Vydání 7/2013

(...)

[58] Stěžovatelé namítali, že krajský soud nesprávně vyhodnotil právní otázku řádného posouzení kumulativních a synergických vlivů záměru Šumavských elektrických drah ve spojení s dalšími záměry, a v této otázce neúplně zjistil skutkový stav. Jsou přesvědčeni, že odpůrce nedostál požadavkům bodů 2, 3, 4, 6 a 7 přílohy stavebního zákona z roku 2006 a judikatury Nejvyššího správního soudu, konkrétně bodů 57 až 90 odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 6. 2012, čj. 1 Ao 7/2011-526, č. 2698/2012 Sb. NSS. Vyhodnocení SEA je toliko obecné a nedostatečné, neobsahuje metodologii ani identifikaci synergických a kumulativních vlivů jednotlivých záměrů, tím méně pak jejich reálné vyhodnocení, a nebyla vymezena ani kompenzační opatření.

[59] Nejvyšší správní soud neshledal tuto námitku důvodnou.

[60] Podle bodu 5 přílohy stavebního zákona z roku 2006 ve znění účinném do 31. 12. 2012 náleží do rámcového obsahu vyhodnocení vlivů zásad územního rozvoje na životní prostředí pro účely posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí "[z].

[61] Nejvyšší správní soud v citovaném rozsudku čj. 1 Ao 7/2011-526 judikoval, že

[62] V odůvodnění rozsudku osvětlil, že kumulativní (hromadný) vliv je dán součtem více vlivů stejného druhu, zatímco synergický (společný) vliv vzniká působením vlivů různého druhu a je od těchto vlivů odlišný, a vyložil, že "[z] [...] (body 63 a 72). Shrnul, že "" (bod 90).

[63] Ze spisové dokumentace se podává, že vyhodnocení sekundárních, synergických a kumulativních vlivů záměrů upravených v napadeném opatření obecné povahy bylo provedeno v bodech 188 až 194 vyhodnocení SEA, které byly následně převzaty do oddílu B - vyhodnocení vlivů zásad územního rozvoje Jihočeského kraje na udržitelný rozvoj území, bodů 253 až 259 odůvodnění napadeného opatření obecné povahy. Konkrétně byly v bodě 255 odůvodnění pojmenovány tak, že "ž", kam lze řadit i výstavbu záměru Šumavských elektrických drah. V navazujícím bodě 256 byl vysloven další pozitivní vliv, který je zvláště markantní v případě záměru Šumavských elektrických drah jako lehké železnice systému tramtrain, určené mimo jiné k povzbuzení cestovního ruchu, totiž že ",promyšlené' ž"

[64] V bodě 257 odůvodnění odpůrce upozornil, že "únosné kapacity prostředí'" Tohoto rizika si byl odpůrce dobře vědom, což je zřejmé z následujícího textu bodu 257, v němž toto riziko podrobně analyzuje a dospěl k závěru, že , kam řadí mj. správní území obcí Černá v Pošumaví, Frymburk a Lipno. Konstatoval, že původní návrh napadeného opatření obecné povahy umísťoval do území dotčeného záměrem Šumavských elektrických drah plochy pro sport a rekreaci SR20 (Lipenská nádrž - Dolní Vltavice, 46,6 ha), SR21 (Frymburk - golf, resp. Frymburk - Kovářov, 233,2 ha) a SR22 (Lipno - Kramolín, 1107,7 ha). Vzhledem k tomu, že jejich počet a celková rozloha by mohly významně přispět ke kumulaci a synergii negativních vlivů především na faunu, flóru, ekosystémy a krajinu, tento negativní trend by byl podpořen navrhovanými dopravními koridory a přispěly by k němu i další připravované záměry, byla v upraveném návrhu rozloha navrhovaných ploch pro sport a rekreaci výrazně redukována a nově se jedná o rozlohy ploch SR20 (6,3 ha), SR21 (95,9 ha) a SR 22 (1143,2 ha).

[65] V bodě 258 odůvodnění odpůrce vyvodil, že v důsledku úprav návrhu napadeného opatření obecné povahy došlo v oblasti Lipenska k celkové redukci ploch pro sport a rekreaci o 60 %, přičemž řada ploch a koridorů byla přesunuta do územních rezerv a u dalších byl takový přesun doporučen. Plocha SR20 byla redukována o 86 % a plocha SR21 o 59 %; oproti tomu plocha SR22 vykazuje minimální nárůst o 3 %. Zdůraznil, že plochy a koridory jsou až na výjimky "" Dodal, že rovněž rozmístění ploch je z hlediska ochrany životního prostředí a rizika kumulativních vlivů příznivé. Největší plocha SR 22 leží mimo chráněnou krajinnou oblast, plocha SR 21, která leží uvnitř chráněné krajinné oblasti, je řádově menší a cca 3,3 km vzdálená od plochy SR 22. Další plocha SR 20 leží cca 3,8 km od plochy SR 21 a je řádově menší (6,3 ha). "" Navrhované plochy v upraveném návrhu přispívají zanedbatelným způsobem ke zvýšení ubytovací kapacity Lipenska (do 10 %); k realizaci ubytovacích kapacit ovšem dochází podle územních plánů obcí, bez přímé vazby na napadené opatření obecné povahy.

