Vydání 10/2024

[12] Podle § 57 odst. 1 zákona o volbách do EP platí, že . Podle odstavce 2 téhož ustanovení může návrh na neplatnost volby .

[13] Nejvyšší správní soud konstatuje, že návrh byl podán osobou oprávněnou, je včasný a splňuje všechny zákonné náležitosti. Je tedy projednatelný.

[14] Smyslem soudního přezkumu voleb je především zajistit objektivnost výsledků volby, nikoliv jen chránit subjektivní volební právo (nález ÚS ze dne 23. 7. 2019, sp. zn. IV. ÚS 4241/18, č. 140/2019 Sb. ÚS, bod 56; či usnesení NSS čj. Vol 58/2017-187, bod 28). I proto je pro závěr o důvodnosti volební stížnosti nutné, aby byla zákonná pravidla upravující volební proces porušena takovým způsobem, který hrubě ovlivnil (tj. nikoliv pouze mohl ovlivnit) výsledek volby kandidáta (§ 57 odst. 2 zákona o volbách do EP; usnesení NSS ze dne 15. 2. 2018, čj. Vol 16/2018-33, č. 3717/2018 Sb. NSS, body 20 až 22).

[15] Jinými slovy: pro důvodnost volební stížnosti nepostačuje pravděpodobnost hrubého ovlivnění, ale je nutné takové ovlivnění prokázat. Volební soudy přitom mají omezené možnosti, jak zkoumat skutečnosti související s nezákonnostmi a intenzitou jejich dopadu do výsledků voleb. Pro závěr o hrubém ovlivnění voleb je klíčové komplexní hodnocení skutkového stavu zjištěného v omezeném čase určeném pro soudní přezkum; soud zde zvažuje, zda skutková tvrzení o jiném přidělení mandátů – pokud by nebylo došlo k vadě volebního procesu – odpovídají zkušenostem běžného života a soudce je o jejich pravdivosti vnitřně přesvědčen bez rozumných pochybností (nález ÚS ze dne 2. 4. 2019, sp. zn. I. ÚS 4178/18, č. 53/2019 Sb. ÚS, body 75 a 76; ve vztahu k volbám do Evropského parlamentu také usnesení NSS ze dne 25. 6. 2019, čj. Vol 17/2019-122, bod 14).

[16] Toto pojetí soudního přezkumu voleb odpovídá i mezinárodním závazkům České republiky. Článek 3 Protokolu č. 1 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb.), který garantuje svobodné volby, se vztahuje i na volby do Evropského parlamentu (rozsudek velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ze dne 18. 2. 1999, , stížnost č. 24833/94, body 45 až 54). Z pohledu tohoto práva nejsou svobodné volby nevyhnutelně ohroženy běžnou chybou nebo nepravidelností ve volebním procesu, pokud byly dodrženy obecné principy rovnosti, transparentnosti, nestrannosti a nezávislosti organizace a správy voleb. Svobodné volby tak mohou být ohroženy pouze v důsledku prokázaných procesních pochybení, která jsou způsobilá zmařit vyjádření svobodné vůle voličů, pokud na národní úrovni neproběhl dostatečný přezkum (rozsudek velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ze dne 10. 7. 2020, , stížnost č. 310/15, bod 72). I z pohledu mezinárodních lidskoprávních závazků je tak pro zpochybnění voleb a jejich výsledků nutná vyšší míra závažnosti pochybení zjištěná ve volebním přezkumu.

[17] Nejvyšší správní soud dále připomíná význam a zásadní postavení okrskových volebních komisí. Zákonnost průběhu voleb a zjišťování jejich výsledků je stěžejní úlohou právě okrskových volebních komisí; volební soud by měl do volebního procesu zasáhnout pouze výjimečně, a to tehdy, zjistí-li konkrétní skutečnosti naznačující porušení zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek voleb (usnesení NSS ze dne 22. 10. 2014, čj. Vol 18/2014-46, bod 38). Volební komise přitom hrají zásadní roli i z pohledu ústavních práv a principů vyplývajících z čl. 5 Ústavy a čl. 22 Listiny základních práv a svobod. Proto soud již v minulosti ve své judikatuře vyzdvihl význam práva všech kandidujících subjektů delegovat členy a náhradníky do všech volebních komisí ve volebním obvodu, v němž daný subjekt kandiduje (usnesení NSS ze dne 23. 11. 2010, čj. Vol 67/2010-47, body 28 až 30; čj. Vol 18/2014-46, body 38 a 39; či ze dne 20. 11. 2014, čj. Vol 23/2014-110, č. 3162/2015 Sb. NSS, bod 27).

