834/2006
Ochrana přírody a krajiny a silniční vegetace
Ej 30/2005
Ochrana přírody a krajiny: silniční vegetace
k § 7 odst. 2 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
k § 14 odst. 1 písm. b) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích
Nachází-li se strom napadený epidemickou chorobou na pozemku, který je průjezdním úsekem silnice, pak podle § 14 odst. 1 písm. b) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, není tento strom jako silniční vegetace součástí ani příslušenstvím průjezdního úseku silnice; orgán ochrany přírody nemůže proto vlastníku tohoto pozemku uložit povinnost tento strom pokácet podle § 7 odst. 2 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 8. 2004, čj. 7 A 46/2001-56)
Věc:
Krajská správa silnic Libereckého kraje, příspěvková organizace, proti Ministerstvu životního prostředí o uložení povinnosti pokácet strom.Bývalý Okresní úřad v České Lípě rozhodnutím ze dne 28. 11. 2000 (které bylo změněno napadeným rozhodnutím žalovaného) uložil Správě a údržbě silnic Česká Lípa podle § 7 odst. 2 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, pokácet dub stojící na pozemku v k. ú. B., napadený epidemickou chorobou, a provést s tím souvisící další opatření. Podle odůvodnění je pozemek ve vlastnictví České republiky s právem hospodaření státní příspěvkové organizace Správa a údržba silnic Česká Lípa. Dřeviny jsou podle § 120 obč. zák. součástí pozemku. Vlastník pozemku je rovněž vlastníkem dřevin, které na tomto pozemku rostou; nepochybně za stát vykonává vlastnická práva k předmětnému pozemku a má i zákonem stanovenou povinnost pečovat o dřeviny na tomto pozemku rostoucí. Tato povinnost jej váže i tehdy, pokud uvedená dřevina není součástí silniční vegetace, jak je definována v § 14 zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Proto žalovaný dospěl k závěru, že orgán ochrany přírody I. stupně postupoval v souladu se zákonem, jestliže podle § 7 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny uložil odvolateli povinnost provést nezbytné zásahy.
Žalobkyně namítla, že rozhodnutí odporuje zákonu o pozemních komunikacích. Pokud by ošetřovala či likvidovala silniční vegetaci nad rámec tohoto ustanovení, porušovala by závazná rozpočtová pravidla, neboť by vynakládala finanční prostředky určené k údržbě silnic (včetně jejich součástí a příslušenství) na údržbu věci, která součástí ani příslušenstvím silnice není.
O žalobě proti rozhodnutí žalovaného Vrchní soud v Praze nerozhodl do 31. 12. 2002 a věc poté převzal Nejvyšší správní soud; v průběhu řízení Správa a údržba silnic Česká Lípa - státní příspěvková organizace ztratila způsobilost být účastníkem řízení. Jejím právním nástupcem se stala Krajská správa silnic Libereckého kraje (KSSLK), příspěvková organizace. Soud proto pokračoval v řízení s tímto nástupcem.
Nejvyšší správní soud rozsudkem napadené rozhodnutí zrušil.
Z odůvodnění:
Podle předloženého výpisu z katastru nemovitostí je parcela se stromem ostatní plochou se způsobem využití "silnice". Vlastnické právo je u ní zapsáno pro Liberecký kraj a nemovitost spravuje Krajská správa silnic Libereckého kraje, příspěvková organizace.
Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, upravuje kategorizaci pozemních komunikací, jejich stavbu, podmínky užívání a jejich ochranu, práva a povinnosti vlastníků pozemních komunikací a jejich uživatelů a výkon státní správy ve věcech pozemních komunikací příslušnými silničními správními úřady. Pozemní komunikace se dělí na dálnice, silnice (I. - III. třídy), místní komunikace a účelové komunikace. Průjezdní úsek dálnice a silnice upravuje § 8 cit. zákona, podle jehož odst. 1 dálnice a silnice mohou vést územím zastavěným nebo zastavitelným (dále jen "průjezdní úsek dálnice" nebo "průjezdní úsek silnice"), pokud se tím převádí převážně průjezdná doprava tímto územím. Podle jeho odst. 2 platí, že není-li hranice území zastavěného nebo zastavitelného obsažena ve schválené územně plánovací dokumentaci, určí hranici souvislého zastavení pro účely vymezení délky průjezdního úseku dálnice nebo průjezdního úseku silnice podle stavebně technických podmínek území příslušný stavební úřad na návrh příslušného silničního správního úřadu a po předchozím projednání s obcí, o jejíž území jde.
Podle § 9 (v jeho znění k 31. 12. 2000) cit. zákona je vlastníkem dálnic a silnic stát, vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. Vlastnické právo státu k dálnicím a silnicím vykonává ministerstvo dopravy a spojů, přičemž toto ministerstvo nebo obec může pověřit výkonem vlastnických práv právnickou nebo fyzickou osobu jako "správce pozemní komunikace". Podle citovaného § 9 (avšak v jeho znění po 31. 12. 2000) zákona o pozemních komunikacích je vlastníkem dálnic a silnic I. třídy stát, vlastníkem silnic II. a III. třídy kraj, na jehož území se silnice nacházejí, a vlastníkem místních komunikací je obec. V daném případě se žalovaný (ani správní orgán I. stupně) nezabýval tím, jaké kategorie je pozemní komunikace; to však nemělo vliv na zákonnost rozhodnutí, neboť není pochyb o tom, že tato pozemková parcela užívaná jako silnice je nyní ve vlastnictví Libereckého kraje a před rozhodnutím ministra dopravy a spojů ze dne 10. 9. 2001 o přechodu nemovitosti do vlastnictví krajů (na základě zákona č. 157/2000 Sb.) byla ve vlastnictví státu.
Žalovaný (ani správní orgán I. stupně) se však nezabýval ani tím, zda tato silnice vede územím zastavěným nebo zastavitelným, a zda tedy jde o průjezdní úsek silnice. Podle § 14 odst. 1 písm. b) zákona o pozemních komunikací totiž součástí ani příslušenstvím průjezdního úseku silnice (ani dálnice) není, mimo jiné, silniční vegetace. Silničním pozemkem se rozumí pozemky, na nichž je umístěno těleso dálnice, silnice a místní komunikace a silniční pomocný pozemek (§ 11 odst. 1 zák. o pozemních komunikacích). Těleso průjezdního úseku silnice je ohraničeno šířkou vozovky s krajnicemi nebo zvýšenými obrubami chodníku, zelených pásů nebo obdobných ploch. Na náměstích a podobných prostranstvích je šířkou průjezdního úseku šířka pruhu odlišeného od okolního povrchu druhem nebo materiálem vozovky nebo plochými rigoly, a není-li ani jich, šířka pruhu odpovídající šířce vozovky s krajnicemi navazujících úseků silnice (§ 11 odst. 3 zákona o pozemních komunikacích). Pokud by tedy těleso silnice v k. ú. B. jako silnice bylo průjezdním úsekem silnice a u něj se strom nacházel, pak by strom jako silniční vegetace nebyl součástí ani příslušenstvím průjezdního úseku silnice ve smyslu § 14 odst. 1 písm. b) zákona o pozemních komunikacích a nebylo by možno žalobci uložit povinnost kácet.
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.