Vydání 3/2004

Podle § 2 s. ř. s. poskytují soudy ve správním soudnictví ochranu veřejným subjektivním právům fyzických a právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem. Ochrany práv se lze domáhat jen na návrh a po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon (§ 5 s. ř. s.).

Podmínky práva svobodného přístupu k informacím a základní podmínky, za nichž jsou informace poskytovány, upravuje zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále též "zákon"). Je-li podána písemná žádost o poskytnutí informace a povinný subjekt žádosti, byť i jen částečně, nevyhoví, je podle § 15 odst. 1 zákona povinen o tom vydat rozhodnutí [s výjimkou případů, kdy žádost podle § 14 odst. 2 nebo § 14 odst. 3 písm. b) odloží], a to ve lhůtě, kterou pro vyřízení žádosti zákon stanoví (§ 14 odst. 3, popř. odst. 5 zákona). Jestliže povinný subjekt ve stanovené lhůtě pro vyřízení žádosti informace neposkytne ani nevydá rozhodnutí, jímž zcela nebo zčásti žádosti nevyhověl, zákon pro takový případ v ustanovení § 15 odst. 4 stanoví, že bylo vydáno rozhodnutí, kterým bylo poskytnutí informace odepřeno. Proti takovému rozhodnutí je možno prostřednictvím povinného subjektu podat odvolání do 15 dnů ode dne, kdy uplynula lhůta pro vyřízení žádosti, popřípadě rozklad, pokud fiktivní rozhodnutí je rozhodnutím ústředního orgánu státní správy. Odvolací orgán (orgán rozhodující o rozkladu) je povinen o odvolání proti fiktivnímu rozhodnutí (stejně tak i proti "skutečnému" rozhodnutí, kterým bylo odepřeno poskytnutí informace) rozhodnout do 15 dnů od předložení odvolání povinným subjektem; pokud se tak nestane, i pro tento případ zákon konstruuje vydání fiktivního rozhodnutí o zamítnutí odvolání a potvrzení napadeného rozhodnutí.

Z výše uvedeného vyplývá, že zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, připouští podat proti rozhodnutí o odepření poskytnutí informace (a to i proti rozhodnutí fiktivnímu) řádný opravný prostředek, jímž je odvolání, popř. rozklad, a ve správním soudnictví se tak lze domáhat ochrany žalobou podle části třetí hlavy druhé dílu prvního (§ 65 a násl.) soudního řádu správního až poté, kdy žalobce vyčerpá řádné opravné prostředky (s jedinou výjimkou, jíž je situace, kdy rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo na újmu žalobcových práv změněno k opravnému prostředku jiného účastníka řízení); pokud je v takovém případě podána žaloba proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně, jedná se o žalobu nepřípustnou [§ 68 písm. a) s. ř. s.].

V projednávané věci žalovaný odpověděl na žádost žalobce o poskytnutí informace přípisem ze dne 6. 12. 2002, v němž s odkazem na to, že se nejedná o poskytování informací, ale o vyřizování stížnosti podle vyhl. č. 150/1958 Ú.l., kde se nevydává rozhodnutí a kde není možno nahlížet do spisu ani pořizovat kopie písemnosti, dal žalobci na vědomí, že jeho žádosti nelze vyhovět. Na tento přípis nelze pohlížet jako na rozhodnutí o odepření poskytnutí informace, a v daném případě tak nastala vydání negativního rozhodnutí podle § 15 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Jestliže proti tomuto fiktivnímu rozhodnutí žalobce nepodal rozklad, nevyčerpal tak řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem; zákon č. 106/1999 Sb.. o svobodném přístupu k informacím, přitom podání řádného opravného prostředku proti takovému rozhodnutí připouští. Žalobcova žaloba je tak nepřípustná [§ 68 písm. a) s. ř. s.], a soud ji proto podle § 46 odst. 1 písm. d) bez dalšího odmítl, aniž zkoumal, zda jsou splněny další podmínky řízení a zda žaloba sama splňuje náležitosti, které pro takové podání zákon stanoví.

Soud poznamenává, že ani podle předchozí právní úpravy by žalobou napadené rozhodnutí nebylo soudem přezkoumatelné, neboť podmínkou řízení podle části páté hlavy druhé občanského soudního řádu, ve znění účinném k 31. 12. 2002, bylo podle § 247 odst. 2 vyčerpání přípustných řádných opravných prostředků a nabytí právní moci rozhodnutí.