828/2006
Správní trestání a řádné zjištění skutkového stavu
Ej 11/2005
Správní trestání: řádné zjištění skutkového stavu
k § 33 odst. 4 a § 55 písm. e) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 67/2002 Sb.
Údaj o stáří porostu uvedený v lesní hospodářské osnově není bez dalšího (zejm. bez ohledu na skutečné stáří porostu) rozhodující pro zjištění, zda byla provedena úmyslná mýtní těžba v porostu mladším 80 let [§ 33 odst. 4 zákona č. 289/1995 Sb., lesního zákona], a zda tedy došlo k naplnění skutkové podstaty správního deliktu [§ 55 odst. 1 písm. e) téhož zákona].
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 12. 2004, čj. 2 As 16/2003-48)
Věc:
Karel M. proti Krajskému úřadu Jihomoravského kraje o uložení pokuty, o kasační stížnosti žalobce.Krajský úřad Pardubického kraje rozhodnutím ze dne 5. 9. 2002 zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Okresního úřadu ve Svitavách ze dne 20. 5. 2002, kterým byla žalobci uložena pokuta ve výši 500 000 Kč za porušení ustanovení § 55 odst. 1 písm. d) a písm. e) zákona č. 289/1995 Sb., lesního zákona, mimo jiné provedením nepovolené úmyslné mýtní těžby v porostu mladším než 80 let v katastrálním území J., přičemž v době provádění nepovolené těžby vykazoval lesní porost aktuální věk jen 78 roků; takové jednání je v rozporu s ustanovením § 33 odst. 4 lesního zákona.
Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou u Krajského soudu v Hradci Králové, který ji však rozsudkem ze dne 13. 3. 2003 zamítl. Krajský soud poukázal na ustanovení § 7 písm. c) vyhlášky č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování, podle kterého je pro potřeby zpracování náležitostí plánu a odvození jejich závazných ustanovení pro stanovení věku porostu rozhodující právě číselný údaj o stáří porostu v nich uvedený. Žalobce věděl, že předmětný lesní porost byl v rámci lesního hospodářského plánu začleněn do skupiny 264 Hf 8, tedy do věkového stupně 8, v němž však nemohl být porost starší 80 let. Ostatně, a to je pro věc dle krajského soudu rozhodující, podle lesní hospodářské osnovy byl jeho věk 78 let. Na této skutečnosti nemohl nic změnit znalecký posudek, který žalobce předložil, neboť rozhodující byl pro danou věc stav právní, tedy stav uvedený v lesní hospodářské osnově, nikoli stav faktický. Kromě toho předložený znalecký posudek nebyl jednoznačný.
Žalobce (stěžovatel) napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností, v níž především nesouhlasil s právním názorem krajského soudu. Vypracovaným znaleckým posudkem totiž prokázal, že se faktický stav od stavu uvedeného v lesní hospodářské osnově liší. Za této situace pak měla být daná věc posouzena podle stavu faktického, s nímž bylo třeba stav právní uvést do souladu. Stěžovatel nesouhlasil ani s tím, že krajský soud opřel svůj závěr o ustanovení § 7 písm. c) vyhlášky č. 84/1996 Sb., jelikož není zaručeno, že číselný údaj o stáří porostu je v lesní hospodářské osnově a lesním plánu stanoven správně.
Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti poukázal zejména na znění ustanovení § 7 písm. c) vyhlášky č. 84/1996 Sb., kde se stanoví, že u různověkých porostů se pro jednotku zjištění stavu lesa uvádí střední věk jako plošně vážený průměr části různého věku. Prostorovou jednotkou rozdělení lesa je dle § 6 citované vyhlášky porostní skupina. Pro stanovení věku je tedy podstatný věk porostní skupiny a není možno posuzovat věk dle jedné její části, jak uvádí stěžovatel. Žalovaný má za to, že znalecký posudek neprokázal, že věk porostní skupiny je vyšší než 80 let.
Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů (§ 109 odst. 2, 3 s. ř. s.) a shledal, že je důvodná. Napadený rozsudek krajského soudu proto zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
Podle ustanovení § 32 odst. 4 zákona č. 289/1995 Sb., lesního zákona, je zakázáno provádět úmyslnou mýtní těžbu v lesních porostech mladších než 80 let; v odůvodněných případech může orgán státní správy lesů při schvalování plánu nebo při zpracování osnovy nebo na žádost vlastníka lesa povolit výjimku z tohoto zákazu.
Sankci za porušení tohoto zákazu stanoví § 55 odst. 1 písm. e) téhož zákona, podle kterého orgán státní správy lesů uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kč vlastníku lesa nebo jiné osobě, kteří provedou bez povolení orgánu státní správy lesů těžbu mýtní úmyslnou v porostu mladším než 80 let.
Je tedy nesporné, že pro správní řízení o uložení pokuty za tento správní delikt, a rovněž tak pro přezkum ve správním soudnictví v rámci uplatněných žalobních důvodů, je rozhodující zjištění této věkové hranice. Proto se i krajský soud v daném případě správně touto otázkou zabýval. Nemůže však s poukazem na ustanovení § 7 písm. c) vyhlášky č. 84/1996 Sb. obstát závěr, že rozhodující pro stanovení věku porostu je právní stav, tedy stav uvedený v hospodářské osnově, a nikoli stav faktický.
Podle § 25 odst. 5 lesního zákona ministerstvo stanoví právním předpisem podrobnosti o zadávání, zpracování a součástech osnov, o jejich změnách a o způsobu převzetí osnovy vlastníkem lesa. V souladu s tímto zákonným zmocněním jsou v ustanovení § 7 vyhlášky č. 84/1996 Sb. uvedeny údaje pro potřeby zpracování náležitostí plánů a osnov a odvození jejich závazných ustanovení.
Podle § 25 odst. 3 lesního zákona je však, pokud se týká lesních hospodářských osnov, závazná toliko celková výše těžeb, která je nepřekročitelná, a případně podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu (za podmínek zde dále uvedených), nikoli tedy vlastní údaj o stáří porostu (i když stanovená výše těžeb i z údaje o stáří porostu vychází). Obdobně je tomu u lesního hospodářského plánu (§ 24 odst. 2 cit. zákona).
Nelze tedy dovodit, že by samotný údaj o stáří porostu v těchto dokumentech byl bez dalšího (bez ohledu na sporný skutečný stav) rozhodující pro zjištění, zda došlo k porušení ustanovení § 33 odst. 4 a k naplnění skutkové podstaty ustanovení § 55 odst. 1 písm. e) cit. zákona. Poukaz na nepřesvědčivost znaleckého posudku předloženého žalobcem pak nemůže být důvodem k zamítnutí žaloby, neboť je především na správním orgánu, aby ve správním řízení doložil, že ke spáchání tohoto deliktu došlo, a na krajském soudu ve správním soudnictví je, aby (se zřetelem na žalobní důvody) posoudil, zda tato povinnost splněna byla.
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.