Právo na informace: poskytování informací o nabídce zpracované pro zadávací řízení
k § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 61/2006 Sb.
k § 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném do 31. 3. 2012
V okamžiku, kdy zadavateli veřejné zakázky malého rozsahu odevzdá jeden z uchazečů zpracovanou nabídku, stávají se informace obsažené v této zpracované nabídce součástí veřejné soutěže, a tudíž i veřejně dostupným zdrojem informací. Zadavatel jako povinný subjekt ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, je proto povinen vyhovět žadateli o poskytnutí informace ohledně nabídky zpracované jedním z uchazečů veřejné soutěže, vyjma dílčích informací podléhajících utajení dle tohoto zákona. Nesouhlas se zveřejněním zpracované nabídky vyslovený podle § 11 odst. 2 písm. a) uvedeného zákona jedním z uchazečů veřejné soutěže nemá relevanci s ohledem na zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.
(Podle rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. 4. 2012, čj. 15 Ca 89/2009-55)
Věc:
Akciová společnost GRAPE SC proti Krajskému úřadu Ústeckého kraje o poskytnutí informace.
Žalobkyně jako účastnice zadávacího řízení na veřejnou zakázku malého rozsahu s názvem „
III. etapa – vnitřní strukturovaná kabeláž – areál Nemocnice s poliklinikou v Žatci
“ podala dne 8. 2. 2009 s odkazem na § 11 odst. 2 písm. a) zákona o svobodném přístupu k informacím žádost o poskytnutí informací formou kopie nebo nahlédnutí do předložené složky vítězné nabídky zpracované obchodní společností Colsys, s. r. o.
Město Žatec, Městský úřad Žatec (správní orgán I. stupně), rozhodnutím ze dne 14. 4. 2009 žádost odmítl, neboť vítězná společnost Colsys vyjádřila s poskytnutím informací z nabídky třetí osobě svůj nesouhlas.
Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 21. 5. 2009 zamítl.
Rozhodnutí žalovaného napadla žalobkyně žalobou u Krajského soudu v Ústí nad Labem. Žalobkyně mimo jiné upozornila na § 6 zákona o veřejných zakázkách, podle něhož je zadavatel povinen dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Aby uvedené ustanovení nebylo jen mrtvou normou, musí být jeho dodržování podrobeno kontrole veřejnosti, což se nejlépe realizuje prostřednictvím poskytování informací ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím. V daném případě se žalobkyně hodlala přesvědčit o tom, jaké další podmínky byly pro město Žatec jako zadavatele natolik zásadní, že se rozhodl pro uzavření smlouvy se společností Colsys, a nikoliv se žalobkyní, ačkoli nabídka žalobkyně byla cenově nejnižší. Žalobkyně byla přesvědčena, že neochota poskytnout požadovanou informaci měla zakrýt flagrantní nerespektování § 6 zákona o veřejných zakázkách. Neposkytnutím požadované informace tak správní orgány obou stupňů nejen porušují zákon o veřejných zakázkách, nýbrž i svá pochybení zamlžují a brání veřejné kontrole výkonu samosprávy, což je v rozporu s účelem zákona o svobodném přístupu k informacím. Žalobkyně za nesprávný označila i poukaz žalovaného na § 11 odst. 2 písm. a) zákona o svobodném přístupu k informacím. Žalobkyně měla naopak za to, že nabídka, z níž žalobkyně informace žádala, je součástí veřejné soutěže, která je celá financována z veřejných rozpočtů, a nelze tedy právo na informace v tomto případě odmítnout.
Žalovaný k žalobě uvedl, že požadovaná informace, tj. nabídka společnosti Colsys, vznikla bez použití veřejných prostředků. Tento závěr přitom odpovídá spisu a vychází z podstaty výběrového řízení obecně, kdy zájemcům nejsou hrazeny jejich náklady na vyhotovení nabídky na veřejnou zakázku. K námitce žalobkyně, že jí bylo odepřeno právo kontroly dodržování zásad uvedených v § 6 zákona o veřejných zakázkách, žalovaný uvedl, že je třeba upozornit na § 112 odst. 1 téhož zákona, kde zákonodárce zcela jasně stanovil, že dohled nad dodržováním zásad uvedených v § 6 je věcí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a tedy nikoliv věcí zájemců o veřejnou zakázku. Naplnění institutu dohledu nad dodržováním zásad obsažených v tomto ustanovení není proto podmíněno či vázáno na institut poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodnutí žalovaného i správního orgánu I. stupně zrušil a současně správnímu orgánu I. stupně nařídil poskytnout žalobkyni jí požadovanou informaci formou kopie nebo nahlédnutím do předložené složky vítězné nabídky ve výběrovém řízení s názvem „
III. etapa – vnitřní strukturovaná kabeláž – areál Nemocnice s poliklinikou v Žatci
“ zpracované společností Colsys ve lhůtě 14 dnů od právní moci rozsudku.
