Vydání 12/2004

Dne 23. 5. 2003 se obrátil Obvodní soud pro Prahu 8 - soud v občanském soudním řízení - na zvláštní senát s návrhem na zahájení řízení o kompetenčním sporu, který vznikl mezi ním a Městským soudem v Praze - soudem ve správním soudnictví - ve věci žaloby žalobkyň Yvony H. a Hany V. proti žalovanému Zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu o opravu chyb v katastrálním operátu.

Ze spisu vyplynuly tyto skutečnosti:

Žalobkyně podaly dne 15. 8. 2000 návrh ke Katastrálnímu úřadu Praha - město směřující k opravě chybných údajů katastru podle § 8 katastrálního zákona. Konkrétně navrhly, aby katastrální úřad (dále též "KÚ") opravil výměru pozemků p. č. 1608/6 a 1608/7 zapsaných na LV č. 880 pro katastrální území D. v souladu se záznamem do katastru provedeným v roce 1999 a aby byl též zrušen nově vytvořený list vlastnictví č. 1012, neboť zápisy v jeho oddílech A, B a E jsou v rozporu s ustanoveními zákonů č. 344/1992 Sb. a č. 265/1992 Sb.

Katastrální úřad Praha - město vyslovil svým rozhodnutím ze dne 7. 6. 2002, že návrhu žalobkyň na opravu chyb se nevyhovuje, neboť v dané věci se nejedná o opravu chybných údajů. Rozhodl, že na zmíněném LV č. 1012 bude nadále evidován duplicitní zápis vlastnictví u pozemků p. č. 1608/20 a 1608/32 ve prospěch hlavního města Prahy, a to k celku, a u každé z žalobkyň k podílu 1/2 vzhledem k celku.

Žalobkyně ve svém odvolání proti tomuto rozhodnutí vyjádřily nesouhlas s povolením vkladu vlastnictví pro hlavní město Prahu k jeho návrhu ze dne 7. 6. 2000, neboť považují za neplatné kupní smlouvy, které hlavní město Praha k prokázání svého vlastnického práva k dotčeným pozemkům předložilo. Podle názoru žalobkyň zasáhl KÚ Praha - město povolením vkladu do jejich vlastnického práva. Proto žalobkyně navrhly, aby Zeměměřický a katastrální inspektorát v Praze (dále též "ZKI") přezkoumal postup KÚ při zápisu duplicitního vlastnictví, posoudil zřejmý omyl při vedení katastru v souvislosti se zakreslením nových pozemků p. č. 1608/20 a 1608/32 a napadené rozhodnutí KÚ zrušil.

Zeměměřický a katastrální inspektorát v Praze změnil rozhodnutí KÚ Praha - město ze dne 7. 6. 2002 svým rozhodnutím ze dne 13. 12. 2002 tak, že návrhu žalobkyň na opravu chyb nevyhověl a vyslovil, že v katastru nemovitostí bude jako vlastník pozemků p. č. 1608/20 a 1608/32 v k. ú. D. zapsáno hlavní město Praha: zjistil totiž, že duplicitní zápis vlastnictví na LV č. 1012 je chybný. Stavem jedině souladným s pravomocným rozhodnutím KÚ Praha - město o vkladu vlastnického práva pro hlavní město Prahu ze dne 28. 6. 2000 (účinným k 7. 6. 2000) je zápis hlavního města Prahy jako výlučného vlastníka dotčených pozemků. Žalobkyně podle ZKI neprokázaly chybu v katastrálním operátu ve smyslu ustanovení § 8 odst. 1 katastrálního zákona: zřejmou nesprávností není ani namítaná neplatnost kupních smluv, na jejichž podkladě KÚ rozhodl o povolení vkladu vlastnického práva pro hlavní město Prahu, ani tvrzená vadnost samotného tohoto rozhodnutí, neboť rozhodnutí je pravomocné, a tedy závazné mj. pro žalobkyně i pro ZKI.

Dne 13. 1. 2003 napadly žalobkyně toto rozhodnutí ZKI u Městského soudu v Praze žalobou, která byla posouzena jako žaloba proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 a násl. s. ř. s. a rozvrhem práce přidělena specializovanému senátu 10 Ca pro věci správního soudnictví. Městský soud v Praze žalobu odmítl usnesením ze dne 5. 3. 2003, v němž vyslovil názor, že rozhodování o opravě chyb v katastrálním operátu, resp. o opravě zápisu vlastnických práv do katastru nemovitostí, je rozhodováním o věci vyplývající z občanskoprávních vztahů, a přísluší tak soudu v občanském soudním řízení podle ustanovení § 244 a násl. o. s. ř. Jak v odůvodnění usnesení, tak v poučení pak uvedl, že žalobkyně se mohou v této věci domáhat svého práva podáním žaloby u soudu v občanském soudním řízení - konkrétně u okresního (obvodního) soudu, v jehož obvodu je nemovitost (§ 249 odst. 1 a § 250 odst. 2 o. s. ř.), a to ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci usnesení.

