Zaměstnanost: zprostředkování zaměstnání
k § 7 odst. 3 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 167/1999 Sb.
Úmyslné maření součinnosti s úřadem práce při zprostředkování zaměstnání ve smyslu § 7 odst. 3 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, spočívá nejen v tom, že se uchazeč o zaměstnání bez omluvy nedostavil na dohodnutou návštěvu k úřadu práce, ale i v tom, že nedoložil doporučenku do zaměstnání, která mu byla vydána, a neprokázal tak, že u označeného zaměstnavatele byl, jakož i v tom, že bezdůvodně odmítal převzít doporučené zásilky zasílané mu úřadem práce.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 5. 2003, čj. 6 A 30/2000-56)
Prejudikatura:
Výběr soudních rozhodnutí ve věcech správních č. 76/1995, Soudní
judikatura
ve věcech správních č. 286/1998, č. 612/2000, č. 892/2001.
Věc:
Karel Š. v J. proti Ministerstvu práce a sociálních věcí o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání pro úmyslné maření součinnosti s úřadem práce při zprostředkování zaměstnání.
Rozhodnutím Úřadu práce v P. ze dne 28. 7. 1999 byl žalobce podle § 7 odst. 3 zákona č. 1/1991 Sb. vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání od 12. 7. 1999 z důvodu úmyslného maření součinnosti s úřadem práce při zprostředkování zaměstnání. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, které žalované Ministerstvo práce a sociálních věcí žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 17. 11. 1999 zamítlo a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdilo.
Rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí napadl žalobce žalobou, v níž především namítal, že nebyly naplněny zákonné podmínky pro to, aby byl vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání, neboť s úřadem práce komunikoval a snažil se o aktivní spolupráci. Z toho, že se jednou nedostavil na dohodnutou schůzku ve stanoveném termínu, nelze vyvozovat, že by úmyslně mařil součinnost s úřadem práce.
Ze správního spisu vyplynulo, že žalobce se dne 12. 7. 1999 bez omluvy nedostavil na stanovenou návštěvu na úřad práce a nedoložil doporučenku do zaměstnání potvrzenou zaměstnavatelem, která mu byla vydána dne 21. 6. 1999. Dne 15. 7. 1999 s ním bylo zahájeno správní řízení ve věci vyřazení žalobce z evidence uchazečů o zaměstnání; doporučenou listovní zásilku s oznámením o zahájení správního řízení žalobce opakovaně odmítl od pošty převzít a na obálku poznamenal, že ji převezme na úřadu práce za asistence policie. Obdobně žalobce odmítl převzít i výzvu k doplnění odvolání, které proti rozhodnutí o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání podal.
Nejvyšší správní soud žalobu jako nedůvodnou zamítl podle § 78 odst. 7 s. ř. s.
Z odůvodnění:
Žalobce v žalobě sice připouští, že se na Úřad práce v P. dne 12. 7. 1999 nedostavil, avšak tvrdí, že v žádném případě nemařil součinnost s územním orgánem práce při zprostředkování zaměstnání. Úmyslné maření součinnosti nelze podle něj spatřovat v tom, že se jednou nedostavil v dohodnutém termínu na územní orgán práce. Námitky žalobce však neshledává soud důvodnými. Úmyslné maření součinnosti s úřadem práce při zprostředkování zaměstnání totiž žalovaný nespatřoval jen v tom, že se žalobce dne 12. 7. 1999 nedostavil na stanovenou návštěvu na úřad práce a nedoložil doporučenku ze zaměstnání, která mu byla vydána 21. 6. 1999, ale i v dalším jednání žalobce, který nejen že se nedostavil na územní orgán úřadu práce ani po 12. 7. 1999, ale ani bezdůvodně nepřijímal písemnosti, které mu byly zasílány. Důvody, které uvádí žalovaný jako důvody vyřazení žalobce z evidence uchazečů o zaměstnání od 12. 7. 1999, považuje i soud za úmyslné maření součinnosti s úřadem práce při zprostředkování zaměstnání ve smyslu § 7 odst. 3 zákona č. 1/1991 Sb. Tyto důvody nelze, jak to činí žalobce, zužovat jen na to, že se bez omluvy nedostavil na dohodnutou návštěvu na úřad práce, ale je nutno je vidět i v tom, že žalobce nedoložil doporučenku ze zaměstnání, která mu byla vydána, a tak neprokázal, že u označeného zaměstnavatele byl, a nesdělil úřadu práce výsledek jednání s označeným zaměstnavatelem. V úmyslném maření součinnosti s úřadem práce žalobce pokračoval i tím, že bezdůvodně odmítal převzít doporučenou zásilku z Úřadu práce v P. dne 16. 7., 20. 7. a 21. 7. 1999 a další doporučenou zásilku tohoto úřadu dne 24. 8. 1999.