Ej 150/2004
Kompetenční spory: poplatky za užívání kabelové televize
k § 2 odst. 1 a § 95 bodu 8 písm. d) zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů (v textu též „zákon o telekomunikacích“)
k § 2 odst. 1 písm. a) zák. č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění zákona č. 301/1995 Sb.*)
k § 2 písm. f) a s) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů
Příslušný vydat rozhodnutí o finančním plnění plynoucím z povinnosti dodávat signál kabelové televize je správní orgán [§ 95 bod 8 písm. d) zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů].
(Podle usnesení zvláštního senátu zřízeného zákonem č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, ze dne 15. 3. 2004, čj. Konf 8/2003-20)
Věc:
Záporný spor o pravomoc mezi Českým telekomunikačním úřadem a Okresním soudem Plzeň-město v soudní věci žalobce akciové společnosti P. v P. a žalovaného Roberta T. v H. o zaplacení poplatku za užívání kabelové televize.
Podáním doručeným Vrchnímu soudu v Praze dne 16. 8. 2001 se Český telekomunikační úřad obrátil na tento soud s návrhem na rozhodnutí sporu o pravomoc (kompetenčního sporu) podle ustanovení § 8a o. s. ř., ve znění účinném k 31. 12. 2002. Spor vznikl mezi ním a Okresním soudem Plzeň–město ve věci tohoto soudu, u něhož napadla žaloba o zaplacení poplatku (ceny) za užívání kabelové televize. Protože o kompetenčním sporu Vrchní soud v Praze do 31. 12. 2002 nerozhodl, převzal řízení v souladu s ustanovením § 6 zák. č. 131/2002 Sb. zvláštní senát.
Zvláštní senát usnesením rozhodl, že příslušný vydat rozhodnutí ve věci vedené u Okresního soudu Plzeň-město o zaplacení poplatku za užívání kabelové televize je správní orgán.
Z odůvodnění:
Žalobou, doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město dne 1. 11. 2000, se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 756 Kč s příslušenstvím za užívání kabelové televize včetně filmového kanálu HBO za měsíce únor a březen 2000. Usnesením Okresního soudu Plzeň-město ze dne 19. 12. 2000 bylo řízení v této právní věci zastaveno s tím, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena Českému telekomunikačnímu úřadu. Okresní soud v odůvodnění usnesení především poukázal na ustanovení § 2 odst. 1 zák. č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, s tím, že s ohledem na charakter služeb, které žalobce poskytoval žalovanému, nutno věc posuzovat podle citovaného zákona. Spory o povinnosti účastníka k finančnímu plnění vyplývající ze smlouvy mezi provozovatelem této sítě a účastníkem poskytování telekomunikačních služeb, tedy podle ustanovení § 95 bodu 8 písm. d) téhož zákona, spadají do příslušnosti Českého telekomunikačního úřadu.
V návrhu na řešení kompetenčního sporu správní orgán proti tomu dovozoval, že v daném případě se nejedná o nároky z poskytování telekomunikačních služeb obecně, nýbrž ze služeb šíření programů rozhlasového a televizního vysílání, které je předmětem úpravy zákona č. 468/1991 Sb., resp. nyní zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání. Správní orgán poukázal i na ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zák. č. 468/1991 Sb. a § 2 písm. f) a s) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů. Zákon o telekomunikacích vztahuje pravomoc Českého telekomunikačního úřadu na věci v něm výslovně uvedené nebo vymezené předmětem úpravy tohoto zákona, zatímco služby poskytované v souvislosti s šířením programů rozhlasového a televizního vysílání podléhají zákonu o provozování rozhlasového a televizního vysílání.
Okresní soud Plzeň-město ve vyjádření k návrhu na řešení kompetenčního sporu uvedl, že ponechává rozhodnutí na zvážení zvláštnímu senátu. Při řešení vzniklého sporu o pravomoc mezi správním úřadem a soudem se zvláštní senát řídil následujícími úvahami:
Mezi zákonem č. 231/2001 Sb. a zákonem č. 151/2000 Sb. je dán vztah speciálního zákona vůči obecnému; zákon č. 231/2001 Sb. speciálně upravuje některé telekomunikační služby, konkrétně televizní a rozhlasové vysílání. Z definice obsažené v ustanovení § 2 odst. 2 zákona o telekomunikacích je zřejmé, že za veřejnou telekomunikační síť lze považovat síť, která má být podle licence nebo generální licence využita zcela nebo zčásti pro poskytování veřejných telekomunikačních služeb, včetně telekomunikační sítě určené výhradně k jednosměrnému šíření televizních nebo rozhlasových signálů po vedení.
Takovéto šíření televizních nebo rozhlasových signálů po vedení je veřejnou telekomunikační sítí (již vzhledem k výslovnému vymezení v § 2 odst. 3 tohoto zákona), přestože podle ustanovení § 14 odst. 1 písm. a) zákona o telekomunikacích není pro tuto činnost potřebná licence vydaná dle téhož zákona. Ze soudu známých dokladů nevyplývá, že by ze služeb, které poskytovala akciová společnost P. (žalobce), byl předem vyloučen nějaký okruh zájemců o jejich využití. Jedná se tedy podle ustanovení § 2 odst. 6 zákona o telekomunikacích o veřejnou telekomunikační službu.
Podle ustanovení § 95 bodu 1 písm. c) telekomunikačního zákona rozhoduje Český telekomunikační úřad ve sporech, nestanoví-li zákon jinak. Toto ustanovení je třeba vykládat v souladu s ustanovením § 1 tohoto zákona (s vymezením předmětu úpravy), především § 1 písm. b), podle kterého zákon upravuje ve věcech telekomunikací podmínky pro poskytování telekomunikačních služeb. V souladu s tímto obecným vymezením působnosti je i ustanovení § 95 bodu 8 písm. d) téhož zákona, podle kterého v oblasti telekomunikačních služeb Český telekomunikační úřad rozhoduje spory o povinnosti účastníka k finančnímu plnění vyplývající ze smlouvy mezi provozovatelem veřejné telekomunikační sítě a účastníkem o poskytování telekomunikačních služeb.
Z uvedeného tedy vyplývá, že v dané věci je příslušný vydat rozhodnutí o finančním plnění plynoucím z povinnosti dodávat signál kabelové televize správní orgán [§ 95 bod 8 písm. d) zákona o telekomunikacích].