[18] Při přezkumu výsledků voleb tak volební soud vychází z správnosti závěrů jednotlivých okrskových volebních komisí, nebyl-li v konkrétním případě prokázán opak. Důkazy k vyvrácení tohoto předpokladu pak musí předložit právě ten, kdo vady volebního procesu namítá (nález ÚS ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04, č. 140/2005 Sb.; nověji usnesení ÚS ze dne 19. 1. 2016, sp. zn. Pl. ÚS 26/14, bod 26). Je to navrhovatel, koho stíhá břemeno tvrzení a břemeno důkazní. S ohledem na to, že navrhovatel nemá přístup k volební dokumentaci, však postačí, nabídne-li soudu zvlášť významnou indicii vyvolávající pochybnosti o správnosti výsledků zjištěných volebními orgány (usnesení NSS ze dne 28. 11. 2006, čj. Vol 82/2006-51; nebo čj. Vol 58/2017-187, bod 33). Za významnou indicii soud považuje například prohlášení voličů, že podle dostupných výsledků voleb nebyl řádně započten jejich hlas (usnesení NSS čj. Vol 18/2014-46, bod 27 a tam citovaná). Zpravidla však nepostačuje poukázat na pouhé statistické odchylky, pokud k tomu nepřistoupí další (usnesení NSS čj. Vol 18/2014-46, bod 29).

[19] Ke způsobu počítání přednostních hlasů soud uvádí, že okrsková či zvláštní volební komise sečte přednostní hlasy, které byly odevzdány jednotlivým kandidátům (§ 42 odst. 3 věta druhá zákona o volbách do EP). Takto zjištěný počet platných přednostních hlasů odevzdaných pro jednotlivé kandidáty pak uvede v zápisu o průběhu a výsledku hlasování [§ 44 odst. 1 písm. f) téhož zákona]. Pokud by tedy byla pravda, že volební komise nezapočítala přednostní hlas, který byl navrhovatelce udělen, a neuvedla jej ve svém zápisu (takže nemohl být zahrnut do zveřejněných volebních výsledků), postupovala by v rozporu se zákonem. Při hodnocení této nezákonnosti je však nutné zohlednit shora vytyčená východiska přezkumu voleb. Český právní řád nezná absolutní vady volebního procesu, ale naopak je nutné hodnotit případně zjištěné nezákonnosti jejich možným dopadem na výsledek volby konkrétního kandidáta (nález ÚS sp. zn. Pl. ÚS 73/04).

[20] Navrhovatelka soudu předložila dvě hypotézy – zaprvé, její přednostní hlasy přiřadily okrskové volební komise nesprávně k jinému kandidátovi (zejména Mgr. Filipu Bendovi); a zadruhé, její přednostní hlasy nezapočetly vůbec nebo ve výrazně nižším rozsahu, než měly. Tyto hypotézy podložila analýzou vycházející z počtu přednostních hlasů, které obdržela ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2019, a sedmi čestnými prohlášeními voličů, jejichž přednostní hlas pro navrhovatelku očividně nebyl započten.

[21] Nejvyšší správní soud v této fázi nemohl vyloučit možné zpochybnění přidělování přednostních hlasů na základě navrhovatelčiných hypotéz a podkladů – čímž by v konečném důsledku mohlo být zpochybněno i zvolení kandidáta Mgr. Ondřeje Koláře. To zažehlo indicii zpochybňující výsledky voleb, a soud proto přistoupil k ověřování navrhovatelčiných hypotéz.

