245/2004
Správní trestání a odpovědnost původce odpadu
Ej 498/2003
Správní trestání: odpovědnost původce odpadu
k § 5 odst. 3 zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech (v textu též „zákon o odpadech“)*)
Původce odpadu je podle § 5 odst. 3 zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, odpovědný za nakládání s odpady do doby jejich předání k využití nebo zneškodnění oprávněné osobě, kterou je provozovatel řádné skládky. Umožnila-li právnická osoba, která není osobou oprávněnou ve smyslu zákona o odpadech, původci odpadu uložit odpad na pozemek, který k ukládání odpadu nebyl určen, nemůže se původce odpadu dovolávat spoluodpovědnosti této právnické osoby.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 12. 2003, čj. 6 A 79/2001-53)
Věc:
Společnost s ručením omezeným A. proti Ministerstvu životního prostředí o odstranění návozu stavebního odpadu.Magistrát města Ostravy rozhodl dne 8. 12. 2000 o odstranění návozu stavebního odpadu, jenž žalobkyně neoprávněně umístila na pozemek parc. č. 348/1 v k. ú. K., jehož vlastníkem byla akciová společnost O.
Ministerstvo životního prostředí žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 5. 4. 2001 potvrdilo rozhodnutí správního orgánu I. stupně a odvolání žalobkyně zamítlo.
Žalobkyně namítala, že správní orgán nesprávně posoudil míru její odpovědnosti za závadný stav, neboť závadný stav byl způsoben několika subjekty. Odpovědnost byla stanovena pouze žalobkyni, ač ta byla pouze původcem odpadu, jenž byl ukládán na dotčené místo se souhlasem pracovníka právnické osoby, která dotčený pozemek spravovala.
Ze správního spisu vyplynulo, že rozhodnutím Města Ostravy, Úřadu městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz, ze dne 29. 1. 1999 bylo žalobkyni dáno povolení k odstranění stavby obytného domu za podmínek v rozhodnutí vyjmenovaných; pod bodem 3 těchto podmínek byla stanovena povinnost odvážet neupotřebitelný materiál na předem dohodnutou skládku. Na základě ústní dohody žalobkyně s autodopravcem však byl stavební odpad odvážen na pozemek ve vlastnictví akciové společnosti O., který nebyl určen k odkládání odpadů. Z této příčiny bylo žalobkyni uloženo odstranit na vlastní náklady stavební odpad – v množství cca 544 tun – z uvedeného pozemku.
Nejvyšší správní soud, který věc převzal podle § 132 s. ř. s. k dokončení řízení, žalobu jako nedůvodnou zamítl podle § 78 odst. 7 s. ř. s.
Z odůvodnění:
Žalobkyně nepopírá, že je původcem části odpadů navezených na pozemek parc. č. 348/1 v k. ú. K., jehož vlastníkem je akciová společnost O., a že tento pozemek nebyl skládkou ve smyslu zákona o odpadech; pouze namítá, že je dána nejen její odpovědnost k odstranění odpadů, ale i odpovědnost společnosti V., neboť k navážení odpadu na dotčený pozemek došlo se souhlasem jejího pracovníka.
Především nutno uvést, že obdobnou námitkou žalobkyně se zabýval již žalovaný v rámci odvolacího správního řízení a nepochybil, když ji neshledal důvodnou.
Nejvyššímu správnímu soudu nezbývá než opětovně poukázat na rozhodnutí Města Ostravy, Úřadu městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz, ze dne 29. 1. 1999, jímž bylo žalobkyni dáno povolení k odstranění stavby, přičemž jednou z podmínek bylo, že neupotřebitelný materiál bude odvážen na předem dohodnutou skládku. Žalobkyně takto nepostupovala a aby ušetřila náklady spojené s uložením odpadu na řádnou skládku (jak jednatel žalobkyně Ing. K. při soudním jednání potvrdil), rozhodla se uložit odpad na dotčeném pozemku. Nepochybné je, že tento pozemek není skládkou odpadů ve smyslu § 2 odst. 10 zákona o odpadech; takovouto skládkou je zařízení nebo místo, které je určeno k trvalému uložení odpadů za účelem jejich zneškodnění. Zákon o odpadech v § 3 odst. 4 výslovně stanoví, že odpady lze podle tohoto zákona upravovat, využívat nebo zneškodňovat pouze v zařízeních, místech a objektech k tomu určených ve smyslu tohoto zákona nebo za podmínek stanovených zvláštními předpisy. Žalobkyně se ve smyslu § 3 odst. 5 zákona o odpadech mohla odpadu zbavit pouze způsobem, který je v souladu s tímto zákonem a jinými právními předpisy.
Původce odpadu je podle § 5 odst. 3 zákona o odpadech odpovědný za nakládání s odpady do doby jejich využití nebo zneškodnění, pokud toto zajišťuje sám jako oprávněná osoba, nebo do doby jejich předání k využití nebo zneškodnění oprávněné osobě. Oprávněná osoba (jíž je míněn provozovatel řádné skládky), která převezme od původce odpady, přejímá na sebe též veškeré povinnosti původce stanovené tímto zákonem (§ 5 odst. 4 zákona o odpadech).
Z toho vyplývá, že žalobkyně se mohla zbavit odpovědnosti za nakládání s odpady pouze tehdy, pokud by odpady od ní převzal provozovatel řádné skládky. Tím však v žádném případě nebyla společnost V., která užívala pozemek pronajatý od akciové společnosti O. pouze pro skládku říčního písku, jak vyplývá z nájemní smlouvy uzavřené mezi uvedenými subjekty. Případná dohoda mezi žalobkyní a pracovníkem společnosti V. o ukládání odpadu na pozemek, který neplnil funkci skládky, nemůže zakládat spoluodpovědnost společnosti V. k odstranění odpadů z pozemku, jenž k ukládání odpadů nebyl určen.
Správní orgány obou stupňů proto postupovaly správně, když žalobkyni uložily odstranit návoz stavebního odpadu z označené parcely.
(zdi)
*) Zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, byl s účinností od 1. 1. 2002 zrušen zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů. K rozsahu povinnosti původce odpadu při nakládání s odpady nyní srov. jeho § 16 odst. 4.
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.