Vydání 12/2004

V přezkumném soudním řízení si Městský soud v Praze vyžádal posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Podle posudku této komise ze dne 24. 8. 2001 a jeho doplňku ze dne 3. 1. 2002 nebyl žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované plně invalidní. Provedená angioplastika zřejmě zabránila progresi ischemických změn srdečního svalu, pro což svědčí skutečnost, že žalobcův stav je nyní po řadu let stabilizovaný a nejméně od roku 1994 nedošlo ke zhoršení srdeční funkce. Zdravotní stav k datu rozhodnému pro posouzení odpovídal postižení uvedenému v kapitole IX, oddílu A, položce 8, písm. b) přílohy č. 2 k vyhl. č. 284/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů [nejde tedy o postižení uvedené pod písm. c) téže položky, jak hodnotila Pražská správa sociálního zabezpečení]. Zjištěnému zdravotnímu postižení odpovídá 30 - 45 % míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti. Vzhledem k nepravidelnostem srdeční akce a s přihlédnutím k nemožnosti vykonávat profesi řidiče nákladního vozu zvolila komise horní hranici rozpětí, tj. 45 %. V doplňujícím posudku komise setrvala na původně stanoveném hodnocení míry poklesu soustavné výdělečné činnosti. Měla k dispozici ještě žalobcem žádané vyšetření ergometrické, provedené Ústavem tělovýchovného lékařství VFN dne 13. 11. 2001. Z tohoto vyšetření bylo zjištěno, že test byl přerušen pro tachyfibrilaci při zatížení 40 W; proto není vyšetření podle komise směrodatné. Komise rovněž konstatovala, že není uvedeno, zda vyšetření bylo provedeno s medikací nebo po jejím vysazení - tlakové hodnoty svědčily pro přerušení pravidelné léčby, a tudíž další problematickou interpretaci výsledku. Za nejpodstatnější komise považovala nález ošetřujícího kardiologa z 9. 2. 2001, který při telefonické konzultaci sdělil, že žalobce je dlouhodobě stabilizován; rozhodně nedošlo oproti poslednímu nálezu ke zhoršení zdravotního stavu, sklon k tachyfibrilaci je dán základní poruchou. Za této situace nepovažoval krajský soud za nutné vyžádat další - žalobcem požadovaný - posudek znalce kardiologa, neboť by další posuzování žalobcova zdravotního stavu bylo nadbytečné.

V kasační stížnosti žalobce namítl, že Městský soud v Praze rozhodl na základě nesprávně zjištěného skutkového stavu věci. Podle žalobce zůstalo důkazní řízení neúplné, neboť soud neprovedl jím navrhovaný důkaz posudkem znalce z oboru zdravotnictví - kardiologie, ač podle výsledku zátěžového vyšetření v Ústavu tělovýchovného lékařství VFN v Praze není vůbec možné soustavné pracovní zatěžování. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí tento výsledek řádně nevyhodnotila ani nevyvrátila jeho závěry. Podle žalobcova názoru se soud zabýval pouze důkazy svědčícími v žalobcův neprospěch.

Kasační stížnost je důvodná.

Městský soud v Praze vycházel v dané věci ze znaleckého posudku posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (včetně jeho doplňku), která dospěla k závěru, že žalobce není plně invalidní. V doplňujícím posudku komise posuzovala žalobcův zdravotní stav i s ohledem na výsledek ergometrického vyšetření ze dne 13. 11. 2001. Je třeba přisvědčit žalobci, že se posudková komise přesvědčivým způsobem nevypořádala se závěry tohoto vyšetření, které bez potřebných skutkových zjištění zpochybnila jako nikoliv směrodatné. Městský soud v Praze pak v napadeném rozsudku pouze interpretoval tvrzení komise, sám však uvedený doplňující posudek s ohledem na zpochybnění ergometrického vyšetření nijak nehodnotil.

Vzhledem k tomu, že závěry ergometrického vyšetření žalobce ze dne 13. 11. 2001 zpochybňují závěry posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ohledně míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti, uvedená komise se přesvědčivým způsobem nevypořádala se závěry uvedeného vyšetření, a ani soud v napadeném rozsudku neprovedl zhodnocení závěrů komise v tomto směru, Nejvyšší správní soud podle ustanovení § 110 odst. 1 s. ř. s. kasační stížností napadený rozsudek zrušil a vrátil věc Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení. V dalším řízení soud provede důkazy směřující k objasnění rozporu mezi posudkem komise a ergometrickým vyšetřením žalobce, případně důkazy směřující k dalšímu posouzení žalobcova zdravotního stavu.