[22] Soud zdůrazňuje, že onu významnou indicii zažehává právě kombinace předložených indicií a faktu, že navrhovatelce ke zvolení chybělo 616 přednostních hlasů – což soud ověřil z vyhlášených výsledků. Jelikož celý stát tvoří ve volbách do Evropského parlamentu jeden volební obvod (§ 2 odst. 3 zákona o volbách do EP), případné zjištění drobných pochybení v jednotlivých okrscích, která navrhovatelka dokládá čestnými prohlášeními, spíše nemůže samo o sobě mít vliv na celkové výsledky voleb. Zároveň také není nevysvětlitelnou anomálií, že některý kandidát získá více či méně hlasů v některém volebním okrsku než kandidát jiný – jde o zcela samozřejmý výsledek voleb, který se přirozeně v různých okrscích může lišit a také se pravidelně liší (usnesení NSS ze dne 7. 11. 2018, čj. Vol 78/2018-63, bod 38). Dostatečnou indicii pak samo o sobě nepředstavuje ani zpochybnění výsledků voleb na základě statistické analýzy (usnesení NSS čj. Vol 18/2014-46, bod 29). Předložení pouze analýzy nebo pouze čestných prohlášení by tak nepředstavovalo dostatečně významnou indicii způsobilou vyvrátit presumpci správnosti vyhlášených volebních výsledků a zpochybnit výsledky volby kandidáta.

[23] Nejvyšší správní soud však zhodnotil navrhovatelkou předložené hypotézy a podklady v jejich souhrnu a i s ohledem na těsný rozdíl v počtu přednostních hlasů dospěl k závěru, že by – v případě jejich potvrzení – mohly představovat dostatečně závažnou indicii vyvolávající pochybnost o správnosti výsledků voleb. Vzhledem k rozsáhlosti tvrzení navrhovatelky a mimořádnému rozsahu případné kontroly volebních dokumentací považoval Nejvyšší správní soud za nezbytné, aby se navrhovatelkou předložené hypotézy dostatečně potvrdily (usnesení NSS čj. Vol 58/2017-187, bod 36).

[24] Nejvyšší správní soud si tedy nejdříve, pro prvotní ověření platnosti navrhovatelčiných tvrzení, vyžádal volební dokumentaci ze tří volebních okrsků blíže označených navrhovatelkou. Při kontrole volební dokumentace se soud zaměřil na hlasovací lístky odevzdané koalici SPOLU a přednostní hlasy udělené kandidátům Mgr. Ondřeji Kolářovi (jehož volba byla zpochybněna), Mgr. Filipu Bendovi a navrhovatelce. (…)

[25] Na základě zjištění ze tří kontrolovaných volebních dokumentací se zpochybňující správnost výsledků zjištěných volebními orgány začala potvrzovat. Ve všech třech zkoumaných okrscích totiž Nejvyšší správní soud zjistil, že všechny přednostní hlasy (celkem 93 hlasů), které ve vyhlášených výsledcích voleb byly přičteny kandidátovi Mgr. Filipu Bendovi, ve skutečnosti patřily navrhovatelce. Rozdíl tří hlasů (96 ve vyhlášených výsledcích pro Mgr. Filipa Bendu a 93 v hlasech zjištěných soudem pro navrhovatelku) byl způsoben nesprávným počítáním v jednom z okrsků a v jiném okrsku uznáním dvou křížků jako vyjádření přednostního hlasu v rozporu se zákonem požadovaným kroužkem (§ 37 odst. 1 věta třetí zákona o volbách do EP). Soudem zjištěné výsledky navíc předčily navrhovatelkou předpokládané zisky přednostních hlasů – ve volebním okrsku Lhota předpokládala zisk 13 přednostních hlasů (ve skutečnosti jich obdržela 27), ve volebním okrsku Horní Lideč byl předpoklad 27,7 hlasu (oproti 32 zjištěným) a konečně ve volebním okrsku v Uherském Brodě předpokládala jen 18,5 hlasu (oproti 34 zjištěným).

[26] Z bližšího zkoumání volebních dokumentací vyplynulo, že volební komise se dopustily v těchto třech okrscích dvou druhů pochybení při sčítání přednostních hlasů. V prvním případě správně zjistily přednostní hlasy pro navrhovatelku, avšak jejich součet zapsaly v o řádek výše ke kandidátovi Mgr. Filipu Bendovi. V druhém případě došlo k chybě ještě o jeden krok později, a to při přepisování správně zjištěného počtu přednostních hlasů pro navrhovatelku do formuláře , který okrsková volební komise odevzdává Českému statistickému úřadu. I zde byly její přednostní hlasy zapsány ke kandidátovi Mgr. Filipu Bendovi.

