnívat, že byl vyzván k uzavření smlouvy o poskytování právních služeb. Napadený rozsudek se ztotožnil s tím, jak správní orgán použil slova "nabídka" a "leták", a nepřihlédl k tomu, co správní orgán v jiných případech za nabídku právních služeb a leták považoval. V této souvislosti poukázal na rozhodnutí kárné komise ČAK K 208/98 a K 3/91. Napadený rozsudek se také ztotožnil se závěry správního orgánu, čímž účelovou manipulací se slovy v rozporu s jejich skutečným významem vydává oznámení o obecném podnikání v advokacii datované 1. 1. 2000 za nabídku právních služeb a z důstojné formy oznámení (tiskovina na ručním papíře, kvalitní značková obálka) se činí leták. Městský soud nesprávně posoudil právo stěžovatele na publicitu při zahájení podnikání v advokacii. Nezákonnost tudíž spatřoval stěžovatel v nesprávném posouzení čl. 25 odst. 1 a čl. 31 Pravidel a ustanovení § 17 zákona o advokacii.
Česká advokátní komora ve svém vyjádření ke kasační stížnosti poukázala na to, že stěžovatel rozeslal předmětný text individuálním adresátům, ať již fyzickým nebo právnickým osobám, které si nabídku nevyžádaly, a upoutával jejich pozornost zcela jiným způsobem než volně přístupným nosičem informací obsahujícím stejné oznámení, do kterého se případný zájemce může až po svém rozhodnutí, že zájem má, podívat. Pokud se stěžovatel dovolává jiných kárných rozhodnutí, z faktu, že existují i závažnější případy, nelze dovozovat, že jeho případ je bezvýznamný. Okolnosti případu byly dostatečně zhodnoceny rozhodnutím o upuštění od uložení kárného opatření.
Nejvyšší správní soud zrušil rozsudek Městského soudu v Praze a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
Stěžejní pro posouzení důvodnosti kasační stížnosti je otázka, zda oznámení o poskytování právních služeb, které stěžovatel zaslal mj. akciové společnosti T., je zakázanou nabídkou právních služeb, nebo naopak povolenou publicitou.
Podle § 17 zákona o advokacii postupuje advokát při výkonu advokacie tak, aby nesnižoval důstojnost advokátního stavu; za tím účelem je zejména povinen dodržovat pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže.
Podmínky informování o činnosti advokáta jsou upraveny v čl. 25 Pravidel a podle jeho odst. 1, ve znění účinném do 27. 9. 2003, smí advokát v periodickém tisku, neperiodických publikacích, rozhlasu, televizi a v audiovizuálních prostředcích v přiměřeném rozsahu informovat veřejnost o svém podnikání jen v souvislosti s tím, že údaje o jeho podnikání byly zapsány v seznamu advokátů, a to nejdéle po dobu 60 dnů od tohoto zápisu. Taková informace smí obsahovat jen obchodní jméno advokáta a doplňující údaje podle čl. 22, podle kterého v souvislosti se svým obchodním jménem může advokát, sdružení advokátů a veřejná obchodní společnost advokátů zveřejňovat i doplňující údaje o tom, že advokát je soudním znalcem nebo tlumočníkem, údaje o preferovaných právních oblastech, v nichž působí, údaje o tom, že je oprávněn vykonávat advokacii na jiném území, údaje o trvalé spolupráci s tuzemskými i zahraničními advokáty, údaje o svém sídle a pobočkách a v případech zvláštního zřetele hodných i své rodné jméno anebo pseudonym.
Z uvedeného vyplývá, že informování veřejnosti o podnikání (publicita) podle čl. 25 odst. 1 Pravidel má svou obsahovou stránku spočívající v přiměřené informaci o podnikání advokáta učiněné v souvislosti s jeho zápisem do seznamu advokátů, včetně doplňujících údajů (čl. 22 Pravidel), a dále svou stránku formální, spočívající ve výčtu prostředků, jejichž prostřednictvím může být tato informace poskytnuta, a to mimo jiné prostřednictvím neperiodické publikace.