Z odůvodnění:
(...) V rámci řešení této otázky dospěl soud k závěru, že v předmětné věci je nutno si vyžádat i příslušnou dokumentaci k výběrovému řízení na veřejnou zakázku s názvem „
III. etapa – vnitřní strukturovaná kabeláž – areál Nemocnice s poliklinikou v Žatci
“ od města Žatec jakožto zadavatele dotyčné zakázky, kterou provedl dokazování, jak již bylo uvedeno výše, za účelem ověření, zda se skutečně jednalo o veřejnou zakázku, jakého druhu případně byla tato zakázka z hlediska zákona o veřejných zakázkách a v jakém režimu bylo vedeno příslušné výběrové řízení o této zakázce, když všechny tyto skutečnosti byly dle názoru soudu pro posouzení důvodnosti žaloby klíčové. Tímto dokazováním přitom soud postavil najisto, že dotyčná zakázka, ohledně níž bylo vyhlášeno výběrové řízení, byla skutečně veřejnou zakázkou, přičemž ve smyslu § 12 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách byla tzv. veřejnou zakázkou malého rozsahu. V předmětné věci tak byla nepochybně dána aplikace § 18 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách, dle kterého platí, že zadavatel není povinen zadávat podle tohoto zákona veřejné zakázky malého rozsahu; ovšem veřejný zadavatel je povinen dodržovat zásady uvedené v § 6 zákona o veřejných zakázkách.
V daném případě je nesporné, že městu Žatec svědčilo postavení tzv. veřejného zadavatele, a to s ohledem na jednoznačnou dikci § 2 odst. 2 písm. c) zákona o veřejných zakázkách, a proto město Žatec jakožto veřejný zadavatel veřejné zakázky malého rozsahu při výběrovém řízení na předmětnou veřejnou zakázku nebylo povinno obligatorně postupovat zcela v režimu zákona o veřejných zakázkách, nýbrž bylo povinno „
toliko
“ dodržovat zásady uvedené v § 6 zákona o veřejných zakázkách. V této souvislosti je třeba rovněž uvést, že výše zmiňovaným dokazováním soud zároveň postavil najisto, že příslušné výběrové řízení o dotyčné zakázce nebylo vedeno v režimu zákona o veřejných zakázkách, když město Žatec, jakožto veřejný zadavatel veřejné zakázky malého rozsahu, se v intencích § 18 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách rozhodlo pro zadání dotyčné zakázky v režimu „
Zásad a postupů pro zadávání veřejných zakázek města Žatec
“, které byly schváleny usnesením Rady Města Žatec ze dne 5. 2. 2007 ve znění pozdějších změn.
V daném případě při výběrovém řízení na předmětnou veřejnou zakázku malého rozsahu tedy bylo nutné ze strany města Žatec jakožto veřejného zadavatele z hlediska zákona o veřejných zakázkách dodržet „
jen
“ jeho § 6. Ten stanovuje, že zadavatel je povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
A právě s ohledem na dodržení zásady transparentnosti zakotvené v § 6 zákona o veřejných zakázkách bylo dle názoru soudu nutné žalobkyní požadované informace o proběhnuvším výběrovém řízení poskytnout. Soud má za to, že aplikace zákazu poskytnout požadované informace povinnými subjekty, který je zakotven v § 11 odst. 2 písm. a) zákona o svobodném přístupu k informacím, nebyla s ohledem na skutkové okolnosti daného případu dána, jak správně dovozovala žalobkyně již ve správním řízení a posléze i v řízení před soudem. Je tomu tak proto, že v § 11 odst. 2 písm. a) zákona o svobodném přístupu k informacím je sice stanoveno, že povinný subjekt informaci neposkytne, pokud jde o informaci vzniklou bez použití veřejných prostředků, která byla předána osobou, jíž takovou povinnost zákon neukládá, pokud nesdělila, že s poskytnutím informace souhlasí, nicméně v tomto ustanovení použitý pojem „
zákon
“ nelze vykládat tak, že se jedná výlučně o zákon o svobodném přístupu k informacím. Pod tento pojem „
zákon
“ přitom dle názoru soudu nepochybně dopadá i zákon o veřejných zakázkách včetně jeho § 6 zakotvujícího mj. zásadu transparentnosti. Tím, že se společnost Colsys hodlala účastnit dotyčného výběrového řízení na veřejnou zakázku s názvem „
III. etapa – vnitřní strukturovaná kabeláž – areál Nemocnice s poliklinikou v Žatci
“, byla současně nucena respektovat požadavek města Žatec jakožto veřejného zadavatele veřejné zakázky malého rozsahu na předložení jí zpracované nabídky na tuto veřejnou zakázku, což odpovídalo
obligatorní
dikci § 6 zákona o veřejných zakázkách. Vyslovený nesouhlas společnosti Colsys, který byl sdělen povinnému subjektu městu Žatec, Městskému úřadu Žatec, z něhož posléze žalovaná strana vycházela, tak neměl pro daný případ relevanci.