[27] Na základě prvotního prověřování možného pochybení okrskových volebních komisí se navrhovatelčiny hypotézy ukázaly možnými. Zjištění soudu z vyžádané dokumentace naznačovala, že mohou existovat „technické“ vady počítání přednostních hlasů – konkrétně že hlasy mohly být ve velkém rozsahu nesprávně přiřazeny jinému kandidátovi. zpochybňující presumpci správnosti volebních výsledků (bod [18] tohoto usnesení) tak v této fázi přezkumu nevyhasínaly, ale naopak se potvrzovaly, a to ohledně obou hypotéz (bod [20] tohoto usnesení).

[28] Nejvyšší správní soud tedy přikročil k širšímu prověřování. Vyšel přitom z analýzy předložené navrhovatelkou a vyžádal si – za součinnosti příslušných krajských úřadů – volební dokumentace z dalších 97 okrsků. Klíčem pro vyžádání byl nejvyšší počet přednostních hlasů, které dle svého tvrzení mohla navrhovatelka získat oproti vyhlášeným výsledkům. Tento klíč považoval volební soud za vhodnější oproti návrhu. Pokud by se totiž hypotézy navrhovatelky potvrdily i v nich, součet možných přednostních hlasů z celkově vyžádaných 100 okrsků oproti vyhlášeným výsledkům by mohl být až 921 hlasů, tj. více než dostatečný pro případné vyhovění návrhu. Současně se ve většině případů jednalo o volební okrsky ve Zlínském kraji, ke kterému má navrhovatelka vztah. Lze tedy předpokládat, že v těchto volebních okrscích bude počet jí udělených přednostních hlasů nejvyšší. (…)

[30] Z přezkumu těchto okrsků vyplynuly následující souhrnné závěry. Volební SPOLU získala ve zkoumaných okrscích o 10 hlasů více oproti zveřejněným volebním výsledkům. Mgr. Ondřej Kolář získal o jeden přednostní hlas méně, Mgr. Filip Benda pak o 56 přednostních hlasů méně, zatímco navrhovatelka získala o 99 přednostních hlasů více.

[31] Zjištění ze všech 100 soudem přezkoumávaných okrsků lze shrnout následovně: (…)

Navrhovatelka ve zkoumaných volebních okrscích ve skutečnosti získala 682 přednostních hlasů, tj. o 192 přednostních hlasů více, než je uvedeno ve zveřejněných výsledcích voleb. Mgr. Filip Benda ve skutečnosti získal 56 přednostních hlasů, tj. o 152 přednostních hlasů méně. Mgr. Ondřej Kolář obdržel ve skutečnosti o jeden přednostní hlas méně.

[32] Nejvyšší správní soud tedy určité nedostatky zjistil. Přesto však dospěl k závěru, že se navrhovatelkou předložené hypotézy nepotvrdily a zpochybňující výsledek voleb v rozsahu, který by vedl k dalšímu přezkumu, tak vyhasla. K tomu vedly volební senát následující úvahy.

[33] Prvotní , založená na přezkumu tří okrsků (část III.b tohoto usnesení), vedla zprvu k potvrzování hypotézy o tom, že navrhovatelčiny přednostní hlasy byly připsány jiným kandidátům. V ostatních okrscích, které soud zkoumal následně (část III.c tohoto usnesení), se však již takový rozsah vad počítání přednostních hlasů, na které navrhovatelka poukazovala, nepotvrdil. V 73 volebních okrscích, tedy skoro ve třech čtvrtinách z přezkoumaných, soudem zjištěné výsledky zcela odpovídaly vyhlášeným volebním výsledkům. Jde například o okrsky:

• Vacenovice č. 1, Jihomoravský kraj;

• Kostelec u Holešova č. 1, Zlínský kraj;

• Rovensko č. 1, Olomoucký kraj;

• Hutisko Solanec č. 1, Zlínský kraj;

• Zlín č. 66, Zlínský kraj;

• Brumov Bylnice č. 3, Zlínský kraj;

• Slušovice č. 2, Zlínský kraj;

• Traplice č. 1, Zlínský kraj;

• Zámrsky č. 1, Olomoucký kraj;

• Bojkovice č. 3, Zlínský kraj.

