5/2003
Rozhodnutí správního orgánu a nepřezkoumatelnost
Rozhodnutí správního orgánu: nepřezkoumatelnost
k § 59 odst. 2 správního řádu
k § 76 odst. 1 písm. a) soudního řádu správního
Není možné v odvolacím řízení současně zamítnout odvolání a rozhodnutí správního orgánu prvního I. stupně ve výroku změnit (§ 59 odst. 2 spr. ř.). Takové rozhodnutí je nepřezkoumatelné a soud je zruší podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. pro vady řízení bez jednání.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 5. 2003, čj. 7 A 124/2000-39)
Prejudikatura:
srov. obdobně Výběr soudních rozhodnutí ve věcech správních (příloha časopisu Správní právo) č. 80/1995.Věc:
Akciová společnost B. v P. proti Ministerstvu dopravy a spojů o uložení sankce za správní delikt.Rozhodnutím Okresního úřadu Praha-východ ze dne 29. 12. 1999 byla žalobci za porušení § 35 písm. s) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě (ve znění zákona č. 304/1997 Sb.), za provozování linkové osobní dopravy bez licence a podle § 35 téhož zákona uložena pokuta 100 000 Kč.
Žalobce se proti tomuto rozhodnutí odvolal; rozhodnutím Ministerstva dopravy a spojů ze dne 21. 4. 2000 bylo jeho odvolání zamítnuto a současně rozhodnutí okresního úřadu změněno tak, že byla změněna část výroku od dvojtečky ke slovu "ukládá" takto: dopravce B. (...) provozoval v období 30. 3. 1999 až 25. 4. 1999 linkovou osobní dopravu bez licence, čímž porušil ustanovení § 10 odst. 1 zákona o silniční dopravě, a proto se mu na základě ustanovení § 35 písm. s) zákona o silniční dopravě ukládá...".
Žalobce namítl, že sice provozoval dopravu, nikoli však linkovou osobní dopravu; kromě toho v průběhu řízení poukazoval na nepříslušnost rozhodujícího orgánu I. stupně v důsledku nevyřízené námitky podjatosti a na řadu dalších vad, které uplatnil mj. i podnětem podle § 65 spr. ř.
Žalovaný proti tomu uvedl, že linkovou osobní dopravu lze provozovat jen na základě licence, přičemž znaky zvláštní linkové dopravy ve smyslu § 2 odst. 3 písm. b) zákona o silniční dopravě byly naplněny. Za diskutabilní by bylo možno považovat pouze výklad termínu "pravidelné", který by nebyl naplněn pouhým opakováním dopravy; v posuzované věci ale prokazatelně došlo k opakované dopravě podle jízdního řádu.
Věc nebyla skončena do konce roku 2002 u Vrchního soudu v Praze, proto ji převzal k dokončení řízení Nejvyšší správní soud. Ten pak rozsudkem zrušil rozhodnutí správního orgánu II. stupně pro vady řízení.
Z odůvodnění:
Napadené rozhodnutí žalovaného je nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost [§ 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.].
Správní řízení tvoří jeden celek do pravomocného rozhodnutí; vady řízení nebo rozhodnutí v I. stupni lze odstranit v řízení odvolacím. S tím také počítá institut změny rozhodnutí v odvolacím řízení, v němž odvolací orgán podle § 59 odst. 1 spr. ř. přezkoumává napadené rozhodnutí v celém rozsahu, a je-li to nutné, dosavadní řízení doplní, popřípadě vady odstraní. Není tedy vázán jen důvody podaného odvolání a může rozhodnutí změnit, shledá-li k tomu důvody. Rozhodnutí o odvolání tak jako jakékoliv jiné správní rozhodnutí musí ovšem odpovídat zákonu (§ 46 spr. ř.). Výrok rozhodnutí odvolacího orgánu musí obsahovat základní náležitosti správního rozhodnutí ve smyslu § 47 spr. ř.; jeho výrokem - rozhodnutím ve věci - je rozhodnutí o tom, zda se výrok rozhodnutí I. stupně potvrzuje a odvolání zamítá, či zda se tento výrok mění (a jak). Pokud tedy ustanovení § 59 odst. 2 spr. ř. předpokládá, že odvolací orgán rozhodnutí změní nebo zruší, jinak odvolání zamítne a rozhodnutí potvrdí, jedná se o tři možné alternativy rozhodnutí, které se navzájem vylučují. Pokud některé z nich odvolací orgán spojí, jde o rozhodnutí nesrozumitelné, trpící logickým rozporem. Není tedy možné v odvolacím řízení současně zamítnout odvolání a rozhodnutí I. stupně v jeho výroku změnit, což ovšem žalovaný učinil a jednalo se o podstatnou změnu ve vymezení odpovědnosti za skutek. Stejně by muselo být napadené rozhodnutí posouzeno i před účinností soudního řádu správního [§ 250f odst. 1 písm. a), § 250j odst. 2 poslední věta občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2002].
Je-li rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost, nelze zkoumat důvodnost jednotlivých věcných žalobních námitek. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí spočívající v jeho nesrozumitelnosti označuje soudní řád správní za vadu řízení, která je důvodem pro zrušení rozhodnutí bez jednání. Proto Nejvyšší správní soud napadené rozhodnutí žalovaného podle § 76 odst.1 písm. a) s. ř. s. zrušil a podle § 78 odst. 4 s. ř. s. vyslovil, že se věc vrací žalovanému k dalšímu řízení, při němž je podle odst. 5 téhož ustanovení vázán právním názorem soudu.
(oš)
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.