947/2006
Volby do Poslanecké sněmovny: zákaz zveřejňovat výsledky volebních výzkumů
Ej 195/2006
Volby do Poslanecké sněmovny: zákaz zveřejňovat výsledky předvolebních a volebních výzkumů; nestrannost a vyváženost vysílání veřejnoprávních médií; svoboda projevu
k čl. 17 Listiny základních práv a svobod
k § 16 odst. 3 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 204/2000 Sb.
I. Zákaz zveřejňovat výsledky předvolebních a volebních průzkumů v době vymezené v § 16 odst. 3 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, nelze vykládat tak, že mu odporuje vyslovení jakéhokoliv zveřejněného výroku, v němž lze subjektivně vnímat jinotajné poselství o vítězství některé z kandidujících politických stran.
II. Jakkoli je třeba respektovat silný a legitimní veřejný zájem na tom, aby veřejnoprávní média působila v době voleb nestranně a vyváženě, je třeba tento zájem vyvažovat zejména se svobodou projevu. Výsledek tohoto vyvažování přitom zásadně nevede k tomu, aby se veřejný prostor médií, všichni jednotliví lidé v něm vystupující a všechna jejich jednotlivá slova a myšlenky stali názorově zcela sterilními a aby museli rezignovat i na náznaky humoru, ironie či osobitosti.
(Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 6. 2006, čj. Vol 43/2006-19)
Věc:
Mgr. Jan D. proti Státní volební komisi o určení neplatnosti volby kandidátů zvolených do Poslanecké sněmovny.Dne 15. 6. 2006 byl Nejvyššímu správnímu soudu doručen návrh, kterým se navrhovatel domáhal vyslovení neplatnosti volby kandidátů do Poslanecké sněmovny s odůvodněním, že byla porušena ustanovení zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů (dále jen "zákon č. 247/1995 Sb."), způsobem, který mohl ovlivnit výsledek volby kandidátů. K porušení tohoto zákona mělo dojít výrokem moderátora Jana Krause v pořadu "
Uvolněte se, prosím
", vysílaném na prvním programu České televize dne 2. 6. 2006 v 21:35. Moderátor v úvodu tohoto pořadu zmínil, že v době voleb může mluvit pouze o neutrálních tématech, jako je počasí, nicméně že i barva oblohy, trávy, či slunce by mohla být interpretována jako důvod nevyváženosti vysílání, proto se omezí pouze na sdělení: "Obloha bude.
" Navrhovatel připomíná, že tento pořad byl vysílán v době voleb, kdy nesmí probíhat ve veřejnoprávních sdělovacích prostředcích volební kampaň a nesmí být zveřejňovány volební průzkumy. Moderátorovo sdělení přitom lze interpretovat jako předpověď vítězství strany s barvou oblohy, tedy barvou modrou, kterou má ve svém znaku Občanská demokratická strana. Vzkaz učiněný prostřednictvím veřejnoprávního média, že právě tato strana vyhraje, byl přitom zdůrazňován úvodním ironickým podtrháváním toho, že moderátor uvedený zákon dodržuje. Navrhovatel v uvedeném výroku spatřuje zneužití veřejnoprávního média ve prospěch jedné politické strany; závažnost tohoto zneužití a možnost ovlivnění volby kandidátů je dána i tím, že je Jan Kraus mediálně velmi známou a respektovanou osobností, jež vystupuje v televizi, tedy médiu s celostátním dosahem, nejméně jednou týdně ve značně sledovaném pořadu.Odpůrce ve svém vyjádření k návrhu uvedl, že zákon č. 247/1995 Sb. upravuje zákazy při vedení volební kampaně pouze v případě zveřejňování předvolebních a volebních průzkumů ve lhůtě počínající třetím dnem přede dnem voleb a končící ukončením hlasování. Ve dnech voleb je pak v objektu, v němž je umístěna volební místnost, a v jeho bezprostředním okolí zakázána volební agitace pro politické strany, politická hnutí,
koalice
a kandidáty. Závěrem podotýká, že z návrhu není zřejmé, že by byla napadena neplatnost volby konkrétního kandidáta či kandidátů.Nejvyšší správní soud návrh v části týkající se kandidátů zvolených v Pardubickém volebním kraji zamítl a v části týkající se kandidátů zvolených v ostatních volebních krajích odmítl.
Z odůvodnění:*)
(...) Jak vyplývá z ustanovení § 87 odst. 5 zákona č. 247/1995 Sb. a ze samotného smyslu předmětného právního institutu, za základní předpoklady vyhovění tomuto typu volební stížnosti je - v obecné rovině - nutno označit především tři následující: 1. protizákonnost, tzn. porušení některých ustanovení zákona č. 247/1995 Sb.; 2. vztah mezi touto protizákonností a zvolením kandidáta, jehož zvolení je napadeno volební stížností, a 3. zásadní intenzitu této protizákonnosti, která ve svých důsledcích musí přinejmenším výrazně zpochybňovat volbu předmětného kandidáta. Jinak řečeno, tato intenzita musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možno se důvodně domnívat, že pokud by k protizákonnému jednání nedošlo, nebyl by tento kandidát zřejmě vůbec zvolen. Zjednodušeně řečeno tedy tato intenzita způsobuje "zatemnění" volebních výsledků, tzn. jejich zásadní zpochybnění.
