131/2004
Služební poměr a poskytování naturálních náležitostí
Služební poměr: poskytování naturálních náležitostí
k § 55 odst. 1 písm. c) zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky (v textu též "zákon č. 186/1992 Sb.")*)
Příspěvek k obměně a doplnění základní stejnokrojové výbavy celníka je ve smyslu § 55 odst. 1 písm. c) zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, naturální náležitostí účelově určenou pro potřeby výkonu služby. Ani v případě peněžní evidence čerpání příspěvku podle služebního předpisu nelze dovodit nárok na výplatu zůstatku při skončení služebního poměru.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 11. 2003, čj. 5 A 61/2002-50)
Věc:
Hana S. v P. proti Ministerstvu financí - Generálnímu ředitelství cel o výplatu zůstatku osobního konta celníka.Žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 1 a postoupenou Vrchnímu soudu v Praze se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí ředitele Generálního ředitelství cel ze dne 22. 1. 2001, jímž bylo podle § 133 odst. 3 zákona č. 186/1992 Sb. zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí Generálního ředitelství cel ze dne 20. 11. 2000, kterým nebylo vyhověno žádosti žalobkyně o výplatu zůstatku osobního konta celníka.
V žalobě žalobkyně namítla, že ke dni 30. 9. 2000 skončil její služební poměr celníka a k tomuto dni nevyčerpala stejnokrojové součástky k obměně a doplnění základní stejnokrojové výbavy, na které jí vznikl nárok za dobu trvání služebního poměru. Nárok jí vznikl podle § 55 odst. 1 písm. c) zákona č. 186/1992 Sb. a § 30 vyhlášky Ministerstva financí č. 259/1997 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru celníků. Podle čl. 18 odst. 3 písm. b) služebního předpisu č. 224 (poznámka soudu: správně má být č. 244) se naturální náležitosti poskytují vydáním součástek stejnokroje a odečtením odpovídající částky v korunách (jejich hodnoty) z tzv. osobního konta. Uvedený předpis užívá pojmu "oděvní příspěvek"; nárok na tento příspěvek vzniká průběžně, a nemůže se tedy jednat o nárok, který zaniká. Žalobkyně je názoru, že ustanovení § 55 odst. 1 písm. c) zákona č. 186/1992 Sb. a § 30 odst. 3 vyhlášky č. 259/1997 Sb. zakládají nárok, jehož peněžní částkou vyjádřený obsah určuje interní předpis jako procentní výměru základní hodnoty stanovené v penězích. Nárok na naturální náležitosti vzniká všem celníkům při srovnatelném druhu výkonu služby ve stejné výši. Právní předpis ovšem neurčuje povinnost vyčerpání nároku v určité době, a výše nároku tak není závislá na skutečném čerpání. Proto nelze po skončení služebního poměru tuto částku neposkytnout vzhledem k tomu, že by bylo nelogické čerpání součástek stejnokroje. Služební předpis č. 224 (ve znění platném k 31. 8. 2000) také nárok na výplatu zůstatku na osobním kontě celníka při skončení služebního poměru stanovil. Za právně irelevantní považuje žalobkyně znění služebního předpisu v době, kdy skončil její služební poměr (podle něhož se osobní konto celníka zruší bez náhrady), neboť nárok vyplývá přímo z právního předpisu, a ani zákon ani prováděcí vyhláška zánik nároku nepředpokládají. V replice k vyjádření žalovaného pak žalobkyně uvedla, že tvrzení o nemožnosti výplaty peněžního ekvivalentu oděvního příspěvku je popřeno praxí žalovaného do července 2000 a zejména srovnáním s příspěvkem na údržbu základní stejnokrojové výbavy podle § 30 odst. 4 vyhlášky č. 259/1997 Sb., který se při skončení služebního poměru vyplácí. Z těchto důvodů žalobkyně navrhla zrušení rozhodnutí ředitele Generálního ředitelství cel i zrušení rozhodnutí správního orgánu I. stupně.
Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě upozornil na to, že smyslem a účelem právní úpravy naturálních náležitostí je poskytnout celníkovi naturální náležitosti potřebné pro výkon celní služby, a to ve formě stejnokrojových součástek k obměně a doplnění jeho základní stejnokrojové výbavy tak, aby mohl jako celník řádně vykonávat službu ve služebním stejnokroji. Zdůraznil, že jde o náležitosti naturální, nikoliv o peněžité plnění. Osobní konto celníka je užíváno jako pomocný evidenční a kontrolní prostředek, jehož prostřednictvím je sledováno a evidováno čerpání naturálních náležitostí ve formě stejnokrojových součástek. Naturální náležitosti se poskytují při vzniku a trvání služebního poměru a poskytují se po dobu, po kterou celníkovi náleží služební příjem nebo jeho náhrada. Součástky k obměně a doplnění základní stejnokrojové výbavy jsou sice poskytovány podle jeho potřeb a vlastního uvážení, avšak neodebírají se prostřednictvím osobního konta: na něm jsou pouze imaginární peníze, které představují procento hodnoty základní stejnokrojové výbavy. Celník tedy není povinen odebrat součástky v dané hodnotě za určité období; pokud je jeho služební poměr ukončen, zůstane na jeho kontě imaginární částka. Při její výplatě by příspěvek nesloužil určenému účelu. Proto žalovaný navrhnul zamítnutí žaloby.
Ze spisu předloženého žalovaným vyplývá, že dne 11. 10. 2000 sdělil žalovaný žalobkyni, že k její žádosti jí bude vyplacena finanční stejnokrojová norma za příslušný kalendářní rok a že příspěvek k obměně a doplnění základní stejnokrojové výbavy se ruší v den skončení služebního poměru. Ve spise je založen přehled pohybů na kontech žalobkyně, a to od 1. 1. 1999 do 14. 9. 2000. Na žádost o výplatu zůstatku obdržela žalobkyně zamítavý dopis ředitelky 4. odboru Generálního ředitelství cel odůvodněný tím, že při výplatě by oděvní příspěvek nesloužil určenému účelu. Podané odvolání bylo zamítnuto s obdobným odůvodněním založeným na tom, že služební stejnokroj je oprávněn nosit pouze celník. Smyslem a cílem právní úpravy je poskytnout celníkovi naturální náležitosti ve formě stejnokrojových součástek za účelem řádného plnění výkonu služby a zůstatek osobního konta, které je pouze kontrolním prostředkem, po skončení služby vyplatit nelze.
Nejvyšší správní soud, na nějž věc přešla podle ustanovení § 132 s. ř. s., přezkoumal napadená rozhodnutí v mezích žalobních námitek a žalobu jako nedůvodnou zamítl.
Z odůvodnění:
Při jednání byl proveden důkaz služebním předpisem č. 244 ze dne 9. 4. 1998, čj. 74-2802/97, upravujícím naturální náležitosti a pravidla nošení služebního stejnokroje, včetně změny účinné od 1. 9. 2000. Služební předpis v původním znění v čl. 17 písm. c) zařazuje mezi naturální náležitosti součástky k obměně a doplnění základní stejnokrojové výbavy (oděvní příspěvek), v čl. 18 písm. b) stanoví, že naturální náležitosti se poskytují vydáním součástek k obměně a doplnění základní stejnokrojové výbavy a odečtením odpovídající částky v korunách z osobního konta celníka, v čl. 21 odst. 1 určuje, že se oděvní příspěvek poskytuje bezhotovostní formou, a stanoví jeho výši a způsob čerpání a v čl. 24 odst. 3 zakládá nárok na výplatu zůstatku osobního konta celníka včetně oděvního příspěvku v případě skončení služebního poměru celníka. Služebním předpisem č. 16/2000 ze dne 2. 8. 2000, čj. 11865/00-74, byl služební předpis č. 244/1998 změněn, a to právě v ustanovení čl. 24 odst. 3. Podle nové úpravy, účinné v době skončení služebního poměru žalobkyně, se osobní konto celníka zruší v den skončení služebního poměru bez náhrady.
