Řízení před soudem: zvláštní příslušnost Krajského soudu v Ostravě k projednání žaloby na ochranu proti nečinnosti
Krajský soud v Ostravě je podle § 7 odst. 4 s. ř. s. příslušný rozhodovat i o žalobách na ochranu proti nečinnosti Dopravního a energetického stavebního úřadu při poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
(Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 10. 2025, čj. Nad 137/2025-23)
V této věci šlo o otázku příslušnosti Krajského soudu v Ostravě k projednání žaloby na ochranu proti nečinnosti žalovaného (Dopravního a energetického stavebního úřadu) při rozhodování o žádosti o poskytnutí informací podle informačního zákona.
Žalobce se podanou žalobou domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného při rozhodování o žádosti o poskytnutí informací č. 4 ze dne 11. 9. 2024, kterou žalobce požadoval, aby mu žalovaný poskytl:
1) všechny protokoly z provedených kontrolních dní výstavby dálnice D0805 Lovosice – Řehlovice a jejich příloh (včetně informací o zúčastněných institucích a osob) za období 1. 1. 2021 až 1. 9. 2024; 2) v případě, že žádné protokoly za toto období neexistují, tak jakékoliv poslední tři protokoly z provedených kontrolních dní výstavby dálnice D0805 Lovosice – Řehlovice a jejich přílohy (včetně informací o zúčastněných institucích a osob).
Dle žalobce mu žalovaný dne 19. 9. 2024 sdělil, že žádnými z požadovaných dokumentů nedisponuje. Proti sdělení žalobce podal stížnost podle § 16a odst. 1 písm. b) informačního zákona a odvolání podle § 16 odst. 1 informačního zákona. Rozhodnutím ze dne 6. 2. 2025 žalovaný žádost žalobce zamítl. I proti tomuto rozhodnutí brojil žalobce odvoláním, na jehož základě Ministerstvo dopravy rozhodnutím ze dne 8. 4. 2025 rozhodnutí žalovaného zrušilo a věc mu vrátilo k novému vyřízení. Žalovaný o žádosti dosud nerozhodl, žalobce proto dne 16. 5. 2025 podal stížnost dle § 16a odst. 1 písm. b) informačního zákona proti další nečinnosti žalovaného. Poté žalobce podal žalobu k Městskému soudu v Praze.
Městský soud v usnesení ze dne 26. 8. 2025, čj. 3 A 99/2025-9, dospěl k závěru, že není příslušný a postoupil věc k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Ostravě. Podle městského soudu žaloba směřovala proti věci, v níž měl rozhodnout žalovaný v prvním stupni, byla proto založena zákonná příslušnost Krajského soudu v Ostravě podle § 7 odst. 4 s. ř. s.
Krajský soud v Ostravě předložil věc Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o příslušnosti, neboť s názorem městského soudu nesouhlasil (§ 7 odst. 6 věta druhá s. ř. s.). Dle krajského soudu by se mělo při posuzování zvláštní příslušnosti přihlédnout k historickým souvislostem § 7 odst. 4 s. ř. s. Krajský soud byl původně povolán k rozhodování úzce vymezených věcí týkajících se umisťování a povolování staveb dopravní infrastruktury podle zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury. Rozsah věcí, pro které byla stanovena zvláštní příslušnost, byl následně rozšířen o veškeré věci, v nichž rozhodoval nebo měl rozhodovat Dopravní a energetický stavební úřad. Z důvodové zprávy k zákonu č. 152/2023 Sb. vyplývá, že úmyslem zákonodárce nebylo přenést na Krajský soud v Ostravě paušálně rozhodování ve všech věcech, v nichž rozhodoval nebo měl rozhodovat Dopravní a energetický stavební úřad, ale pouze tam, kde by vykonával kompetenci prvostupňového orgánu ve věcech stavebních. Ve věcech žádostí o informace není příslušnost Dopravního a energetického stavebního úřadu jakkoliv exkluzivní, proto mělo dojít k aplikaci obecných ustanovení o příslušnosti krajských soudů.
