Řízení před soudem: zásada perpetuatio fori
k § 7 a § 129 soudního řádu správního
Zásada trvání místní příslušnosti soudu
(perpetuatio fori)
se jako obecná právní zásada užije i ve správním soudnictví. Jejímu užití nebrání skutečnost, že není výslovně vyjádřena v ustanoveních § 7 a § 129 a násl. s. ř. s.
(Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 6. 2003, čj. Nad 52/2003-28)
Věc:
Ing. František P. v L. proti žalované České správě sociálního zabezpečení o úhradě dlužného penále na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ve sporu o místní příslušnost soudu.
Česká správa sociálního zabezpečení, pracoviště Ústí nad Labem, dne 2. 8. 2001 zamítla odvolání žalobce proti rozhodnutím Okresní správy sociálního zabezpečení v Ústí nad Labem a napadená rozhodnutí potvrdila. Žalobce podal dne 30. 8. 2001 ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem návrh na přezkoumání označeného rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení. Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 7. 9. 2001 věc postoupil Městskému soudu v Praze jako soudu místně příslušnému podle § 250d odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 250l odst. 2 o. s. ř. ve znění k 31. 12. 2002. Městský soud v Praze usnesením ze dne 27. 2. 2003 věc postoupil Krajskému soudu v Ústí nad Labem. Tento postup odůvodnil poukazem na ustanovení § 129 odst. 2 s. ř. s. a § 7 odst. 4 s. ř. s.
Dne 3. 6. 2003 Krajský soud v Ústí nad Labem předložil spis k rozhodnutí o místní příslušnosti podle § 7 odst. 6 věty druhé s. ř. s. Nejvyššímu správnímu soudu, neboť měl za to, že pro určení věcné a místní příslušnosti soudu jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. V průběhu řízení v této věci byla dána místní příslušnost Městského soudu v Praze, a to pro celé řízení v uvedené věci až do jejího skončení.
Nejvyšší správní soud podle § 7 odst. 6 věty druhé s. ř. s. rozhodl, že k řízení je příslušný Městský soud v Praze.
Z odůvodnění:
Pro posouzení nesouhlasu Krajského soudu v Ústí nad Labem s postoupením věci Městským soudem v Praze je rozhodující, že v daném případě bylo řízení u Krajského soudu v Ústí nad Labem zahájeno na základě opravného prostředku dle části páté hlavy třetí občanského soudního řádu, podaného proti rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení se sídlem v Praze, pracoviště Ústí nad Labem, kterými bylo rozhodnuto o úhradě dlužného penále podle zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Rozhodování o pojistném na sociální zabezpečení a o penále je věcí vyjmenovanou v ustanovení § 104a zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, která je zařazena mezi věci pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, o nichž je řízení vedeno podle zvláštních ustanovení hlavy čtvrté části šesté zákona č. 582/1991 Sb. Tyto věci jsou věcmi sociálního zabezpečení
, které nelze řadit mezi věci důchodového pojištění a důchodového zabezpečení ani mezi věci nemocenského pojištění. K přezkoumání napadeného rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení byl proto dle ustanovení § 246a odst. 1 o. s. ř. ve znění platném k 31. 12. 2002 místně příslušný soud, v jehož obvodu má tento správní orgán sídlo, v dané věci tedy Městský soud v Praze.
Soudní řád správní, který mimo jiné upravuje příslušnost soudů jednajících a rozhodujících ve správním soudnictví, neobsahuje v přechodných ustanoveních k opravným prostředkům proti rozhodnutí správního orgánu (§ 129) žádné přechodné ustanovení, které by se týkalo místní příslušnosti soudů ve správním soudnictví ve věcech zahájených přede dnem jeho účinnosti, tj. před 1. 1. 2003. Ze shora uvedeného vyplývá, že nabytím účinnosti soudního řádu správního nedošlo k žádným změnám v místní příslušnosti soudů u neskončených věcí. Nejvyšší správní soud se proto zcela shoduje s právním názorem Krajského soudu v Ústí nad Labem, totiž že pro určení věcné a místní příslušnosti soudu v dané věci jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. V době zahájení řízení byla dána místní příslušnost Městského soudu v Praze, jak vyplývá ze shora uvedeného, a tato místní příslušnost byla určena pro celé řízení v této věci až do jeho skončení. Odkaz Městského soudu v Praze na ustanovení § 7 odst. 4 s. ř. s. je nepatřičný, neboť toto ustanovení je možno aplikovat pouze na návrhy na zahájení řízení podané po 1. 1. 2003.