[34] V dalších 15 okrscích se volební komise sice dopustily chyb při počítání; ty však pro navrhovatelku znamenaly dohromady pouze vyšší (okrsky Brno – Nový Lískovec č. 17003, Jihomoravský kraj; nebo Holešov č. 4, Zlínský kraj) či nižší (např. okrsky Ledeč nad Sázavou č. 2, kraj Vysočina; Moravské Budějovice č. 5, kraj Vysočina; či Rožnov pod Radhoštěm č. 9, Zlínský kraj) jednotky přednostních hlasů. Některé z těchto chybujících komisí naopak navrhovatelce započetly o jednotky přednostních hlasů více, než byl soudem zjištěný počet z předložené volební dokumentace. Jde například o okrsky Postřelmov č. 2, Olomoucký kraj; nebo Hovězí č. 2, Zlínský kraj.

[35] Jen v 10 okrscích se volební komise dopustily navrhovatelkou tvrzených pochybení, která spočívala v nesprávném přidělení jejích přednostních hlasů Mgr. Filipu Bendovi. Šlo mimo jiné o okrsky:

• Rozteč nad Kunštátem č. 1, Jihomoravský kraj;

• Bílovice nad Svitavou č. 2, Jihomoravský kraj;

• Litovel č. 10, Olomoucký kraj;

• Kudlovice č. 1, Zlínský kraj;

• Zlín č. 13, Zlínský kraj; a

• Otrokovice č. 2, Zlínský kraj.

V případě dvou dalších okrsků, konkrétně Brno – Starý Lískovec č. 22004, Jihomoravský kraj; a Zlín č. 36, Zlínský kraj, pak okrskové volební komise nesprávně zapsaly přednostní hlasy udělené navrhovatelce ke kandidátce č. 19 Mgr. Adéle Šilar, respektive ke kandidátovi č. 10 Ing. Lukáši Řádkovi, MBA.

[36] Soud pak nezjistil, že by v některém ze zkoumaných okrsků byly zaměněny („přehozeny“) přednostní hlasy pro navrhovatelku a Mgr. Filipa Bendu v situaci, kdy oba získali alespoň jeden přednostní hlas.

[37] Pokud jde o první navrhovatelčinu hypotézu, že jí udělené přednostní hlasy okrskové volební komise nesprávně přiřadily k jinému kandidátovi (bod [20] tohoto usnesení), v 12 okrscích z celkově přezkoumávaných 100 okrsků se potvrdila. Na druhou stranu v ostatních 88 okrscích se nepotvrdila. V 73 okrscích soud nezjistil při sčítání žádné pochybení a v 15 se jednalo o směsici různých jiných chyb, a to jak ve prospěch, tak v neprospěch navrhovatelky.

[38] Za této situace volební soud zvažoval, zda si nevyžádat volební dokumentaci z některých dalších okrsků dle navrhovatelčina klíče, tedy z těch, kde neměla vykázán žádný přednostní hlas, a Mgr. Filip Benda naopak přednostní hlasy obdržel. K ověření by se nabízelo v prvé řadě vyžádat dokumentaci z okrsků, kde měl Mgr. Filip Benda vyšší počet hlasů. Rozdíl jednoho či dvou hlasů totiž může být, i v případě chyby, způsoben mnoha jinými faktory nesouvisejícími s hypotézou navrhovatelky. Kromě okrsků, kde soud skutečně zjistil záměnu v neprospěch navrhovatelky, je dalších 174 okrsků s vyšším počtem hlasů (v rozmezí od 3 do 8 hlasů) pro Mgr. Filipa Bendu. Tyto okrsky se primárně nacházejí na území hlavního města Prahy (40 okrsků)¹, ve kterých získal v rozmezí 3 až 7 hlasů oproti nule navrhovatelky a celkem 170 hlasů. Druhý nejvyšší počet byl ve Středočeském kraji (44 okrsků).² V těchto okrscích získal v rozmezí 3 až 6 hlasů oproti nule navrhovatelky, celkem 161 hlasů. V nich se dá však s nemalou mírou pravděpodobnosti uvažovat o tom, že nulový počet přednostních hlasů pro navrhovatelku a vyšší počty přednostních hlasů pro Mgr. Filipa Bendu mají jiné logické vysvětlení – tedy že voliči opravdu výrazněji podpořili právě Mgr. Filipa Bendu oproti navrhovatelce.

