3522/2017
Volby do Senátu: neplatnost voleb; neplatnost hlasování; odvolání kandidatury; odvolání a jmenování volebního zmocněnce
Volby do Senátu: neplatnost voleb; neplatnost hlasování; odvolání kandidatury; odvolání a jmenování volebního zmocněnce
k § 61 odst. 3 a § 66 odst. 3 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákonů č. 204/2000 Sb., č. 230/2002 Sb. a č. 58/2014 Sb. (v textu jen "volební zákon")
k § 90 soudního řádu správního ve znění zákonů č. 303/2011 Sb. a č. 275/2012 Sb.
k čl. 5 Ústavy
I. Námitky porušení § 66 odst. 3 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky, při odvolávání kandidatury kandidáta politickou stranou, spadají do řízení o neplatnosti voleb a hlasování podle § 90 s. ř. s., neboť důsledky odvolání kandidatury nastávají ze zákona a projevují se zveřejněním informace o odvolání kandidatury ve volebních místnostech příslušného volebního obvodu a ve fázi samotného hlasování a zjišťování jeho výsledků tím, že volební orgány k hlasům ve prospěch odvolaného kandidáta přihlížet nesmí.
II. Odvolá-li politická strana (volebního) zmocněnce, příp. jeho náhradníka podle § 61 odst. 3 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky, je oprávněna během celého volebního procesu (tzn. i po uplynutí lhůty k podávání, respektive odstraňování vad přihlášek k registraci kandidátů, resp. po registraci přihlášek) jmenovat nového zmocněnce, popř. jeho náhradníka.
III. Osoba oprávněná jednat za politickou stranu navenek je oprávněna jmenovat volebním zmocněncem sama sebe (§ 61 odst. 3 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky).
IV. Volební orgán není oprávněn řešit otázku souladu úkonů spočívajících ve jmenování a odvolání volebního zmocněnce, resp. v odvolání kandidatury s vnitřními předpisy politické strany nebo usneseními jejích orgánů, ani hodnotit tyto úkony z hlediska své představy o tom, co je či není v zájmu politické strany; jinak by nepřípustně a protiústavně zasahoval do vnitřních autonomních poměrů politické strany a její vůle do poslední chvíle před volbami rozhodnout o tom, kdo za ni bude, resp. nebude ve volné soutěži politických stran, tj. ve volbách, kandidovat (článek 5 Ústavy).
(Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 11. 2016, čj. Vol 4/2016-191)
Prejudikatura:
č. 354/2004 Sb. NSS, č. 471/2005 Sb. NSS; č. 960/2006 Sb. NSS; nálezy Ústavního soudu č. 296/1995 Sb., č. 18/1999 Sb. ÚS (sp. zn. IV. ÚS 53/99), č. 70/1999 Sb., č. 140/2005 Sb. a č. 2/2011 Sb. ÚS (sp. zn. Pl. ÚS 57/10).Věc:
a) RSDr. Vlastimil B., b) Marian D., c) Mgr. Hana S., Ph. D., d) politické hnutí Severočeši.cz a e) Ing. Luboš Pitín proti 1) Státní volební komisi a 2) MUDr. Aleně Dernerové o návrhu na vyslovení neplatnosti volby kandidátky.Pro volby do třetiny Senátu Parlamentu České republiky vyhlášené rozhodnutím prezidenta republiky ze dne 21. 4. 2016, č. 138/2016 Sb., současně s volbami do zastupitelstev krajů na dny 7. a 8. 10. 2016, včetně druhého kola konaného ve dnech 14. a 15. 10. 2016, podalo registrované politické hnutí Severočeši.cz dne 1. 8. 2016 ve volebním obvodu č. 4 v Mostě přihlášku k registraci kandidátky bez politické příslušnosti, dosavadní senátorky za tento volební obvod MUDr. Aleny Dernerové. Přihláška obsahovala rovněž určení Bc. Zuzany Jiříkové jako zmocněnkyně a Bc. Lubomíra Jiříka jako jejího náhradníka; za politické hnutí Severočeši.cz přihlášku podepsal Ing. Bronislav Schwarz jako předseda hnutí. Magistrát města Most (dále jen "magistrát") přihlášku dne 19. 8. 2016 zaregistroval.
V mezidobí, dne 10. 8. 2016, nabyly právní moci rozsudky Okresního soudu v Mostě ze dne 3. 9. 2015, čj. 15 C 261/2014-150, a Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 22. 7. 2016, čj. 14 Co 911/2015-192.
Okresní soud v Mostě rozhodl, že rozhodnutí přijatá na valné hromadě hnutí Severočeši.cz konané dne 10. 2. 2014, na níž byli mimo jiné zvoleni noví členové statutárního orgánu hnutí (předsedou byl zvolen Ing. Bronislav Schwarz, prvním místopředsedou byl zvolen Ing. Jiří Zelenka a dosavadní první místopředsedkyně JUDr. Hana Jeníčková byla z funkce odvolána) a ukončeno členství JUDr. Hany Jeníčkové v hnutí, nejsou v souladu se zákonem č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích (dále jen "zákon o politických stranách"), a se stanovami hnutí. Okresní soud v Mostě konstatoval, že žalobce [v nyní projednávané věci navrhovatel e)], ač řádný člen hnutí, nebyl na uvedenou valnou hromadu vůbec pozván, přestože dle stanov hnutí být pozván měl. Okresní soud odkázal na nález Ústavního soudu ze dne 27. 12. 2011, sp. zn. II. ÚS 1969/10, č. 219/2011 Sb. ÚS, zejména na tam vyslovený požadavek na svobodnou a demokratickou vnitrostranickou soutěž ovládanou principy většinového rozhodování, ochranu opozice a rovnost šancí, se kterou úzce souvisí ochrana základních práv členů politických stran. Okresní soud zdůraznil stanovisko Ústavního soudu, že je třeba při přezkumu činnosti politických stran hodnotit, zda nedošlo k zásahu do základních práv jednotlivců, zejména práva sdružovat se v politických stranách. Na základě těchto východisek okresní soud dospěl k závěru, že "
v politickém hnutí Severočeši.cz dochází k flagrantnímu porušování a nerespektování - v nálezu Ústavního soudu uvedenému - minimálního standardu principů a pravidel vnitrostranické demokracie
".Tento rozsudek potvrdil Krajský soud v Ústí nad Labem výše citovaným rozsudkem čj. 14 Co 911/2015-192. Okresnímu soudu však nařídil, aby ještě rozhodl o návrhu na určení, že volba Ing. Jiřího Zelenky prvním místopředsedou hnutí Severočeši.cz [navrhovatele d)] na valné hromadě konané dne 10. 2. 2014 byla v rozporu se zákonem o politických stranách a stanovami hnutí. Okresní soud tak učinil (do rozhodnutí v této věci nepravomocným) doplňujícím rozsudkem ze dne 6. 10. 2016, jímž stejně jako ve svém prvním rozsudku konstatoval, že v souladu se stanovami a se zákonem o politických stranách nebylo ani usnesení, jímž byl Ing. Jiří Zelenka zvolen do funkce prvního místopředsedy navrhovatele d) za odvolanou JUDr. Jeníčkovou.
