229/2004
Zaměstnanost a zprostředkování zaměstnání
Ej 386/2003
Zaměstnanost: zprostředkování zaměstnání
k § 7 odst. 3 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 167/1999 Sb.
Jestliže uchazeč o zaměstnání podepsal čestné prohlášení o tom, že mu v době podání žádosti o zprostředkování zaměstnání nebrání žádné skutečnosti v nástupu do zaměstnání, i poučení o povinnostech uchazeče, nemůže se později při odmítnutí zprostředkovaného zaměstnání existence takových překážek úspěšně dovolávat. V neuvedení skutečností rozhodných pro činnost úřadu práce a v zatajení skutečností, které uchazeči brání v nástupu do zprostředkovaného zaměstnání, lze totiž spatřovat úmyslné maření součinnosti s úřadem práce dle § 7 odst. 3 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 10. 2003, čj. 5 A 173/2000-39)
Věc:
Ladislav S. v Z. proti Ministerstvu práce a sociálních věcí o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání.Úřad práce ve Zlíně rozhodl dne 17. 5. 2000 o vyřazení žalobce z evidence uchazečů o zaměstnání podle § 7 odst. 3 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, z důvodu úmyslného maření součinnosti s úřadem práce při zprostředkování zaměstnání.
Žalovaný zamítl odvolání proti tomuto rozhodnutí dne 3. 10. 2000 a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil.
V žalobě proti rozhodnutí žalovaného žalobce dovozoval především porušení § 7 odst. 3 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, neboť zaměstnání odmítl z vážného důvodu spočívajícího v tom, že již byl připraven k cestě do Prahy a ve Zlíně neměl kde bydlet; proto nemohlo ani dojít k úmyslnému maření součinnosti s úřadem práce při zprostředkování zaměstnání. Dovolával se toho, že postupoval v souladu s informacemi, kterých se mu dostalo od dvou úřadů práce v Praze: při převodu spisu z místa trvalého bydliště se měl nejprve zaregistrovat na Úřadu práce v místě tohoto trvalého bydliště (ve Zlíně) a teprve poté požádat o převod spisu na Úřad práce v Praze. O konzultaci k této otázce pak žalobce požádal pracovnici Úřadu práce ve Zlíně, která jej při vyplňování tiskopisu informovala, že záležitost převodu jeho materiálu k jinému úřadu práce může být zahájena až při jeho další návštěvě dne 3. 5. 2000. Uvedeného dne mu však namísto projednání dalšího postupu bylo nabídnuto zaměstnání ve Zlíně, které musel s ohledem na shora uvedené okolnosti odmítnout.
Z připojeného správního spisu soud zjistil, že žalobce podal žádost o zprostředkování zaměstnání dne 26. 4. 2000. Jako adresu trvalého bydliště uvedl ulici Š. ve Zlíně; rubriku adresy, na které se zdržuje, ponechal nevyplněnu. Správnost zde uváděných údajů osvědčil svým podpisem. Téhož dne podepsal i čestné prohlášení, že v současné době mu nebrání žádné skutečnosti v nástupu do zprostředkovaného zaměstnání, a další čestné prohlášení, jímž osvědčil poučení o povinnostech uchazeče o zaměstnání. Dne 3. 5. 2000 pak žalobce do protokolu Úřadu práce ve Zlíně uvedl, že si přeje převést zprostředkování zaměstnání na Úřad práce pro Prahu 1, neboť v místě trvalého bydliště je pouze hlášen a nemá zde kde bydlet. Z tohoto důvodu odmítl nabízené zaměstnání. Adresu svého přechodného bydliště v Praze ani při tomto jednání neuvedl, teprve později oznámil alespoň adresu pro doručování poste restante H., Praha 1.
Nejvyšší správní soud, na nějž věc přešla z Vrchního soudu v Praze podle § 132 s. ř. s., žalobu jako nedůvodnou zamítl podle § 78 odst. 7 s. ř. s.
Z odůvodnění:
Podle § 7 odst. 1 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, se občan, který není v pracovním nebo obdobném vztahu, ani nevykonává samostatnou výdělečnou činnost, ani se nepřipravuje soustavně pro povolání a osobně se u úřadu práce (§ 4 odst. 2) uchází na základě písemné žádosti o zprostředkování vhodného zaměstnání, zařadí do evidence uchazečů o zaměstnání (§ 8 odst. 1). Podle § 7 odst. 2 citovaného zákona je uchazeč o zaměstnání povinen poskytovat úřadu práce na jeho vyzvání potřebnou součinnost při zprostředkování zaměstnání. Skutečnosti rozhodné pro vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání osvědčuje uchazeč o zaměstnání při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání úřadu práce; změny těchto skutečností ohlašuje nejpozději do sedmi kalendářních dnů.
Z obsahu správního spisu vyplývá, že v písemné žádosti o zprostředkování zaměstnání žalobce neoznámil adresu přechodného bydliště v Praze, v celém průběhu správního řízení a koneckonců ani v průběhu soudního řízení ji neupřesnil a uvedl pouze poštovní adresu pro doručování. Žalobce podepsal čestné prohlášení, že mu v době podání žádosti nebrání žádné skutečnosti v nástupu do zprostředkovaného zaměstnání, i poučení o povinnostech uchazeče o zaměstnání.
V tom, že žalobce do písemné žádosti o zprostředkování zaměstnání a do následného čestného prohlášení neuvedl všechny skutečnosti rozhodné pro činnost úřadu práce a zatajil skutečnosti, které mu dle jeho názoru bránily v nástupu do zprostředkovaného zaměstnání, lze spatřovat úmyslné maření součinnosti, jak dovodily správní orgány obou stupňů. Jestliže poté žalobce dne 3. 5. 2000 odmítl nabízené zaměstnání, má soud za to, že se jednalo o odmítnutí bez vážných důvodů, neboť žalobcem uváděné důvody byly po celou dobu správního řízení pouze tvrzené, nikoliv prokázané. Rozhodnutí o vyřazení žalobce z evidence uchazečů o zaměstnání tak bylo učiněno v souladu s § 7 odst. 3 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti.
(aš)
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.