26/2003
Nezákonnost rozhodnutí správního soudu
Řízení před soudem: nezákonnost rozhodnutí správního soudu
k § 103 odst.1 písm. a) soudního řádu správního
Z kasačního principu přezkumu rozhodnutí v řízení o kasační stížnosti vyplývá, že nezákonnost rozhodnutí spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení [§ 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] se posuzuje podle právních předpisů účinných ke dni vyhlášení přezkoumávaného rozhodnutí správního orgánu.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 3. 2003, čj. 6 Ads 2/2003-17)
Věc:
Věra V. proti České správě sociálního zabezpečení o obnovu řízení, o kasační stížnosti žalobkyně.Vrchní soud v Praze dne 23. 8. 2002 potvrdil usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 20. 6. 2002, kterým bylo zastaveno řízení o povolení obnovy řízení pro nedostatek podmínek řízení. Ty spočívaly v nepřípustnosti obnovy řízení ve věci přiznání invalidního důchodu podle 250s o. s. ř. ve znění účinném k 31. 12. 2002.
Žalobkyně se proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze dovolala k Nejvyššímu soudu [§ 238 odst. 1 písm. a) o. s. ř.]. Tento soud však již o věci samé nerozhodl a podle přechodných ustanovení k reformě správního soudnictví věc postoupil Nejvyššímu správnímu soudu k dokončení řízení podle ustanovení o kasační stížnosti.
Kasační stížnost nebyla důvodná a Nejvyšší správní soud ji zamítl.
Z odůvodnění:
Napadené usnesení bylo posouzeno z hlediska jeho tvrzené nezákonnosti, která měla podle žalobkyně spočívat v nesprávném posouzení právní otázky Vrchním soudem v Praze. Touto otázkou byla přípustnost obnovy řízení jako mimořádného opravného prostředku proti rozhodnutím ve věcech důchodového zabezpečení. Zákonnost posuzovaného rozhodnutí je nutné posoudit podle právních předpisů účinných ke dni jeho vyhlášení. Ustanovení § 250s o. s. ř. obsahovalo v odst. 2
taxativní
výčet opravných prostředků, které byly přípustné proti rozhodnutím soudů o opravných prostředcích proti rozhodnutím správních orgánů. Obnova řízení přitom nebyla do tohoto výčtu zahrnuta, z čehož jednoznačně vyplývá, že žaloba na obnovu řízení byla nepřípustná. Vrchní soud v Praze tedy správně potvrdil usnesení Krajského soudu v Praze, který nepochybil, jestliže při zkoumání podmínek řízení dospěl k závěru, že v projednávané věci jde o takový nedostatek podmínek řízení, který nelze odstranit, a z toho důvodu řízení zastavil podle 104 odst. 1 o. s. ř.Pro doplnění Nejvyšší správní soud uvádí, že ani podle současně platné právní úpravy (
arg.
§ 114 s. ř. s.) není obnova řízení ve věcech důchodového zabezpečení přípustná. Jak správně poznamenal Vrchní soud v Praze ve svém rozhodnutí, má-li žalobkyně k dispozici lékařské zprávy prokazující změnu jejího zdravotního stavu, který by bylo možno hodnotit jako plnou invaliditu, má možnost požádat o přiznání plného invalidního důchodu, přičemž ten jí může být přiznán i zpětně od uznání plné invalidity, nejvýše však tři roky nazpět.a contrario
Vzhledem k výše uvedeným důvodům Nejvyšší správní soud kasační stížnost žalobkyně podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zamítl.
(ras)
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.