Dne 29. 9. 2016 doručila JUDr. Hana Jeníčková magistrátu prohlášení o odvolání zmocněnce pro volby do Senátu Parlamentu České republiky, konané ve dnech 7. a 8. 10. 2016 ve volebním obvodu č. 4 Most, v němž uvedla, že hnutí v souladu s § 61 odst. 3 volebního zákona odvolává zmocněnkyni pro senátní volby Bc. Zuzanu Jiříkovou a jejího náhradníka Bc. Lubomíra Jiříka. Téhož dne obdržel magistrát podání podepsané JUDr. Hanou Jeníčkovou, v němž hnutí Severočeši.cz určuje zmocněncem pro senátní volby JUDr. Hanu Jeníčkovou, a dále podání obsahující prohlášení o odvolání kandidatury kandidátky MUDr. Aleny Dernerové pro jmenované senátní volby dle § 66 odst. 1 volebního zákona. K těmto podáním byl přiložen výpis z rejstříku stran a hnutí vedeného Ministerstvem vnitra, v němž je uvedeno, že jménem politického hnutí Severočeši.cz jedná a podepisuje "
předseda nebo první místopředseda nebo jiný pověřený člen Předsednictva hnutí
". Ve výpisu je dále jako první místopředsedkyně uvedena JUDr. Hana Jeníčková, jako první místopředseda Ing. Jiří Zelenka a jako další členové předsednictva JUDr. Pavel Horák a Miroslav Hylák. U jména Ing. Jiřího Zelenky ve výpisu z rejstříku figuruje poznámka upozorňující na výše uvedené rozsudky Okresního soudu v Mostě a Krajského soudu v Ústí nad Labem s tím, že "pokud jde o údaje týkající se statutárního orgánu hnutí, je rozhodnutí Okresního soudu v Mostě zohledněno v jejich historii s výjimkou Ing. Jiřího Zelenky, v jehož případě Okresní soud v Mostě zatím nerozhodl
."Ministerstvo vnitra vydalo na žádost magistrátu dne 30. 9. 2016 stanovisko, v němž uvedlo, že volební zákon nebrání odvolání zmocněnce pro senátní volby a jeho náhradníka zároveň a že volební zákon jmenování nového zmocněnce neupravuje (v tomto směru odkázalo na usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 11. 2010, čj. 22 A 137/2010-30).
Dne 3. 10. 2016 vyzval magistrát hnutí k doložení oprávnění JUDr. Hany Jeníčkové ke změně zmocněnce pro senátní volby a k odvolání kandidatury MUDr. Aleny Dernerové, neboť existují důvodné pochybnosti, kdo je za hnutí oprávněn jednat a v jakém rozsahu. Magistrát ve výzvě upozornil, že v opačném případě nebude k podání ze dne 29. 9. 2016 přihlížet.
Na tuto výzvu zareagovala JUDr. Hana Jeníčková doplněním podání, které zahrnovalo část výpisu z rejstříku stran a hnutí obsahující informace o prvních místopředsedech hnutí. Odkázala také na výše zmíněné rozsudky Okresního soudu v Mostě a Krajského soudu v Ústí nad Labem a vyjádřila přesvědčení, že všechna usnesení valné hromady ze dne 10. 2. 2014 budou v doplňujícím rozhodnutí Okresního soudu v Mostě kompletně anulována a Ministerstvo vnitra následně vymaže v rejstříku politických stran politických hnutí Ing. Jiřího Zelenku jako prvního místopředsedu politického hnutí Severočeši.cz.
Magistrát se i přes toto doplňující podání rozhodl k původnímu podání JUDr. Hany Jeníčkové nepřihlížet, neboť podle něj nebyly odstraněny veškeré nejasnosti v otázce, kdo je oprávněn za hnutí Severočeši.cz jednat.
Nato dne 7. 10. 2016, v první den prvního kola senátních voleb, upozornila JUDr. Hana Jeníčková magistrát na odlišný postup Krajského úřadu Ústeckého kraje, který odvolání kandidátů uvedených na kandidátní listině hnutí pro volby do zastupitelstva Ústeckého kraje připustil, což následně potvrdil Krajský soud v Ústí nad Labem, který zamítl žalobu na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu (rozsudek ze dne 6. 10. 2016, čj. 15 A 165/2016-82).
Magistrát téhož dne reagoval sdělením, že závěr o porušení zákona ve věci jeho postupu může učinit pouze nezávislý soud. Do té doby nebude magistrát na svém stanovisku nic měnit.
V senátních volbách byla dle sdělení Státní volební komise č. 340/2016 Sb. zvolena MUDr. Alena Dernerová.
Navrhovatelé a), b) a c) podali společně návrh na neplatnost volby kandidátky MUDr. Aleny Dernerové senátorkou (dále jen "volební stížnost"), který byl zapsán pod sp. zn. Vol 4/2016. Druhou volební stížnost podalo samo hnutí Severočeši.cz [navrhovatel d)], za něž jednala JUDr. Hana Jeníčková, první místopředsedkyně hnutí; tato volební stížnost byla zapsána pod sp. zn. Vol 11/2016. Třetí volební stížnost podal navrhovatel e); tato volební stížnost byla zapsána pod sp. zn. Vol 12/2016. Tyto stížnosti byly usnesením ze dne 2. 11. 2016, čj. Vol 4/2016-43 spojeny ke společnému projednání.
Navrhovatel d) se domáhal vyslovení neplatnosti volby kandidátky z důvodu, že politické hnutí Severočeši.cz, jednající prostřednictvím své zmocněnkyně (současně první místopředsedkyně hnutí) JUDr. Hany Jeníčkové, odvolalo kandidaturu MUDr. Aleny Dernerové v senátních volbách více než 6 dní před uplynutím zákonem stanovené lhůty pro tento úkon. JUDr. Hana Jeníčková byla oprávněna za hnutí Severočeši.cz jednat, což vyplývá z údajů evidovaných v rejstříku stran a hnutí, a magistrát byl povinen k jejím úkonům přihlížet. Navrhovatel d) měl rovněž za to, že ze stanoviska Ministerstva vnitra, jež si sám magistrát vyžádal, vyplývá jasný pokyn odvolání kandidátky respektovat. Magistrát však opakovaně odmítl zveřejnit ve všech volebních místnostech příslušného obvodu prohlášení o odvolání kandidatury MUDr. Aleny Dernerové a při zjišťování výsledků hlasování přihlížel k hlasům pro odvolanou kandidátku, tedy ponechal ve svobodném volebním boji kandidátku proti vůli politického hnutí, které ji ke kandidatuře přihlásilo, čímž porušil § 66 odst. 3 volebního zákona, narušil princip svobodné soutěže politických stran, zasáhl do složení elektorátu a zejména přímo ovlivnil výsledek senátních voleb. Pokud by magistrát odvolání kandidátky zmocněnkyní hnutí respektoval, rozložení hlasů v prvním kole by bylo naprosto odlišné (nelze předpokládat, že hlasy odevzdané odvolané kandidátce by byly rovnoměrně rozloženy mezi ostatní kandidáty), a do druhého kola by tak postoupili jiní kandidáti (zejména nikoli MUDr. Alena Dernerová). Dle názoru navrhovatele d) tak nepochybně bylo jednomu ze zbývajících kandidátů postupem volebního orgánu znemožněno postoupit do druhého kola, a tím mu byla odepřena možnost ucházet se o senátorský
mandát
. Popsané zatemnění výsledků voleb se nejvíce projevilo na výsledcích druhého kola senátních voleb, neboť MUDr. Alena Dernerová v tomto kole získala více než 70 % hlasů a byla zvolena senátorkou. Krom toho mohla mít na výsledek senátních voleb ve volebním obvodu č. 4 v Mostě vliv skutečnost, že v době konání druhého kola již bylo obecně známo, že výsledky voleb budou pravděpodobně zpochybněny. Navrhovatel d) také upozornil na odlišný přístup Krajského úřadu Ústeckého kraje, který odvolání kandidátů navrhovatele d) pro volby do zastupitelstva Ústeckého kraje JUDr. Hanou Jeníčkovou akceptoval. Jeho postup následně potvrdil Krajský soud v Ústí nad Labem, který zamítl žalobu na ochranu před nezákonným zásahem směřující proti tomuto postupu.Totožnou argumentaci, včetně většiny důkazních návrhů, obsahovala volební stížnost navrhovatele e). Ve vztahu k postupu magistrátu navrhovatel e) s odkazem na nález Ústavního soudu ze dne 18. 10. 1995 sp. zn. Pl. ÚS 26/94, č. 296/1995 Sb., dodal, že jím došlo k nepřípustnému zásahu do vnitřních poměrů hnutí a porušení čl. 20 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a § 5 odst. 1 zákona o politických stranách.