O žalobních námitkách uvážil soud následovně:
Podle § 12 odst. 3 zákona č. 13/1993 Sb., celního zákona, se na služební poměr celníků užije zákon o služebním poměru příslušníků Policie České republiky - tedy zákon č. 186/1992 Sb. Podle § 55 odst. 1 písm. c) zákona č. 186/1992 Sb. má celník nárok na naturální náležitosti potřebné pro výkon služby. Odst. 2 téhož ustanovení obsahuje zmocnění pro ministerstvo [kterým se podle § 12 odst. 3 písm. b) celního zákona rozumí Ministerstvo financí] k vydání obecně závazného právního předpisu stanovícího podmínky nároku na jednotlivé druhy náležitostí, jejich výši, výplatní termíny a další podrobnosti. Tímto předpisem je vyhláška Ministerstva financí č. 259/1997 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru celníků.*) Ustanovení § 30 vyhlášky upravuje naturální náležitosti při vzniku a trvání služebního poměru a podle odst. 3 tohoto ustanovení celníkovi náleží součástky k obměně a doplnění základní stejnokrojové výbavy, jejichž hodnota v kalendářním roce činí a) 35 % hodnoty základní stejnokrojové výbavy, pokud celník vykonává funkci ve stejnokroji, b) 15 % hodnoty základní stejnokrojové výbavy, pokud celník používá při výkonu funkce střídavě stejnokroj s osobními ochrannými pracovními prostředky nebo výstrojními součástkami, které nejsou poskytovány v základní stejnokrojové výbavě a které celník používá déle než polovinu stanovené doby služby. Pro případ skončení služebního poměru vyhláška upravuje pouze nevyžadování vrácení vydaných výstrojních součástek při úmrtí (§ 31). Naturální náležitosti (tedy i příspěvek k obměně a doplnění základní stejnokrojové výbavy) podle § 32 vyhlášky se poskytují za dobu, po kterou celníkovi náleží služební příjem nebo jeho doplatek.
Žalobkyně namítá, že žalovaný nemohl postupovat podle služebního předpisu účinného v době skončení jejího služebního poměru, neboť jeho úprava je v rozporu se zákonem a vylučuje její zákonný nárok na výplatu zůstatku oděvního příplatku. Služební předpis - svou povahou předpis interní - by jistě nemohl omezit právo vyplývající ze zákona. O takový případ se ovšem nejedná. Zákon o služebním poměru zakládá v ustanovení § 55 odst. 1 písm. c) nárok na naturální náležitosti potřebné pro výkon služby. Jedná se tedy o nárok na náležitosti naturální, jimiž se obecně rozumí hodnoty nepeněžní; nárok je přitom přímo zákonem spojen s potřebností pro výkon služby. Prováděcí předpis pak zcela v mezích zákona váže naturální náležitosti na vznik a trvání služebního poměru a příspěvek k obměně a doplnění základní stejnokrojové výbavy spojuje s nárokem na součástky k obměně a doplnění základní stejnokrojové výbavy. Způsob realizace a výdej součástek k obměně a doplnění základní stejnokrojové výbavy stanovený služebním předpisem a evidence nároku a hodnoty vydaných součástek formou korunového konta na tom nic nemění. Fakticky byl také oděvní příspěvek poskytován vydáváním oděvních součástek ze strany žalovaného a osobní konto celníka sloužilo pouze k přehledu o čerpání oděvních součástek. Zákon tedy zakládá nárok na naturální plnění účelově určené k řádnému výkonu služby a nelze z něho dovodit žádný nárok na výplatu hodnoty nevyčerpaných naturálních náležitostí, pokud služební poměr skončil, neboť poté již není naplněno jeho účelové určení. Neobstojí ani argumentace, že podle předchozího služebního předpisu byla výplata zůstatku možná, ani tvrzení, že i po novele služebního předpisu je nadále možná výplata zůstatku příspěvku na údržbu základní stejnokrojové výbavy. Zákon č. 186/1992 Sb. spojuje nárok na všechny naturální náležitosti s potřebností pro výkon služby, prováděcí vyhláška pak v mezích zmocnění k úpravě podrobností vymezuje tento nárok jako nárok na prostředky na údržbu základní stejnokrojové výbavy (§ 30 odst. 5) a nárok rovněž spojuje s dobou, po kterou celníkovi náleží služební příjem nebo jeho náhrada (§ 32). Pokud služební předpis umožňuje výplatu poměrné části finanční stejnokrojové normy (oděvního příspěvku na údržbu stejnokroje), činí tak nad rámec zákona. Oporu může mít tento postup pouze v tom, že nečerpání tohoto příspěvku ve skutečnosti znamenalo, že tyto náklady celník fakticky vynaložil ze svých prostředků. Hodnocení zákonnosti výplaty tohoto příspěvku (prostředků na údržbu) je však nad rámec dané věci.
(oš)
*
Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, byl s účinností od 1. 1. 2005 zrušen zákonem č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
*
Vyhláška č. 259/1997 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru celníků, byla s účinností od 1. 1. 2005 zrušena zákonem č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.