4511/2023
Doprava: právní zájem na poskytnutí údajů z registru silničních vozidel
Doprava: právní zájem na poskytnutí údajů z registru silničních vozidel
k § 5 odst. 7 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (v textu jen „zákon o podmínkách provozu“)
Právní vztah založený na osvědčené existenci pohledávky žadatele o poskytnutí údajů z registru silničních vozidel za osobou, která je vlastníkem (provozovatelem) vozidla, jehož registrační značku žadatel v žádosti označí, je právním zájmem odůvodňujícím poskytnutí údajů z tohoto registru (jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu vlastníka či provozovatele vozidla) ve smyslu § 5 odst. 7 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.
(Podle rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 6. 2023, čj. 30 A 31/2023-44)
Prejudikatura:
č. 4064/2020 Sb. NSS.Věc:
S. L. P.-V. proti Krajskému úřadu Královehradeckého kraje o poskytnutí údajů z registru silničních vozidel. Žalobce se obrátil na Městský úřad Vrchlabí se žádostí o poskytnutí údajů z registru silničních vozidel. Dožadoval se sdělení jmen, příjmení, data narození a trvalého pobytu vlastníků či provozovatelů 20 vozidel, která v žádosti označil. Tato vozidla byla dle žalobce zachycena zaparkovaná ve městě Pula, aniž by jejich vlastníci či provozovatelé uhradili příslušné poplatky za parkování, k čemuž byly přiloženy fotografie. Důvodem žádosti tak byly pohledávky společnosti Pula Parking d. o. o., jíž žalobce zastupuje a která je městem Pula pověřena k výběru poplatků za parkování.
Městský úřad řízení o žádosti zastavil pro zjevnou právní nepřípustnost dle § 66 odst. 1 písm. b) správního řádu usnesením ze dne 5. 10. 2022. Dospěl k závěru, že podle rozhodnutí Rady 2008/615/SVV o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti, a podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/413/EU o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu lze do zahraničí poskytnout data pouze v rámci dopravních deliktů s tím, že nezaplacení poplatku za parkování se mezi nimi nevyskytuje.
Odvolání proti tomuto usnesení žalovaný zamítl rozhodnutím ze dne 10. 1. 2023 s odůvodněním, že žalobce nedoložil právní zájem na poskytnutí údajů z registru silničních vozidel dle § 5 odst. 7 zákona o podmínkách provozu. Existence civilní pohledávky podle žalovaného nebyla důvodem pro poskytnutí požadovaných údajů. Pojem „právní zájem“ není jednoznačně definován, ale lze jej vyložit jako oprávněný zájem žadatele zjistit z různých důvodů potřebné údaje k věci či osobě, k níž má nějaký vztah. Jako příklad právního zájmu pak žalovaný uvedl například jednání s Českou kanceláří pojistitelů nebo získání přehledu o vozidlech registrovaných na žadatele. Odkázal také na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 8. 2020, čj. 1 As 387/2019-56, č. 4064/2020 Sb. NSS, že registrační značka je osobním údajem.
Žalobce se proti rozhodnutí žalovaného bránil žalobou. Tvrdil, že je postaveno na závěrech, které městský úřad neuvedl a ani o nich neprovedl žádnou úvahu. Předně nezaložil své rozhodnutí na § 5 odst. 7 zákona o podmínkách provozu, ale na tom, že se žalobce domáhal mezinárodní spolupráce ve věcech trestních. Vůbec tudíž nezkoumal, zda má žalobce na vydání požadovaných údajů právní zájem, neboť žádost vyhodnotil jako nepřípustnou. Úvaha žalovaného týkající se právního zájmu žalobce byla uvedena pouze v následujícím rozsahu: „
V daném případě bylo jako právní zájem uvedeno vymáhání pohledávky za parkování v létě roku 2021. Správní orgán shledal, že právní zájem nebyl prokázán
.“ Takovou úvahu považoval žalobce za příliš stručnou a napadené rozhodnutí tedy za nepřezkoumatelné. Dále žalobce považoval za
absurdní
i samotný závěr městského úřadu o mezinárodní spolupráci ve věcech trestních. Žalobce ani netvrdil, že je nadán veřejnou mocí. Prokázal toliko, že je v souladu s chorvatskými předpisy oprávněn k výběru parkovného, a tudíž osoby, které parkovné nezaplatily, jsou jeho dlužníky. Úvaha o trestněprávním charakteru byla zcela zjevně smyšlena městským úřadem. Zásadní ale bylo, že tvrzený důvod o zjevné právní nepřípustnosti žádosti nebyl v napadeném rozhodnutí nikterak hodnocen. Žalovaný se tedy s odvolacími argumenty vůbec nevypořádal a založil své rozhodnutí na zcela nové úvaze.Nakonec žalobce tvrdil, že byly splněny všechny předpoklady pro to, aby bylo jeho žádosti vyhověno, přičemž věcně jeho žádost správní orgány nepřezkoumaly. Domníval se, že podle § 5 odst. 7 zákona o podmínkách provozu budou údaje z registru vozidel poskytnuty osobě, která prokáže právní zájem. Právní zájem spatřoval v tom, že provozovatelé označených vozidel jsou dlužníky jeho klienta. Tuto pohledávku žalobce nemůže vymáhat, aniž by znal jméno a adresu jednotlivých provozovatelů. K tomu žalobce prokázal plnou moc k zastupování společnosti Pula Parking, oprávnění k výběru parkovného, a nakonec i fotografie předmětných vozidel s uvedením místa a času, kde k parkování došlo.