Obsahově podobné námitky uplatnili také navrhovatelé a), b) a c). Podle nich byl postup volební zmocněnkyně hnutí Severočeši.cz, JUDr. Hany Jeníčkové, při odvolání kandidatury MUDr. Aleny Dernerové legitimní a měl být magistrátem podle § 13 odst. 1 písm. b) a odst. 3 písm. c) a e) volebního zákona respektován. Tím, že se tak nestalo, došlo k deformaci vůle voliče ve vztahu k této kandidátce, u níž pominul zákonný předpoklad její kandidatury. Navrhovatelé a), b) a c) kromě toho dále tvrdili, že s ohledem na citované rozsudky Okresního soudu v Mostě a Krajského soudu v Ústí nad Labem týkající se neplatnosti valné hromady politického hnutí Severočeši.cz v roce 2014 vůbec nemohla být přihláška kandidátky ze strany hnutí, resp. jeho neplatného statutárního orgánu, podána, resp. registrována, a dále že voliči byli "
mateni až dezinformováni i způsobem informací k její kandidatuře, resp. její nekandidatuře ze strany pověřeného obecního úřadu i samotné kandidátky MUDr. A. Dernerové
[...], a dále také nejméně půl roku před volbami probíhajícími mediálními výstupy na toto téma směrem k občanům
[volebního obvodu] č. 4 Most, zároveň i samotnou povahou volební kampaně kandidátky
". Tím byl dle jejich názoru ovlivněn výsledek volby.Státní volební komise se k volebním stížnostem vyjádřila tak, že za předpokladu, že JUDr. Hana Jeníčková byla oprávněna za navrhovatele d) jednat, což jí nepřísluší posuzovat, je nutno se zabývat otázkou, zda byla kromě odvolání stávajícího zmocněnce a jeho náhradníka oprávněna jmenovat zmocněnce nového, neboť volební zákon s touto možností výslovně nepočítá. Pokud by jmenování nového zmocněnce nebylo možné, byl by kandidující subjekt fakticky zbaven možnosti jednat s volebním orgánem a " a vztahovalo se k volbám do zastupitelstev obcí. Ve vyjádření k volebním stížnostem navrhovatelů a), b) a c) navíc upozornila, že v rámci řízení o neplatnosti volby kandidáta již nelze úspěšně napadat proces registrace přihlášky kandidáta.
jedině úkony v případech, které volební zákon zmocněnci kandidujícího subjektu nesvěřuje, by mohl činit přímo, tedy svým statutárním orgánem
". Státní volební komise dále odkázala na citované usnesení Krajského soudu v Ostravě čj. 22 A 137/2010-30, v němž bylo jmenování nového zmocněnce připuštěno, s tím, že je však závazné pouze inter partes
MUDr. Alena Dernerová ve svém vyjádření k volebním stížnostem navrhovatelů a) až d) poukázala na skutečnost, že JUDr. Hana Jeníčková jako členka spolku Sdružení Mostečané Mostu podporovala jiného kandidáta do senátních voleb. V tom případě však nemohla jednat za navrhovatele d), neboť zastupovat nemůže ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného, což opakovaně judikoval Nejvyšší soud. Dále z textu volebního zákona dovodila, že politická strana či politické hnutí má právo odvolat zmocněnce a zřejmě i jeho náhradníka, ale po uplynutí lhůty pro podání přihlášky k registraci již nemá možnost jmenovat zmocněnce nového. Určení zmocněnce je totiž součástí přihlášky k registraci a jmenováním nového by došlo k prolomení stanovené lhůty pro podání přihlášky. Politická strana či politické hnutí "
může provádět toliko negativní změny ve faktickém obsahu kandidátní listiny (odvolat kandidaturu nebo zmocněnce), ale již nemůže po uplynutí bezpochyby prekluzivních lhůt obsah kandidátní listiny jakkoli doplňovat
". Na závěr svého vyjádření zdůraznila zásadu, podle níž nikdo nemůže těžit ze svého protiprávního jednání či protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu, a nutnost vykládat volební zákon tak, aby byl vždy pokud možno umožněn výkon práva volit a být volen.Ve vyjádření k volební stížnosti navrhovatele e) MUDr. Alena Dernerová dále uvedla, že JUDr. Hana Jeníčková nemohla být zmocněnkyní hnutí, neboť o tom nerozhodl příslušný orgán, tedy jeho předsednictvo. Byť byla první místopředsedkyní hnutí, nemohla ani sama odvolat zmocněnce a jeho náhradníka, kteří byli předtím určeni statutárním orgánem hnutí. Rovněž upozornila na jednání předsednictva hnutí Severočeši.cz, které mělo proběhnout dne 4. 10. 2013 za účasti mimo jiné JUDr. Hany Jeníčkové a na kterém byl předsedou hnutí zvolen Ing. Bronislav Schwarz, a poukázala také na kandidaturu navrhovatele e) ve volbách do zastupitelstev krajů v roce 2016 za politické hnutí NOVÝ SEVER.
Nejvyšší správní soud rozhodl, že volby do třetiny Senátu Parlamentu České republiky konané ve dnech 7. a 8. 10. 2016 (první kolo) a ve dnech 14. a 15. 10. 2016 (druhé kolo) ve volebním obvodu č. 4 v Mostě jsou neplatné.
Z odůvodnění:
V.