Postupuje v souladu s tímto algoritmem, shledal zdejší soud, že výrok moderátora Jana Krause, v němž navrhovatel spatřuje porušení etických pravidel, zjevně nezakládá protizákonnost ve smyslu zákona č. 247/1995 Sb.
Navrhovatel tuto protizákonnost spatřuje jednak v tom, že předmětná věta představovala poselství obdobné zveřejnění volebních průzkumů, jež je zakázáno ustanovením § 16 odst. 3 zákona č. 247/1995 Sb., a jednak v tom, že jejím pronesením bylo veřejnoprávní médium zneužito pro volební kampaň Občanské demokratické strany, že bylo tedy v tomto směru vysílání tendenční a nevyvážené. S těmito tvrzeními se zdejší soud nemůže ztotožnit, a to z celé řady souběžně působících důvodů.
Co se týče prvého tvrzení, je opřeno o nepřiměřené rozšiřování zákazu zveřejňování volebních průzkumů v době voleb, a to až za samu mez absurdity. Tento zákaz vychází z ustanovení § 16 odst. 3 zákona č. 247/1995 Sb., jež zní:
"
V době počínající třetím dnem přede dnem voleb do Parlamentu České republiky a končící ukončením hlasování nesmějí být žádným způsobem zveřejňovány výsledky předvolebních a volebních průzkumů.
"Na toto ustanovení pak navazuje stanovení sankcí jednak fyzickým a jednak právnickým osobám za toto jednání, které je obsaženo v § 16 odst. 5 a 7 tohoto zákona:
"
(5) Přestupku se dopustí fyzická osoba, která v době počínající třetím dnem přede dnem voleb do Parlamentu České republiky a končící ukončením hlasování zveřejní předvolební a volební průzkumy. K projednání přestupku je příslušný krajský úřad podle místa bydliště fyzické osoby, která předvolební a volební průzkumy zveřejňovala. Za tento přestupek lze uložit pokutu až do výše 30 000 Kč. Na řízení při ukládání pokut se vztahuje zvláštní právní předpis.
(7) Jiného správního deliktu se dopustí právnická osoba, která při provozování rozhlasového nebo televizního vysílání nebo při vydávání tisku v době počínající třetím dnem přede dnem voleb do Parlamentu České republiky a končící ukončením hlasování zveřejní předvolební a volební průzkumy. Za tento správní delikt lze uložit pokutu až do výše 500 000 Kč. Pokutu uloží krajský úřad místně příslušný podle sídla právnické osoby. Řízení o uložení pokuty lze zahájit do 3 měsíců a musí být pravomocně ukončeno do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Při stanovení výše pokuty se přihlédne k závažnosti a způsobu protiprávního jednání. Uložením pokuty nejsou dotčena ustanovení zvláštního právního předpisu. Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena. Pokuta je příjmem kraje, který ji uložil
."Zákaz obsažený v těchto ustanoveních tak zjevně dopadá pouze na výsledky předvolebních a volebních průzkumů, tedy na jednoznačně formulované odhady volebních výsledků, ať už formou odhadů v podobě čísel či procent, nebo v určení pořadí kandidujících subjektů z hlediska předpokládaných volebních výsledků. Je sice pravda, že kritizovaný výrok zazněl - v premiérovém odvysílání pořadu "
Uvolněte se, prosím
" - v době probíhajících voleb, dne 2. 6. 2006 ve 21:35, tedy v době, kdy již bylo zveřejňování volebních a předvolebních průzkumů, ať už veřejnoprávními či jinými médii či jakýmkoli jiným způsobem, zakázáno. Předmětný výrok však v žádném případě nelze na půdě racionálního a objektivního uvažování označit za volební průzkum či za odhad výsledku voleb. Navrhovatel touto kvalifikací daného moderátorova tvrzení podsouvá Janu Krausovi, že se pokusil z obrazovky veřejnoprávního média sdělit svým divákům, tedy také pravděpodobně relativně početné skupině voličů, alegorické poselství, že Občanská demokratická strana ve volbách zvítězí. Toto poselství navrhovatel tuší v pronesené větě "Obloha bude
". V ní má slovo "obloha
" vyvolat v divákovi asociaci modré barvy, ta má dále vyvolat asociaci té politické strany, jejímuž symbolu dominuje modrá barva, a tuto stranu má divák identifikovat s Občanskou demokratickou stranou. Sloveso "bude
