Vydání 5/2004

Komise pro cenné papíry rozhodnutím ze dne 18. 8. 2000 uložila žalobci pokutu podle § 37k zákona č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve výši 30 000 Kč za porušení ustanovení § 7 odst. 4 v souvislosti s ustanovením § 17a odst. 2 písm. b) uvedeného zákona. Porušení citovaných ustanovení se měl žalovaný dopustit tím, že nejednal s odbornou péčí, když na mimořádné valné hromadě společnosti C., investičního fondu, dne 30. 11. 1999 neupozornil přítomné akcionáře na skutečnost, že v důsledku toho, že Komise pro cenné papíry neudělila předchozí souhlas s volbou osob navržených na této valné hromadě za nové členy dozorčí rady, bude jejich volba protiprávní, a tedy neplatná. O rozkladu, který žalobce proti tomuto rozhodnutí podal, rozhodlo prezidium Komise pro cenné papíry dne 2. 2. 2001 tak, že rozhodnutí změnilo a uloženou pokutu snížilo na 20 000 Kč.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené rozhodnutí žalované včetně řízení, které mu předcházelo, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

Podle ustanovení § 7 odst. 4 zákona o investičních společnostech a investičních fondech platí, že pokud investiční fond hospodaří se svým majetkem sám, osoby jednající jeho jménem jsou povinny jednat s odbornou péčí a v souladu se statutem investičního fondu.

Vynaložení odborné péče osobami jednajícími jménem investiční společnosti nebo investičního fondu při obhospodařování majetku podle ustanovení § 17a odst. 2 cit. zákona potom znamená zejména to, že jednající osoby a) nemanipulují s cenou na veřejných trzích, nezneužívají důvěrných informací, nešíří nesprávné či zavádějící informace, b) jednají čestně, odpovědně a ve prospěch akcionářů či podílníků obhospodařovaných fondů, c) veškeré obchody provádějí za nejlepších podmínek (cena, termíny, úrokové sazby, úvěrová rizika apod.), které jsou prokazatelně doloženy, d) ceny jednotlivých nákupů a prodejů porovnávají vzájemně mezi sebou a s vývojem kurzů a cen uveřejněných veřejnými trhy, e) dokumentují způsob provedení obchodů, kontrolují objektivnost evidovaných údajů a předchází riziku finančních ztrát, f) provádí analýzu ekonomické výhodnosti obchodů z veřejně přístupných informací.

Pojem obhospodařování majetku, k němuž se váže i požadavek „odborné péče“, vychází z ustanovení § 2 odst. 2 zákona o investičních společnostech a investičních fondech, podle něhož se obhospodařováním majetku rozumí správa majetku a nakládání s ním.

Pokud žalobce namítá nesprávné posouzení svého jednání podle uvedené skutkové podstaty, dává mu soud v této věci za pravdu.

Jako podklad pro uložení sankce nelze použít takové meze výkladu „nedodržení odborné péče“, které přesahují rámec znění zákona. Soud nesouhlasí s argumentací žalované, která z použití slova „zejména“, uvozujícího demonstrativní výčet činností uvedených v § 17a, dovodila, že pod tyto činnosti lze podřadit jakoukoli činnost a jakékoli jednání osob jednajících jménem společnosti nebo fondu, a to i takové, které nesouvisí s obhospodařováním majetku fondu. Použitý demonstrativní výčet neznamená, že se může jednat o jakoukoli činnost osoby jednající jménem investičního fondu, ale musí jít nepochybně o takovou činnost, která je projevem výkonu podnikání, tzn. kolektivního investování investičního fondu tak, jak je vymezuje ustanovení § 2 zákona o investičních společnostech a investičních fondech. Za takovou činnost nelze dle názoru soudu považovat neupozornění na možné právní důsledky volby dozorčí rady.

Soud si je vědom snahy žalovaného správního orgánu účinně a důsledně chránit práva akcionářů investičního fondu, avšak sankční lze uskutečňovat pouze striktně v mezích zákona. Povinnost upozornit akcionáře na neplatnost volby poté, co je žalobce před prováděnou volbou informoval o skutečnosti, že navrhovaným členům dosud nebyl udělen souhlas Komise pro cenné papíry s jejich volbou (tudíž důsledek absence nezbytného souhlasu musel být akcionářům znám), nelze dle názoru soudu dovodit z ustanovení § 7, resp. § 17a zákona o investičních společnostech a investičních fondech, ale ani z obecných ustanovení o povinnostech statutárních zástupců z obchodního zákoníku. Poučovací povinnost o platnosti či možné neplatnosti právních úkonů v případech, kdy přímo v zákoně jsou stanoveny podmínky, s jejichž splněním zákon spojuje platnost určitého právního úkonu, zákon nestanoví.

Dospěl-li soud k závěru, že žalobce svým jednáním, spočívajícím v tom, že neupozornil akcionáře na skutečnost neplatnosti volby členů dozorčí rady, nemohl porušit ustanovení § 17a odst. 2 písm. b) a ustanovení § 7 odst. 4 zákona o investičních společnostech a investičních fondech, nepovažuje již za nutné zabývat se na tomto místě polemikou žalobce a žalované o obsahu slov „jednat čestně, odpovědně a ve prospěch akcionářů“.

Podle ustanovení § 37k zákona o investičních společnostech a investičních fondech lze uložit členům představenstva, dozorčí rady, prokuristům, zaměstnancům, nuceným správcům nebo likvidátorům investiční společnosti nebo investičního fondu, kteří zaviněně závažně nebo opětovně porušují anebo porušovali své povinnosti, pokutu podle stupně závažnosti porušení a formy zavinění až do výše 100 000 Kč.

Za použití gramatického výkladu uvedeného ustanovení je zřejmě, že předpokladem pro uložení sankce je trvalost protiprávního jednání („porušují“) anebo opakovanost porušení povinností („porušovali“) v minulosti. Zákonodárce tak zcela jednoznačně vyjádřil svůj úmysl použitím nedokonavého vidu uplatnit sankci vůči jednotlivým fyzickým osobám ve striktně vymezených případech vyznačujících se trvalostí a opakovaností, a odlišil tak důvody pro uložení pokut fyzickým osobám od důvodů, které jsou obsaženy v § 37, podle něhož se postupuje při ukládání sankcí investiční společnosti, investičnímu fondu nebo depozitáři. Z dikce odst. 1 uvedeného ustanovení vyplývá, že předpokladem uložení sankce nebo opatření k nápravě v případě právnické osoby je kromě trvání stavu i pouhá jedinečnost porušení dokonaného („... porušují nebo porušily své povinnosti...“).

Řízení o uložení sankce bylo zahájeno a vedeno pouze pro jednorázové konání, resp. nečinnost (neupozornění), tzn. nikoli pro protiprávní stav trvající a ani protiprávní stav opakovaný.

Soud tak dospěl k závěru, že nebyly dány zákonné předpoklady pro uplatnění sankce podle § 37k zákona o investičních společnostech a investičních fondech.