22/2003
Zaměstnanost a zprostředkování zaměstnání
Zaměstnanost: zprostředkování zaměstnání
k § 4 odst. 1 a § 7 odst. 1 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 578/1991 Sb. a zákona č. 167/1999 Sb.
k § 38 odst. 4 zákoníku práce
Zprostředkováním zaměstnání se rozumí činnost spočívající ve zprostředkování kontaktu mezi uchazečem o zaměstnání a zaměstnavatelem (§ 4 odst. 1 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti). Protože podle § 7 odst. 1 zákona č. 1/1991 Sb. je uchazečem o zaměstnání toliko občan, který není v pracovním nebo obdobném vztahu ani nevykonává samostatnou výdělečnou činnost a ani se nepřipravuje soustavně pro povolání, je v rozporu s právní úpravou, pokud zaměstnavatel za účelem dosažení zisku zprostředkovává práci svým zaměstnancům u jiného zaměstnavatele.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 7. 2003, čj. 5 A 156/2001-30)
Věc:
M., spol. s. r. o., proti Ministerstvu práce a sociálních věcí o uložení pokuty za porušení pracovněprávních předpisů.Úřad práce hlavního města Prahy uložil žalobci rozhodnutím ze dne 5. 2. 2001 pokutu za porušení pracovněprávních předpisů, zejména ustanovení § 29 odst. 1 písm. b, § 35 odst.1, § 237 odst. 1 a 2, § 236 odst. 2, § 232 odst. 1, § 234 odst.1, § 38 odst. 4 zákoníku práce a § 4 odst. 1 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti. O odvolání žalobce rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím ze dne 3. 10. 2001 tak, že je zamítl a potvrdil rozhodnutí správního orgánu I. stupně.
V žalobních námitkách poukázal žalobce především na to, že žalovaný nesprávně vyložil účel právní úpravy vztahující se ke zprostředkování zaměstnání a k dočasnému přidělení zaměstnance k výkonu práce k jiné fyzické nebo právnické osobě. Účelem institutu dočasného přidělení zaměstnance je uspokojení poptávky po pracovní síle na straně jedné a umožnění optimálního využití pracovního uplatnění zaměstnance jeho zaměstnavatelem na straně druhé, to vše při dodržení základních zásad pracovněprávních předpisů a vždy s předchozím výslovným souhlasem zaměstnance. Stávající právní úprava, jejíž základ je obsažen především v ustanovení § 38 odst. 4 zákoníku práce, tuto činnost umožňuje. Žalobce poukazoval dále na to, že konal v dobré víře, neboť byl držitelem živnostenského oprávnění s předmětem podnikání "poskytování služeb formou zapůjčování pracovní síly".
Ze správního spisu vyplynulo, že žalobce přijímal zaměstnance do pracovního poměru, aby je za účelem dosažení zisku neprodleně převedl k výkonu práce k jiným zaměstnavatelům, aniž s nimi uzavřel písemnou dohodu o dočasném přidělení podle § 38 odst. 4. Zaměstnanci po celou dobu trvání svého pracovního poměru pracovali u jiného zaměstnavatele. Za takto vykonanou práci, jakož i za personální služby a za zprostředkování zaměstnání, si žalobce účtoval úplatu od zaměstnavatelů, k nimž své zaměstnance dočasně přidělil.
Nejvyšší správní soud žalobu jako nedůvodnou zamítl podle § 78 odst. 7 s. ř. s.
Z odůvodnění:
Zprostředkováním zaměstnání se rozumí činnost související bezprostředně se zprostředkováním kontaktu mezi uchazečem o zaměstnání a zaměstnavatelem (§ 4 odst. 1 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti). Podle ustanovení § 7 odst. 1 cit. zák. se uchazečem o zaměstnání rozumí občan, který není v pracovním nebo obdobném vztahu ani nevykonává samostatnou výdělečnou činnost ani se nepřipravuje soustavně pro povolání a osobně se u úřadu práce (§ 4 odst. 2) uchází na základě písemné žádosti o zprostředkování vhodného zaměstnání. Je tedy v rozporu s právní úpravou, sjednával-li by zprostředkovatel práci svým zaměstnancům u jiného zaměstnavatele, a to za účelem dosažení zisku. Z kontrolního zjištění Úřadu práce hlavního města Prahy je rovněž seznatelné, že žalobce v rozporu s uvedenými předpisy přijímal zaměstnance do pracovního poměru za účelem jejich okamžitého převedení k jiným zaměstnavatelům za účelem dosažení zisku.
Zvolený postup nebyl rovněž v souladu s ustanovením § 38 odst. 4 zákoníku práce, neboť podle tohoto ustanovení platí, že zaměstnavatel, u něhož je zaměstnanec v pracovním poměru, může s ním sjednat v písemné dohodě, že ho dočasně přidělí k výkonu práce k jiné právnické nebo fyzické osobě. V dohodě musí být uveden název právnické osoby nebo jméno a příjmení fyzické osoby, k níž se zaměstnanec přiděluje, den, kdy dočasné přidělení vznikne, druh a místo výkonu práce a doba, na kterou se dočasné přidělení sjednává. Jak bylo zjištěno z kontrolního protokolu, tento zákonný postup byl žalobcem rovněž porušen.
(ani)
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.