Čl. 31 Pravidel stanoví, že advokát nesmí nabízet poskytnutí právní služby osobě, která ji na něm sama nepožaduje, ledaže jde o osobu, s níž se soukromě nebo při výkonu advokacie stýká. Výjimečně tak smí učinit, je-li zřejmé, že neprodlené poskytnutí právní služby je v zájmu takové osoby nezbytné. Při nabízení svých právních služeb se advokát musí zdržet jakéhokoliv naléhání, zvlášť je-li z okolností nebo projevu osoby, které je služba nabízena, zřejmé, že o ni nemá zájem.
Z uvedených pravidel vyplývá, že mezi nabídkou právních služeb a zveřejněním informace podnikání advokáta (publicitou) je úzký vztah, který vychází z logické premisy, že to, co je dovoleno, nemůže být zároveň zakázáno. Proto oprávněná publicita je vlastně jen další dovolenou nabídkou právních služeb nad rozsah dovolené nabídky právních služeb vyplývající z čl. 31 Pravidel.
Oznámení o podnikání stěžovatele obsahuje datum 1. 1. 2000, jméno a titul stěžovatele a text: "Právní služby v obchodním, občanském a trestním právu. Posuzování obchodních kontraktů, právní rozbory a řešení situací včetně investiční výstavby, také podle rakouského a německého práva. Zastoupení a jiné právní služby při obchodních jednáních vedených v německém jazyce" s uvedením sídla stěžovatele, telefonního spojení a internetové adresy. Z data uvedeného na listině lze dovodit, že písemnost byla odeslána v souvislosti se zápisem stěžovatele do seznamu advokátů a obsahově ji lze považovat za přiměřenou informaci o podnikání stěžovatele jako advokáta, přičemž další v ní obsažené údaje lze hodnotit jako doplňující údaje podle čl. 22 Pravidel. Jako takovou ji hodnotil v napadeném rozsudku i městský soud. Protože však uvedené údaje obsahovala listina zaslaná konkrétnímu subjektu a oznámení o podnikání nebylo zveřejněno prostředky uvedenými v čl. 25 odst. 1 Pravidel, tj. v periodickém tisku, rozhlasu, televizi a v audiovizuálních prostředcích, dovodil městský soud, že listina není neperiodickou publikací. Skutečnost, že listina s oznámením o poskytování právních služeb byla doručena konkrétnímu subjektu či blíže neurčitému počtu subjektů, je podle názoru Nejvyššího správního soudu pro věc samu nepodstatná. Protože není sporu o tom, že oznámení o podnikání nebylo zveřejněno v periodickém tisku, rozhlasu, televizi a audiovizuálních prostředcích, namítal stěžovatel v žalobě, že listina obsahující předmětné oznámení o podnikání je neperiodickou publikací. Městský soud tuto námitku odmítl, aniž tento svůj právní názor jakkoliv blíže odůvodnil. Při splnění obsahových požadavků přiměřené informace o podnikání advokáta podle čl. 25 odst. 1 Pravidel je právě vypořádání se s námitkou, že listina, na které bylo oznámení vytištěno, je neperiodickou publikací, klíčové pro posouzení otázky, zda stěžovatel oprávněně informoval veřejnost o svém podnikání a v tomto rozsahu i dovoleně nabízel právní služby v souladu s čl. 25 odst. 1 Pravidel, či zda šlo naopak o nedovolenou nabídku právních služeb podle čl. 31 Pravidel. Vypořádání se s touto námitkou však musí být přezkoumatelné a musí být zřejmé, jakými úvahami se při něm městský soud řídil. Pojem "neperiodická publikace" je přitom pojmem právním, který je upraven v řadě právních předpisů, mimo jiné v zákoně č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích, ve znění pozdějších předpisů, který v § 1 obsahuje definice jednotlivých druhů neperiodických publikací. Proto pouhé odmítnutí možnosti, že listina s oznámením je neperiodickou publikací, aniž by městský soud tento závěr odůvodnil, je naprosto nedostatečné a činí napadený rozsudek nepřezkoumatelným.

Zasílání aktuálního vydání na e-mail


Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.