[66] Vyhodnocení sekundárních, synergických a kumulativních vlivů na životní prostředí odpůrce uzavřel tak, že "" Podrobné podmínky pro využití území v oblasti Lipenska pak jsou stanoveny v Územní studii Šumava. Vyhodnocení sekundárních, synergických a kumulativních vlivů je odpůrcem opakovaně zmiňováno rovněž v části odůvodnění, v níž je analyzován způsob zahrnutí požadavků obsažených ve stanovisku ministerstva do upraveného návrhu napadeného opatření obecné povahy (s. 113 a násl. odůvodnění). Zde je konstatováno, že ministerstvo vydalo k původnímu návrhu stanovisko ze dne 3. 10. 2008, čj. 71265/ENV/08, přičemž v návaznosti na něj byla mezi odpůrcem a ministerstvem uzavřena dohoda na způsobu vypořádání věcného stanoviska ze dne 19. 12. 2008. Problémy, ve kterých nedošlo k dohodě, byly vyřešeny v dohodě o narovnání rozporů ohledně napadeného opatření obecné povahy, která byla uzavřena mezi Ministerstvem pro místní rozvoj, Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zemědělství ve dnech 26. až 28. 5. 2010.

[67] Příloha č. 1 k vyhodnocení SEA (převzato do odůvodnění jako s. 153 a násl.) obsahuje hodnocení vlivů navrhovaných ploch a koridorů na jednotlivé složky životního prostředí, přičemž u plochy a koridoru železniční dopravy D16 (Šumavské elektrické dráhy) v úseku Lipno nad Vltavou - Černá v Pošumaví je vliv na obyvatelstvo hodnocen stupněm 1 (potenciálně pozitivní vliv), vliv na ovzduší a klima stupněm 1 (potenciálně pozitivní vliv), vliv na vodu stupněm -2 (potenciálně významný negativní vliv), vliv na půdu stupněm -2 (potenciálně významný negativní vliv), vliv na horninové prostředí stupněm -1 (potenciálně negativní vliv), vliv na biologickou rozmanitost, faunu a flóru stupněm -2 (potenciálně významný negativní vliv), vliv na krajinu stupněm -1 (potenciálně negativní vliv) a vliv na hmotné statky a kulturu stupněm 0 [bez vlivu (zanedbatelný vliv)]; celkové hodnocení stupněm -1 (potenciálně negativní vliv). Jako střety s limity pro oblast životního prostředí je u záměru uvedeno záplavové území, chráněná oblast přirozené akumulace vod, ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně, chráněné ložiskové území, poddolované území, ložisko nerostných surovin, II. až IV. zóna chráněné krajinné oblasti a nadregionální biokoridor.

[68] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že odpůrce dostál požadavkům zákona a judikatury, týkajícím se zhodnocení kumulativních a synergických vlivů záměru Šumavských elektrických drah na životní prostředí, a to co do všech šesti okruhů, jak byly vymezeny ve výše citovaném rozsudku Nejvyššího správního soudu. Vyhodnocení sekundárních, synergických a kumulativních vlivů záměrů obsažených v napadeném opatření obecné povahy na životní prostředí byl věnován vlastní pododdíl vyhodnocení SEA, který byl následně převzat do odůvodnění napadeného opatření obecné povahy. Z vyhodnocení jsou zřejmé metody, na základě kterých bylo provedeno, když odpůrce nejprve v obecné rovině, a následně v návaznosti na vymezení jednotlivých záměrů analyzoval jejich jednak pozitivní a jednak negativní synergické a kumulativní vlivy. Tyto dále rozdělil na vlivy (takřka) jisté, očekávatelné či možné. V hodnocení vlivů navrhovaných ploch a koridorů na jednotlivé složky životního prostředí (příloha č. 1 vyhodnocení SEA) odpůrce precizním způsobem zjistil a popsal stav životního prostředí a jeho jednotlivých složek s tím, že u každé složky vyhodnotil vliv konkrétního záměru zařazením do jednoho z pěti stupňů semikvantitativní stupnice. Při vymezení stupnice přitom vycházel z Metodiky posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí z května 2004, která byla aprobována ministerstvem; srozumitelný popis použitých metod je obsažen v bodech 270 až 273 odůvodnění. V rámci hodnocení pak byly identifikovány rovněž střety s limity pro oblast životního prostředí.

[69] Do vlastního vyhodnocení sekundárních, synergických a kumulativních vlivů odpůrce zahrnul zjištění a popis stavu životního prostředí a složek, které by mohly být, ať již pozitivně nebo negativně, ovlivněny, jakož i identifikaci a popis možných kumulativních a synergických vlivů a jejich posouzení. V návaznosti na výstavbu nových silnic a železnic, kam lze řadit i výstavbu záměru Šumavských elektrických drah, byly identifikovány pozitivní synergické a kumulativní vlivy, a to především co do (stávající) hlukové situace, kvality ovzduší a veřejného zdraví, jakož i v návaznosti na očekávaný přesun dopravních zátěží mimo zastavěná území, resp. ze silnic na železnice. Mimoto byl zjištěn a popsán možný pozitivní vliv, a to nové pracovní příležitosti v dopravně dostupných lokalitách, a tím i zprostředkované pozitivní vlivy v oblasti spokojeného života lidí. Stejně tak byly zjištěny (potenciální) negativní sekundární, synergické a kumulativní vlivy, které by bylo lze očekávat v případě realizace většího počtu záměrů a překročení únosné hranice. Odpůrce konkretizoval, že toto nebezpečí hrozí především v případě realizace záměrů v oblasti turistického ruchu, a to zejména v atraktivní oblasti Lipenska, kam zařadil mj. správní území obcí Černá v Pošumaví, Frymburk a Lipno, kde má být realizován i záměr Šumavských elektrických drah.

