Vydání 5/2004

Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Ostrava (dále též „inspekce“), dne 14. 9. 2000 uložila žalobci pokutu ve výši 50 000 Kč pro naplnění skutkové podstaty správního deliktu podle § 88 odst. 1 písm. c) zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, kterého se žalobce dopustil tím, že na pozemku vedeném v katastrálním území K. nechal bez povolení příslušného orgánu ochrany přírody pokácet dvanáct kusů topolů kanadských.

Ministerstvo životního prostředí žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 21. 12. 2000 potvrdilo rozhodnutí správního orgánu I. stupně a odvolání zamítlo.

Ve správní žalobě namítal žalobce nezákonnost rozhodnutí odvolacího orgánu, kterou spatřoval zejména v nesprávném právním posouzení věci. Žalobce uváděl, že doba od 14. 1. 2000, kdy bylo rozhodnuto o kácení stromů podle § 8 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny, do 15. až 17. 3. 2000, kdy došlo ke skutečnému pokácení stromů, nebyla natolik dlouhá, aby kácení vyžadovalo postup podle § 8 odst. 1 tohoto zákona. Krátce před kácením se stav dřevin navíc prudce zhoršil, a proto byl postup podle § 8 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny namístě, a to bez ohledu na to, po jak dlouhou dobu byl problém předtím řešen.

Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že v daném případě šlo o kácení stromů podle § 8 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny, které vyžadovalo povolení orgánu ochrany přírody vydávané podle § 83 tohoto zákona. O kácení stromů podle § 8 odst. 4 zákona se nejednalo, neboť v daném případě nebyla naplněna podmínka zřejmého a bezprostředního ohrožení života či zdraví, což dokazuje skutečnost, že od usnesení Městské rady ze dne 5. 10. 1999 do pokácení dřevin ve dnech 15. až 17. 3. 2000 uplynulo celkem 163 dnů. Rovněž doba ode dne 14. 1. 2000, kdy oddělení životního prostředí Městského úřadu Hradec nad Moravicí vydalo souhlas ke kácení stromů podle § 8 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny, do samotného pokácení stromů ve dnech 15. až 17. 3. 2000 byla příliš dlouhá na to, aby odůvodnila tvrzení, že se jednalo o neodkladný zásah. Souhlas ze dne 14. 1. 2000, na který se žalobce odvolával, přitom nebyl souhlasem orgánu ochrany přírody ve smyslu § 8 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny, neboť o kácení stromů měl v tomto případě rozhodnout referát životního prostředí Okresního úřadu v Opavě, který si přípisem ze dne 30. 10. 1995 vyhradil působnost podle § 77 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny.

Ze správního spisu vyplynulo, že dne 5. 10. 1999 byl na zasedání městské rady Městského úřadu Hradec nad Moravicí schválen záměr pokácet dvanáct kusů suchých topolů kanadských na hřišti v K., podmíněný písemným souhlasem vedoucího oddělení životního prostředí Městského úřadu Hradec nad Moravicí a souhlasem majitele pozemku. Souhlas s kácením stromů byl udělen dne 14. 1. 2000 oddělením životního prostředí Městského úřadu Hradec nad Moravicí. Dne 17. 3. 2000 bylo referátu životního prostředí Okresního úřadu v Opavě zasláno oznámení o tom, že ve dnech 15. až 17. 3. 2000 bylo na pozemku v katastrálním území K. pokáceno dvanáct topolů kanadských podle ustanovení § 8 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny.

Nejvyšší správní soud, který věc převzal podle § 132 s. ř. s. k dokončení řízení, žalobu jako nedůvodnou zamítl (§ 78 odst. 7 s. ř. s.).