Nejvyšší správní soud rozhodl, že k projednání věci vedené u Krajského soudu v Ostravě je příslušný Krajský soud v Ostravě.
Z odůvodnění:
[5] Mezi městským s krajským soudem vznikl spor ohledně otázky, zda lze nečinnost při rozhodování o žádosti o informace zařadit mezi množinu věcí,
ve kterých rozhodl nebo měl rozhodnout v prvním stupni Dopravní a energetický stavební úřad
ve smyslu § 7 odst. 4 s. ř. s., a je tedy dána zvláštní příslušnost Krajského soudu v Ostravě podle tohoto ustanovení. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že ano.
[6] Pro věc je především podstatný samotný text zákonné úpravy. To platí tím spíše, že se jedná o otázku
kompetence
soudu jakožto orgánu veřejné moci a současně otázku s významným dopadem na zajištění přístupu k soudní ochraně. Z obou důvodů je nutno trvat na co možná jednoznačné a předvídatelné interpretaci aplikované právní úpravy. Tu garantuje především výklad gramatický, jehož korekce je namístě zejména tehdy, pokud by jeho výsledek nebyl s ohledem na míru nesrozumitelnosti právní úpravy jednoznačný, nebo by se jevil v hrubém rozporu se zřejmým úmyslem zákonodárce či ústavněprávními požadavky.
[7] Podle § 7 odst. 4 s. ř. s. platí:
Ve věcech, ve kterých rozhodl nebo měl rozhodnout v prvním stupni Dopravní a energetický stavební úřad, je k řízení příslušný Krajský soud v Ostravě. O těchto žalobách vede řízení specializovaný senát
.
[8] Nejvyšší správní soud neshledává na citované právní úpravě nic nesrozumitelného, ani nejednoznačného. Příslušnost Krajského soudu v Ostravě je v něm vymezena pouze identitou, resp. příslušností správního orgánu prvního stupně. Pokud není sporná jeho příslušnost, nemůže být spornou příslušnost Krajského soudu v Ostravě.
[9] Tento výklad navíc nezpochybňují ani jiné výkladové metody, včetně Krajským soudem v Ostravě preferovaného výkladu historického.
[10] Do 31. 12. 2023 platil § 7 odst. 4 s. ř. s. ve znění, podle nějž
k řízení o žalobě proti rozhodnutí, kterým se umisťuje nebo povoluje stavba dopravní infrastruktury podle § 1 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů, je příslušný Krajský soud v Ostravě. O těchto žalobách vede řízení specializovaný senát.
V dalším překotném až chaotickém vývoji v souvislosti se změnami veřejného stavebního práva se měnil obsah i účinnost citovaného ustanovení. Věcné kritérium spočívající ve vymezeném okruhu staveb bylo jednoznačně a nepochybně nahrazeno právě kritériem institucionálním (původně se mělo jednat o Nejvyšší stavební úřad a Specializovaný a odvolací stavební úřad, posléze nahrazené právě Dopravním a energetickým stavebním úřadem). Změnil se i okruh žalob, k jejichž projednání se zvláštní příslušnost Krajského soudu v Ostravě stanovuje: namísto původní příslušnosti k projednání žalob proti rozhodnutí správních orgánů ve stanovených agendách je ze samotného textu zákona zřejmé, že nově je příslušnost Krajského soudu v Ostravě dána šířeji, přinejmenším pro žaloby na ochranu proti nečinnosti (avšak nikoliv pouze ty).
[11] Tento závěr podporuje i důvodová zpráva k zákonu č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona, jímž byly tyto změny poprvé provedeny (následně došlo již jen k záměně správních úřadů): „
souslovím ,rozhodl nebo měl rozhodnout‘ je nutno v kontextu tohoto ustanovení rozumět nejen vydání rozhodnutí ve smyslu § 65 soudního řádu správního, ale také jiné formy činnosti veřejné správy vydané či učiněné Specializovaným stavebním úřadem nebo Nejvyšším stavebním úřadem. Krajský soud v Ostravě proto bude příslušný také v případě zásahových žalob a žalob proti nečinnosti.