[70] Odpůrce věnoval mimořádnou pozornost vymezení kompenzačních opatření, resp. opatření, která mají vzniku či jen riziku kumulativních a synergických vlivů zabránit. Konstatoval, že původní návrh napadeného opatření obecné povahy umísťoval do území dotčeného záměrem Šumavských elektrických drah značný rozsah ploch pro sport a rekreaci, a vyšel ze zjištění, že jejich počet a celková rozloha by mohly významně přispět ke kumulaci a synergii negativních vlivů především na faunu, flóru, ekosystémy a krajinu, přičemž tento negativní trend by byl podpořen navrhovanými dopravními koridory. Přistoupil proto k masivnímu omezení rozlohy ploch pro sport a rekreaci o 60 %, a to zejména těch, které zasahovaly do chráněné krajinné oblasti, přičemž tato redukce se týkala zejména i ploch navazujících či nacházejících se v bezprostřední blízkosti koridoru Šumavských elektrických drah. Další plochy (od záměru více či méně vzdálené) pak byly přesunuty do územních rezerv, resp. takový přesun byl doporučen. Mimoto odpůrce sledoval záměr, aby rozmístění ploch bylo z hlediska ochrany životního prostředí a rizika kumulativních a synergických vlivů příznivé.

[71] Nejvyšší správní soud konstatuje, že vzhledem k tomu, jak komplexním způsobem vyhodnotil kumulativní a synergické vlivy, mohl odpůrce důvodně uzavřít, že dostatečné vzdálenosti a klesající rozloha ploch minimalizují riziko kumulativních a synergických vlivů, přičemž v navrhovaných plochách pro sport a rekreaci převažují takové, které nebudou ve větší míře zastavěny rekreačními objekty, a příroda zde zůstane do značné míry zachována. Riziko negativních synergických a kumulativních vlivů proto oprávněně vyhodnotil jako malé. Vzhledem k tomu, že vyvinul značnou snahu směřující k minimalizaci kumulativních a synergických vlivů, dospěl zdejší soud k závěru, že nezákonnost napadeného opatření obecné povahy nelze spatřovat toliko v pochybení spočívajícím v tom, že v předmětné části odůvodnění nebyla vymezena zvláštní pravidla budoucího monitorování kumulativních a synergických vlivů. Potřeba takového monitoringu byla totiž jednak významně snížena masivní redukcí (potenciálně) rizikových ploch v dotčeném území, především je však odpůrce povinen takový monitoring provádět v rámci komplexního systému sledování dopadů implementace napadeného opatření obecné povahy na životní prostředí a veřejné zdraví, jak mu ostatně uložilo rovněž ministerstvo ve stanovisku k návrhu napadeného opatření obecné povahy, v rámci části A, podmínky č. 28 (s. 323 odůvodnění).

[72] Odpůrce dostál požadavkům bodu 5, jakož i bodů 2, 3, 4, 6 a 7 přílohy ke stavebnímu zákonu z roku 2006 ve znění účinném do 31. 12. 2012, neboť zhodnotil stávající i předpokládané synergické a kumulativní vlivy záměru Šumavských elektrických drah na životní prostředí, a to co do vlivu na jednotlivé složky životního prostředí, jak jsou vymezeny v bodě 5, a včetně vzájemných vztahů mezi nimi. Vymezil současný stav životního prostředí v území dotčeném záměrem a jeho předpokládaný vývoj, pokud by nebylo uplatněno napadené opatření obecné povahy, zejména pak, pokud by došlo k neúnosné expanzivní realizaci výstavby (bod 2); charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním napadeného opatření obecné povahy významně ovlivněny (bod 3) a aktuální problémy a jevy, které by mohly být jeho uplatněním významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti (bod 4), a to především v návaznosti na redukci ploch pro sport a rekreaci. Porovnal a zhodnotil zjištěné nebo předpokládané kladné a záporné vlivy podle jednotlivých variant řešení (expanze x redukce výstavby) a popsal použité metody, jakož i navrhovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí, zejména pak omezení ploch pro sport a rekreaci (body 6 a 7 přílohy stavebního zákona z roku 2006).

[73] Nejvyšší správní soud dospěl k právnímu názoru, že vycházeje z příslušných ustanovení zákona nelze trvat na tom, aby ve vyhodnocení kumulativních a synergických vlivů byly výslovně zapracovány veškeré záměry obsažené v zásadách územního rozvoje a jejich možné hromadné a skupinové vlivy na životní prostředí v kombinaci s každým ím záměrem, který je v zásadách územního rozvoje vymezen, nýbrž je dostačující, pokud dojde ke zhodnocení kumulativních a synergických vlivů pouze mezi záměry, kde vlivy tohoto druhu vůbec přicházejí v úvahu, a to buď s ohledem na povahu a rozsah záměrů, k jejichž kombinaci dochází, nebo v důsledku zjištění učiněných v rámci řádně prováděného procesu pořizování zásad územního rozvoje.