Ve svém vyjádření k žalobě žalovaný uvedl, že městský úřad postupoval dle platných právních předpisů, neboť je do zahraničí možné poskytnout data pouze v souladu s právními předpisy Evropské unie. Dále uvedl, že registr silničních vozidel je neveřejný a zjišťovat provozovatele a vlastníka vozidel je v souvislosti s provozem vozidla umožněno pouze kompetentním subjektům, jako např. Policii ČR, obecní policii a správním orgánům. Právní zájem se podle žalovaného prokazuje zmocněním právního předpisu platného na území České republiky, nikoliv jiného členského státu Evropské unie. V tomto případě podle žalovaného nebyla doložena existence právního zájmu žadatele v souladu se zákonem. Zopakoval, že existence civilní pohledávky není důvodem poskytnutí požadovaných údajů.
Při jednání žalobce uvedl, že nemá jinou možnost, jak hájit svoje legitimní právní zájmy, než získat údaje z registru vozidel. Domníval se, že tuto možnost mu žalovaný odpírá v rozporu s právem. Závěrem dodal, že žaloba byla podána důvodně proto, že pohledávka byla dostatečným způsobem prokázána. Pokud by existoval spor o existenci pohledávky, ten by náležel do civilního řízení.
Indicie
o tom, že pohledávky existují, jsou ale podle něj natolik silné, že není důvod údaje z registru vozidel neposkytnout, zejména když nejde o údaje bezprostředně ohrožující osoby, kterých se týkají.Krajský soud v Hradci Králové rozhodnutí žalovaného a Městského úřadu Vrchlabí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
(…) [23] Dále se krajský soud bude zabývat právním hodnocením případu. Důvodnost předmětné žádosti je nutno posuzovat ve světle § 5 odst. 7 písm. a) zákona o podmínkách provozu, podle něhož
obecní úřad obce s rozšířenou působností poskytne na žádost údaje z registru silničních vozidel fyzické nebo právnické osobě, která prokáže právní zájem na poskytnutí údajů; právní zájem neprokazuje vlastník nebo provozovatel silničního vozidla, jedná-li se o údaje k tomuto vozidlu
.[24] Nejprve považuje krajský soud za vhodné vypořádat námitku o nepřiléhající právní úpravě, jež na projednávaný případ aplikoval městský úřad. Krajský soud musí dát za pravdu žalobci v tom, že předpisy Evropské unie aplikované prvoinstančním správním orgánem nejsou na případ vůbec přiléhavé. Tyto předpisy se totiž týkají případů tzv. přeshraniční spolupráce ve věcech trestních. Jinými slovy, podle těchto předpisů se vydávají údaje z registru vozidel orgánům veřejné moci jiných členských států Evropské unie. Žalobce ve své žádosti netvrdil, že údaje žádá za účelem trestního nebo přestupkového řízení, ani nijak netvrdil, že je orgánem veřejné moci. Ve své žádosti výslovně uváděl, že o údaje žádá ve smyslu zákona o podmínkách provozu za účelem vymáhání soukromoprávní pohledávky. Krajský soud tak uzavírá, že městský úřad na případ aplikoval právní úpravu, která na něj vůbec nedopadala a podle které ani nemohl dospět k relevantnímu závěru, zda požadované údaje žalobci sdělí či nikoliv. Nebylo tedy vůbec na místě řízení zastavovat s odkazem na § 66 odst. 1 písm. b) správního řádu.