Posouzení věci volebním senátem
(...) [63] Podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu posuzuje soud volební stížnost ve třech krocích (poprvé byl algoritmus uplatněn v usnesení ze dne 2. 7. 2004, čj. Vol 6/2004-12, č. 354/2004 Sb. NSS, a pak v mnoha dalších): zaprvé zkoumá, zda došlo k tvrzené nezákonnosti, tzn. porušení příslušného volebního zákona nebo právního předpisu vážícího se na volební proces (viz usnesení ze dne 4. 7. 2006, čj. Vol 36/2006-21, č. 960/2006 Sb. NSS), zadruhé zkoumá, zda mezi zjištěným porušením volebního zákona a výsledkem napadené volby (napadeného hlasování či napadených voleb) existuje přímý vztah, jinak řečeno souvislost s volebními výsledky, a zatřetí ověřuje, zda zjištěná protizákonnost je natolik intenzivní, že ve výsledku volební výsledek výrazně (nebo zásadně) zpochybňuje; volební senát hovoří o "
zatemnění
" volebního výsledku, což lze charakterizovat tak, že je možno se důvodně domnívat, že by volby dopadly odlišně, pokud by nedošlo ke zjištěné nezákonnosti (viz též Blažek, T. a kol. Soudní řád správní - online komentář
. 3. aktualizace. Praha: C. H. Beck, 2016, § 90). Poslední, třetí krok je reflexí judikatury Ústavního soudu, podle níž česká právní úprava soudního přezkumu voleb nezná kategorii absolutních vad, tj. vad představujících natolik závažné porušení volebních zákonů, že automaticky vedou ke zrušení voleb, volby kandidáta nebo hlasování s nutností jejich opakování. Všechny možné vady a pochybení je v tomto smyslu třeba považovat za relativní a jejich význam je třeba poměřovat jejich dopadem na výsledek voleb do zastupitelského orgánu jako takového, nebo na výsledek volby konkrétního kandidáta, popř. na celkový výsledek hlasování, a to podle principu proporcionality (nález Ústavního soudu ze dne 18. 1. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 57/10, č. 2/2011 Sb. ÚS, N 2/60 SbNU 11, bod 33, odkazující mimo jiné na nález ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04, N 17/36 SbNU 185, č. 140/2005 Sb.).[64] V souladu s ustáleným algoritmem se volební senát zabýval nejprve tvrzeným porušením volebního zákona. Hned na úvod je třeba zdůraznit, že je nepřípustná námitka navrhovatelů a), b) a c), podle níž došlo k porušení volebního zákona již tím, že magistrát přihlášku kandidátky ze strany hnutí, resp. jeho neplatného statutárního orgánu, akceptoval a registroval ji. Ve volebním soudnictví se totiž uplatňuje zásada souslednosti jednotlivých přezkoumávaných volebních fází, což znamená, že po uzavření některé fáze volebního procesu nelze tutéž fázi znovu otevírat a zpětně zpochybňovat. Tato zásada se projevuje v právní úpravě třemi samostatnými řízeními, která spadají pod volební soudnictví: řízení o ochraně ve věcech seznamu voličů (§ 88 s. ř. s.), řízení o ochraně ve věci registrace kandidátů a kandidátních listin (§ 89 s. ř. s.) a konečně řízení o návrhu na vyslovení neplatnosti voleb, volby kandidáta nebo hlasování (§ 90 s. ř. s.). Byla-li tedy registrační fáze senátních voleb ve volebním obvodu č. 4 - Most uzavřena registrací přihlášek kandidátů, včetně přihlášky MUDr. Aleny Dernerové ze strany hnutí Severočeši.cz, aniž by kterýkoliv z aktivně legitimovaných subjektů v zákonné lhůtě tuto registraci před soudem ve smyslu § 89 odst. 4 s. ř. s. napadl, nelze se již ve fázi rozhodování o neplatnosti voleb podle § 90 s. ř. s. zabývat tím, zda v registračním řízení byl či nebyl porušen zákon, což ostatně plyne i z § 87 odst. 3 až 5 volebního zákona, který spojuje zjišťované porušení zákona s ovlivněním
výsledku
volby (již registrovaného) kandidáta (viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 12. 2004, čj. Vol 11/2004-31, č. 471/2005 Sb. NSS).[65] Stejný závěr však nelze učinit ve vztahu k námitkám o porušení zákona při odvolání kandidatury po registraci přihlášek. Odvolání kandidatury již registrovaného kandidáta totiž do registrační fáze voleb nespadá, odvoláním kandidatury se ani nezahajuje nějaké řízení, jež by vyústilo v rozhodnutí registračního volebního orgánu, jež by bylo napadnutelné nějakým jiným procesním prostředkem ochrany práva (není jím očividně ani ochrana ve věcech registrace - § 89 odst. 1 s. ř. s. ), registrační volební orgán odvolání kandidatury pouze bere na vědomí, důsledky odvolání kandidatury nastávají ze zákona a projevují se zveřejněním informace o odvolání kandidatury ve volebních místnostech příslušného volebního obvodu a ve fázi samotného hlasování a zjišťování jeho výsledků tím, že volební orgány k hlasům ve prospěch kandidáta, jehož kandidatura byla odvolána, nepřihlíží, resp. přihlížet nesmí (§ 66 odst. 3 volebního zákona). Registrační volební orgán má před volbami toliko povinnost zveřejnit odvolání kandidatury ve všech volebních místnostech příslušného volebního obvodu, i tuto povinnost však má jen v případě, že odvolání kandidatury obdrží do 48 hodin před zahájením voleb do Senátu.
a contrario
[66] Z § 66 odst. 3 volebního zákona tedy plyne, že pokud by k porušení volebního zákona ze strany magistrátu došlo tím, že neakceptoval řádné odvolání kandidatury MUDr. Aleny Dernerové ze strany navrhujícího hnutí Severočeši.cz, resp. jeho řádně ustanovené zmocněnkyně, projevilo se toto porušení zákona až při zjišťování výsledků hlasování, resp. senátních voleb v příslušném volebním obvodu. To znamená, že námitky porušení volebního zákona v této fázi volebního procesu nelze řešit v jiném řízení, než právě v řízení o neplatnosti voleb a hlasování podle § 90 s. ř. s., jak ostatně volební soudy již mnohokrát v minulosti postupovaly (např. usnesení Krajského soudu v Ostravě čj. 22 A 137/2010-30 a usnesení téhož soudu ze dne 7. 2. 2011, čj. 22 A 7/2011-69, a koneckonců i s věcí úzce související usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 3. 11. 2016 čj. 40 A 6/2016-102); to, že by tyto námitky neměly být řešeny v řízení o neplatnosti voleb, nelze dovodit ani z judikatury Ústavního soudu, který přinejmenším kvazimeritorně (výrokem o zjevné neopodstatněnosti ústavní stížnosti) posuzoval rozhodnutí volebních soudů v obdobných věcech (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 2. 3. 1999, sp. zn. IV. ÚS 53/99, č. 18/1999 Sb. ÚS, U 18/13 SbNU 449, či usnesení ze dne 22. 6. 2004, sp. zn. II. ÚS 78/03, jimiž byly pro zjevnou neopodstatněnost odmítnuty ústavní stížnosti kandidátů v komunálních volbách, jejichž kandidatura byla těsně před volbami zmocněncem příslušné volební strany odvolána).
[67] Ve všech zmíněných případech šlo o situace, v nichž příslušný volební orgán úkon zmocněnce respektoval, vzal na vědomí odvolání kandidatury a při zjišťování výsledků voleb k případným hlasům odevzdaným ve prospěch odvolaných kandidátů nepřihlížel (a ti se pak - neúspěšně - bránili podáním návrhu na neplatnost voleb). Je zřejmé, že s opačnou situací, kdy naopak volební orgán odmítl akceptovat odvolání kandidatury, jako se stalo v nyní posuzovaném případě, je volební soud konfrontován v historii volebního soudnictví poprvé. Ať z té či oné strany, výklad ustanovení volebního zákona o odvolání kandidatury musí být jednotný, resp. nemůže se lišit podle toho, jak se v daném případě volební orgán k odvolání kandidatury postavil. Jeho nezákonný postup spočívající v nerespektování platně učiněného odvolání kandidatury nelze překonat ani tím, že se takový kandidát voleb zúčastní, anebo je v nich dokonce zvolen. Argumentovat na tomto místě "
svrchovanou vůlí voličů
", která by mohla takovou nezákonnost zhojit, by bylo nebezpečným precedentem, neboť ve skutečnosti by to byl volební orgán, který by svým svévolným postupem rozhodoval o tom, koho pustí, anebo naopak nepustí do volebního klání, a tvrzený respekt k vůli voličů by byl jen zástěrkou pro neústavní ingerenci veřejné moci do volné soutěže politických sil (článek 5 Ústavy) a vnitřní autonomie politických stran a hnutí v rozhodování, kdo je má ve voleném orgánu reprezentovat. "Státní orgán, nadaný autoritou státního rozhodnutí a vstupující svým autoritativním posudkem aktivně do sféry soutěže politických stran je principielně potenciálním rizikem pro demokracii vůbec
." (citovaný nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 26/94).[68] V daném případě se požadavek jednotnosti výkladu ustanovení volebního zákona o odvolání kandidatury, resp. o možnosti "
výměny
" volebního zmocněnce a jeho náhradníka, jež odvolání kandidatury předcházelo, učebnicově manifestuje v konfrontaci se zcela opačným přístupem dvou volebních orgánů k obsahově totožným úkonům směřujícím k odvolání kandidatury ve volbách. Na straně jedné je to přístup magistrátu, který neakceptoval úkony hnutí Severočeši.cz, zastoupeného první místopředsedkyní hnutí JUDr. Hanou Jeníčkovou, směřující k odvolání kandidatury MUDr. Aleny Dernerové v senátních volbách, na straně druhé je to přístup Krajského úřadu Ústeckého kraje, který jakožto registrační úřad pro souběžně konané krajské volby bez dalšího obsahově totožné úkony směřující k odvolání kandidatury v krajských volbách (mimo jiné též MUDr. Aleny Dernerové) respektoval, a to při obsahově totožné právní úpravě (srov. § 61 odst. 3 a § 66 volebního zákona s § 21 odst. 5 a § 23 zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů), jak plyne z rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 6. 10. 2016, čj. 15 A 165/2016-82, a z usnesení téhož soudu čj. 40 A 6/2016-102. Je zřejmé, že v právním státě takové diametrálně odlišné výklady a přístupy nemohou vedle sebe obstát, a také volební soudy, které jsou pro volby do Senátu a krajské volby odlišné, by měly sporné otázky v souladu se zákonem posoudit shodně.[69] Volební senát je tedy, stejně jako Krajský soud v Ústí nad Labem v řízení sp. zn. 40 A 6/2016, postaven v rámci prvního kroku algoritmu přezkumu před totožné právní otázky. První dvě jsou obecné: 1. Umožňuje volební zákon po registraci přihlášek do senátních voleb kromě odvolání zmocněnce, popř. náhradníka zmocněnce, též jmenování zmocněnce nového? 2. Může osoba, která jedná za politické hnutí, sama sebe jmenovat (novým) zmocněncem? Další se pak týká specifických skutkových okolností daného případu: 3. Byla JUDr. Hana Jeníčková oprávněna v těchto věcech jednat samostatně jako první místopředsedkyně hnutí Severočeši.cz a učinit výše uvedené kroky?
