588/2005
Řízení před soudem a přezkoumatelnost rozhodnutí o propuštění policisty
Ejk 8/2004
Řízení před soudem: přezkoumatelnost rozhodnutí o propuštění policisty ze služebního poměru ve správním soudnictví
k § 106 odst. 1 písm. d) zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky (v textu též „zákon o služebním poměru příslušníků Policie ČR“)
k § 2 soudního řádu správního
Rozhodnutí o propuštění policisty ze služebního poměru podle § 106 odst. 1 písm. d) zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, je rozhodnutím o veřejném subjektivním právu, jemuž se poskytuje ochrana ve správním soudnictví (§ 2 s. ř. s.).
(Podle rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 17. 6. 2003, čj. 29 Ca 430/2001-39)
Prejudikatura
č. 112/2004 Sb. NSS.Věc:
Radek H. v H. proti Policii České republiky – správě Jihomoravského kraje o propuštění ze služebního poměru.Ředitel Policie České republiky – okresního ředitelství Kroměříž rozhodl dne 20. 7. 2001 o propuštění žalobce ze služebního poměru podle § 106 odst. 1 písm. d) a § 108 odst. 3 zákona o služebním poměru příslušníků Policie ČR, a to pro zvlášť závažné porušení služební přísahy spočívající v pokusu o vloupání do prodejny společnosti s ručením omezeným I.
Ředitel Policie České republiky – správy Jihomoravského kraje svým rozhodnutím ze dne 4. 9. 2001 zamítl žalobcovo odvolání a rozhodnutí vydané v I. stupni potvrdil.
Správní žalobou se žalobce domáhal zrušení obou rozhodnutí; v žalobních bodech namítal především nedostatečné zjištění skutkového stavu věci.
Krajský soud v Brně napadená rozhodnutí pro vady řízení zrušil podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.).
Z odůvodnění:
Soud se s ohledem na změnu procesní úpravy související s nabytím účinnosti soudního řádu správního zabýval též tím, zda napadená správní rozhodnutí nelze podřadit pod pojem „rozhodnutí správního orgánu v soukromoprávní věci“, jak to má na mysli § 68 písm. b) s. ř. s., neboť v takovém případě by bylo nutno žalobu jako nepřípustnou odmítnout [§ 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.]. Dospěl přitom k závěru, že tomu tak není, a to zejména s ohledem na ustálenou judikaturu Evropského soudu pro lidská práva. Ten v případě příslušníků ozbrojených sil a policie zastává názor, že jejich zaměstnanecký poměr je poměrem veřejnoprávním pro existenci „zvláštního pouta“ spojujícího je se státem, respektive státní správou. Skutečnost, že spor mezi těmito zaměstnanci a státem vyvolává též otázky ekonomického rázu, nezakládá občanskoprávní (tedy soukromoprávní) povahu takového sporu (např.
Pellegrin proti Francii
, rozsudek č. 28541/95). Krajský soud proto z těchto důvodů přistoupil k projednávané věci jakožto k návrhu, kterým se žalobce dožaduje soudní ochrany svých veřejných subjektivních práv ve smyslu § 2 s. ř. s. (...)(
ave
)Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.