[74] Takový právní závěr odpovídá formulaci bodu 5 přílohy stavebního zákona z roku 2006, který požaduje zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant zásad územního rozvoje, a to "" Vyhodnocení kumulativních a synergických vlivů tedy pojmově navazuje a je součástí vyhodnocení vlivů jednotlivých záměrů vymezených v zásadách územního rozvoje, společně s vymezením vlivů krátko-, středně-a dlouhodobých, vlivů trvalých a přechodných, kladných a záporných. K téže interpretaci je třeba dospět rovněž na základě směrnice SEA, která v návaznosti na čl. 54 odst. 1 v příloze I písm. f) požaduje vyhodnotit "ží", přičemž toliko v poznámce pod čarou k této normě ukládá, že "". Takový závěr je pak zcela souladný i s dosavadní judikaturou Nejvyššího správního soudu, který v již citovaném rozsudku čj. 1 Ao 7/2011-526 konstatoval, že "[k]é" (bod 68). Potřeba zkoumat a zohlednit kumulativní a synergické účinky více jednotlivých záměrů, které jako celek mohou mít ž, pak vyplývá i z judikatury Soudního dvora, jejíž obsáhlý rozbor byl proveden v bodě 71 téhož rozsudku.

[75] Nejvyšší správní soud proto dospěl k závěru, že vyhodnocení kumulativních a synergických vlivů záměru Šumavských elektrických drah je třeba hodnotit jako dostatečné i přesto, že záměr D16 (Šumavské elektrické dráhy) nebyl ve vyhodnocení výslovně zmíněn. Předmětem důkladného vyhodnocení hromadných a skupinových vlivů totiž byly záměry navazující či nacházející se v blízkosti jeho koridoru, konkrétně plochy pro sport a rekreaci SR20 (Lipenská nádrž - Dolní Vltavice), SR21 (Frymburk - golf, resp. Frymburk - Kovářov) a SR22 (Lipno - Kramolín) jako záměry, u nichž je riziko kumulativních a synergických vlivů na životní prostředí z povahy věci významné. Nejvyšší správní soud se ztotožnil s argumentací odpůrce, že v kontextu vyhodnocení kumulativních (hromadných) a synergických (skupinových) vlivů záměrů SR 20, SR 21 a SR 22, nacházejících se v témže území jako koridor Šumavských elektrických drah, bylo možno dovodit, že kumulativní a synergické vlivy záměru Šumavských elektrických drah v kombinaci zejména se záměry SR 21 a SR 22 jsou natolik omezené, že odpůrce nepochybil, pokud tyto zvlášť nevyhodnotil. Je přitom třeba přihlédnout k tomu, že záměr Šumavských elektrických drah představuje lehkou železnici systému tram-train (vlakotramvaj), která má zasahovat do krajiny v podstatně menší míře, než jak by tomu bylo v případě "é" železnice, a která je poháněna elektrickým proudem, tedy pohonem, který je vnímán jako relativně ekologický. Záměr se s výše uvedenými záměry navíc takřka neprotíná, s výjimkou v řádu stovek metrů dlouhého úseku jižně od Frymburka, kde na pobřeží Lipna prochází cípem plochy SR 22. V ostatním se záměr Šumavských elektrických drah toliko v jednom místě dotýká hranic plochy SR 22 (na jižním okraji Frymburka) a na dvou místech se dotýká hranic plochy SR 21 (poblíž Hrdoňova a Kovářova). Kontakt s plochou SR 20 pak byl zcela vyloučen tím, že příslušná část trati u Dolní Vltavice byla v průběhu pořizování napadeného opatření obecné povahy vypuštěna, a to právě z důvodu minimalizace zásahů do životního prostředí.

[76] Vzhledem k výše uvedenému je třeba konstatovat, že odpůrce neporušil zákon ani tehdy, pokud se ve vyhodnocení kumulativních a synergických vlivů výslovně nevěnoval kombinaci záměru D16 (Šumavské elektrické dráhy) a záměru V8 (Skupinový vodovod Lipensko), jak namítají stěžovatelé, a to již s ohledem na to, že (v zemi uložené) potrubí vodovodu se vyznačuje pouze velmi omezeným vlivem na okolní životní prostředí. Provedení této úvahy přitom odpůrce potvrdil i ve vyjádření ke kasační stížnosti, když zdůraznil, že sekundární, kumulativní a synergické vlivy záměrů D16 (Šumavské elektrické dráhy) a V8 (Skupinový vodovod Lipensko) jsou zanedbatelné až nulové, a proto nebyly v posouzení výslovně zmíněny; jejich vyloučení či alespoň minimalizace bylo dosaženo úpravami návrhu napadeného opatření obecné povahy, kdy došlo mimo jiné i k úpravě trasy koridoru severozápadně od Frymburka, kde byla dána do souběhu se stávající silnicí, a zejména v oblasti poloostrova u Dolní Vltavice, kde byla část trati vypuštěna, a upravena byla i v lokalitě Jestřábí.