[70] Na všechny tři otázky odpovídá volební senát, obdobně jako Krajský soud v Ústí nad Labem ve věci vedené pod sp. zn. 15 A 165/2016, kladně.
V.1 Odvolání volebního zmocněnce a jmenování nového
[71] Pro zodpovězení první otázky je třeba si nejprve vymezit smysl a účel institutu zmocněnce politických stran, politických hnutí či jejich koalic (dále zjednodušeně jako "
politická strana
") pro senátní volby. Ten lze dovodit zejména z jednotlivých ustanovení volebního zákona, která s účastí zmocněnce ve volebním procesu počítají.[72] Nejdůležitějším úkolem volebního zmocněnce je bezesporu podání přihlášky k registraci kandidáta politické strany pro senátní volby. Jde zároveň o úkon, který politická strana může učinit výhradně prostřednictvím zmocněnce (§ 60 odst. 1 volebního zákona). Určení zmocněnce je tedy nutnou součástí přihlášky k registraci a přihláška k registraci neobsahující v příloze údaj o zmocněnci bude registračním volebním orgánem odmítnuta, pokud tato závada nebude v dodatečné lhůtě odstraněna [§ 62 odst. 2 písm. c) volebního zákona].
[73] Úloha volebního zmocněnce se však podáním přihlášky k registraci kandidáta nevyčerpává. Zmocněncům jsou oznamovány výsledky losování čísel, jimiž budou označeny hlasovací lístky kandidátů pro senátní volby (§ 62 odst. 3 volebního zákona). Zmocněnec může odvolat kandidaturu kandidáta politické strany pro senátní volby (§ 66 odst. 1 volebního zákona). Výsledky senátních voleb jsou Českým statistickým úřadem zasílány na adresu zmocněnců politických stran (§ 72a odst. 2 volebního zákona). Zmocněnec ve volebním procesu je tedy "
styčným důstojníkem
", "převodní pákou
" mezi volebními orgány a politickou stranou, která je právnickou osobou s rozmanitou vnitřní strukturou, příp. s kolektivními statutárními orgány, nebo dokonce více politickými stranami sdruženými v koalici. Jeho úkolem je zajistit efektivní a operativní komunikaci mezi oběma stranami. Podporu pro tento závěr představuje také to, že nezávislí kandidáti ve volbách do Senátu zmocněnce nemají (poslední věta § 61 odst. 3 volebního zákona); jako fyzické osoby totiž komunikují přímo a sami, a prostředníka proto není třeba. Projevem respektu státu k vnitřní autonomii politické strany je pak respektování volby politické, resp. "volební
" strany, která osoba ji jako volební zmocněnec, příp. náhradník volebního zmocněnce, bude v rámci přípravy a průběhu voleb zastupovat. Vyplývá to ostatně z obecné povahy zmocnění. Zmocněnec nemůže mít více práv než zmocnitel, zmocnitel se nestává vazalem svého zmocněnce, což nutně předpokládá možnost kdykoliv zmocněnce a náhradníka zmocněnce odvolat. To platí obecně (srov. § 442 občanského zákoníku z roku 2012) a pro volební zmocněnce to výslovně (jako samozřejmost) opakuje i volební zákon (§ 61 odst. 3).[74] Vzhledem k povinnosti mít volebního zmocněnce za účelem efektivní a operativní komunikace mezi volebními orgány a politickou, resp. "
volební
" stranou, pak nelze vyloučit ani možnost jmenování nového zmocněnce po odvolání stávajícího (a případně též jeho náhradníka), neboť tím by byl účel tohoto institutu zmařen a politická strana by byla zbavena prostředku k realizaci svých autonomních oprávnění, mezi něž - jak bylo uvedeno výše - patří rozhodnutí, kdo má politickou stranu ve voleném orgánu reprezentovat, byť jde - po registraci přihlášek - již jen o rozhodnutí negativní spočívající v použití "záchranné brzdy
", tj. v odvolání kandidáta, který její podporu z jakýchkoli důvodů ztratil. Takový záměr zákonodárce při přijímání volebního zákona bezesporu neměl. Jako logický se proto jeví výklad, že nezakazuje-li volební zákon výslovně jmenování nového zmocněnce, je třeba tuto možnost politickým stranám ponechat, což plně odpovídá čl. 2 odst. 3 Listiny (srov. citované usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 53/99, v němž dospěl ke stejnému závěru, byť ve vztahu k již z podstatné části neplatnému zákonu č. 152/1994 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích).[75] Argumentaci MUDr. Aleny Dernerové a magistrátu analogií k nemožnosti jmenování nového kandidáta po jeho odvolání či vzdání se kandidatury v tomto směru nelze považovat za případnou, neboť role zmocněnce a kandidáta ve volebním procesu jsou z povahy věci naprosto odlišné. Stejně tak je nutno odmítnout argumentaci připouštějící "
výměnu
" zmocněnce, resp. jeho náhradníka, avšak jen do uplynutí lhůty pro registraci přihlášky, po níž lze zmocněnce a náhradníka již jen odvolat bez možnosti jmenovat nové. Takový výklad by právě vedl k tomu, že se politická strana stane fakticky rukojmím svého zmocněnce, jehož jednáním (konáním či opomenutím konat) je vázána (věta druhá § 61 odst. 3 volebního zákona); mohla by ho sice (a případně též náhradníka zmocněnce) odvolat, bez možnosti jmenovat nového by však přišla o jedno ze svých klíčových oprávnění, jak bylo uvedeno výše. K téže absurdní
situaci by mohlo dojít i v případě, že by se zmocněnec a náhradník zmocněnce svého postavení vzdali, byli by pasivní, nezvěstní anebo zemřeli.[76] Na základě výše uvedených východisek dospívá Nejvyšší správní soud k závěru, že jmenování nového zmocněnce poté, co byl stávající zmocněnec (případně i jeho náhradník) politickou stranou odvolán, je možné během celého volebního procesu, tedy i po uplynutí lhůty k podávání, respektive odstraňování vad přihlášek k registraci kandidátů. Ke stejnému závěru již došel v několika svých rozhodnutích Krajský soud v Ostravě (citované usnesení čj. 22 A 137/2010-30 a usnesení ze dne 7. 2. 2011, čj. 22 A 7/2011-69 a čj. 22 A 4/2011-58) a rovněž z judikatury Ústavního soudu vyplývá, že tento výklad není s volebním zákonem a ústavním pořádkem v rozporu (citované usnesení sp. zn. IV. ÚS 53/99; opačný závěr neplyne ani z citovaného usnesení sp. zn. II. ÚS 78/03, jehož se dovolává MUDr. Alena Dernerová, neboť v daném případě nedošlo k platnému odvolání zmocněnce k tomu oprávněnou osobou).
