Vydání 8/2018

Městský soud se v prvé řadě zabýval otázkou, zda žalobou napadený úkon, tj. napadené rozhodnutí o výsledku výběrového řízení, podléhá soudnímu přezkumu v rámci správního soudnictví podle příslušných ustanovení soudního řádu správního a po posouzení věci dospěl k závěru, že tomu tak není.

Výběrové řízení, které má sloužit k zajišťování poskytování hrazených služeb zdravotními pojišťovnami, je v zákoně o veřejném zdravotním pojištění upraveno v části deváté. Podle § 47 odst. 1 pro daný typ zdravotní služby, tj. poskytování ošetření v oblasti dermatovenerologie, je vyhlašovatelem výběrového řízení Magistrát hlavního města Prahy. Zákon v § 47 odst. 2 stanoví obsah vyhlášení výběrového řízení. Dále zákon obsahuje právní úpravu zřízení a činnosti komise, která posuzuje jednotlivé nabídky. V § 51 je stanoveno, k jakým okolnostem členové komise při posuzování přihlášek zejména přihlížejí. Způsob hlasování členů komise je upraven v § 49 odst. 2. Podle § 52 odst. 2 „[z]“ Z citovaných ustanovení lze dovodit, že výběrové řízení je dvoustupňové. V prvním stupni uchazeče posuzuje komise. O jednání komise, průběhu a výsledku výběrového řízení pak vyhotoví zápis. Tím její činnost končí. Proti závěrům komise zákon žádný opravný prostředek či námitky nepřipouští. Pro výběr uchazečů jsou stanoveny základní požadavky, které musí uchazeč splnit. I v případech, kdy hlasování komise vyzní kladně, nemá uchazeč právní nárok na uzavření smlouvy s příslušnou zdravotní pojišťovnou. Tato přihlíží k výsledkům výběrového řízení a výsledky je vázána pouze tehdy, rozhodne-li se smlouvu uzavřít. Doporučení uchazeče však nezavazuje zdravotní pojišťovnu k tomu, že s takovým uchazečem musí smlouvu uzavřít. Výběrové řízení v obou svých fázích není řízením podle správního řádu, ale je zvláštním postupem podle zákona o veřejném zdravotním pojištění.

Na základě shora uvedených skutečností má městský soud za to, že se žalobkyně nemůže domáhat přezkoumání výsledků výběrového řízení ze dne 1. 11. 2017, tj. napadeného rozhodnutí o výsledku výběrového řízení, zveřejněného dne 8. 11. 2017, neboť v daném případě tento označený úkon není rozhodnutím v oblasti veřejné správy. Městský soud vychází z úvahy, že žalobkyně nemá veřejné subjektivní právo, aby s ní byla smlouva příslušnou zdravotní pojišťovnou uzavřena. Zákon o veřejném zdravotním pojištění, jak bylo uvedeno shora, totiž nezavazuje zdravotní pojišťovnu k uzavření smlouvy i pro případ, že žadatel byl komisí doporučen. Z toho tedy vyplývá, že zdravotní pojišťovny si mohou posoudit i přes kladné doporučení komise, zda s doporučeným uchazečem smlouvu uzavřou, či nikoliv. Za této právní úpravy se potom žádný z uchazečů výběrového řízení nemůže domáhat přezkoumání výsledků výběrového řízení, neboť tím nejsou dotčena veřejná subjektivní práva účastníků výběrového řízení.

Podle § 70 písm. a) s. ř. s. jsou úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s., ze soudního přezkoumání vyloučeny. Podle § 68 písm. e) s. ř. s. je žaloba nepřípustná, jestliže se žalobce domáhá přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání vyloučeno. Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže je návrh nepřípustný.

Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem dospěl městský soud k závěru, že napadené rozhodnutí o výsledku výběrového řízení není rozhodnutím dle § 65 odst. 1 s. ř. s., že jím nebyla dotčena veřejná subjektivní práva žalobkyně, tedy jde o úkon, který je ze soudního přezkumu vyloučen. Proto žalobu podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. odmítl. Za dané situace, kdy se nezabýval napadeným rozhodnutím věcně, městský soud samostatně nerozhodoval o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě.