822/2006
Ochrana spotřebitele a informace o ceně výrobků a služeb
Ej 32/2006
Ochrana spotřebitele: informace o ceně výrobků a služeb
k § 12 odst. 2 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele
Skutečnost, že prodejce uváděl v cenících ceny neobsahující daň z přidané hodnoty, je způsobilá vzbudit ve spotřebiteli zdání, že cena je nižší než ve skutečnosti, a to tím spíše tehdy, pokud ceník prodejce obsahoval dílem ceny s již připočtenou daní z přidané hodnoty a dílem ceny tuto daň neobsahující, a je porušením § 12 odst. 2 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 1. 2006, čj. 3 As 37/2005-59)
Věc:
Akciová společnost T. proti České obchodní inspekci, ústřednímu inspektorátu, o uložení pokuty, o kasační stížnosti žalobce.Při kontrole provedené Českou obchodní inspekcí Zlín dne 18. 9. 2003 v provozovně žalobce bylo zjištěno, že žalobce - ačkoli je prodávajícím ve smyslu § 2 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně spotřebitele - uváděl v cenících volně přístupných spotřebitelům v provozovně ceny několika tarifů pouze bez DPH. Žalobci byla proto rozhodnutím ředitele inspektorátu České obchodní inspekce Zlín ze dne 23. 2. 2004 uložena pokuta ve výši 10 000 Kč za porušení povinnosti podle § 12 odst. 2 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele: žalobce totiž v postavení prodávajícího u tarifů a dalších poskytovaných spotřebitelských služeb stanovil cenu bez daně z přidané hodnoty. Takto poskytnutá informace o ceně byla ve smyslu § 12 odst. 2 písm. a) zákona o ochraně spotřebitele neúplná a vzbuzovala zdání, že cena je nižší než ve skutečnosti.
Ústřední ředitel České obchodní inspekce zamítl odvolání žalobce rozhodnutím ze dne 20. 5. 2004 a napadené rozhodnutí potvrdil. Dodal, že podle § 13 odst. 2 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, je prodávající při prodeji spotřebního zboží konečnému spotřebiteli povinen označit zboží cenou platnou v době nabídky a vztaženou k prodávanému jednotkovému množství a určeným podmínkám, nebo je povinen zpřístupnit na viditelném místě informaci o této ceně formou ceníků, vývěsky nebo jiným přiměřeným způsobem. Podle § 2 odst. 1 zákona o cenách pak podle určených podmínek může být součástí ceny mj. i příslušná daň. Žalobce sjednává cenu dohodou podle § 2 odst. 2 druhé věty zákona o cenách; dohoda o ceně tedy vznikne tím, že kupující zaplatí bezprostředně před převzetím nebo po převzetí zboží cenu ve výši požadované prodávajícím. Nejedná se tedy o dohodu o způsobu, jakým bude cena vytvořena, za podmínky, že tento způsob cenu dodatečně určuje.
Žalobu, jíž žalobce napadl správní rozhodnutí vydané ve II. stupni, zamítl Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 19. 4. 2005. I soud zde vyjádřil přesvědčení, že ačkoliv žalobce uváděl v cenících rovněž procentuální výši daně z přidané hodnoty, vyvolával uváděním ceny bez DPH u zákazníků dojem, že cena služeb je nižší než ve skutečnosti. Poznámky o nutnosti připočíst pětiprocentní DPH byly v cenících uvedeny mimo údaj o ceně služby malými písmeny a nutily zákazníka provádět výpočet konečné ceny služby. Takový postup není správný; soud poukázal na to, že v některých případech navíc žalobce uváděl cenu správným postupem jako cenu konečnou včetně DPH, čímž zákazníka nutil porovnávat při zjišťování konečné ceny konkrétní služby či pro porovnání cen různých služeb se složitě orientovat a vždy se znovu ujišťovat, zda je cena včetně DPH či nikoliv.
V kasační stížnosti stěžovatel setrval na názoru, že neúplná informace o ceně není porušením § 12 zákona o ochraně spotřebitele, pokud prodávající u neúplných cen řádně informuje spotřebitele o tom, že ve skutečnosti bude celková cena zaplacená spotřebitelem vyšší, čímž poskytne spotřebiteli informaci, jež u něj nemůže vzbudit zdání nižší ceny než ve skutečnosti; žalobce tedy dostál své informační povinnosti podle citovaného ustanovení. Žalobce je přesvědčen, že spotřebiteli poskytuje potřebné a dostatečné informace, aby měl spotřebitel vždy jasnou informaci o tom, že se jedná o cenu, k níž bude ještě připočtena DPH. Uvádění ceny bez DPH s upozorněním, že se jedná o cenu bez DPH, nemůže u spotřebitele vyvolávat dojem, že k ceně již nebude nic připočteno, a tedy se nejedná o porušení § 12 odst. 2 písm. a) zákona o ochraně spotřebitele: průměrný spotřebitel si je totiž vědom toho, že cena bude při úhradě vyšší o částku odpovídající DPH.
Žalovaná ve vyjádření ke kasační stížnosti zdůraznila, že prodávající musí spotřebitele informovat o částce konečné. V daném případě byla DPH uvedena pod ceníkem drobnějším písmem formou poznámky; taková informace o ceně vzbuzovala účinek nižší ceny, jenž nesmí být u spotřebitele vyvolán. Není povinností průměrného spotřebitele v ceníku služeb hledat, zda je cena uvedená u tarifů již konečná nebo zda je třeba dopočítat DPH a v jaké výši; spotřebitele nelze nutit, aby si cenu dopočítal sám.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.
Z odůvodnění:
Stěžovatel vytýká rozhodnutí žalované i rozsudku soudu prvního stupně nesprávné posouzení otázky aplikace § 12 odst. 2 písm. a) zákona o ochraně spotřebitele, neboť je přesvědčen, že uváděním cen bez DPH s poznámkou, že k cenám je zapotřebí připočíst DPH, povinnost uvedenou v tomto ustanovení neporušil. Podle § 12 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele je prodávající povinen informovat v souladu s cenovými předpisy spotřebitele o ceně prodávaných výrobků nebo poskytovaných služeb zřetelným označením výrobku cenou nebo informaci o ceně výrobků či služeb jinak vhodně zpřístupnit. Podle § 12 odst. 2 písm. a) zákona o ochraně spotřebitele nesmí informace o ceně nebo okolnost, že informace je neúplná anebo chybí, zejména vzbuzovat zdání, že cena je nižší, než jaká je ve skutečnosti. Nejvyšší správní soud se ztotožnil s názorem žalované i s názorem Městského soudu v Praze, že uvádění informací o ceně bez DPH bylo porušením citovaného ustanovení, neboť cena uvedená žalobcem nebyla cenou konečnou, jak zmíněné ustanovení požaduje. Uvedené označení ceny bylo způsobilé uvést spotřebitele v omyl tím spíše, pokud se v informačním letáku objevily rovněž ceny za jiné produkty, v nichž již byla zahrnuta DPH. Nelze pak spravedlivě požadovat po spotřebiteli, aby u každého výrobku či služby zkoumal, zda uvedená cena je již cenou konečnou, či zda je k ní zapotřebí připočíst DPH, a to v sazbě základní či snížené. V daném případě tedy žalovaná dospěla ke správnému závěru, že neuvedením konečné ceny, nýbrž ceny neobsahující DPH, byl porušen § 12 zákona o ochraně spotřebitele, ukládající prodejcům informovat spotřebitele o ceně nabízených výrobků v souladu s cenovými předpisy. Podle § 2 odst. 1 zákona o cenách může být součástí ceny mj. daň. Pokud tedy žalobce neuváděl cenu za nabízené služby zahrnující již DPH, porušil tím ustanovení § 12 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele, neboť uvedená cena vzbuzovala zdání, že je nižší než ve skutečnosti, což zákon zakazuje. Na základě těchto skutečností se tedy nelze ztotožnit s názorem stěžovatele, že své povinnosti uvádět konečnou cenu dostál tím, že v poznámce uvedl, že k ceně uvedené v letácích je zapotřebí ještě připočíst DPH.
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.