[39] Jak vyplývá z bodu [36] tohoto usnesení, v žádném ze soudem přezkoumaných okrsků nebyly počty přednostních hlasů pro navrhovatelku a Mgr. Filipa Bendu zaměněny tehdy, kdy každý z nich nějaké preferenční hlasy obdržel. Pokud soud vyšel z okrsků, kde taková situace nastala, a seřadil je podle nejvyššího počtu hlasů pro Mgr. Filipa Bendu, v okrscích, kde získal alespoň 3 preferenční hlasy, jednalo se opět zejména o okrsky v hlavním městě Praze (422 okrsků),³ a ve Středočeském kraji (133 okrsků).⁴ V naprosté většině z nich měl Mgr. Filip Benda více přednostních hlasů než navrhovatelka. Nabízí se tak logické vysvětlení (bod [22] tohoto usnesení), že v některých z okrsků v těchto krajích nezískala navrhovatelka žádný hlas, a naopak je získal právě Mgr. Filip Benda. Ostatně je celkem běžné, že přednostní hlasy získávají kandidáti zejména tam, odkud pocházejí či kde osobně působí, což uvádí i sama navrhovatelka, ve svém případě ohledně Zlínského kraje. Mgr. Filip Benda působí zejména v Praze, s níž je Středočeský kraj přirozeně propojen. Obdobné vysvětlení se nabízí i v případě Mgr. Ondřeje Koláře, pokud jde o relativně nízký zisk přednostních hlasů ve zkoumaných okrscích, protože byly převážně ze Zlínského kraje, odkud nepochází ani tam není aktivní. Naopak ve Zlínském kraji, kde se přirozeně nabízí největší pravděpodobnost udělení přednostních hlasů navrhovatelce, kromě soudem zkontrolovaných okrsků oproti tomu zbylo pouze 5 dalších okrsků, ve kterých měl Mgr. Filip Benda alespoň jeden přednostní hlas a navrhovatelka žádný.⁵ Předpoklad navrhovatelky, který vycházel v případě možné záměny z predikce počtu hlasů vycházející z jejího volebního zisku v roce 2019, se tak ve většině okrsků ukázal jako chybný. Existuje-li oproti tomu u dalších okrsků jiné, minimálně stejně logické vysvětlení rozdílu v počtu hlasů, není tu žádná významná , která by odůvodňovala, aby soud přistoupil k přepočtu dalších okrsků.

[40] Navrhovatelčina první hypotéza o nesprávném přiřazování jejích přednostních hlasů jiným kandidátům se tak nepotvrdila v dostatečné míře, aby s ohledem na další tvrzení obsažená v předložené analýze zpochybnila výsledek voleb.

[41] Ve vztahu k druhé hypotéze považuje soud za důležité, že analýza navrhovatelky se s pokračujícím přezkumem již dále nepotvrzovala. Zatímco v prvních třech zkoumaných okrscích ve skutečnosti získala navrhovatelka 93 přednostních hlasů navíc oproti 59 předpokládaným hlasům navíc, ve zbylých 97 okrscích tomu bylo jinak. V nich navrhovatelka ve skutečnosti získala celkem „jen“ 99 přednostních hlasů navíc, přestože očekávala až 862 přednostních hlasů navíc. Celkově tak ve vzorku 100 okrsků bylo ve skutečnosti jen 192 přednostních hlasů navíc, ačkoliv navrhovatelka tvrdila až 921 hlasů. To poukazuje na omezenou vypovídací hodnotu předložené analýzy a z toho vyplývající neschopnost analýzy nadále zpochybnit výsledky voleb. tak vyhasíná, jelikož se ve stejné intenzitě, respektive v přiměřené míře předpokládané analýzou, nepotvrzoval zisk přednostních hlasů navíc.

[42] Ze srovnání výsledků zjištěných soudem v těchto okrscích (tj. 682 přednostních hlasů pro navrhovatelku) a vyhlášených výsledků voleb do Evropského parlamentu v roce 2019 (tj. 1 421 přednostních hlasů) vyplývá, že podpora navrhovatelky ve zkoumaných okrscích opravdu poklesla. Celkem tak navrhovatelka nyní získala oproti předchozím volbám, a to jen ve zkoumaných okrscích, o 739 přednostních hlasů méně. To je vysvětlitelné přirozenými změnami voličského chování, jejich tzv. přelétavostí (volatilitou) atd. Zároveň tehdy navrhovatelka kandidovala na kandidátní listině politické strany KDU-ČSL, zatímco nyní šlo o koalici tří politických stran. Podpora jednotlivých kandidátů přednostními hlasy se tak rozkládala mezi tři různé politické subjekty a voliči vybírali mezi větším množstvím výrazných a vyprofilovaných politických osobností. S žádnou z těchto proměnných předložená analýza nepočítala a predikci přednostních hlasů založila zejména na výsledcích voleb v roce 2019. Je ale zřejmé, že voliči skutečně změnili (ať už z jakéhokoliv důvodu) své preference. Ve vztahu k analýze je také nutné podotknout, že pro přesnější predikci přednostních hlasů Mgr. Filipa Bendy chyběla dostatečná data. V této části tak analýza vycházela pouze z předpokládané s volebním ziskem SPOLU. Ani druhá hypotéza navrhovatelky o tom, že její přednostní hlasy volební komise nezapočítávaly, se tak nepotvrdila v dostatečné míře.

