Vydání 3/2004

Číslo: 3/2004 · Ročník: II

124/2004

Správní trestání a legislativní chyba při vymezení skutkové podstaty

Správní trestání: legislativní chyba při zákonném vymezení skutkové podstaty deliktu
k § 5 odst. 1 a § 39 odst. 1 písm. c) zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech,1) ve znění zákona č. 37/2000 Sb.
Jestliže ustanovení zákona o správní sankci náležitě (slovně) definuje skutkovou podstatu deliktu, samotný nesprávný (nepřesný) odkaz na ustanovení vymezující odpovídající právní povinnost nebrání správnímu orgánu uložit za tento delikt sankci.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 11. 2003, čj. 5 A 65/2001-33)
Věc:
Společnost s ručením omezeným A. v Ch. proti Ministerstvu životního prostředí o uložení pokuty podle zákona o odpadech.
Rozhodnutím České inspekce životního prostředí ze dne 4. 12. 2000 byla žalobkyni podle ustanovení § 39 odst. 1 písm. c) zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, uložena pokuta ve výši 3000 Kč za porušení § 5 odst. 1 písm. h) téhož zákona s tím, že nevede evidenci odpadů v rozsahu stanoveném zákonem o odpadech a vyhláškou ministerstva.
V odvolání žalobkyně poukázala na to, že podle § 39 odst. 1 písm. c) uvedeného zákona uloží inspekce pokutu právnické osobě, která nevede ve stanoveném rozsahu evidenci odpadů a neplní ohlašovací povinnosti [§ 5 odst. 1 písm. g) a další]. Správní orgán však klade žalobkyni za vinu porušení povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. h) tohoto zákona, které není ustanovením § 39 odst. 1 písm. c) zákona o odpadech sankcionováno.
Rozhodnutím žalovaného ze dne 22. 2. 2001 bylo odvolání žalobkyně zamítnuto a napadené rozhodnutí České inspekce životního prostředí bylo potvrzeno.
Žalobu proti posléze uvedenému rozhodnutí Nejvyšší správní soud (který věc převzal k dokončení řízení od Vrchního soudu v Praze po 31. 12. 2002) zamítl.
Z odůvodnění:
V odůvodnění svého rozhodnutí žalovaný především poukázal na to, že novelou zákona o odpadech provedenou zákonem č. 37/2000 Sb. bylo do ustanovení § 5 odst. 1 za písmeno d) vloženo nové písmeno e) a dosavadní písmena e) až i) byla nově označena jako f) až j). Povinnost původce vést evidenci odpadů je dle platného znění zákona dána ustanovením § 5 odst. 1 písm. h). Tuto úpravu značení však již uvedená novela nepromítla v sankčních ustanoveních zákona. Pokuty jsou proto logicky ukládány podle těch sankčních ustanovení, která svým obsahem (nikoli citací v závorkách) odpovídají skutkové podstatě deliktu. Proto nelze akceptovat námitku odvolání, že pokuta byla uložena v rozporu s platným zněním zákona.
Žalobkyně v žalobě namítla, že není možné souhlasit s extenzívním výkladem znění zákona odpovídajícím představě o možném rozporu mezi "duchem" zákona a písemným zněním zákona. S odkazem na čl. 2 a čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod dovodila, že pokud zákon na porušení nějaké povinnosti nepamatuje sankcí, není možné sankci uložit. Žalobkyně proto navrhla, aby bylo zrušeno jak rozhodnutí ministerstva, tak i rozhodnutí správního orgánu I. stupně.
Žaloba není důvodná.
Žalobkyně nečinila sporným, že nevedla evidenci odpadů v rozsahu stanoveném zákonem o odpadech a přílohou č. 8 vyhlášky č. 338/1997 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Dopustila se tedy porušení právní povinnosti uvedené v ustanovení § 5 odst. 1 písm. h) zákona č. 125/1997 Sb. (vést evidenci odpadů v rozsahu stanoveném tímto zákonem a vyhláškou ministerstva). Je skutečností, že v důsledku legislativní chyby nebyla úprava v ustanovení § 5 odst. 1 tohoto zákona (tak, jak se o tom zmiňuje žalovaný) zohledněna v zákonném odkazu v ustanovení § 39 odst. 1 písm. c), kde je i nadále uveden § 5 odst. 1 písm. g) namísto správného § 5 odst. 1 písm. h).
Pokud ale ustanovení o sankci náležitě (slovně) definuje skutkovou podstatu deliktu, samotný nepřesný odkaz na ustanovení vymezující právní povinnost nebrání možnosti uložit za tento delikt příslušnou sankci. Ostatně při takovémto slovním vymezení není odkaz na příslušné ustanovení ani nezbytný. V daném případě je třeba přisvědčit žalovanému, že vymezení skutkové podstaty ("nevede ve stanoveném rozsahu evidenci odpadů") je již samo o sobě postačující a nemohlo ani v daném případě vést k pochybnostem o tom, jakého deliktu se žalobkyně dopustila.
(oda)
1
Nyní již zrušen zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech (v něm pak srov. § 16, § 18, § 19 a § 66 o evidenci odpadů a ukládání sankcí za správní delikty).

Zasílání aktuálního vydání na e-mail


Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.