174/2004
Podmínky dokončení řízení o dovolání u Nejvyššího správního soudu
Řízení před soudem: podmínky dokončení řízení o dovolání u Nejvyššího správního soudu
k § 129 odst. 4 soudního řádu správního
Předpokladem pro dokončení řízení u Nejvyššího správního soudu podle § 129 odst. 4 s. ř. s. je zjištění, zda dovolání podané před 31. 12. 2002 bylo včasné podle občanského soudního řádu, ve znění účinném v době jeho podání.
(Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 7. 2003, čj. 7 Ads 19/2003-83)
Věc:
Zbyslaw M. v M. proti České správě sociálního zabezpečení o starobní důchod, o kasační stížnosti žalobce.Rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 9. 2002 bylo k odvolání stěžovatele potvrzeno rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 9. 5. 2001, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí žalované ze dne 7. 2. 2000 o zamítnutí žádosti o dílčí starobní důchod. Rozsudek byl právní zástupkyni stěžovatele doručen dne 23. 9. 2002.
Dne 11. 12. 2002 došlo Městskému soudu v Praze stěžovatelovo podání ze dne 6. 11. 2002 psané v polském jazyce a označené jako „odvolanie“, v němž stěžovatel mimo jiné uvedl, že od soudu dosud nic neobdržel, a proto se rozhodl napsat Městskému soudu.
Městský soud v Praze poté ověřoval u stěžovatelovy právní zástupkyně, jakým způsobem ho informovala o výsledku řízení. Rozsudek byl následně zaslán na vědomí i přímo stěžovateli. Ten reagoval tak, že proti němu podal dovolání, které bylo doručeno Městskému soudu v Praze dne 11. 3. 2003.
Městský soud v Praze s ohledem na změnu právní úpravy postoupil věc podle § 129 odst. 4 s. ř. s. Nejvyššímu správnímu soudu k dokončení řízení, a to podle ustanovení části třetí hlavy třetí dílu prvního tohoto zákona, tedy k dokončení řízení podle ustanovení upravujících kasační stížnost.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl.
Z odůvodnění:
Předpokladem pro dokončení řízení je zjištění, zda dovolání bylo včasné podle občanského soudního řádu, ve znění účinném v době jeho podání.
V rozsudku Vrchního soudu v Praze byl stěžovatel poučen o možnosti podat ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení dovolání u Městského soudu v Praze. Protože rozsudek Vrchního soudu v Praze byl v souladu s § 49 odst. 1 o. s. ř. doručen stěžovatelově právní zástupkyni dne 23. 9. 2002, byl posledním dnem lhůty pro podání dovolání den 23. 11. 2002. Prvním stěžovatelovým podáním, které po doručení rozsudku došlo Městskému soudu v Praze, bylo „odvolanie“ podané k poštovní přepravě dne 8. 12. 2002, tzn. po uplynutí zákonné lhůty k podání dovolání. Pokud stěžovatel podal dovolání poté, co mu byl zaslán na vědomí rozsudek ze dne 4. 9. 2001, je třeba uvést, že doručení rozsudku přímo stěžovateli nemohlo vyvolat žádné právní účinky, neboť stěžovatel byl zastoupen advokátkou. Má-li totiž účastník zástupce, doručuje se písemnost pouze tomuto zástupci. Dovolání nebylo podáno v zákonné lhůtě. V této souvislosti nemůže soud zohlednit skutečnost, zda a jakým způsobem právní zástupkyně stěžovateli rozsudek doručila, ani důsledky, které z toho plynou.
Z důvodů výše uvedených bylo dovolání podáno opožděně, a proto je Nejvyšší správní soud odmítl podle ustanovení o kasační stížnosti v souladu s § 46 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 120 s. ř. s.
(ci)
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.