“
[12] Z následného zákona č. 152/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění zákona č. 195/2022 Sb., a některé další související zákony, ani z důvodové zprávy k němu, jíž se dovolává krajský soud, pro posuzovanou otázku neplyne nic jiného, než že došlo k náhradě Nejvyššího stavebního úřadu a Specializovaného a odvolacího stavebního úřadu Dopravním a energetickým stavebním úřadem. O jakémkoliv věcném omezení zvláštní příslušnosti Krajského soudu v Ostravě důvodová zpráva neříká vůbec nic.
[13] Nejvyšší správní soud má za nepochybný úmysl zákonodárce stanovit zvláštní příslušnost Krajského soudu v Ostravě pro všechny formy činnosti veřejné správy vydané či učiněné Dopravním a energetickým stavebním úřadem a neshledává žádný důvod takto vyjádřený záměr omezovat toliko na část jeho agendy, třebas jeho agendy hlavní. I poskytování informací podle informačního zákona se realizuje formami činnosti veřejné správy, zvláštní příslušnost Krajského soudu v Ostravě se tak může uplatnit i v těchto případech.
[14] Bude tím zcela jistě naplňován, byť v širším rozsahu, i původní účel zavedení zvláštní příslušnosti Krajského soudu v Ostravě, provedeného zákonem č. 225/2017 Sb. s účinností od 1. 1. 2018. Tím bylo zefektivnění, zrychlení a zkvalitnění soudního přezkumu (usnesení NSS ze dne 13. 6. 2019, čj. Nad 79/2019-68). Podle § 2 odst. 1 informačního zákona v kombinaci s čl. 17 odst. 5 Listiny základních práv a svobod lze předpokládat, že Dopravní a energetický stavební úřad bude především adresátem žádostí o informace, které úzce souvisí s povolováním vyhrazených staveb. Nebylo by racionální, aby zvláštní příslušnosti podléhal pouze soudní přezkum rozhodnutí o povolení vyhrazených staveb, zatímco procesy s tím úzce související již nikoliv. Pokud by mělo dojít k rozdělení příslušnosti krajských soudů, lze pochybovat, že by to vedlo k zefektivnění, zrychlení a zkvalitnění soudního přezkumu. Není přitom podstatné, že o žádostech o informace běžně rozhodují i jiné správní orgány, jak uvádí krajský soud. Specifikem žádostí vyřizovaných Dopravním a energickým stavebním úřadem je totiž jejich předmět, tedy informace týkající se vyhrazených staveb, nikoliv forma jejich vyřizování.
[15] Na těchto závěrech nic nemění ani skutečnost, že Dopravní a energetický úřad v některých řízeních vystupuje v pozici nadřízeného orgánu, § 7 odst. 4 s. ř. s. totiž jasně uvádí, že zvláštní příslušnost Krajského soudu v Ostravě se uplatní pouze u věcí, které Dopravní a energetický stavební úřad
rozhodl nebo měl rozhodnout v prvním stupni
. Ani z toho tak nelze dovodit, že by se zvláštní příslušnost měla týkat pouze věcí, ve kterých šlo o výkon kompetencí stavebního úřadu, třebas jen v prvním stupni. Pokud by zákonodárce skutečně zamýšlel zvláštní příslušnost soudu tímto způsobem omezit, nic by mu nebránilo tak v § 7 odst. 4 s. ř. s. učinit výslovně. Jak však Nejvyšší správní soud vysvětlil výše, úvahy zákonodárce mířily opačným směrem, tedy k rozšíření zvláštní příslušnosti Krajského soudu v Ostravě.
[16] Příslušný k projednání a rozhodnutí posuzované věci ochrany proti nečinnosti Dopravního a energetického stavebního úřadu při rozhodování o žádosti o poskytnutí informací podle informačního zákona je proto Krajský soud v Ostravě.