V.2 Možnost jmenovat volebním zmocněncem sama sebe
[77] Volební senát se dále ztotožňuje se stanoviskem Státní volební komise, že volební zákon nevylučuje, aby osoba vykonávající funkci statutárního orgánu politické strany, resp. zastupující tuto politickou stranu, určila volebním zmocněncem sama sebe. Žádné omezení v tomto směru volební zákony nestanoví (což je klíčové vzhledem k čl. 2 odst. 3 Listiny) a tato možnost je logickým důsledkem skutečnosti, že zákon vyžaduje určení volebního zmocněnce obligatorně, jinak by nic nebránilo statutárnímu orgánu, aby s volebními orgány jednal přímo sám. Funkce zmocněnce je organizačně technická, politická strana je povinna označit osobu, s níž budou volební orgány výhradně jednat, a z tohoto požadavku zákona nelze dovodit, že by takovou určenou osobou nemohla být přímo osoba, která zastupuje politickou stranu jako její statutární orgán.
[78] Nelze odhlédnout ani od praktického aspektu věci - při četnosti a pestrosti politických stran a hnutí s výraznými rozdíly ve velikosti členské základny nelze bez výslovné zákonné opory malým nebo nově vznikajícím stranám bránit, aby - při nedostatku jiných vhodných osob - do důležité funkce volebního zmocněnce ustanovily přímo osobu vykonávající funkci statutárního orgánu.
V.3 Oprávnění JUDr. Hany Jeníčkové jednat za politické hnutí Severočeši.cz
[79] Poslední otázkou zůstává, zda byla JUDr. Hana Jeníčková oprávněna všechny tyto úkony učinit, tedy zda byla ke dni 29. 9. 2016 oprávněna samostatně zastupovat politické hnutí Severočeši.cz.
[80] Při zodpovězení této otázky je třeba vyjít z údajů evidovaných v rejstříku stran a hnutí, jimž svědčí princip materiální publicity (§ 121 občanského zákoníku z roku 2012 ve spojení s § 9 zákona o politických stranách). Z registračního spisu magistrátu vyplývá, že společně s listinami obsahujícími odvolání stávající zmocněnkyně hnutí Severočeši.cz a jejího náhradníka, jmenování JUDr. Hany Jeníčkové zmocněnkyní hnutí a odvolání kandidatury MUDr. Aleny Dernerové pro senátní volby byl magistrátu předložen také výpis z rejstříku, ve kterém je statutární orgán a způsob jednání hnutí vymezen následovně: "
Předsednictvo, jehož jménem jedná a podepisuje předseda nebo první místopředseda nebo jiný pověřený člen Předsednictva hnutí
." Údaj o předsedovi hnutí výpis z rejstříku neobsahuje, jako první místopředsedkyně hnutí je uvedena JUDr. Hana Jeníčková a jako první místopředseda Ing. Jiří Zelenka (s poznámkou o rozsudku Okresního soudu v Mostě ze dne 3. 9. 2015, čj. 15 C 261/2014-150, který nabyl právní moci dne 10. 8. 2016 a jímž bylo určeno, že usnesení přijatá na valné hromadě konané dne 10. 2. 2014 týkající se statutárního orgánu politického hnutí Severočeši.cz a změny stanov, včetně změny sídla, jsou v rozporu se stanovami hnutí a zákonem o politických stranách, s tím, že rozhodnutí Okresního soudu v Mostě je zohledněno v historii údajů týkající se statutárního orgánu hnutí s výjimkou Ing. Jiřího Zelenky, v jehož případě Okresní soud v Mostě zatím nerozhodl).[81] Již ve chvíli, kdy byly učiněny úkony zahrnující mimo jiné odvolání kandidatury MUDr. Aleny Dernerové, bylo magistrátu oprávnění JUDr. Hany Jeníčkové zastupovat politické hnutí Severočeši.cz prokázáno výpisem z rejstříku, ze kterého vyplývalo, že první místopředseda může jednat bez jakýchkoliv dalších omezení; tyto údaje, včetně jejich historie, si mohl magistrát v rejstříku stran a hnutí, resp. u Ministerstva vnitra, ověřit i sám. Magistrát se tak dopustil porušení volebního zákona tím, že podání první místopředsedkyně hnutí JUDr. Hany Jeníčkové nerespektoval a nepostupoval způsobem, jaký mu v § 61 odst. 3 a § 66 odst. 1 a 3 volební zákon ukládá. Formulace způsobu zastupování hnutí v rejstříku stran a hnutí nedávala prostor pro úvahy, zda byl k platnému jednání první místopředsedkyně hnutí třeba souhlas dalších osob, přesto magistrát akceptaci jejího úkonu podmínil kontrasignací Ing. Jiřího Zelenky. Navíc se jednalo o osobu, jejíž oprávnění zastupovat hnutí bylo již na základě údajů v rejstříku stran a hnutí značně sporné. Následné podání Ing. Jiřího Zelenky, jehož cílem bylo zpochybnit oprávnění JUDr. Hany Jeníčkové k zastupování hnutí Severočeši.cz, nemohlo mít právní účinky, i kdyby byl on sám oprávněn hnutí samostatně zastupovat, neboť kandidatura MUDr. Aleny Dernerové byla již platně odvolána a prohlášení o odvolání kandidatury nelze vzít zpět (poslední věta § 66 odst. 1 volebního zákona).