[77] Lze proto uzavřít, že odpůrce dostál požadavkům zákona co do hodnocení hromadných a skupinových vlivů kombinace záměru Šumavských elektrických drah a dalších záměrů vymezených v napadeném opatření obecné povahy. Nejvyšší správní soud neshledal pochybení ve skutkových zjištěních, tedy současného stavu životního prostředí v řešeném území a charakteristik, které by mohly být kumulativními a synergickými vlivy významně ovlivněny; vytipoval rovněž konkrétní lokality, v nichž by mohly kumulativní a synergické vlivy vznikat a působit (plochy pro sport a rekreaci SR 20, SR 21 a SR 22). Řádně zohlednil a zhodnotil kumulativní a synergické vlivy při posuzování variant řešení, kdy z vyhodnocení především vyplývá, že oproti původnímu návrhu napadeného opatření obecné povahy upřednostnil variantu podstatné redukce ploch pro sport a rekreaci (v celkovém součtu o cca 60 %); tuto masivní redukci pak lze hodnotit rovněž jako základní kompenzační opatření, které zabrání vzniku nebo minimalizuje působení kumulativních a synergických vlivů. Odpůrce nepochybil ani co do metodologie použité při vyhodnocení kumulativních a synergických vlivů.

[78] Nejvyšší správní soud s odkazem na závěry výše citovaného rozsudku čj. 1 Ao 7/2011-526 (např. body 61 a 72) dodává, že při přezkumu vyhodnocení kumulativních a synergických vlivů záměru Šumavských elektrických drah v kombinaci s dalšími záměry vymezenými v napadeném opatření obecné povahy dbal zásady minimalizace soudních zásahů do územně plánovací dokumentace. Podle této zásady soud toliko přezkoumává, zda vyhodnocení má zákonem požadované náležitosti, zda je srozumitelné a logicky konzistentní a zda bylo zohledněno v navazujících rozhodovacích procesech (především co do realizace redukce ploch pro sport a rekreaci). Správní soudy nejsou povolány k tomu, aby hodnotily odbornou stránku věci, neboť takový přezkum jim nepřísluší; odborné posouzení věci a volba konkrétního řešení je na pořizovateli územně plánovací dokumentace a osobách, které k tomu disponují odpovídajícím vzděláním a erudicí a které pořizovatel zpracováním odborných podkladů pověří. Z předložené spisové dokumentace je přitom zjevné, že do pořízení napadeného opatření obecné povahy bylo investováno nezměrné úsilí i značný objem finančních prostředků po dobu více než deseti let - od vydání Programu rozvoje územního obvodu Jihočeského kraje schváleného usnesením zastupitelstva ze dne 27. 11. 2001, až po vydání napadeného opatření obecné povahy schváleného usnesením zastupitelstva ze dne 13. 9. 2011. Je proto namístě, aby správní soudy při přezkumu opatření obecné povahy tohoto typu postupovaly obzvlášť obezřetně.

[79] Nejvyšší správní soud k této námitce uzavírá, že krajský soud nepochybil, pokud dospěl k závěru, že vyhodnocení SEA obsahuje dostatečné posouzení kumulativních a synergických vlivů koridoru Šumavských elektrických drah a dalších záměrů. Na tomto hodnocení nemůže nic změnit, že krajský soud nesprávně poukázal mj. i na bod 201 vyhodnocení SEA (resp. bod 266 odůvodnění), který se však netýká vyhodnocení kumulativních a synergických vlivů, nýbrž obecně hodnocení vlivů napadeného opatření obecné povahy na životní prostředí. Na zákonnost napadeného rozsudku krajského soudu pak nemohla mít vliv ani nepřesná úvaha, že koridor Šumavských elektrických drah se pouze dotýká II. zóny chráněné krajinné oblasti, když ve skutečnosti se dotýká I. zóny chráněné krajinné oblasti a II. zónou v určitém rozsahu prochází, jakož ani úvaha, že záměr Skupinového vodovodu Lipensko (jeho větvení v lokalitě Jestřábí) nemá žádný negativní vliv na životní prostředí, jelikož předmětem posouzení soudem byly k námitce stěžovatelů toliko vlivy synergické a kumulativní.

[80] Na posouzení námitky nemohla mít vliv ani skutečnost, na kterou poukazovali stěžovatelé, totiž že původně navržené plochy včetně částí koridoru Šumavských elektrických drah, které byly z napadeného opatření obecné povahy zcela vypuštěny, resp. přesunuty do územních rezerv, se nacházejí v oblasti Špičáku, Klápy či Smrčiny, tedy ve větší vzdálenosti od koridoru Šumavských elektrických drah, jak je napaden v nyní projednávané věci. Jako a dostačující z pohledu vyhodnocení kumulativních a synergických vlivů je třeba hodnotit již masivní redukci ploch pro sport a rekreaci SR 20 a SR 21, jak byla provedena odpůrcem v rámci pořizování napadeného opatření obecné povahy. Zdejší soud pak nedospěl ani k závěru o absenci vyhodnocení synergických a kumulativních vlivů v důsledku křížení nebo souběhu liniových staveb, neboť ani takové vlivy nebyly při pořizování napadeného opatření obecné povahy shledány.

[81] Stěžovatelé namítali, že krajský soud nesprávně posoudil otázku dostatečného zhodnocení variant (alternativ) záměru Šumavských elektrických drah, jakož i neúplné zjištění skutkového stavu ohledně této otázky. Zdůraznili, že ani Územní studie Šumava z června 2010 nenabízí žádnou alternativní koncepci dopravní obslužnosti úseku Lipno nad Vltavou - Černá v Pošumaví, a poukázali na bod 131 citovaného rozsudku čj. 1 Ao 7/2011-526. Uvedli, že alternativu trasy kolem silnice č. II/163, kterou v průběhu pořizování napadeného opatření obecné povahy požadovala navrhovatelka a), předpokládala i dohoda o způsobu vypořádání stanoviska správy parku k návrhu napadeného opatření obecné povahy ze dne 12. 11. 2008, a podpořena byla i ve stanovisku správy parku ze dne 17. 12. 2010; brojili proti znění bodu 58 písm. o) textové části napadeného opatření obecné povahy. je podle nich podmínka na s. 6, bod 11 stanoviska ministerstva ze dne 20. 6. 2011 a čl. 6 odst. 4 Úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (č. 124/2004 Sb. m. s., dále jen "Aarhuská úmluva").