K zásadě transparentnosti a povinnosti vztahující se k jejímu naplňování soud poznamenává, že ji lze identifikovat v zásadě nejen ve všech fázích zadávacích řízení – od povinnosti oznamovat zahájení zadávacího řízení přes nutnost sepisovat protokol o otevírání obálek (v rámci této fáze sdělovat přítomným uchazečům informaci o nabídkové ceně) až po povinnost zadavatele odůvodnit svá rozhodnutí v rámci zadávacího řízení (typicky vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení) – nýbrž i po ukončení zadávacích řízení v případech, kdy žadatelé ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím požadují po zadavateli veřejné zakázky poskytnout určité informace o uskutečněných zadávacích řízeních. Účelem zásady transparentnosti totiž nepochybně je, aby na příslušnou veřejnou zakázku bylo nazíráno jako na čitelnou a v jistém slova smyslu i předvídatelnou a aby tato podléhala efektivní veřejné kontrole. Smyslem této zásady pak je to, aby bylo možné bez dalšího odhalit a sankcionovat jakékoliv formy korupčních jednání, popř. dohody mezi určitými skupinami dodavatelů ucházejících se o veřejnou zakázku. Daná úprava obsažená v § 6 zákona o veřejných zakázkách má své opodstatnění díky tomu, že účelem zadávacího řízení je omezit okruh uchazečů pro účely uzavření smlouvy a vybrat vhodného dodavatele k uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky. Uvedené omezení se přitom děje prostřednictvím nastavování kvalifikačních předpokladů (např. prokázání kvalifikačních předpokladů, dluhová bezúhonnost, předložení seznamu referenčních zakázek a subdodavatelů apod.), a nastavení zadání a samotný výběr pak prostřednictvím hodnocení na základě předem stanovených hodnotících kritérií. Tyto skutečnosti ovšem musí být nastaveny takovým způsobem, aby nedocházelo k nedovolenému omezování hospodářské soutěže. Tomu mají zabránit právě zásady zakotvené v § 6 zákona o veřejných zakázkách, jak byly předestřeny shora a mezi něž patří i zásada transparentnosti.
Již výše byl soudem zmíněn fakt, že v daném případě společnost Colsys zpracovala nabídku do dotyčného výběrového řízení na veřejnou zakázku malého rozsahu bez použití veřejných prostředků. Nicméně skutečností je rovněž to, že společnost Colsys tuto nabídku vzápětí odevzdala v souladu s výzvou k předložení nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu ze dne 18. 12. 2008 městu Žatec jakožto veřejnému zadavateli této veřejné zakázky malého rozsahu. Momentem odevzdání zpracované nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu společností Colsys městu Žatec se přitom informace obsažené v této zpracované nabídce staly součástí veřejné soutěže, a tudíž i veřejně dostupným zdrojem informací, když zrealizování předmětné veřejné soutěže bylo financováno z veřejného rozpočtu. Proto s ohledem na zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 zákona o veřejných zakázkách nebylo možné žádost žalobkyně o poskytnutí informací ohledně nabídky do dotyčného výběrového řízení zpracované společností Colsys v tomto případě odmítnout, když soud v této nabídce nedohledal jedinou dílčí informaci, která by podléhala utajení ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím, v podobě např. obchodního tajemství. (...)