[82] Nelze obecně vyloučit, že registrační orgán pojme pochybnosti o oprávnění určité osoby politickou stranu zastupovat a přistoupí v rychlém čase k nezbytným ověřením, zejména jde-li o překvapivý zásah do průběhu voleb, k němuž došlo v daném případě. Tak jako tak, nejpozději dne 5. 10. 2016, kdy volební zmocněnkyně předložila magistrátu též kopie rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem čj. 14 Co 911/2015-192 a rozsudku Okresního soudu v Mostě čj. 15 C 561/2014-150, musel mít magistrát postaveno najisto, že JUDr. Hana Jeníčková je oprávněna samostatně jednat jako první místopředsedkyně hnutí, že hnutí nemá předsedu a že naopak nelze "
druhého
" prvního místopředsedu hnutí Ing. Jiřího Zelenku, jehož kontrasignací magistrát podmiňoval akceptaci úkonu JUDr. Hany Jeníčkové, považovat za osobu oprávněnou hnutí zastupovat. Magistrát musel předpokládat, že určení neplatnosti usnesení valné hromady o jeho volbě bude předmětem doplňujícího rozsudku Okresního soudu v Mostě, neboť již z předchozích rozsudků zcela jednoznačně vyplývalo, že valná hromada nebyla řádně svolána, a proto byla veškerá na ní přijatá usnesení neplatná. Doplňující rozsudek Okresního soudu v Mostě byl vyhlášen dne 6. 10. 2016, byla jím očekávatelně vyslovena neplatnost volby Ing. Jiřího Zelenky prvním místopředsedou na valné hromadě dne 10. 2. 2014, o čemž byl magistrát také bezprostředně následující den JUDr. Hanou Jeníčkovou informován. Tím, že magistrát i za této situace setrval na svém stanovisku, dále prohloubil nezákonnost, jíž se dopustil.[83] MUDr. Alena Dernerová namítla, že JUDr. Hana Jeníčková nemohla být zmocněnkyní hnutí, neboť o tom nerozhodl příslušný orgán, tedy předsednictvo hnutí, a byť byla první místopředsedkyní hnutí, nemohla ani sama odvolat zmocněnce a jeho náhradníka, kteří byli předtím určeni statutárním orgánem hnutí. Volební senát tento názor nesdílí. I kdyby byla pravda, že na základě vnitřních předpisů, stanov či rozhodnutí orgánů hnutí bylo rozhodnutí o ustanovení nebo změně volebních zmocněnců v kompetenci nějakých jiných orgánů hnutí, např. předsednictva, nic to nemění na tom, že hnutí navenek vůči registračnímu orgánu projevilo svou vůli prostřednictvím první místopředsedkyně, která k tomu nepochybně oprávněna byla. Otázku souladu těchto úkonů s vnitřními předpisy hnutí nebyl magistrát oprávněn řešit, neboť jinak by nepřípustně zasahoval do vnitřních autonomních poměrů politické strany. Tvrzení, že nemohla změnit zmocněnce a náhradníka zmocněnce, kteří byli platně dříve určeni statutárním orgánem hnutí, zastírá fakt, že to byl statutární orgán - včetně Ing. Bronislava Schwarze - jehož volba na valné hromadě hnutí 10. 2. 2014 byla soudy pravomocně určena za neplatnou. I kdyby tomu tak nebylo, stále platí, že po registraci byla první místopředsedkyně hnutí oprávněna samostatně hnutí zastupovat a mohla odvolat zmocněnce, náhradníka zmocněnce a jmenovat nové. Případná porušení vnitřních předpisů, stanov či usnesení orgánů hnutí mohla toliko založit odpovědnost JUDr. Hany Jeníčkové vůči hnutí a jeho orgánům, avšak na platnosti těchto úkonů vůči registračnímu orgánu to nic nezmění.
[84] Totéž lze říci ve vztahu k námitce MUDr. Aleny Dernerové, že úkony JUDr. Hany Jeníčkové byly neplatné, neboť právnickou osobu nemůže zastupovat ten, jehož zájmy jsou v rozporu s jejími zájmy, což dovozovala ze skutečnosti, že JUDr. Hana Jeníčková jako členka spolku Sdružení Mostečané Mostu podporovala jiného kandidáta do senátních voleb. K tomu lze obecně uvést, že nelze připustit, aby volební orgán hodnotil úkony zmocněnce politické strany z hlediska své představy o tom, co je či není v zájmu politické strany. Krom toho je určení aktuálního zájmu politické strany dosti subtilní a nestálou kategorií. Na případný konflikt zájmů JUDr. Hany Jeníčkové jakožto volební zmocněnkyně a politického hnutí Severočeši.cz nelze usuzovat jen z toho, že je členkou spolku (nikoli tedy jiné politické strany) Sdružení Mostečané Mostu, který v senátních volbách vyjádřil veřejnou podporu jinému kandidátovi. Z dokazování také vyplynulo, že hnutí Severočeši.cz se alespoň historicky ke spolku Sdružení Mostečané Mostu hlásí jako k jednomu z iniciátorů vzniku hnutí, ostatně vztahy mezi oběma subjekty jsou mnohem barvitější, jak plyne i z údajů o zvolených zastupitelích města Mostu za Sdružení Mostečané Mostu, mezi nimiž byla většina členy hnutí Severočeši.cz.
[85] I pokud jde o nevratný úkon odvolání kandidáta z voleb, jde o svrchovaně autonomní rozhodnutí příslušné politické strany. Motivy k odvolání kandidáta mohou být nejrůznější: ztráta podpory, zpronevěření se programu a cílům politické strany, nesplnění nejrůznějších podmínek, narušení vztahu důvěry mezi orgány politické strany a jejím kandidátem atd. Může jít i o sofistikovanou strategii k dosažení politických cílů politické strany. Její cíl a smysl sice může běžnému voliči unikat, v žádném případě se však volební orgán nemůže vůči politické straně stavět do nadřazené pozice toho, kdo je moudřejší a ví lépe, co je pro politickou stranu dobré, a hodnotit podle toho platnost úkonu spočívající v odvolání kandidáta z voleb. Nejen proto, že na to volební orgán v "
horké
" fázi před volbami nemá čas, prostor ani dostatečnou odbornost, ale především z důvodů již shora uvedených a majících rozměr ústavněprávní. Lze jen pro ilustraci, neboť šlo o jinou právní situaci, doplnit, že Nejvyšší správní soud připustil existenci rozporu mezi zájmy osoby, jež jedná za právnickou osobu, a takto zastupovanou právnickou osobou s důsledkem neúčinnosti úkonů takového zastoupení ve smyslu § 33 odst. 4 s. ř. s. jen v extrémních případech, např. dle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 1. 2013, čj. 8 As 6/2012-204, v situaci, kdy fyzická osoba jménem právnické osoby činila podání, z nichž byl jednoznačně seznatelný záměr způsobit, aby tato právnická osoba zanikla, a současně tato fyzická osoba působila ve statutárních orgánech jiné právnické osoby, jejíž fungování přímo závisí na zániku první právnické osoby.[86] Veřejná podpora spolku Sdružení Mostečané Mostu, s nímž je JUDr. Hana Jeníčková spojována, jinému kandidátovi v senátních volbách obdobné intenzity zjevně nedosahuje. Není ani zřejmé, jaký zájem politického hnutí, s nímž by mělo být konfrontováno jednání JUDr. Hany Jeníčkové, má MUDr. Alena Dernerová na mysli a kým by měl být artikulován; postačí zde jen znovu upozornit na to, že podle pravomocných rozsudků soudů v občanském soudním řízení byla usnesení o volbě orgánů hnutí na valné hromadě dne 10. 2. 2014 v rozporu se zákonem a stanovami hnutí.
[87] Ani další námitky MUDr. Aleny Dernerové neshledal volební senát přesvědčivými. Argument, že nikdo nemůže těžit ze svého protiprávního jednání či protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu, nebyl nijak konkretizován, především není zřejmé, jakého protiprávního jednání se měla volební zmocněnkyně hnutí dopustit nebo jaký protiprávní stav měla vyvolat nebo nad ním mít kontrolu. Zjevně nemůže jít o stav vyvolaný pravomocnými rozsudky soudů v občanském soudním řízení, které prohlásily usnesení přijatá na valné hromadě hnutí dne 10. 2. 2014, mezi nimi též usnesení o odvolání JUDr. Hany Jeníčkové z funkce první místopředsedkyně a o jejím vyloučení z hnutí, za protiprávní. Ani kandidatura navrhovatele e) Ing. Luboše Pitína za politicky konkurenční volební subjekt NOVÝ SEVER v krajských volbách nemá žádnou přímou souvislost s předmětem řízení o neplatnosti senátních voleb; na aktivní legitimaci navrhovatele ostatně nemá žádný vliv skutečnost, že jde o politického oponenta kandidáta, jehož volbu zpochybňuje. V tomto typu řízení je to naopak pravidlem.