" pak má být zaměněno slovem "zvítězí".S takovou představou předurčenosti asociačních řetězců běžného diváka České televize se nelze ztotožnit. Soud nepopírá, že díky určité historické a sociokulturní tradici disponují čeští umělci a jiné veřejně vystupující osoby značnou schopností hovořit v jinotajích a občané, zde v roli příjemců uměleckých poselství, odpovídající vyvinutou schopností tyto jinotaje dešifrovat a "číst mezi řádky". Toto oboustranné komunikační dorozumění však nelze přeceňovat způsobem, jakým to činí navrhovatel. Ten totiž předpokládá, že
relevantní
část diváků předmětného pořadu provede s moderátorovou dvouslovnou větou tutéž náročnou myšlenkovou operaci jako navrhovatel sám a odhalí v ní totéž poselství. S tímto závěrem se nelze ztotožnit už proto, že po provedení čtveřice jiných následných možných asociací vedených jiným směrem - a uvádění těchto představitelných možností není úkolem soudu - lze dospět k nepřeberné škále jiných možných interpretací a není důvodu se domnívat, že méně pravděpodobných, než je ta, kterou v moderátorově větě "odhalil" navrhovatel. Lze tak konstatovat, že předmětné tvrzení v sobě neobsahuje žádné poselství o výsledku voleb, alespoň ne způsobem prokazatelným v mezích pravděpodobnosti a racionality; tím spíše pak toto tvrzení nelze označit za zveřejnění výsledků předvolebních a volebních průzkumů ve smyslu § 16 odst. 3 zákona č. 247/1995.Zjevně mimo rámec reality se nachází i navrhovatelův předpoklad, že rozebíraným tvrzením moderátor Jan Kraus agitoval pro Občanskou demokratickou stranu. K tomu, aby se soud mohl s tímto tvrzením ztotožnit, by musel nejprve opět akceptovat navrhovatelovu myšlenkovou zkratku mezi slovem "obloha" a spojením "Občanská demokratická strana" a dále by musel přistoupit na nereálnou absolutizaci požadavku vyváženosti vysílání veřejnoprávních médií v době voleb.
Lze jistě souhlasit s tím, že na Českou televizi dopadá v době voleb požadavek legislativně specifikované nestrannosti, a to ze tří odlišných a samostatně se projevujících zákonných zdrojů.
(...)
Česká televize tak musí v době předvolební a volební dostát jednak své trvalé povinnosti k poskytování objektivních, vyvážených a všestranných informací, jež pro ni vyplývá z její povahy veřejnoprávního masmédia a jež působí ve spojení se zásadou vyváženosti a rovného přístupu kandidujících subjektů zvláště intenzivně v době probíhající volební kampaně; a jednak své specifické povinnosti časově omezené na předvolební dobu k bezplatnému poskytnutí 14 hodin rozdělených rovným dílem mezi kandidující subjekty, jež je jí uložena zákonem č. 247/1995 Sb. Avšak ani ze vzájemné kombinace těchto ustanovení, tedy ani ze souhry požadavků, jež dopadají na veřejnoprávní média vždy, a požadavků, jež na ně dále dopadají v době voleb, neplyne, že by jejich vyváženost mohla být chápána s tak nereálnou mírou přísnosti, jakou na ně implicitně klade navrhovatel. Jakkoli je totiž silný a legitimní veřejný zájem na tom, aby (zejména) veřejnoprávní média působila v době voleb nestranně a vyváženě, nevede tento zájem k tomu, aby se tento veřejný prostor, všichni jednotliví lidé v něm vystupující, ba všechna jejich jednotlivá slova a myšlenky, stali názorově zcela sterilními, aby museli rezignovat i na náznaky humoru, ironie či osobitosti. Tento silný a legitimní veřejný zájem totiž nepůsobí v reálném ani právním světě izolovaně, ale střetává se s dalšími veřejnými zájmy a subjektivními právy, zde zejména se svobodou projevu podle čl. 17 Listiny základních práv a svobod; a právě fakt tohoto střetávání implikuje hledání vzájemné rovnováhy a vylučuje absolutizaci jediného z nich.
Navrhovatelovo označení napadaného výroku moderátora Jana Krause za "
nepřípustné zneužití pro volební kampaň
" se nachází zcela mimo tuto rovnováhu, a soud je proto z výše nastíněných důvodů nemůže akceptovat. Daný výrok, ať už je vnímán samostatně či v kontextu výstupu ironizujícího absurdním příkladem právě absolutizaci vyváženosti vysílání, nebyl ani zveřejněním volebního průzkumu, ani volební agitací ve prospěch kterékoli strany, a nemohl založit protizákonnost ve smyslu zákona č. 247/1995 Sb. (...)*) Vypuštěny pasáže totožné s odůvodněním předchozího rozhodnutí (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 6. 2006, čj. Vol 15/2006-20, č. 946/2006 Sb. NSS).
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.