184/2004
Přezkoumatelnost správního rozhodnutí
Řízení před soudem: přezkoumatelnost správního rozhodnutí
k § 7 písm. b) zákona ČNR č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění zákona č. 132/2000 Sb. (v textu též „zákon č. 564/1990 Sb.“)
k § 248 odst. 3 občanského soudního řádu, ve znění účinném k 31. 12. 2002
I. Rozhodnutí krajských úřadů podle ustanovení § 7 písm. b) zákona ČNR č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, nejsou tímto předpisem vyloučena ze soudního přezkumu.
II. Příloha A k občanskému soudnímu řádu (§ 248 odst. 3 o. s. ř.), ve znění účinném k 31. 12. 2002, kterou byl vyloučen soudní přezkum určitého druhu rozhodnutí správních orgánů, byla bez náhrady zrušena zákonem č. 151/2002 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím soudního řádu správního. Po 1. 1. 2003 jsou rozhodnutí uvedená v citované příloze přezkoumatelná ve správním soudnictví, pokud jejich přezkum není vyloučen zvláštním zákonem.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 10. 2003, čj. 3 As 10/2003-58)
Věc:
Radka Č. v M. proti Krajskému úřadu v Ústí nad Labem o nepovolení opětovného opakování ročníku, o kasační stížnosti žalobkyně.Ředitelka vyšší odborné školy nepovolila žalobkyni – žákyni dálkového studia – ve školním roce 2002/2003 opětovné opakování prvního ročníku školy, a to s odůvodněním, že žalobkyně neprokazovala dostatečné vědomosti, které by ji opravňovaly k postupu do vyššího ročníku střední školy, neboť na konci druhého pololetí školního roku 2001/2002 byla v pěti předmětech hodnocena stupněm nedostatečným. Navíc porovnáním výsledků studia za oba předchozí školní roky bylo zřejmé, že u žalobkyně není dána záruka úspěšného zvládnutí studia daného učebním plánem a osnovami. Žalobkyně proti rozhodnutí ředitelky školy podala odvolání, které žalovaný dne 5. 11. 2002 zamítl.
Žalobu, kterou žalobkyně po 1. 1. 2003 v zachované lhůtě napadla rozhodnutí žalovaného, odmítl Krajský soud v Ústí nad Labem dne 3. 2. 2003, a to z důvodu nepřípustnosti podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s., neboť podle ustanovení § 68 písm. e) s. ř. s. je nepřípustné přezkoumání takového rozhodnutí, které je z přezkoumání vyloučeno podle soudního řádu správního nebo podle zvláštního zákona, a rovněž podle ustanovení § 70 písm. f) jsou ze soudního přezkumu vyloučeny úkony správního orgánu, jejichž přezkoumání vylučuje zvláštní zákon, jímž je podle názoru krajského soudu zákon č. 564/1990 Sb.
Usnesení krajského soudu napadla žalobkyně kasační stížností, ve které kromě řady hmotněprávních výhrad vůči napadenému správnímu rozhodnutí namítla i procesní pochybení krajského soudu. To spočívalo v tom, že krajský soud ve svém rozhodnutí neuvedl konkrétní ustanovení právního předpisu, kterým by byl vyloučen soudní přezkum napadeného správního rozhodnutí. S účinností od 1. 1. 2003 totiž byla zrušena část pátá občanského soudního řádu a s ní byla bez náhrady zrušena příloha A občanského soudního řádu, která vylučovala ze soudního přezkumu rovněž rozhodnutí krajských úřadů o odvolání proti rozhodnutí ředitele školy. Soudní přezkum takových rozhodnutí tak nadále již není žádným zákonem vyloučen.
Nejvyšší správní soud se zabýval otázkou, zda krajský soud při svém rozhodnutí správně posoudil právní otázku spočívající v tom, zda bylo napadené správní rozhodnutí přezkoumatelné, a zjistil, že stížní námitky žalobkyně jsou důvodné. Rozhodnutí krajského soudu tedy zrušil.
Z odůvodnění:
Krajský soud v odůvodnění usnesení o odmítnutí žaloby uvedl, že důvodem odmítnutí žaloby je skutečnost vyloučení žalobou napadeného rozhodnutí ze soudního přezkumu na základě zvláštního zákona. Krajský soud sice v odůvodnění uvedl odkaz na ustanovení § 68 písm. e) s. ř. s. a § 70 písm. f) s. ř. s., které upravují případy vyloučení přezkumu rozhodnutí ve správním soudnictví zvláštním zákonem, avšak nezmínil se o konkrétním ustanovení zvláštního zákona, jež by soudní přezkum v napadené věci vylučovalo. Krajský soud pouze konstatoval, že „i nadále jsou ze soudního přezkumu vyloučena rozhodnutí krajského úřadu o odvolání proti rozhodnutí ředitele podle zákona č. 564/1990 Sb.“ Tato argumentace však nemá oporu v zákoně, neboť žádné ustanovení uvedeného právního předpisu nezakazuje soudní přezkum rozhodnutí krajského úřadu o odvolání proti rozhodnutí ředitele školy. Soudní přezkum takového rozhodnutí byl sice vyloučen přílohou A k občanskému soudnímu řádu, která však byla s účinností od 1. 1. 2003 bez náhrady zrušena zákonem č. 151/2002 Sb. V návaznosti na to nebyl novelizován zákon č. 564/1990 Sb. tak, že by v něm bylo uvedeno, že rozhodnutí krajského úřadu o odvolání proti rozhodnutí ředitele školy jsou vyloučena ze soudního přezkumu. Není tedy splněna podmínka, pro kterou by napadené rozhodnutí mohlo být vyloučeno ze soudního přezkumu, tedy že by tento přezkum byl vyloučen uvedeným zvláštním zákonem. Krajský soud podle názoru Nejvyššího správního soudu pochybil, když z důvodu uvedeného v napadeném usnesení žalobu odmítl podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s, neboť z tohoto důvodu nebylo možné žalobu odmítnout.
(ouč)
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.