[82] Nejvyšší správní soud neshledal tuto námitku důvodnou.

[83] Podle § 10i odst. 3 věty první zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění účinném do 31. 12. 2012 "

[84] Podle § 40 odst. 2 písm. d) stavebního zákona z roku 2006 ve znění účinném do 31. 12. 2012, "[s]".

[85] Nejvyšší správní soud v rozsudku čj. 1 Ao 7/2011-526 vyložil, že z právního rámce "" (bod 131).

[86] V rozsudku ze dne 18. 9. 2008, čj. 9 Ao 1/2008-34, Nejvyšší správní soud uvedl, že "[k] [...]"

[87] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že odpůrce co do vymezení alternativ záměru Šumavských elektrických drah dostál požadavkům zákona a konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu, z nichž neplyne obecná povinnost plánovat jednotlivé záměry obsažené v napadeném opatření obecné povahy ve variantách, resp. předložit k posouzení jeho vlivů na životní prostředí vždy i variantní návrh, tedy návrh obsahující variantní řešení jednotlivých ploch a koridorů. Taková povinnost mohla být ovšem stanovena jednak některým z dotčených orgánů na úseku posuzování vlivů na životní prostředí, jednak mohla vyplynout z obsahu námitek uplatněných v rámci pořizování napadeného opatření obecné povahy. Na Nejvyšším správním soudu proto bylo, aby přezkoumal, zda taková povinnost odpůrci vznikla, a pokud ano, zda ji řádně naplnil, tedy pečlivě zvážil všechny v úvahu přicházející varianty řešení záměru Šumavských elektrických drah, a zvolenou variantu dostatečným a přesvědčivým způsobem zdůvodnil.

[88] Stěžovatelé v kasační stížnosti poukázali na alternativu trasy koridoru Šumavských elektrických drah kolem silnice č. II/163, a to namísto vedení přes poloostrov kolem Blíženského lesa jako regionálního biocentra (RBC 587) a přes lokalitu Jestřábí. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že obě alternativy byly v rámci napadeného opatření obecné povahy řádně zváženy a výběr varianty přes poloostrov dostatečně zdůvodněn. Přitom je nucen konstatovat, že dohoda o způsobu vypořádání stanoviska správy parku k návrhu napadeného opatření obecné povahy ze dne 12. 11. 2008 variantu trasy podél silnice vůbec neobsahuje. Je sice pravda, že na s. 9 dohody, odrážka pátá, bylo dohodnuto, že trasa "", zde se ovšem nejedná o souběh se silnicí v části poloostrova, jak se domnívají stěžovatelé, nýbrž o souběh o několik kilometrů blíže Frymburku, resp. bezprostředně za hranicemi této obce, namísto trasy volným terénem (přes Lojzovy Paseky a Větrník). Současně bylo dohodnuto vypuštění části trati v oblasti poloostrova u Dolní Vltavice a úprava trasy v lokalitě Jestřábí, a to dle podrobného biologického hodnocení. Povinnost zpracovat varianty záměru nebyla stanovena ani jiným dotčeným orgánem na úseku posuzování vlivů na životní prostředí.

[89] Pro alternativní variantu záměru (trasu kolem silnice) se ovšem vyslovila navrhovatelka a) v námitce k návrhu napadeného opatření obecné povahy, v níž uvedla, že "". V rámci vypořádání námitky (které nebylo vyhověno), odpůrce na s. 237-238, bodě 18 odůvodnění napadeného opatření obecné povahy vyložil, že "[...] pobřežní tramvaj',tram-train'"

[90] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že odpůrce tuto v úvahu přicházející variantu řešení záměru zvážil a dostatečným a přesvědčivým způsobem zdůvodnil, proč byla zvolena varianta přes poloostrov, a nikoli kolem silnice. Trasu koridoru po břehu Lipenské nádrže přes poloostrov, tedy nikoli kolem silnice, zvolil proto, aby propojila s centry aktivního cestovního ruchu stávající ubytovací kapacity, které se nacházejí na břehu Lipenské nádrže, a nikoli u poměrně vzdálené silnice č. II/163 z Frymburka do Černé v Pošumaví. Co do volby trasy pak zdůraznil, že právě z důvodu minimalizace dopadů na okolí nebyla zvolena klasická železnice, ale zvláštní, odlehčená forma dráhy tram-train, která je jakýmsi mezistupněm mezi tramvají a vlakem. V návaznosti na toto vymezení je konsekventní závěr odpůrce, že vedení této "" podél silnice II/163, tedy v nezastavěném lesním terénu vzdáleném od břehu Lipna, by postrádalo opodstatnění, neboť se zde nenacházejí ubytovací zařízení ani centra turistického ruchu, a dráha by zde proto neměla koho přepravovat.