[25] V souvislosti s tím krajský soud poznamenává, že s přihlédnutím k tomu, že správní orgán prvního stupně věc meritorně neprojednal, protože řízení zastavil,
meritorní
posouzení existence či neexistence právního zájmu ze strany žalovaného bylo nad rámec podaného odvolání. Žalovaný měl pouze posoudit, zda městský úřad řízení zastavil v souladu se zákonem či nikoliv. Jinými slovy měl přezkoumat, zda obstojí závěr o zjevné právní nepřípustnosti podané žádosti.[26] Žalovaný se této problematice v podstatě vyhnul a posoudil žádost (nově) s ohledem na existenci § 5 odst. 7 písm. a) zákona o podmínkách provozu. I kdyby krajský soud připustil, že by takový postup byl možný s akcentem na zásadu jednotnosti správního řízení, kdy rozhodnutí správních orgánů obou stupňů tvoří jeden celek, přesto k nápravě pochybení prvoinstančního správního orgánu v důsledku nedošlo. Žalovaný totiž na věc sice správně aplikoval shora citované ustanovení (namísto městským úřadem odkazovaných předpisů Evropské unie), ale svůj závěr, že nebyla doložena existence právního zájmu žadatele na poskytnutí požadovaných informací, odůvodnil způsobem naprosto nedostatečným. A to pouhým stručným konstatováním, že „
nebyla doložena existence právního zájmu žadatele v souladu se zákonem
“ a „správní orgán shledal, že právní zájem nebyl prokázán
“. Právě absence jakékoliv hlubší úvahy o tom, z jakého důvodu k tomuto závěru žalovaný dospěl, způsobuje vadu spočívající v nepřezkoumatelnosti jeho rozhodnutí pro nedostatek důvodů. [27] Ani odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. 1 As 387/2019-56 tato vada zhojena být nemohla. Dle závěrů tohoto rozsudku „ A dále z téhož rozsudku: „
poskytnutí osobních údajů žadateli při vyřízení jeho žádosti o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, může být nezákonným zásahem podle § 82 s. ř. s. pouze tehdy, pokud je zásah dostatečně individualizován, tj. je-li subjekt údajů pro žadatele bez dostatečných překážek ztotožnitelný. V případě registrační značky vozidla je takovou překážkou povinnost žadatele o poskytnutí údajů z registru silničních vozidel prokázat právní zájem na jejich získání, což předpokládá existenci užšího vztahu (např. odpovědnostního) mezi danými osobami, nikoliv pouze znalost registrační značky vozidla.
“Právní úprava poskytování údajů z registru vozidel tak představuje dostatečnou překážku tomu, aby jakákoliv třetí osoba s pouhou znalostí registrační značky vozidla ztotožnila konkrétního vlastníka či provozovatele. K tomu musí existovat jiný kvalifikovaný zájem, než je toliko samotná znalost registrační značky
.“[28] Není tak sporu o tom, že registrační značka je osobním údajem, v uvedeném rozsudku ale Nejvyšší správní soud došel rovněž k závěru relevantnímu pro posuzovanou věc, a to že právní úprava obsažená v § 5 odst. 7 písm. a) zákona o podmínkách provozu poskytuje dostatečnou překážku pro to, aby údaje z registru silničních vozidel mohla získat osoba na základě pouhé znalosti registrační značky. Ke znalosti registrační značky se totiž musí přidat další podmínka, a to je právě „právní zájem“ žadatele, který i podle Nejvyššího správního soudu může spočívat například v odpovědnostním vztahu mezi žadatelem a osobou, jíž se požadované údaje týkají.
[29] Dle názoru krajského soudu právě tak je tomu i v projednávaném případě. Žalobce totiž přílohami své žádosti o poskytnutí údajů z registru silničních vozidel dostatečným způsobem osvědčil, že mezi ním, resp. společností, která jej pověřila, a osobami, jichž se požadované údaje týkají, existuje určitý soukromoprávní vztah. Přestože tedy krajský soud shora uzavřel, že závěr žalovaného, že právní zájem na poskytnutí informací z registru silničních vozidel neshledal, nebyl přezkoumatelným způsobem odůvodněn, dospěl na základě obsahu správního spisu, který měl k dispozici, k závěru, že shora uvedený (a osvědčený) právní vztah spočívající v pohledávce žadatele za osobou, o jejíž údaje z registru silničních vozidel žadatel žádá, představuje právní zájem odůvodňující poskytnutí údajů z registru silničních vozidel ve smyslu § 5 odst. 7 písm. a) zákona o podmínkách provozu. V projednávaném případě tak bylo na místě, aby městský úřad požadované údaje žalobci vydal.
[30] Krajský soud tak za využití § 78 odst. 3 s. ř. s. zrušil obě správní rozhodnutí (žalované pro vady řízení a nezákonnost, prvoinstanční pro nezákonnost) s tím, že v dalším řízení bude povinností správních orgánů posoudit projednávanou věc na základě správné právní úpravy, tj. dle § 5 odst. 7 písm. a) zákona o podmínkách provozu, a svá rozhodnutí řádně odůvodnit dle § 68 odst. 3 správního řádu. Nezmění-li se pak v dalším řízení zásadním způsobem skutkové okolnosti projednávané věci, bude povinností městského úřadu předmětné žádosti žalobce o poskytnutí údajů z registru silničních vozidel vyhovět.
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.