Žalobkyně pak v uvedené lhůtě podaly žalobu u Obvodního soudu pro Prahu 8. V žalobním petitu se domáhaly toho, aby soud jednak zrušil rozhodnutí ZKI ze dne 13. 12. 2002 i dvě předcházející rozhodnutí KÚ Praha - město, jednak aby vyslovil, že v katastru nemovitostí na LV č. 1012 pro k. ú. D. budou zapsány žalobkyně jako vlastnice pozemků s p. č. 1608/20 a 1608/32, každá s podílem 1/2 vůči celku. Obvodní soud, popíraje svou pravomoc rozhodovat ve věci, pak s poukazem na § 104c o. s. ř. předložil věc zvláštnímu senátu. Poukázal přitom na to, že podle dosavadní judikatury nemohou rozhodnutí podle § 8 katastrálního zákona vyvolat účinky způsobující vznik, změnu nebo zánik vlastnického práva nebo jiného práva k nemovitostem. Katastrální úřad tak nemůže vyřešit spor o vlastnictví k nemovitostem prostřednictvím opravy chyb v katastrálním operátu. Žalobkyně se v dané věci nedomáhají určení vlastnických práv k nemovitostem, nýbrž usilují o zrušení správního rozhodnutí, které nezasáhlo do sféry hmotněprávních oprávnění a povinností účastníků. Závěrem obvodní soud uvedl, že k řízení o výroku, kterým se žalobkyně dožadují zrušení rozhodnutí o vkladu do katastru podle § 249 odst. 2 o. s. ř., jsou v I. stupni příslušné krajské soudy, a v projednávané věci tedy Městský soud v Praze.

K návrhu na zahájení řízení o kompetenčním sporu se vyjádřil i Zeměměřický a katastrální inspektorát v Praze a žalobkyně. Správní orgán má ve shodě s obvodním soudem za to, že jím vydané rozhodnutí, které žalobkyně napadly žalobou u soudu, se týká pouze evidování vlastnického práva v katastru nemovitostí a nevyslovuje se k existenci či neexistenci vlastnického práva k dotčeným pozemkům. Jak plyne z § 5 odst. 7 katastrálního zákona, právní vztahy nemohou být dotčeny revizí údajů katastru, opravou chyb v katastrálním operátu ani obnovou katastrálního operátu, pokud jejich změna není doložena listinou. V řízení o odvolání žalobkyň ZKI zjišťoval, zda při vedení katastru došlo ke zřejmému omylu, a rozhodl tak, aby stav zápisů v katastrálním operátu byl v souladu s listinami, na jejichž podkladě byly provedeny zápisy do katastru nemovitostí; nerozhodoval přitom o vlastnickém právu k dotčeným pozemkům, neboť to mu nepřísluší. Přestože obsahem katastrálního operátu jsou soukromoprávní vztahy k nemovitostem, vedení katastru nemovitostí i oprava chyb v katastrálním operátu má charakter veřejnoprávní. Rozhodnutí o tom, zda se provede oprava chyby v katastru nemovitostí a jak budou nemovitosti v katastru evidovány, tedy nelze považovat za rozhodnutí v soukromoprávní věci. Obvodní soud se proto mýlí, domnívá-li se, že příslušnost soudu, který má rozhodovat v dané věci, je založena ustanovením § 249 odst. 2 o. s. ř.: rozhodnutí ZKI totiž nebylo vydáno ve věci vkladu práva k nemovitostem, nýbrž ve věci opravy chyb v katastrálním operátu podle § 8 odst. 5 katastrálního zákona.

Žalobkyně se ve svém vyjádření naopak ztotožnily s názorem Městského soudu v Praze, podle nějž je napadené správní rozhodnutí rozhodnutím ve věci vyplývající z občanskoprávních vztahů. Obvodnímu soudu je nutno přisvědčit v tom, že rozhodnutí v řízení o opravě chyby v katastru nemovitostí nemůže vyvolat účinky v oblasti občanskoprávních vztahů. V projednávané věci však právě k tomu v rozporu s právem došlo, neboť v důsledku napadeného rozhodnutí ZKI bylo "vymazáno vlastnické právo" žalobkyň z katastru nemovitostí. Žalobkyně proto navrhly, aby zvláštní senát vyslovil, že k řízení o žalobě na zrušení rozhodnutí ZKI je příslušný Obvodní soud pro Prahu 8.

Zvláštní senát vyslovil, že příslušný k rozhodnutí ve věci je soud ve správním soudnictví.