[91] Na zákonnost výběru výsledné varianty záměru nemá vliv, že pro trasu kolem silnice, tedy tak, jak ji prosazovala navrhovatelka a), se ve stanovisku ze dne 17. 12. 2010 v rámci návrhu rozhodnutí o námitkách vyslovila i správa parku. Na uvedeném závěru pak nemůže nic změnit ani stanovisko ministerstva ze dne 20. 6. 2011, čj. 4083J/ENV/11, které v části A, podmínce č. 11 (s. 6 stanoviska, resp. s. 322 odůvodnění), uložilo odpůrci "". Tato povinnost byla formulována zcela obecně a neměla žádný vztah konkrétně k záměru Šumavských elektrických drah, tedy ani k vedení trasy na příjezdu do Černé v Pošumaví ve směru od Frymburka, jak dovozují stěžovatelé; je nicméně třeba znovu zopakovat, že odpůrce variantu trasy kolem silnice č. II/163 namísto vedení přes poloostrov kolem Blíženského lesa a přes lokalitu Jestřábí prověřil, jak bylo uvedeno výše. Totožně je třeba hodnotit bod 58 písm. o) textové části napadeného opatření obecné povahy (s. 60 textové části), kterým byl stanoven obecně platný požadavek nadmístního významu na řešení a koordinaci v územně plánovací činnosti obcí, a to "". Již ze znění této podmínky je zjevné, že uvedený požadavek je formulován zcela obecně a nemá žádný konkrétní vztah k záměru Šumavských elektrických drah. Vzhledem k tomu, že navrhovatelka a) měla možnost uplatnit námitku k návrhu opatření obecné povahy, a toto své právo rovněž využila, přičemž jí navrhovaná alternativa byla odpůrcem řádně vypořádána, není Nejvyššímu správnímu soudu zřejmé, v čem stěžovatelé spatřují tvrzené porušení čl. 6 odst. 4 Aarhuské úmluvy, podle něhož "[k]", přičemž stěžovatelé toto své tvrzení ani žádným způsobem nekonkretizovali.

[92] V této souvislosti lze dodat, že k závěru o zákonnosti způsobu, jakým byla vypořádána alternativní trasa kolem silnice, přispívá, že - jak bylo uvedeno již výše - vedení trasy přes poloostrov byla v průběhu pořizování napadeného opatření obecné povahy věnována zvláštní pozornost, přičemž z důvodu minimalizace zásahů do životního prostředí byla vypuštěna část trati u Dolní Vltavice tak, aby byl vyloučen kontakt se záměrem SR 20, a trasa byla upravena rovněž v lokalitě Jestřábí, a to dle podrobného biologického hodnocení.

[93] Nejvyšší správní soud dodává, že pro závěr, že odpůrce co do vymezení alternativ záměru Šumavských elektrických drah dostál požadavkům zákona a judikatury Nejvyššího správního soudu, zejména pak řádně vyhodnotil alternativu kolem silnice, jak byla požadována navrhovatelkou a), je irelevantní úvaha krajského soudu, s níž stěžovatelé v kasační stížnosti polemizují, totiž že navrhovatelka a) v dřívějších fázích pořizování napadeného opatření obecné povahy neměla k navržené trase žádné připomínky a na jednání dne 23. 9. 2008 vedení záměru lokalitou Jestřábí podpořila. Stejně tak je irelevantní posouzení, zda navrhovatelka a) trasu koridoru přes lokalitu Jestřábí ještě dříve zpochybňovala, např. při projednání studie dráhy dne 7. 9. 2007, popř. nakolik došlo v průběhu pořizování napadeného opatření obecné povahy ke změně jejího postoje. Na uvedeném závěru nemůže nic změnit, pokud byly v rámci zpracování Studie prodloužení regionální dráhy Rybník - Lipno nad Vltavou do Černé v Pošumaví, která sloužila jako základ pro zpracování záměru Šumavských elektrických drah, podrobeny analýze klady a zápory konkrétního vedení trasy koridoru, např. s ohledem na komplikace stran stávající zástavby či umožnění vyšší rychlosti průjezdu vozů (studie dráhy, I. etapa, III. část - Projednání studie, s. 65 a 66, resp. studie dráhy, II. etapa, III. část, s. 35). Takové úvahy ve studii dráhy právě naopak svědčí o tom, že odpůrce před volbou konkrétní trasy koridoru odpovídajícím způsobem zvažoval i varianty jiné, a to bez ohledu na to, že se již v rámci zpracování studie dráhy v průběhu let 2006 až 2008 ukázala jako vhodná pouze jediná trasa, a tato byla následně detailně zpracována (studie dráhy, II. etapa, II. část - Technická zpráva, s. 5). Studie dráhy byla následně řádně projednána, a to i s navrhovatelkou a), která se k jejímu obsahu rovněž aktivně vyjádřila, jak bylo uvedeno výše. Není v rozporu se zákonem, pokud byla pouze výsledná (jediná) trasa záměru zahrnuta rovněž do Územní studie Šumava z června 2010, a v této nebyla rozpracována alternativní koncepce dopravní obslužnosti úseku Lipno nad Vltavou - Černá v Pošumaví, jak stěžovatelé namítají; takovou povinnost odpůrci zákon ani žádný z dotčených orgánů neuložil, a taková potřeba nevyplynula ani z průběhu pořizování napadeného opatření obecné povahy. (...)