[88] Nejvyšší správní soud uzavírá, že v prvním kroku přezkumného algoritmu seznal, že v senátních volbách došlo k tvrzenému porušení volebního zákona.
[89] Vzhledem k povaze zjištěného porušení volebního zákona je pak bez dalších úvah naprosto zřejmé, že mezi ním a výsledkem voleb je přímý vztah (druhý krok) a že jde současně o natolik intenzivní porušení volebního zákona, které výsledek voleb zatemnilo. Pokud by k němu totiž nedošlo a MUDr. Alena Dernerová se voleb jakožto odvolaná kandidátka nezúčastnila, resp. k jejím hlasům nebylo přihlédnuto, dopadly by volby v daném volebním obvodu nepochybně zcela jinak, tedy tak, že by MUDr. Alena Dernerová zvolena být nemohla, ani by nemohla postoupit z prvního kola voleb.
[90] Nad rámec věci lze poznamenat, že i v případě, že by navrhovatel d) (hnutí Severočeši.cz) vzal volební stížnost platně zpět, musel by volební senát dospět ke stejnému závěru s ohledem na shodná tvrzení a důkazní návrhy obsažené ve volební stížnosti navrhovatele e). Při volebním přezkumu totiž nehraje roli, zda jde o subjektivní nebo objektivní porušení volebního zákona, volební soudnictví chrání primárně objektivní zákonnost voleb, a není proto ani rozhodné, zda bylo zjištěnou protizákonností porušeno nějaké další subjektivní právo navrhovatele, vedle práva volit a být volen v souladu s právními pravidly zajišťujícími regulérnost celého volebního procesu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 18. 2. 1999, sp. zn. I. ÚS 526/98, N 27/13 SbNU 203, č. 70/1999 Sb.). Pokud se tedy navrhovatel e) jako oprávněný volič hodnověrným způsobem dověděl, že došlo k porušení volebního zákona ze strany volebního orgánu tím, že neakceptoval odvolání jednoho z kandidátů ze strany navrhujícího politického hnutí, je oprávněn toto objektivní porušení ve volební stížnosti namítat a může být s takovou námitkou úspěšný i přes to, že tímto postupem bylo mimo jiné, resp. především porušeno právo daného politického hnutí odvolat svého kandidáta z voleb, a dokonce i v případě, že hnutí nakonec důsledky protiprávního postupu volebního orgánu, resp. volební výsledek akceptuje. Nic to totiž nemění na skutečnosti, že se odvolaný kandidát (odvolání nelze vzít zpět podle § 66 odst. 1 volebního zákona) voleb zúčastnil protiprávně a svou účastí zásadním způsobem zatemnil volební výsledek, a to dokonce tak, že volby vyhrál.
VI.
Závěr a náklady řízení
[91] Volební senát shrnuje, že v důsledku zjištěného porušení volebního zákona došlo k tak intenzívnímu zatemnění volebního výsledku, že mu nezbylo, než volebním stížnostem vyhovět. Drtivý zisk hlasů voličů v druhém kole senátních voleb odevzdaných pro kandidátku MUDr. Alenu Dernerovou, která v daném volebním obvodu obhajovala svůj senátorský
mandát
, není skutečností, kterou by volební senát směl vzít při svém rozhodování v úvahu.[92] K dopadům tohoto usnesení na výsledek volby kandidátky MUDr. Aleny Dernerové, která se rozhodla za hnutí Severočeši.cz kandidovat, ač není členkou tohoto hnutí, lze poznamenat, že jí musely být složité konfliktní a vnitřní poměry v tomto hnutí, vinoucí se všemi v tomto usnesení zmíněnými soudními řízeními jako červená nit, v okamžiku přijetí kandidatury známy. To ostatně potvrdil i Ing. Bronislav Schwarz ve své svědecké výpovědi. Musela proto počítat i s rizikem, že se se zájmy tohoto hnutí, proměnlivými v závislosti na tom, kdo je momentálně ve vedení formuluje, může rozejít, a to i s rizikem případného postupu volebního zmocněnce hnutí podle § 66 odst. 1 volebního zákona.
[93] Podle § 79 odst. 1 písm. b) volebního zákona se konají opakované volby, "
shledá-li soud návrh na neplatnost voleb (§ 87) opodstatněným
". Podle odstavce 2 se koná opakované hlasování, "shledá-li soud návrh na neplatnost hlasování (§ 87) opodstatněným
". Navrhovatelé svůj návrh formulovali jako návrh na neplatnost volby kandidátky. Vzhledem k tomu, že k zatemnění volebního výsledku došlo již v prvním kole senátních voleb, nemohl volební senát prostým přepočítáním hlasů zjistit, kdo by byl řádně ve druhém kole zvolen, a vyhlásit jej za zvoleného postupem podle § 90 odst. 4 s. ř. s. Jinak řečeno, volební vada, která se vyskytla již před prvním kolem, znehodnotila výsledky prvního, a tím spíše i druhého kola senátních voleb. Zákon přitom umožňuje "pozitivní
" výrok soudu jen ve vztahu k vyhlášení řádně zvoleného kandidáta, nikoli k vyhlášení kandidátů, kteří postupují do druhého kola voleb. Navíc není možné předvídat, jak by voliči v prvním kole hlasovali, pokud by bylo v souladu s volebním zákonem zveřejněno prohlášení o odvolání kandidatury ve všech volebních místnostech příslušného volebního obvodu. Volební senát stejně jako všechny ostatní volební orgány je vázán zásadou minimalizace zásahů do vůle voličů. Zatímco z pohledu magistrátu by tímto zásahem minimálně zasahujícím do vůle voličů bylo přijetí úkonů volebního zmocněnce, tzn. umožnění konání voleb bez odvolané kandidátky, volební senát již rozhoduje v jiném časovém okamžiku. V tomto okamžiku by vyslovení neplatnosti toliko hlasování vedlo nutně k tomu, že by proběhlo nové první kolo voleb, ovšem již bez odvolané kandidátky. Oproti tomu po vyslovení neplatnosti (celých) voleb proběhne v daném volebním obvodě celý volební proces znovu, včetně fáze registrace kandidátů, což představuje řešení minimalizující zásah rozhodnutí volebního senátu do vůle voličů. Volební senát proto rozhodl nikoli jen o neplatnosti hlasování, nýbrž o neplatnosti (celých) senátních voleb ve volebním obvodu č. 4 - Most.[94] Důsledkem usnesení volebního senátu proto bude nutnost vyhlásit opakované volby ve volebním obvodu č. 4 - Most podle § 79 odst. 3 volebního zákona. Volební zákon přitom výslovně nepočítá s tím, že by opakované volby proběhly obdobně jako doplňovací volby ve smyslu § 80 odst. 4 volebního zákona toliko na zbytek volebního období, jde však zřejmě o nepravou mezeru v zákoně. Z povahy věci musí jít v takto opakovaných volbách o volbu toliko na zbytek volebního období, jinak by se v důsledku výroku volebního senátu natrvalo rozešly termíny senátních voleb v jednotlivých volebních obvodech, což by bylo v rozporu s ústavním pořádkem, neboť čl. 16 odst. 2 Ústavy, resp. § 56 volebního zákona naopak počítají s jednotným termínem voleb pro volbu třetiny senátorů v pravidelném dvouletém cyklu.
[95] Pro kandidátku MUDr. Alenu Dernerovou tento výsledek řízení znamená, že se může opakovaných voleb ve volebním obvodu zúčastnit na základě nové přihlášky k registraci, a to buď jako nezávislá kandidátka, nebo jako kandidátka politické strany, politického hnutí nebo jejich koalic. Jak plyne z odůvodnění tohoto usnesení, obě varianty mají své výhody a nevýhody.
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.