585/2005
Služební poměr policistů a kázeňský trest a propuštění
Ej 189/2005
Služební poměr policistů: kázeňský trest a propuštění
k § 32, § 33, § 37 a § 106 odst. 1 písm. d) zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky (v textu jen „zákon o služebním poměru“)
Z žádného ustanovení zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ani z jiného zákona nevyplývá, že by propuštění ze služebního poměru nebylo možné poté, co za stejný skutek (stejné jednání) byl policistovi uložen kázeňský trest.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 4. 2005, čj. 2 As 74/2003-86)
Prejudikatura
srov. též č. 201/2004 Sb. NSS.Věc:
Petr K. v Č. proti Policejnímu prezidiu České republiky o propuštění ze služebního poměru, o kasační stížnosti žalobce.Rozhodnutím ředitele Správy Severomoravského kraje Policie České republiky ze dne 22. 12. 1999 byl žalobce propuštěn ze služebního poměru příslušníka Policie České republiky podle § 106 odst. 1 písm. d) zákona o služebním poměru. Odvolání proti tomuto rozhodnutí bylo zamítnuto dne 10. 3. 2000.
Žalobce se žalobou u Městského soudu v Praze domáhal zrušení posléze uvedeného rozhodnutí. Městský soud v Praze žalobu zamítl.
V kasační stížnosti na toto rozhodnutí vznesené tvrdil žalobce (stěžovatel) nesprávné posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení [§ 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.]. Uvedl, že nesouhlasí s hodnocením soudu, že svým jednáním porušil služební přísahu a služební povinnosti zvláště závažným způsobem. Má za to, že toto hodnocení vůbec tomuto soudu nepřísluší. Dále uvedl, že za stejné jednání, za které byl propuštěn ze služebního poměru pro porušení přísahy, byl nejprve potrestán uložením kázeňského trestu, a to snížením funkčního platu o 15 % na dobu tří měsíců. V hierarchii kázeňských trestů uvedených v zákoně o služebním poměru se nejedná o nejpřísnější kázeňský trest. Po uložení tohoto kázeňského trestu vykonával službu v nezměněném rozsahu po dobu dvou měsíců. Uložením kázeňského trestu byla ohodnocena míra zavinění stěžovatele. Rozhodně tedy nemohl úmyslně porušit služební přísahu zvlášť závažným způsobem. Stěžovatel má za to, že městský soud nesprávně posoudil věc po právní stránce, protože totožné jednání, které bylo posouzeno jako kázeňský přestupek, tj. zaviněné porušení základních povinností policisty obsažených i ve služební přísaze menší, než je zvlášť závažné porušení stejných povinností, hodnotil zároveň jako porušení služební přísahy (tedy i základních povinností policisty) zvlášť závažným způsobem. Služební orgán v předcházejícím řízení jednal v rozporu se zákonem, neboť stejný skutek co do závažnosti porušení povinností policisty, resp. i služební přísahy, vyhodnotil dvakrát různým způsobem.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.
Z odůvodnění:
Podle § 32 odst. 1 zákona o služebním poměru (ve znění účinném v době vydání napadeného správního rozhodnutí) je kázeňským přestupkem zaviněné porušení základních povinností policisty, pokud nejde o trestný čin. Podle § 33 téhož zákona jsou kázeňskými tresty a) písemná důtka, b) snížení základního platu až o 15 % na dobu nejvýše tří měsíců, c) snížení hodnosti o jeden stupeň až na dobu jednoho roku, d) zákaz činnosti, e) propadnutí věci.
Podle § 37 odst. 1 zákona o služebním poměru nelze kázeňský trest uložit, byl-li policista za týž skutek již odsouzen soudem; byl-li kázeňský trest uložen dříve, zruší se s účinností ode dne uložení. Podle § 32 odst. 2 téhož zákona nelze kázeňský trest uložit, popřípadě vykonat, byl-li kázeňský trest prominut nebo vztahuje-li se na přestupek amnestie. Podle § 106 odst. 1 písm. d) cit. zákona může být policista propuštěn ze služebního poměru, jestliže porušil služební přísahu nebo služební povinnost zvlášť závažným způsobem.
V prvé řadě je třeba uvést, že v případě propuštění podle posledně uvedeného ustanovení soudu v řízení o přezkoumání rozhodnutí příslušného služebního funkcionáře přísluší, aby – pokud je to namítáno v žalobě – posoudil, zda se jedná o zvláště závažné porušení služební přísahy nebo služební povinnosti, a aby uvážil, zda jsou dány zákonné podmínky § 106 zákona o služebním poměru.
I Nejvyšší správní soud má za to, že rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru na rozdíl od kázeňského trestu není sankcí (i když fakticky, nikoli však právně, takovéto personální opatření by z hlediska některých důsledků mohlo být za určitý druh trestu považováno). Z žádného z ustanovení zákona o služebním poměru či jiného zákona nevyplývá, že by propuštění ze služebního poměru nemohlo následovat poté, kdy byl za stejný skutek (stejné jednání) uložen kázeňský trest. Naopak, toliko za výše uvedených okolností je vyloučeno uložení kázeňského trestu, přičemž navíc o takovýto případ se u žalobce nejednalo.
Pro úplnost je třeba dále konstatovat, že nemůže obstát ani úvaha stěžovatele o nepřípustném rozdílu v hodnocení závažnosti jednání v případě uložení kázeňského trestu a v případě propuštění ze služebního poměru. Bezesporu porušení služební přísahy nebo služební povinnosti zvlášť závažným způsobem [§ 106 odst. 1 písm. d) zákona o služebním poměru] zahrnuje i zaviněné porušení základních povinností policisty. Rozhodnutí o tom, zda dojde k propuštění policisty, je především na úvaze příslušného služebního funkcionáře. Nic mu nebrání, aby i v případě splnění podmínek dle § 106 odst. 1 písm. d) cit. zákona s přihlédnutím ke všem dalším konkrétním okolnostem přistoupil toliko k uložení kázeňského trestu. Stejně tak však zákonná úprava nevylučuje, aby poté, kdy příslušnému policistovi byl uložen kázeňský trest, po zjištění dalších skutečností či po novém uvážení (při dodržení zákonných lhůt) byl policista propuštěn.
(oda)
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.