[106] Krajský soud podle stěžovatelů nesprávně posoudil otázku rozporu napadené části opatření obecné povahy se zákonem o dráhách. Nemůže se podle nich jednat o speciální dráhu ve smyslu § 3 písm. d) zákona o dráhách, neboť není určena k zabezpečení dopravní obslužnosti obce, nýbrž k zajištění dopravní obslužnosti rekreačních center; v této souvislosti poukázali na vypořádání námitky navrhovatelky a) na s. 237, v bodě 18 odůvodnění a dále na s. 49, v bodě 21 odůvodnění. Navrhovatelé jsou přesvědčeni, že v napadeném opatření obecné povahy nebylo možno vymezit záměr, který dle platného práva nelze realizovat, což ohledně záměru Šumavských elektrických drah uznává i krajský soud.

[107] Nejvyšší správní soud neshledal tuto námitku důvodnou.

[108] Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o dráhách je jednou z kategorií železničních drah ""Podle odstavce 2 téhož ustanovení "[o] ".

[109] Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že o zařazení záměru Šumavských elektrických drah do konkrétní kategorie bude případně rozhodovat teprve příslušný drážní správní úřad v rámci příslušného správního řízení podle zákona o dráhách, přičemž záměr Šumavských elektrických drah bude možno uvést do provozu teprve a pouze za podmínky, že bude provozovateli dráhy uděleno příslušné úřední povolení. Realizace záměru a uvedení Šumavské elektrické dráhy do provozu tedy bude možné pouze a jen tehdy, pokud bude záměr v souladu se zákonem o dráhách a navazující právní úpravou; přitom bude rozhodný právní stav v době vedení řízení, resp. vydání úředního povolení k provozování. Posuzování plného souladu se zákonem o dráhách v situaci, kdy předmětná dráha byla zakotvena toliko v podobě záměru v územně plánovací dokumentaci, je proto nutno hodnotit jako předčasné a námitku stěžovatelů jako nedůvodnou. Je totiž evidentní, že pokud má být záměr realizován, pak tato realizace bude možná toliko v případě, že záměr bude zcela v souladu se zákonem, přičemž pro řízení před příslušným drážním správním úřadem bude irelevantní, jakým způsobem byl záměr dráhy zakotven v napadeném opatření obecné povahy. Jinými slovy, pakliže by záměr v době realizace nebyl v souladu se zákonem o dráhách, a z tohoto důvodu by nemohl být uskutečněn, nezbylo by, než napadené opatření obecné povahy, popř. též navazující územně plánovací dokumentaci obcí odpovídajícím způsobem upravit, a to na základě nového řízení, v němž by mohli svá práva uplatnit rovněž stěžovatelé.

[110] Je třeba konstatovat, že krajský soud sice posouzení souladu záměru se zákonem o dráhách výslovně nevyhodnotil jako předčasné a souladem s tímto zákonem se blíže zabýval, takové (příliš podrobné) vypořádání ovšem nemůže mít vliv na zákonnost napadeného rozsudku. Krajský soud pak zejména správně konstatoval a ze spisové dokumentace je zřejmé, že záměr Šumavských elektrických drah není v hrubém rozporu se zákonem o dráhách, nýbrž že za účelem jeho realizace bude případně třeba provést toliko dílčí úpravy zákona. Nejvyšší správní soud nesdílí přesvědčení stěžovatelů, že v územně plánovací dokumentaci nelze vymezit záměr, jehož následná realizace je podmíněna provedením určitých dílčích legislativních úprav, jaké bude případně třeba provést za účelem realizace a uvedení do provozu lehké železnice systému tram-train (česky vlakotramvaj), tedy odlehčené formy dráhy, která je jakýmsi mezistupněm mezi tramvají a vlakem a jejíž záměr je předmětem přezkumu v nyní projednávané věci. V této souvislosti se zdejší soud ztotožňuje s úvahou odpůrce, který ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že v napadeném opatření obecné povahy byl pouze vymezen koridor dopravní infrastruktury, jehož konkrétní parametry budou zpracovány teprve v rámci navazujícího územního řízení, přičemž provedení příslušných legislativních změn je postačující teprve následně, jako podmínka realizace záměru.

[111] Pakliže stěžovatelé rozporují zařazení záměru Šumavských elektrických drah do kategorie speciální dráhy ve smyslu § 3 písm. d) zákona o dráhách, a zejména otázky, zda má záměr sloužit "", pak se podle Nejvyššího správního soudu jedná o otázku interpretační, kdy rovněž zařazení dráhy do příslušné kategorie dráhy železniční, popř. mezi dráhy tramvajové bude na příslušném drážním správním úřadu. Lze nicméně konstatovat, že aspekt zabezpečení dopravní obslužnosti obce, resp. obcí, které mají Šumavské elektrické dráhy propojit v úseku, kde železniční spojení doposud chybí, je velmi významný, a na tomto využití nemůže nic změnit, pokud má být záměrem zabezpečena rovněž dopravní obslužnost rekreačních center, která se v dané oblasti nacházejí; hodnocení přínosu pro dopravní obslužnost turistů, na které poukazují stěžovatelé v replice k vyjádření odpůrce ke kasační stížnosti, je pro hodnocení souladu se zákonem o dráhách bez významu, stejně jako nesouhlasný postoj části provozovatelů ubytovacích zařízení k záměru, resp. jeho trase přes poloostrov. (...)