Vydání 11/2019

Číslo: 11/2019 · Ročník: XVII

3930/2019

Řízení před soudem: zaplacení soudního poplatku; právní moc

Řízení před soudem: zaplacení soudního poplatku; právní moc
k § 55 odst. 5 a k § 54 odst. 5 soudního řádu správního ve znění zákona č. 176/2018 Sb.
Rozhodnutí o ustanovení zástupce nabývá právní moci dnem, kdy bylo doručeno jak zástupci, tak zastoupenému (viz § 55 odst. 5 ve spojení s § 54 odst. 5 soudního řádu správního).
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 8. 2019, čj. 8 Azs 205/2019-22)
Prejudikatura:
č. 3733/2018 Sb. NSS.
Věc:
Zabiulah N. (Afghánistán) proti Policii České republiky o prodloužení zajištění, o kasační stížnosti žalobce.
Žalovaná prodloužila zajištění žalobce o 22 dnů (do 14. 6. 2019) podle § 129 odst. 6 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů.
Žalobou podanou ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci se žalobce domáhal přezkoumání citovaného rozhodnutí žalované. Krajský soud podanou žalobu odmítl podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., neboť podle něj neobsahovala žádný žalobní bod a žalobce ani přes výzvu soudu k jejímu doplnění vady neodstranil. Podle krajského soudu se jednalo o neodstranitelný nedostatek podmínek řízení.
Žalobce (stěžovatel) namítal, že krajský soud neměl žalobu odmítnout podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., neboť v případě, že žaloba neobsahovala žádný žalobní bod, nejednalo se o nedostatek podmínek řízení, ale o absenci zvláštních náležitostí žaloby. Napadené usnesení o ustanovení zástupce bylo stěžovateli doručováno prostřednictvím vyvěšení na úřední desce, kam bylo vyvěšeno dne 19. 6. 2019; v souladu s § 50 odst. 2 o. s. ř. tedy mohlo být usnesení stěžovateli doručeno nejdříve desátým dnem po vyvěšení; od tohoto dne mohla běžet lhůta k doplnění žaloby. Před nabytím právní moci usnesení o ustanovení zástupce tak nebylo možné žalobu odmítnout pro neuplatnění alespoň jednoho projednatelného bodu již s ohledem na to, že neskončila doba pro doplnění samotné žaloby.
Nejvyšší správní soud zrušil rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
[7] Stěžovatel v kasační stížnosti namítal, že mu nebylo řádně doručeno usnesení ze dne 18. 6. 2019, čj. 72 A 23/2019-15, a nebyla mu tedy dána možnost odstranit vady podání. Nejvyšší správní soud ze soudního spisu zjistil, že stěžovatel podal dne 14. 6. 2019 (poslední den lhůty) k poštovní přepravě žalobu, která neobsahovala žádný žalobní bod; současně s podáním žaloby požádal o ustanovení právního zástupce. Usnesením ze dne 18. 6. 2019 krajský soud přiznal stěžovateli úplné osvobození od soudních poplatků a ustanovil mu zástupcem Mgr. Ladislava Bártu. Zároveň stěžovatele vyzval, aby ve lhůtě jednoho dne od doručení usnesení doplnil a upřesnil své podání. Krajský soud zaslal usnesení o ustanovení advokáta a vyzývající žalobce k doplnění žaloby do datové schránky ustanoveného zástupce Mgr. Ladislava Bárty dne 19. 6. 2019. Datová zpráva byla téhož dne doručena. Krajský soud současně zaslal citované usnesení také prostřednictvím poštovní přepravy žalobci. Protože žalobce nebyl zastižen a nebylo možné mu zanechat výzvu k vyzvednutí zásilky, byla zásilka doručena zpět krajskému soudu. Krajský soud usnesením ze dne 27. 6. 2019, čj. 72 A 23/2019-19, rozhodl, že se žaloba odmítá pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení.
[8] Ze soudního spisu je tedy zjevné, že krajský soud nevyčkal doručení usnesení ze dne 18. 6. 2019 stěžovateli, ale vycházel pouze z toho, že citované usnesení bylo doručeno zástupci stěžovatele.
Ze soudního spisu je tedy zjevné, že krajský soud nevyčkal doručení usnesení ze dne 18. 6. 2019 stěžovateli, ale vycházel pouze z toho, že citované usnesení bylo doručeno zástupci stěžovatele.
[9] Podle § 40 odst. 1 s. ř. s. počíná běžet lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu „[…]
počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. To neplatí o lhůtách stanovených podle hodin.
“ Počátkem lhůty pro doplnění žaloby byl dle výroku usnesení krajského soudu čj. 72 A 23/2019-15 okamžik doručení tohoto usnesení, tedy okamžik jeho doručení stěžovateli a ustanovenému zástupci (§ 55 odst. 5 ve spojení s § 54 odst. 5 s. ř. s.), neboť jak stěžovatel, tak jemu ustanovený zástupce byli v této části řízení jeho účastníky. Jelikož krajský soud nevyčkal doručení posledně citovaného usnesení stěžovateli, upřel mu možnost na podané usnesení ve zbylém čase pro doplnění žaloby reagovat. Z konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu plyne, že žádostí o ustanovení zástupce se staví běh lhůty k podání žaloby. Je pravda, že usnesení o ustanovení zástupce s výzvou k odstranění vad žaloby je zpravidla doručeno do datové schránky zástupce dříve, než je doručeno žalobci; ustanovenému zástupci tak dává prostor před nabytím právní moci usnesení v této „
prodloužené
“ lhůtě žalobu doplnit. To sice může vést ke zneužívání, avšak nelze akceptovat výklad, podle kterého by se lhůta pro doplnění odvíjela již a jen od doručení usnesení o ustanovení zástupce obsahující výzvu k doplnění žaloby toliko ustanovenému zástupci, aniž by měl ten, komu byl zástupce ustanoven, možnost se s tímto usnesením seznámit. To již proto, že před doručením takového usnesení není jisté, zda vůbec bude požadovaný zástupce ustanoven.
Podle § 40 odst. 1 s. ř. s. počíná běžet lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu „[…]
počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. To neplatí o lhůtách stanovených podle hodin.
“ Počátkem lhůty pro doplnění žaloby byl dle výroku usnesení krajského soudu čj. 72 A 23/2019-15 okamžik doručení tohoto usnesení, tedy okamžik jeho doručení stěžovateli a ustanovenému zástupci (§ 55 odst. 5 ve spojení s § 54 odst. 5 s. ř. s.), neboť jak stěžovatel, tak jemu ustanovený zástupce byli v této části řízení jeho účastníky. Jelikož krajský soud nevyčkal doručení posledně citovaného usnesení stěžovateli, upřel mu možnost na podané usnesení ve zbylém čase pro doplnění žaloby reagovat. Z konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu plyne, že žádostí o ustanovení zástupce se staví běh lhůty k podání žaloby. Je pravda, že usnesení o ustanovení zástupce s výzvou k odstranění vad žaloby je zpravidla doručeno do datové schránky zástupce dříve, než je doručeno žalobci; ustanovenému zástupci tak dává prostor před nabytím právní moci usnesení v této „
prodloužené
“ lhůtě žalobu doplnit. To sice může vést ke zneužívání, avšak nelze akceptovat výklad, podle kterého by se lhůta pro doplnění odvíjela již a jen od doručení usnesení o ustanovení zástupce obsahující výzvu k doplnění žaloby toliko ustanovenému zástupci, aniž by měl ten, komu byl zástupce ustanoven, možnost se s tímto usnesením seznámit. To již proto, že před doručením takového usnesení není jisté, zda vůbec bude požadovaný zástupce ustanoven.
[10] Rozhodnutí o ustanovení právního zástupce nabývá právní moci dnem, kdy bylo doručeno jak zástupci, tak zastoupenému.
[11] Nejvyšší správní soud přisvědčil také námitce stěžovatele, podle níž postupoval krajský soud vadně, pokud žalobu odmítl podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Nejvyšší správní soud v této otázce poukazuje zejména na rozsudek rozšířeného senátu ze dne 20. 3. 2018, čj. 3 Azs 66/2017-31, č. 3733/2018 Sb. NSS, a také na něj navazující judikaturu, z níž je patrné, že na absenci žalobních bodů v žalobě proti rozhodnutí správního orgánu nelze pohlížet jako na nedostatek podmínky řízení ve smyslu § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Absence žalobních bodů dle § 71 odst. 1 písm. d) s. ř. s. je vadou podání a její neodstranění má za důsledek odmítnutí žaloby podle § 37 odst. 5 s. ř. s.

Zasílání aktuálního vydání na e-mail


Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.