[43] Za takové situace jsou předložené hypotézy a analýza popřeny v takové míře, že je volební soud považoval za nepotvrzené. Dostatečně závažná , která zpochybňovala presumovanou správnost vyhlášených volebních výsledků a která by mohla vést k závěru o hrubém ovlivnění výsledku volby kandidáta, tak vyhasla. V dalších volebních okrscích, které by podle předložené analýzy (a v pořadí dle předpokladu největšího zisku přednostních hlasů ve prospěch navrhovatelky) přicházely v potaz, již navrhovatelka předpokládá nízké zisky – v řádu jednotek – přednostních hlasů oproti zveřejněným výsledkům voleb. Takové tvrzení, v konfrontaci se zjištěními soudu, již není způsobilé dále udržet indicii zažehlou.

[44] Vyhasnutí neznamená, že si volební soud je jist, že by žádné další nesprávně sečtené přednostní hlasy při pokračování v kontrole volebních dokumentací nenalezl. Znamená to však, že navrhovatelkou předložené hypotézy svědčící o tom, že okrskové volební komise při počítání přednostních hlasů pochybily, nejsou dostatečně silné k tomu, aby nadále zpochybňovaly správnost volebních výsledků, respektive aby ospravedlnily závěr, že tvrzená pochybení hrubě ovlivnila výsledek volby kandidáta Mgr. Ondřeje Koláře.

[45] Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že přezkoumal i okrsky, ve kterých byla největší odchylka mezi počtem přednostních hlasů pro navrhovatelku a pro Mgr. Filipa Bendu. Ačkoliv se navrhovatelčiny hypotézy v těchto okrscích potvrzovaly, případná obdobná pochybení v dalších okrscích by již nemohla vést k tak velkým ziskům přednostních hlasů oproti vyhlášeným výsledkům. Jak již soud shrnul výše (část III.a tohoto usnesení), posláním volebního soudnictví není a nemůže být hledat jednotlivé hlasy v různých volebních dokumentacích až do okamžiku, kdy by se našel dostatečný počet pro zvolení určitého kandidáta, anebo kontrolovat výsledky voleb ve všech volebních okrscích, pokud tu nejsou dostatečně silné svědčící tomu, že by výsledek byl zřejmě jiný.

[46] Na tom nic nemění ani další dvě prohlášení voličů, která navrhovatelka předložila soudu v doplnění návrhu. Ta se sice vztahovala k jiným okrskům, než které Nejvyšší správní soud kontroloval, nicméně i kdyby se potvrdila správnost těchto tvrzení, případné další dva hlasy odevzdané ve prospěch navrhovatelky by již s ohledem na závěr o vyhasnutí nebyly jakkoliv rozhodující. V těchto dvou okrscích navíc navrhovatelka v analýze předpokládá zisk pouze 3, respektive 1,2 přednostního hlasu oproti vyhlášeným výsledkům.

[47] Následným nepotvrzením hypotézy, která se zpočátku zdála uvěřitelná, se tento případ odlišuje od přezkumu a přepočítávání přednostních hlasů ve Středočeském kraji ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2017. Tam se navrhovatelem předložená (a s tím spojené systémové pochybení okrskových volebních komisí v podobě nesčítání přednostních hlasů u kandidátů na druhé straně volebního lístku) z vyžádaného vzorku volební dokumentace potvrzovala, a volební soud proto v kontrole volební dokumentace pokračoval (usnesení NSS čj. Vol 58/2017-187, body 36 až 39 a 90). V nyní projednávané věci většina zkontrolované volební dokumentace (uvedené v bodech [33] a [34] tohoto usnesení) nenaznačovala obdobný rozsah a intenzitu pochybení volebních komisí. (…)